MENU

Krajské rozpočty

Jak hospodaří kraje?

Srovnání vybraných výdajů krajských rozpočtů 2013–2015 ve vztahu k jejich zadlužení

KRAJ

1. Provozní náklady úřadu

2. Vývoj zadlužení kraje

3. Investice v kraji.

CELKEM

zadlužení

Hodnota

Pořadí

Body

Hodnota

Pořadí

Body

Hodnota

Pořadí

Body

Pořadí

body


Pořadí

Pardubický

1 006

3

11

-6%

5

9

2 062

6

8

(1.)

28


4

Středočeský

606

1

13

-24%

1

13

1 484

12

2

(2.)

28


8

Plzeňský

1 667

11

3

-22%

2

12

2 246

5

9

3.

24


1

Liberecký

1 358

10

4

9%

7

7

2 349

3

11

(4.)

22


10

Karlovarský

1 805

12

2

1%

6

8

2 594

2

12

(5.)

22


12

Vysočina

1 270

9

5

26%

11

3

2 755

1

13

(6.)

21


3

Jihočeský

1 161

7

7

24%

10

4

2 312

4

10

(7.)

21


7

Moravskoslezský

1 103

5

9

14%

8

6

1 973

9

5

(8.)

20


5

Olomoucký

1 138

6

8

23%

9

5

2 039

7

7

(9.)

20


13

Zlínský

1 059

4

10

29%

12

2

1 982

8

6

10.

18


11

Ústecký

1 183

8

6

-16%

4

10

1 160

13

1

11.

17


6

Královéhradecký

1 909

13

1

-21%

3

11

1 951

10

4

(12.)

16


2

Jihomoravský

818

2

12

37%

13

1

1 624

11

3

(13.)

16


9

(Údaje uvedeny v korunách a v přepočtu na obyvatele. Pořadí uvedené v závorkách je společné pro více krajů.)

Stručný náhled metodiky výpočtu

Porovnány byly údaje za období 2013–2015, neboť splňuje současně tato kritéria: a) o rozpočtu pro daný rok bylo rozhodnuto v aktuálním volebním období; b) účetně uzavřené období – jsou známy reálné výdaje, nikoli předpokládané. Veškeré údaje jsou uváděny v přepočtu na obyvatele. Položku Provozní náklady úřadu tvoří průměr provozních nákladů a provozních investic na chod krajské správy, Investice v kraji jsou průměrem investičních nákladů v daném období. Růst zadlužení kraje vychází z rozdílu stavu zadlužení mezi rokem 2012 a 2015.

Data o výdajích krajů byla očištěna o položky 6121 Budovy, haly a stavby, 6127 Umělecká díla a 6130 pozemky.

Zdroj dat: Monitor - Ministerstvo financí ČR; Český statistický úřad

Co „žebříček“ prozradí o zadlužování krajských rozpočtů?

Dluhy všech krajů v ČR dosahují 51 miliard korun. Pro srovnání, zhruba stejnou částku dostávají každoročně od státu v rámci rozpočtového určení daní. Jak se zadlužují krajské vlády v České republice? Tuší voliči, jak si jejich kraj vede v porovnání s ostatními?

Objektivního srovnání různě velkých krajů s jejich specifiky, rozdílnými rozpočty i hustotou osídlení samozřejmě nelze dosáhnout pouhým porovnáním bilancí jejich závěrečných účtů. Stejně tak nelze postavit rovnítko mezi jednotlivé druhy dluhů, které kraje vytváří. Jen pro hrubou orientaci tvoří příjmy všech krajských úřadů za poslední sledované období rok 2015 téměř 161 mld. korun. Z toho tvoří zákonem stanovené daňové příjmy 33 %. Dalších 64 % příjmů tvoří položka „transfery“, většinou ze státního rozpočtu, v menší míře od regionálních rad. Výdaje na provoz krajů činily v roce 2015 něco přes 10 mld. korun. Výše zadlužení krajů k 31. 12. 2015 je téměř totožná s jejich ročními daňovými příjmy téhož roku a činí více než 50 mld. korun.

Pro srovnání krajů vytvořené spolkem Naši Politici jsme metodiku zaměřili na hodnocení výsledků činnosti současného vedení krajů, tj. v letech 2013–2015, a to vždy s přepočtem na jednoho obyvatele daného kraje. Pořadí jsme obodovali a body sečetly s tím, že každý ukazatel a pořadí má stejnou váhu. Zvolené ukazatele byly:

  • vlastní provozní výdaje krajů (kolik potřebuje úřad na svůj provoz),
  • dynamika zadlužení kraje (od nástupu krajské vlády ke konci roku 2015),
  • investiční výdaje uskutečněné krajem.

V této kombinaci kritérií vítězí Pardubický kraj. Ve sledovaném období zvládl snižovat své zadlužení, v porovnání míry investic se držel v průměru a z hlediska nákladů na vlastní chod patří k třem vůbec nejúspornějším krajům. O první příčku se celkově dělí se Středočeským krajem , který je nejúspěšnější z českých regionů ve snižování svého dluhu i v efektivitě vlastní samosprávy. Ze svého dluhu si Středočeský kraj ukrojil v letech 2012–2015 téměř čtvrtinu. Na druhou stranu, úspory doprovází i předposlední místo v míře investic. Přes dosažené úspory zůstává krajský dluh v porovnání s ostatními stále značný. Ve Středočeském kraji lze přitom hovořit o jisté kontinuitě s předchozí krajskou vládou. Celkově třetí příčku obsadil Plzeňský kraj, který zvládnul i s relativně vysokými investicemi snížit svůj dluh o 22 %. Kdyby tento kraj zlepšil i své dosti vysoké provozní výdaje, umístil by se ještě výše.

Opačný konec žebříčku zaujímá Ústecký kraj, jehož prohlubování dluhu není až tak vysoké, ovšem v porovnání s ostatními je nejméně spojeno s investicemi. Královehradecký kraj si vede s dluhem poměrně dobře, patří mezi nejméně zadlužené a zároveň se mu podařilo za poslední roky dluh výrazně snižovat. Do zadních příček jej zatlačily (v porovnání s ostatními) malé investice a primát v nákladech na své vlastní fungování. Rozdíl v těchto výdajích mezi nejefektivnějším a Královehradeckým krajem je natolik značný, že by se z něj uživily téměř kompletní výdaje na totéž v Libereckém kraji.

Nejspodnější příčka vyšla v kombinaci měřených kritérií kraji Jihomoravskému. Ten se může pochlubit efektivní správou úřadu, která - měřena provozními náklady - vychází hned jako druhá nejlepší v republice. Na chvostu se kraj ocitl výší svého zadlužování, které ve sledovaných letech dosáhlo 37 %. Kraj se tak stal v daném období nejrychleji se zadlužujícím regionem. Tempu zadlužování neodpovídala míra investic, ve kterých se kraj ocitl až na 11. místě.

Zmíněné srovnání krajů nemůže být pochopitelně detailní analýzou jejich hospodaření. Nehodnotí skryté dluhy, neodlišuje krátkodobé zadlužení od dlouhodobého, neposuzuje míru úroků, ani kvalitu a efektivitu jednotlivých investic. Obyvatelům krajů ale nabízí objektivní informaci o tom, jaké jsou klíčové toky v jejich regionu. Efektivitu vynaložených prostředků už musí posoudit sami. Pohled do rozpočtů jejich sousedů, umožňuje ptát se politiků, proč to či ono je lepší či horší než jinde, a dle kvality jejich odpovědí je poté posuzovat.

Kolik kraje vydávají na platy politiků a úředníků? Za kolik regiony nakupují energie a umí na tom šetřit? Jaké moc velké jsou náklady mezi externími službami, které si kraje platí mimo své úředníky? Více podrobností budeme postupně do krajských voleb zveřejňovat na tomto webu.

Zpracoval: Ing. Kamil Dvořák, Naši politici, z. s.

Projekt byl podpořen Velvyslanectvím Spojených států amerických


Jaké mají kraje mzdové náklady a výdaje s nimi související?

Srovnání platů a podobných výdajů krajů v roce 2015

Srovnání platů a podobných výdajů krajů v roce 2015

Celkové mzdové výdaje má Karlovarský kraj nejnižší, v přepočtu na hlavu ale platí nejvíce

Tři největší kraje co do počtu obyvatel vynakládají na mzdové a s nimi související výdaje zdaleka nejvyšší částky. Nejméně je to nepřekvapivě u kraje Karlovarského. Při přepočtu na jednoho obyvatele územního celku se však pořadí zcela obrátí a upozorní na sebe Kraj Vysočina.

Středočeský kraj vyplatil v roce 2015 za mzdy svým zaměstnancům takřka 430 milionů korun, čímž si v žebříčku srovnání s ostatními kraji vysloužil nesporné první místo. Na dalších příčkách najdeme Moravskoslezský kraj s takřka 387 miliony a Jihomoravský kraj s 360 miliony na mzdové a související výdaje. Naopak nejméně za loňský rok vyplácely kraje Pardubický s téměř 218 miliony, Liberecký s 213 miliony a Karlovarský s necelými 188 miliony korun.

V porovnání s počtem obyvatel krajů jsou výše výdajů jejich zaměstnanců na první pohled jednoznačné. Středočeský kraj nejpočetnější, Karlovarský nejméně početný, mezi nimi seřazené všechny ostatní. Z propočtů vyčnívá pouze Kraj Vysočina, který má jakožto třetí nejméně lidnatý kraj až šesté nejnižší náklady, čímž předstihl kraje Pardubický, Královéhradecký a Plzeňský.

Potvrzení této disproporce zjistíme rovněž při pohledu na graf přepočtu celkových výdajů krajů na mzdy a související výdaje za rok 2015 na jednoho obyvatele. Přestože v Karlovarském kraji vydají na mzdy skoro 2,3krát méně, obyvatel mají hned 4,5krát méně, a tudíž jasně dominují sumě přepočtené na jednoho obyvatele kraje. Na druhém místě je však již zmiňovaný Kraj Vysočina, který s částkou 257 milionů za rok předstihl hned tři co do obyvatel početnější celky.

Pro potřeby výpočtu mzdových nákladů krajů byly použity položky odměn za práci v pracovněprávním, služebním či jiném obdobném vztahu a platby na odstupné a další podobné související. Více o metodice výpočtu naleznete v boxu pod grafem.

Přepočet výdajů krajů na mzdy a související výdaje za rok 2015 na jednoho obyvatele kraje

Přepočet výdajů krajů na mzdy za rok 2015 na jednoho obyvatele kraje

Stručný náhled metodiky výpočtu (Metodika: 50xx - 5041 – 5042)

Seskupení položek zahrnuje odměny za práci konanou jako závislá činnost v pracovněprávním, služebním nebo obdobném vztahu a platby kompenzující újmu vzniklou ukončením tohoto vztahu (podseskupení položek 501 a 502), povinné pojistné placené zaměstnavatelem (podseskupení položek 503), odměny za užití duševního vlastnictví (podseskupení položek 504) a platby kompenzující újmu vzniklou pracovníkům vinou organizace v důsledku toho, že jim práci znemožnila (podseskupení položek 505). Odměny za užití duševního vlastnictví sem patří i v případě, že se vyplácejí právnickým osobám. Výdaje patřící na položky podseskupení položek 501 a 502 představují platby fyzickým osobám (zaměstnancům), právnickým osobám jen v případě platby dědici zaměstnance, je-li jím právnická osoba. Odměny za práci konanou jako závislá činnost se na příslušné položky zahrnují v hrubé výši, a to bez ohledu na to, že se jednotlivé části této hrubé výše vyplácejí nebo poukazují různým příjemcům. Hrubou výší odměny za práci se rozumí odměna za práci včetně částek, které zaměstnavatel platí z odměn osob, které u něj vykonávají závislou činnost, jakožto plátce daní a pojistného veřejným rozpočtům (daň z příjmů fyzických osob a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), zdravotním pojišťovnám (pojistné na všeobecné zdravotní pojištění) a penzijním společnostem prostřednictvím orgánů finanční správy (pojistné na důchodové spoření).

Zpracoval: Ing. Kamil Dvořák, Naši politici, z. s.

Projekt byl podpořen Velvyslanectvím Spojených států amerických


Kolik platí kraje za služby peněžních ústavů včetně komerčního pojištění?

Srovnání výdajů krajů na služby peněžních ústavů včetně komerčního pojištění v roce 2015

Srovnání výdajů krajů na služby peněžních ústavů v roce 2015

Moravskoslezský kraj zaplatil v roce 2015 za služby peněžních ústavů včetně komerčního pojištění 41krát víc než Kraj Vysočina

Srovnání výdajů krajů na služby peněžních ústavů včetně komerčního pojištění v roce 2015 ukazuje obrovské rozdíly ve vynaložených částkách. Zatímco v Moravskoslezském kraji vyplatili v této rozpočtové položce přes 36 milionů korun, na Vysočině jde jen o částku necelých 900 tisíc korun.

V celkovém žebříčku najdeme v těchto částkách obrovské rozdíly. Částečné vysvětlení poskytl Moravskoslezský kraj, jehož Odbor financí nám ozřejmil bližší složení rozpočtové položky. V jejich případě je z částky necelých 36,6 milionů korun vyplaceno více jak 36,3 milionu korun na pojištění majetku a odpovědnosti včetně majetku svěřeného příspěvkovým organizacím. Poplatky bankám tak v tomto případě tvoří pouze 276 tisíc korun, a jak dále dodávají, je nutno je brát v kontextu typu jednotlivých účtů a účelu jejich využívání.

U ostatních krajů s desetimilionovými částkami v této položce lze tedy předpokládat s podobným rozložením vynaložených financí, kdy naprostou většinu hodnoty vytváří právě komerční pojištění. V závěsu za Moravskoslezským krajem vidíme Jihočeský kraj s více než 35 miliony a Olomoucký kraj s platbami za 32,5 milionu korun. Žádné další kraje již nemají v této oblasti náklady takto vysoké, dalších šest krajů v pořadí poskládáme mezi částky 14,5 a 21,5 milionu korun.

Částky u zbývajících krajů se pohybují v řádech milionů korun, resp. Kraj Vysočina nedosahuje ani toho. V tomto dosáhly roční platby za služby peněžním ústavům včetně komerčního pojištění pouhých 876 663 korun.

Dohromady kraje za tyto služby utratily v roce 2015 necelých 220 milionů korun, což je ve srovnání s rokem 2013, kdy současné krajské rady začaly naplno vládnout, o 30 milionů více. Navýšení nákladů ve Středočeském kraji (z 1,3 milionu v roce 2014 na 15,7 milionu v roce 2015) je velmi obtížně vysvětlitelné a tak zůstává otázkou, zda nejde jen o chybu v účtování či podkladových datech. Zarážející je i navýšení v Ústeckém kraji (o 72 %), naopak na Vysočině došlo ve stejném období k výraznému poklesu o dvouapůlnásobek.

Na základě dat z monitor.statnipokladna.cz zpracoval Kamil Dvořák, text Tomáš Trenkler a Kamil Dvořák, Naši politici, z. s.

Projekt byl podpořen Velvyslanectvím Spojených států amerických


Za kolik cestují zastupitelé a zaměstnanci krajských úřadů?

Srovnání výdajů na cestovné v krajích v roce 2015

Srovnání výdajů na cestovné v krajích v roce 2015

Celkově vydaly kraje za rok 2015 na cestovném přes 60 milionů korun

V průběhu posledních let se celkové roční platby za cestovné v krajích mění jen minimálně a lze je tedy považovat víceméně za stabilní. Najdeme zde však i výjimky v podobě Středočeského kraje, jehož výdaje se v roce 2015 meziročně zvýšily o 70 procent. Nejvíce ze všech však platí kraj Jihomoravský.

Politici i krajští úředníci potřebují pracovně putovat po republice i v zahraničí, a tak jsou cestovní náklady nedílnou součástí krajských rozpočtů. Za rok 2015 stály daňové poplatníky všechny takové „krajské výlety“ přes 60 milionů korun. Přestože jde o částku o pět milionů vyšší než v roce předešlém, za delší časové období jde srovnatelnou sumu, která v porovnání s minulými ročními výdaji příliš nevybočuje.

Nejvíce peněz na tuzemské i zahraniční cestovné vyplatil Jihomoravský kraj (8,5 milionu korun). Na druhém a třetím místě se v tabulce umístily kraje Moravskoslezský s částkou 6,7 milionu a Ústecký s necelými 6,7 miliony korun. Ještě další tři z krajů měly cestovní náklady vyšší pěti milionům korun, všechny zbylé roční sumy můžeme seřadit mezi dva až tři a půl miliony korun.

Ze všech nejméně v tomto případě vynaložil kraj Liberecký (bezmála 2,3 miliony korun). V těsném závěsu najdeme kraj Pardubický s částkou 2,6 milionu a Královéhradecký s necelými třemi miliony korun.

Při pohledu do krajských výdajů z dvou předešlých let, které odpovídá dosavadním krajským koalicím, zaujme navýšení výdajů u Středočeského kraje mezi roky 2014 a 2015 o více než 70 procent. Ve všech ostatních případech zvyšování výdajů k němu docházelo o jednotky procent, případně několik málo desítek procent. Obráceným směrem směřoval naopak Zlínský kraj, který mezi roky 2013 a 2014 snížil celkové výdaje na cestovné o více než polovinu a v další roce byla částka oproti roku 2013 dokonce třetinová.

Cestovné (tuzemské i zahraniční)

  1. Na tuto položku se zařazují cestovní náhrady hrazené osobám vykonávajícím pro organizaci závislou činnost (podle § 152 až 189 zákoníku práce, § 136 až 154 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, § 71 až 89 o vojácích z povolání, § 112 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, § 35 odst. 6 a 8, § 36 odst. 3 a § 36a odst. 4 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, § 53 zákona o krajích, § 56 odst. 4 zákona o hlavním městě Praze, § 78 zákona o obcích, § 16 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a dalších).

  2. Na položku 5173 se zařazují i výdaje na jízdenky, letenky i jiné druhy plateb za dopravu, za ubytování v hotelích a jiných ubytovacích zařízeních (§ 2326 až 2331 občanského zákoníku) a za stravování (ne však za potraviny, ty patří na položku 5131), jsou-li určeny pro zaměstnance na pracovní cestě.

  3. Patří sem i reciproční úhrady cestovních výdajů osobám přijíždějícím ze zahraničí, refundace cestovného zaměstnancům jiných organizací a výdaje rozpočtů územních samosprávných celků na ubytování zahraničních delegací, i když nejde o reciproční cesty.

  4. S výjimkou úhrad podle odstavce 3 této náplně na tuto položku nepatří náhrady cestovních výdajů jiným osobám než osobám vykonávajícím pro organizaci závislou činnost, například podle vyhlášky č. 520/2005 Sb., ty patří na položku 5192.

Na základě dat z monitor.statnipokladna.cz zpracoval Kamil Dvořák, text Tomáš Trenkler, Naši politici, z. s.

Projekt byl podpořen Velvyslanectvím Spojených států amerických


Za kolik telefonují na krajských úřadech?

Srovnání výdajů na telekomunikace a radiokomunikace v krajích v roce 2015

Srovnání výdajů na telekomunikace a radiokomunikace v krajích v roce 2015

Na Vysočině platí za telefonní služby třikrát víc, než je průměr všech krajů dohromady

Zatímco se náklady většiny krajů na telekomunikace a radiokomunikace dlouhodobě snižují, na Vysočině za tyto služby zaplatili v roce 2015 přes pět milionů korun. Z celkové částky 23 milionů v součtu všech krajů v témže roce jde jednoznačně o nejvyšší sumu.

Telefon a počítač s připojením na internet nalezneme na krajském úřadě snad v každé kanceláři. Rozhodli jsme se proto porovnat náklady, které za telefonní a internetové služby kraje mají. V celkovém žebříčku nenajdeme v těchto částkách mnoho výjimečného, ze srovnání však na první pohled vyčnívá Kraj Vysočina. Ten za tyto služby v roce 2015 zaplatil přes pět milionů korun. Na druhé příčce se umístil Ústecký kraj (2,347 milionu) a na třetí Plzeňský kraj (2,338 milionu). Nejméně platí naopak v Pardubickém kraji (698 tisíc), ve Zlínském kraji (760 tisíc) a v Moravskoslezském kraji (840 tisíc).

V dlouhodobějším srovnání se krajským úřadům daří na telekomunikačních a radiokomunikačních službách ušetřit každý rok miliony korun. V roce 2013 platily kraje celkem 29,5 milionu korun ročně, o dva roky později již 23 milionů korun. Na této částce se čtyři kraje s nejvyššími ročními náklady za služby podílí více než polovinou.

Srovnání výdajů na telekomunikace a radiokomunikace v krajích v letech 2013 a 2015

Srovnání výdajů na telekomunikace a radiokomunikace v krajích v letech 2013 a 2015

Služby telekomunikací a radiokomunikací (5162)

Úhrady služeb včetně nákupu telefonních karet. Zahrnuje i úhrady za služby využívaní sítě Internet.

Patří sem i výdaje na zřízení čísla pevného telefonu a za karty ke zprovoznění mobilních telefonů (tzv. karty SIM), pokud nejsou součástí pořizovací ceny mobilního telefonu. Nepatří sem poplatky za rozhlas a televizi, ty patří na položku 5169.

Na základě dat z monitor.statnipokladna.cz zpracoval Kamil Dvořák, text Tomáš Trenkler, Naši politici, z. s.

Projekt byl podpořen Velvyslanectvím Spojených států amerických