Vážení návštěvníci, tento web nyní funguje v úsporném režimu. Může se tedy stát, že některé zde prezentované údaje již nemusí být s postupujícím časem aktuální. Děje se tak v důsledku nedostatku finančních prostředků na údržbu bohaté databáze, přičemž na roční základní provoz by byla potřebná částka přibližně 107 tisíc korun. Pokusíme se v roce 2018 udržet aktuálních co nejvíce dat, jde však nyní o dobrovolnou a časově neurčenou práci. O budoucnosti webu v dalším období budeme informovat. Za možné nedostatky se omlouváme.
MENU

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA

* 21. 9. 1961, Uherské Hradiště      
Jak je tato rubrika vytvářena?

Leitmotivem je snaha o uvádění podstatných informací do vzájemných souvislostí. Informace jsou řazeny dle chronologického, institucionálního a tematického principu.

Rubrika je
Rubrika není
Nabízíme

 

Veřejné zakázky ve zdravotnictví



Elektronické aukce přinesly VFN výrazné úspory
Zdravotnické noviny v říjnu 2011 popsaly přechod nemocnic přímo řízených ministerstvem zdravotnictví k novému systému elektronických aukcí: „Nemocnice přímo řízené ministerstvem zdravotnictví v rámci protikorupční strategie používají elektronické aukce, které za poslední roky ušetřily stovky milionů.

Například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze proběhlo v období od ledna do srpna letošního roku 89 výběrových řízení s využitím elektronické aukce. Ty přinesly celkovou úsporu (oproti předpokládané hodnotě) ve výši téměř 26 milionů korun, což činí necelých 10 % z předpokládané hodnoty veřejných zakázek. „Tento nástroj je ale vhodný jen pro jasně specifikovatelné komodity, jako jsou rukavice, injekční stříkačky, injekční jehly, nerezový nábytek, čisticí a mycí prostředky či pomůcky pro inkontinenci, u kterých je hlavním kritériem cena,“ připomíná ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice Dana Jurásková s tím, že i když nemocnice v posledních pěti letech dosáhla u řady komodit zásadních úspor, nelze kvůli vysoutěžené snížené ceně realizovat stejně vysokou úsporu v příštím roce či dalších letech.“
V jiném čísle Zdravotnických novin bylo zmíněno, že VFN využívá elektronické aukce již od roku 2006.  Lidové noviny uvedly, že podle Dany Juráskové uspořila VFN za čtyři roky testování systému 175 milionů korun.
(Zdravotnické noviny, 10.10.2011 a 29.8.2011; Lidové noviny, 19.8.2011)

Elektronické aukce uspořily VFN téměř 10 % nákladů, pro příští roky ale podle ředitelky Juráskové není tak výrazná úspora již pravděpodobná
Na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví v srpnu 2011 dala ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň najevo, že úspory z elektronických aukcí pokryje nové náklady způsobené zvýšenou DPH, ale nikoliv plánované navyšování mezd zdravotnického personálu. 
K tomuto názoru se za Všeobecnou fakultní nemocnici (VFN) v Praze připojila i její ředitelka Dana Jurásková. Ačkoli se VFN podařilo ušetřit díky elektronickým aukcím téměř deset procent nákladů, poukázala Jurásková, že v to nelze považovat za parametr dlouhodobého trendu. „Nemalou roli hraje finanční situace, to znamená v úvozovkách krize, která způsobuje, že máme vyšší nabídku než poptávku a konkurenční prostředí se výrazně rozšiřuje. Naše úspora je pořád kolem deseti procent, ale tyto elektronické aukce jsou vhodné jenom pro některé komodity. Soutěžené komodity se chovají různým způsobem, někde je možné díky elektronické aukci dosáhnout poměrně zásadních úspor, někde už to možné není. Kromě toho v některých komoditách soutěžíme v elektronické aukci poprvé. Rozhodně si nedovedu představit, že bychom stejně vysokou úsporu byli schopni realizovat v příštím roce nebo v dalších letech,“ řekla ředitelka VFN.
(Zdravotnické noviny, 29.8.2011)


VFN porušovala zákon o veřejných zakázkách, konkurz na vrchního auditora s tím prý ale nesouvisí


VFN dlouhodobě porušovala zákon o veřejných zakázkách
V říjnu 2011 informovala Česká televize o dlouhodobém porušování zákona o veřejných zakázkách, ke kterému docházelo ve Všeobecné fakultní nemocnici při zadávání vlastních zakázek. Jednalo se na například o rozdělení osmimilionové zakázky na opravu oken či nestandartní vítězství uchazeče v jiné soutěži, kdy požadoval ze všech účastníků nejvyšší cenu a navíc přitom nesplnil jedno z hodnotících kritérií soutěže.
(ČT 1, pořad - Události, 1.10.2011)

Nemocnice neprosadila odstranění problematické pasáže ve smlouvě, před níž varoval audit
Mf Dnes popsala jinou problematickou zakázku -  přípravnou a projektovou dokumentaci rozvoje nemocnice za 43 milionů korun. Tu dostala k vypracování bez výběrového řízení firma Atelier PENTA. Společnost vypracovala dvě studie rozvoje nemocnice, a k práci si nechala napsat, že jde o autorské dílo.  „Nemocnice nedokázala prosadit odstranění tohoto článku z návrhu smlouvy a společnosti Atelier PENTA, jako jedinému dodavateli, se otevřela cesta k zakázce ve vysoce nadlimitním objemu 43 milionů korun, a to bez dalšího výběrového řízení,“ konstatoval ve své zprávě auditor. To vše přesto, že vnitřní kontrola nemocnice předem upozorňovala na tento háček ve smlouvě, připomněla Mf Dnes.
(Mf Dnes, 15.6.2011)

Dvě nejproblematičtější zakázky nemocnice zrušila
Časopis Tempus Medicorum k vývoji situace napsal: „Dvě nejpodivnější zakázky - plán rozvoje za 43 milionů a výměnu oken za 5,5 milionu -už nemocnice v reakci na audit zrušila.
„Zpracování dokumentace k rozvoji nemocnice uděláme znovu a formou otevřené soutěže,“ slibuje Jurásková. „Akci okna jsme nahlásili ministerstvu financí. A také tato soutěž bude vypsána znovu.“ Podle Juráskové se navíc změní vnitřní pravidla nemocnice pro zakázky podle doporučení auditu a zakázky se začnou nově kontrolovat pravidelně každé tři měsíce.“
(Tempus Medicorum, 14.3.2011)

Vnitřní audit opakovaně upozorňoval na nedostatky
 Vnitřní audit proto konstatoval, že zjištěné nedostatky mohou být “ i jednotlivě kvalifikovány jako jednání korupčního charakteru nebo vytvářející předpoklady pro takové jednání.“  Auditorská zpráva rovněž upozornila, že na řadu chyb bylo jednotlivými audity poukázáno již opakovaně – a to  minimálně už od roku 2007." Způsob zadávání zakázek v nemocnici začala řešit i  policie, ministerstvo financí a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
 „Počkáme také na to, co zjistí policie,“ konstatovala ředitelka Jurásková. Nemocnice sama nebyla tak aktivní, že by se policii udala. To udělal někdo jiný, připomněl časopis Tempus Judicorum.
(ČT 1, pořad - Události, 1.10.201; Tempus Medicorum, 14.3.2011)

Na funkci vrchního auditora vypsáno výběrové řízení, ředitelka Jurásková tvrdí, že to nesouvisí s audity – z kontrol se VFN podle ní poučila
Půl roku poté, co auditoři předali výsledky kontroly vedení nemocnice, došlo k vypsání konkurzu na funkci vedoucího auditora. Ředitelka nemocnice Dana Jurásková však odmítla, že by konkurz vedoucího auditora měl souvislost se zjištěními předchozích kontrol. Jurásková naopak zdůraznila, že některé ze zpochybněných zakázek byly zrušeny a nemocnice s ohledem na výsledky auditu komplexně přepracovala systém zadávání zakázek.
(ČT 1, pořad - Události, 1.10.2011)

Jurásková vysvětluje: Všichni ve jmenovaných funkcích pod mým vedením musí projít výběrovými řízeními.
"Členové vedení Všeobecné fakultní nemocnice ve jmenovaných funkcích musí nově pod mým vedením projít výběrovými řízeními. Pozice vedoucího oddělení vnitřního auditu a kontroly je součástí vedení nemocnice, tedy logicky musí výběrovým řízením projít také," vysvětlovala ředitelka Jurásková.
„Výběrové řízení na jeho místo s výsledky auditu nijak nesouvisí. Postupně jsou vypisována výběrová řízení na všechny členy vedení nemocnice,“ citovala v jiném článku vyjádření Juráskové Mf Dnes.
(ČT 1, pořad - Události, 1.10.2011; Mf Dnes, 15.6.2011)

Ministerstvo zdravotnictví podpořilo Juráskovou: Velké personální změny běží už víc než rok
Ministerstvo zdravotnictví, pod které Všeobecná fakultní nemocnice spadá,  se postavilo za Danu Juráskovou i její postup. Mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň poukázal na to, že v nemocnici již více než rok probíhají velké personální výměny.
Česká televize uvedla, že ministerstvo čekalo na výsledku druhého auditu, který si VFN nechala vypracovat, a rovněž, že se bude zajímat o opatření, které vedení ústavu přijme k nápravě situace.
(ČT 1, pořad - Události, 1.10.2011)


Ředitelka VFN Jurásková: Jsem pro otevřenou soutěž i v případě podlimitních zakázek
Deník E15 v článku zaměřeném na transparentnost veřejných zakázek v oblasti zdravotnictví mimo jiné uvedlo:  „Stát jen za zdravotní materiál nemocnic řízených ministerstvem utratí ročně kolem 10 miliard korun z veřejných peněz. Právě tyto zakázky nebývají soutěženy ve výběrových řízeních, ale jako takzvaně podlimitní (méně než dva miliony korun) je samostatně řeší management nemocnic. „Zdravotnictví musí využívat takové ekonomické a procesní nástroje, kde se předpokládá co nejefektivnější využití finančních prostředků. Jsem tedy pro otevřenou soutěž i v případě podlimitních zakázek,“ říká ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dana Jurásková. Právě tady jen v letošním roce již díky výběrovým řízením s využitím elektronické aukce ušetřili téměř 26 milionů korun.
(E15, 31.8.2011)

Ředitelka Jurásková odmítla, že by odvolání náměstkyně Černické mělo souvislost s její kritikou některých nákupů či převodu budov
Dana Jurásková si po návratu do funkce ředitelky VFN v létě 2010 přivedla do nemocnice svou bývalou náměstkyni pro léčebnou péči na ministerstvu MUDr. Markétu Hellerovou (ODS), kterou z úřadu propustil nový ministr Leoš Heger.
Z funkce náměstkyně pro léčebnou péči VFN byla odvolána MUDr. Marcela Černická – Hellerová ji ve funkci vystřídala.  Časopis Tempus Medicorum připomněl, že odvolaná Hellerová kritizovala některé nevýhodné zakázky nemocnice a převod budov nemocnice. Redakce Medical Tribune se opakovaně obrátila na vedení nemocnice s dotazy na důvody odvolání  náměstkyně Černické a jemnování Hellerové. „Jsem velice ráda, že jsme získali takovou posilu.  S Markétou Hellerovou jsem spolupracovala již na ministerstvu zdravotnictví a jsem přesvědčena, že bude pro celou nemocnici velkým přínosem,“ odpověděla ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dana Jurásková. Ředitelka VFN odmítla, že by odvolání Černické  mělo nějakou spojitost s její předchodzí kritikou: „V žádném případě není důvodem odvolání MUDr. Černické kritika nákupů zdravotnické techniky nebo převod budov,“ prohlásila Jurásková.
(Tempus Medicorum, 9.4.2011)

Dotaz Práva na šéfy nemocnic: Jak uskutečníte protikorupční opatření
Dana Jurásková, ředitelka VFN v Praze: „Protikorupční strategii ministerstva je nutno chápat jako celek. Za důležitá považuji opatření v oblasti veřejných zakázek, zejména zvýšení podílu elektronických aukcí, zdůraznění kritéria ceny a dělení zakázek na části podle komodit včetně opatření směřujících k rozšíření počtu možných uchazečů. Roli hraje i specifikace pravidel přijímání darů nemocnicemi a report o darech podávaný MZ. Důležitým nástrojem je i komparace cen dosažených soutěžemi a širší prezentace výsledků veřejných zakázek na internetu.“
(Právo,, 22.3.2011)

Mohla mít VFN levnější elektřinu či nikoli?
V březnu 2011 Česká televize poukázala na problematickou situaci v nákupu energií ze stran některých nemocnic. Podle ČT ty ústavy, které nepřistoupily k vyhlašování výběrových řízení na dodávky elektřiny, ve výsledku nakoupovaly dražší energii – v řádech milionů korun.  Z 11 fakultních nemocnic se to podle reportáže týkalo čtyř.
Pozitivní zkušenost učinila olomoucká nemocnice, která výběrová řízení vypisovala každé dva roky. Egon Havrlant, mluvčí, FN Olomouc: „Naše náklady na elektrickou energii jsou ročně asi 35 až 40 milionů korun. Častějším soutěžením jsme schopni za rok ušetřit až tři miliony korun.“
Česká televize dále zmínila: „Třeba ostravská fakultní nemocnice nechala dodavatele soutěžit a platí za megawatthodinu 1200 korun. Pražská Všeobecná fakultní nemocnice vybrala bez tendru a platí prakticky dvojnásobek.“
Dana Jurásková, ředitelka, VFN v Praze/:"Nabídka Pražské energetiky byla porovnána s vyžádanými nabídkami dalších významných dodavatelů silové elektřiny a vyšla cenově nejvýhodněji."
Podle energetického analytika Petra Nováka se bez tendrů nemocnice připravují o konkurenční boj dodavatelů. „Ty subjekty, který by bojovaly o ty zajímavé zákazníky, samozřejmě mohli si srazit marži a nabídnout zajímavější ceny a nemocnice potom vyhazují peníze zbytečně oknem,“ řekl Petr Novák. 
(ČT 1 – pořad: Události,12.3.2011)



Zakázka přidělená poslední den ve funkci

Odcházející ministryně přidělila zakázku za 72 milionů v poslední den ve funkci
Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková poslední den ve funkci, 13. července 2010, přidělila zakázku ve výši 72 milionu korun. Zakázku na čtyřletou správu a údržbu budov a úřadu získala firma AB Facility.
(iHNed.cz, 9.8.2010)

Končící i nastupující premiér doporučovali ministrům, aby již žádné zakázky neschvalovali – Jurásková neuposlechla
Jurásková o tendru rozhodla přesto, že ministry úřednické vlády vyzval jak tehdejší předseda kabinetu Jan Fischer, ministr financí Eduard Janota,  tak i nový nástupce na funkci premiéra Petr Nečas  k tomu, aby se zdrželi přidělování zakázek na poslední chvíli.
(iHNed.cz, 9.8.2010)

Původně ministerstvo vyhlášení zakázky odložilo až pro nového ministra, pak Jurásková změnila názor
Původně měl být vítěz zakázky vyhlášen v průběhu dubna či května. Ministerstvo se rozhodlo,  že kvůli volbám už vítěze zakázky vyhlašovat nebude - a nechá to až na nového ministra. S tímto argumentem vysvětlovalo ministerstvo uchazečům, proč vítěz tendru není vyhlášen v původně plánovaném termínu. Ministryně Jurásková však změnila názor a přidělení zakázky podepsala poslední den ve funkci. Důvod této změny názoru se Hospodářským novinám nepodařilo zjistit - ministryně nebrala telefon a neodpověděla ani na otázky zaslané prostřednictvím SMS.
(iHNed.cz, 9.8.2010)

Ministerstvo tvrdilo, že výběrové řízení není ukončeno. Bylo tím myšleno, že po přidělení zakázky běží lhůta na stížnosti
Nejasnost, zda je již zakázka přidělena či nikoli panovala ve vyjádřeních ministerstva zdravotnictví. Nejprve resortní mluvčí Vlastimil Sršeň uzavření zakázky popřel:  “Výběrové řízení nebylo ukončeno a k uzavření případné smlouvy může dojít teprve po vyslovení důvěry vládě Petra Nečase.“ Server iHned.cz poukázal na existenci rozhodnutí o přidělení nadlimitní zakázky ze 13. července.  “Podepsání rozhodnutí není ukončením výběrového řízení. Po podpisu rozhodnutí běží zákonná lhůta pro podání námitek,“ reagoval na  Sršeň, který však opět neodpověděl na otázku, proč bylo rozhodnutí o vítězi podepsáno den před nástupem nového ministra. Pokud by totiž nikdo nepodal námitku, tak by rozhodnutí platilo, připomenul server iHNed.
(iHNed.cz, 9.8.2010)

Bylo vyřazení výhodnější nabídky na místě?
Mluvčí místo podání vysvětlení odpověděl otázkou: “Máte nějaký konkrétní problém s tím, že ve výběrovém řízení by měla zvítězit společnost, která nabídne nejnižší cenu a ministerstvo zdravotnictví tak uspoří celkovou částku 16 milionů po dobu trvání smlouvy?“
Server iHNed nicméně zpochybnil i ministerstvem avízovanou úsporu 4 milionů za rok, kterou bylo argumentováno při srovnání dosavadní ceny 22 milionů oproti nabídce AB Facility ve výši 18 milionů. Pro iHNed.cz se totiž vyjádřil představitel konsorcia firem vedené společností Zenova Services, Petr Hotovec s tím, že konsorcium nabídlo státu sumu ještě o téměř dva miliony ročně nižší. Jenže ministerstvo jim oznámilo, že jejich nabídka není úplná a vyzvalo k jejímu doplnění – konkrétně šlo o doložení „ o vázanosti nabídkou“ (ujištění, že cena i podmínky nabídky budou platit i půl roku po přihlášení do tendru). Následně byla nabídka firmy vyřazena, ačkoli Hotovec tvrdil, že vše bylo doplněno.“Doplnili jsme vše, co chtěli, a přesto nás vyřadili,“ prohlásil Hotovec, jehož firma se tak proti výsledkům soutěže odvolala. K požadovanému doložení Hotovec prohlásil:  “Ale tímto doložením je podle nás podepsaná smlouva.“
(iHNed.cz, 9.8.2010)

Kritérium ceny bylo rozhodující jen z 50%, podle Transparency International je to málo
Ministerstvo nepovažovalo ostatně cenu za nejdůležitější. Kritérium ceny bylo rozhodující jen z padesáti procent, dále se přihlíželo ještě k plánu plnění zakázky, výši sankcí za opožděné odstranění vad a délce záruky. Protikorupční organizace Transparency International vyjádřila názor, že cena by při zakázce měla hrát výraznější roli - nejméně dvoutřetinovou. “Například sankční mechanismy by měl dávat zadavatel sám do smlouvy, aby byly pro všechny stejné a o zakázce rozhodovala hlavně cena,“ podotkl vedoucí právní poradny Transparency Petr Jansa.
(iHNed.cz, 9.8.2010)

Poslanec Hovorka podezříval vedení nemocnice na Homolce z tunelování, ministryně neshledala nic nezákonného
Lidovecký poslanec Ludvík Hovorka podal v květnu 2010 trestní oznámení na vedení nemocnice  Na Homolce. Podle Hovorky management nemocnice nezákonně tuneloval svěřené finanční prostředky za pomoci dceřiných společností. Prostředky veřejného zdravotního pojištění podle Hovorky končily u soukromých osob.
Nemocnice převedla nejen účetní a právní, ale podle Hovorky i ekonomickou agendu nemocnice na soukromé subjekty, což označil za možný začátek nenápadné privatizace.
Poslanec se obrátil na ministryni Danu Juráskovou. Ministryně mu odpověděla dopisem, že na postupu nemocnice neshledává nic nezákonného, naopak ho hodnotí kladně.
(Novinky.cz, 19.5.2010)

Zakázka na tvorbu standardů zdravotní péče za 125 milionů korun
„Ministryně vypsala na tvorbu standardů veřejnou zakázku za 125 milionů korun. V otevřeném dopise ministryni a vládě Kubek tento postup zpochybnil, podle něj má tvořit standardy ministerstvo se zdravotními pojišťovnami, ČLK a odbornými lékařskými společnostmi. “
(Zdravotnické noviny, 15.2.2010)

 

Platy a odměny


Ředitelka VFN Jurásková poukazuje na to, že nemocnice nemá prostředky na zvyšování platů. Pokud budou lékařům podle dohody zvýšeny, trvá ale jako prezidenta ČAS na jejich zvýšení i pro sestry
Média informovala na podzim 2011 o situaci nemocnic, které hlásily nedostatek financí za zvýšení platů zdravotníku pro rok 2012.  K desetiprocentnímu navýšení platů mělo dojít na základě dohody mezi ministerstvem zdravotnictví a lékaři podepsané v únoru 2011 po nátlakové akci Děkujeme, odcházíme. Na základě sjednaného memoranda dostali lékaři přidáno již v roce 2011, následné zvýšení platů v roce 2012 se mělo týkat i dalších zdravotníků.
Český rozhlas zmínil, že pokud by ke zvýšení platů nedošlo, hrozil by protest ještě větší než byla zmíněná akce Děkujeme, odcházíme: “Zdravotní sestry totiž můžou zablokovat provoz některých oddělení minimálně stejně účinně jako lékaři,“ uvedlo zpravodajství Českého rozhlasu. Odbory se proto obrátily na vládu s žádostí o navýšení státních prostředků v resortu zdravotnictví.
Nemocnice daly najevo, že peníze na zvýšení platů nemají. Například jedna z největších nemocnic, pražská Všeobecná fakultní nemocnice by potřebovala stovky milionů korun. Ředitelka nemocnice Dana Jurásková dala najevo, že bez finanční pomoci nemocnice platy zvýšit nemůže: „Všeobecná fakultní nemocnice takové zvýšení platů nezvládne,“ varovala Jurásková.
Zároveň však jakožto prezidentka České asociace sester Dana Jurásková na zvýšení platů trvala:  „Pokud by se platy lékařů měly v příštím roce zvyšovat, chceme, aby se odpovídajícím způsobem zvýšily i platy nelékařů. Česká asociace sester očekává stejný přístup ke všem zdravotníkům,“ ocitovaly její vyjádření Lidové noviny.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger vyjádřil naději, že by se situace dala řešit zvýšením přívýdělku pro nemocnice: „Plánujeme zavedení nadstandardů a rozšíření takových těch hotelových placených služeb,“ řekl Heger.
(ČRo 1 – Radiožurnál, 4.10.2011; Lidové noviny, 3.9.2011)

Problematika odměn
Hospodářské noviny, které mapovaly platy státních úředníků, ve svém článku mimo jiné zmínily:
„Z dosud zveřejněných odměn tak - zatím - tu největší jednorázovou inkasoval zmiňovaný šéf Státního ústavu pro kontrolu léčiv Beneš. Na konto mu přišla loni v březnu a pod částku 594 405 se podepsala tehdejší ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. Letos v dubnu pak ministr Leoš Heger udělil Benešovi dalších 392 270 korun. Jenže v obou případech chybí konkrétní zdůvodnění, čím si peníze zasloužil. „Roční odměna,“ stojí v odpovědi úřadu.
 Na druhou stranu, Beneš má v porovnání se svými podřízenými nízký plat: po škrtech bere 67 tisíc, zatímco jeden z jeho náměstků má 101 tisíc a druhý 127 tisíc. A navíc Beneš stojí v první linii padesátimiliardového lékového byznysu. “
(Hospodářské noviny, 9.9.2011)


Ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice


VFN otevírá možnost nadstandardní péče za pravidelný poplatek
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze oznámila, že se na podzim 2011 rozdělí na dvě zóny – s běžnou péčí a VIP zónu. V tak zvaném Centru individuální péče bude pacientům poskytnuta nadstandardní péče. Hospodářské noviny mezi příklady této přednostní péče jmenovaly vyšetření bez čekání, či doprovod lékaře při dalších vyšetřeních. Výměnou za nadstandard mělo být placení členského příspěvku.
„Inspirovali jsme se u jiných zařízení veřejného typu,“ řekla pro HN ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice Dana Jurásková. Podobný systém spustila v roce 2010 Nemocnice Na Homolce. Za poplatek mezi dvěma a osmi tisíci korunami měsíčně zde pacient získá Premium Care kartu, s níž může absolvovat sérii vyšetření mnohem rychleji, než je obvyklé.
Hospodářské noviny k tomuto tématu v dalším článku mimo jiné uvedly:
„Ne všem se ale dvojí zacházení ve státních nemocnicích líbí. „Nabízení VIP servisu bych viděl spíše v soukromé sféře. Tady by se měla poskytovat péče všem stejná,“ říká poslanec a zdravotnický expert ODS Boris Šťastný.
Rozdělit zacházení na běžné a nadstandardní se však nemocnicím vyplácí. „Jsme s tím velmi spokojeni. Je to náš jediný komerční příjem a navíc využíváme volné kapacity,“ říká náměstek Homolky Toběrný. Nemocniční ambulance totiž díky placeným službám obsadí i mimo ordinační hodiny. “
(Hospodářské noviny, 29.7.2011 a Hospodářské noviny - článek v rubrice Téma, 29.7.2011 )

Rušení části lůžek úspory nepřineslo. Ředitelka VFN Jurásková navrhla zrušit jedno oddělení ze tří, jinak se peníze neušetří
Mf Dnes v článku z června 2011 popisovala neúspěch při snahách ministerstva zdravotnictví ušetřit redukcí lůžek akutní péče. Zatímco ministerstvo doufalo zrušením části lůžek ušetřit výrazné sumy, reálné úspory byly téměř nulové.
Důvodem byla skutečnost, že zrušením části lůžek na některém z nemocničních oddělení nemělo vliv na celkové náklady, protože zbytek oddělení funguje stále: „... svítit tam musím, lékaře tam mít musím a sestry taky,“ shrnula důvody ředitelka plzeňské fakultní nemocnice Jaroslava Kunová.
„Nemocnice jsou navíc placeny ročním paušálem a ten se nezmění. Dále jsou placeny za výkony na pacientech a tady se také nic nezmění, protože se škrtají jen lůžka, která byla podle statistik stejně neobsazená. A hlavně: mnohá z těch lůžek – vůbec nejsou,“ upozornila Mf Dnes. 
 Redakce k tomuto problému mimo jiné dále poznamenala: „Ušetřit se podle ministra Hegera mělo zhruba pět miliard, což mělo nemocnicím pomoci zaplatit navýšené platy lékařů a neubírat na ně z toho, co dostávají pro pacienty. Teď se však zdá, že jde jen o hru s čísly. Dokud se totiž nezavřou celé nemocnice nebo špitály neškrtnou celá oddělení, tak jako to například měla v plánu ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice Dana Jurásková, když navrhla, že ze tří interních oddělení v nemocnici jedno zruší, neuspoří se nic.“
(Mf Dnes, 13.6.2011)
 
6. místo v anketě o Manažera roku 2010
Dana Jurásková se v anketě Manažer roku 2010 umístila na šestém místě. V soutěži organizované Manažerským svazovým fondem bylo nominováno 72 finalistů. „Celkem 72 finalistů soutěže Manažer roku pracuje ve 23 průmyslových odvětvích. Ve finále o nejvyšší post soutěžilo 11 žen a 61 mužů,“ napsal HP Management.
(HR management, 29.4.2011)

O zvýšení poplatku za hospitalizaci
"Pokud bude zvýšen hospitalizační poplatek z 60 na 100 korun, tak to bude pro VFN znamenat řádově miliony korun ročně navíc. Současně s tím se může stát, že se zvýší tlak pacientů na zkrácení hospitalizace, tím pádem paradoxně může klesnout počet ošetřovacích dní, což je nepochybně žádoucí jev," řekla v souvislosti s novelou ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice Dana Jurásková.
(aktualne.cz, 27.4.2011)

Ředitelka Jurásková neváhala zveřejnit své majetkové poměry
Na jaře 2011 rozeslal server Aktuálně.cz majetkový dotazník šéfům státních nemocnic. Řada z nich odmítla poskytnout informace. Dana Jurásková patřila mezi ty, kteří dotazník vyplnili a zaslali redakci zpět.
(Tempus Medicorum, 9.4.2011)

Oddělování lékařů od farmaceutických firem
Na jaře 2011 ministr zdravotnictví Leoš Heger inicioval plány na oddělení lékařů od vlivů  farmaceutických firem. Ministr Heger plánoval v rámci vytvoření bariéry mezi lékaři a firmami zřídit fond pro vzdělávání lékařů, do něhož by společnosti přispívaly. 
„Účast lékařů na odborných akcích bude schvalovat vedení nemocnice a tyto výjezdy budou hrazeny z prostředků na vzdělávání,“ komentoval zavádění Hegerova opatření do praxe Egon Havrlant, tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc. Pokud by byla pravidla porušena, šlo by o hrubé porušení pracovní kázně. To by znamenalo i možnost okamžitého ukončení pracovního poměru. „Mezi to řadíme například nepovolené jednání s firmami nebo přijetí ‚motivace‘ od zástupce farmaceutické firmy,“ uvedla k tématu Dana Jurásková, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podobně se vyjádřily i další státní nemocnice oslovené HN.
(Hospodářské noviny, 25.3.2011)


Prezidentka České asociace sester


Česká asociace sester chce vytvoření nové profesní komory
Česká asociace sester (ČAS) iniciovala setkání zástupců více než 30 profesních organizací zdravotníků-nelékařů. Tématem jednání, ke kterému se 29. září 2011 sešli v Praze, byly možnosti vytvoření vlastní profesní komory. V středo- a východoevropském regionu jedině Slovensko schválilo zákon o komorách, který umožnil vznik  Slovenské komory sester a porodních asistentek.
 „Vytvoření komory lze jen doporučit. Umožňuje samostatné spravování vlastních záležitostí, registruje, hlídá a chrání své členy. Proto by profesní organizace měly usilovat o povinné členství,“ argumentoval Petr Šustek z Centra zdravotnického práva Právnické fakulty UK.
Prezidentka ČAS Dana Jurásková na setkání ohlásila, že ministr zdravotnictví Leoš Heger vyjádřil podporu aktivitám směřujícím ke vzniku stavovské organizace českých zdravotníků nelékařů.
(Zdravotnické noviny – ZDN, 17.10.2011)

Sestry pod vedením Dany Juráskové bojkotovaly akci Děkujeme, odejděte
Server Novinky.cz ve svém článku o výsledcích protestní akce lékařů Děkujeme, odejděte mimo jiné napsal: “Během krize se vyskytly i spory mezi lékaři a zdravotními sestrami, jejichž představitelka Dana Jurásková (ODS) bojkotovala protest doktorů, za což měly být sestry odměněny zvýšením příjmů na úkor zvýšení platů lékařů. Podle ojedinělých informací se spor přenesl i na pracoviště. “
(novinky.cz, 17.5.2011)

Jurásková po Děkujeme, odejděte pro zrušení povinného členství v ČLK
Dana Jurásková po proběhnutí akce „Děkujeme, odcházíme“ vyjádřila názor, že Česká lékařská komora neplní svou funkci. Jurásková dala najevo, že osobně by se přikláněla ke zrušení dosavadního povinného členství lékařů v ní.„Tak, jak sleduji fungování České lékařské komory a jak znám názory mnohých lékařů, jsem přesvědčena, že tato instituce neplní funkci, kvůli které byla kdysi založena. To znamená hlídání odbornosti, etiky a dalších odborných parametrů směrem k lékařské veřejnosti,“ řekla na dotaz serveru ParlamentníListy. cz Jurásková.
(Tempus medicorum, 14.3.2011)

Jurásková odmítla, že by kvůli Děkujeme, odejděte odcházely z ČAS sestry
Dana Jurásková v rozhovoru pro ParlamentníListy. cz odmítla některé výroky sester zejména z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče o tom, že Českou asociaci sester opouští ve větší míře její členky – kvůli negativnímu postoji ČAS k akci Děkujeme, odcházíme. 
„Ne, rozhodně nedochází k žádnému masovému odlivu. Naopak, shodou okolností v kraji Vysočina právě vzniká sesterská sekce asociace, čili spíše se mírně rozrůstáme,“ konstatovala Jurásková.
(Tempus medicorum, 14.3.2011)

Spor ČAS se zdravotnickými odbory sester
Dalším sporem kvůli postoji k akci Děkujeme, odejděte vedla ČAS se  zdravotními sestrami sdruženými v Odborovém svazu zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) či Profesní a odborovou unií zdravotnických pracovníků. Odborům vadilo, že prezidentka ČAS Dana Jurásková jednala při sestavování memoranda podepsaného ČAS a ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem také o zvýšení platů sester. Platové podmínky přitom patřily podle odborů výhradně do jejich gesce:  „Neupíráme ČAS jednání o reformách, ale vadí nám zásah do sféry odměňování,“ vysvětlila pro Zdravotnické noviny důvody sporu řídící sekce nemocnic OSZSP Iva Řezníčková, která dodala, že  obsah současné dohody Jurásková – Heger, vyjednaly odbory již před několika měsíci. „Přímo na tom jednání pan ministr garantoval navýšení mezd nelékařským pracovníkům od roku 2012. To, co následovalo ze strany paní Juráskové, je spíše opakování téhož, akorát naše výsledky nebyly tolik medializovány,“ uvedla Řezníčková.
Česká asociace sester trvala na tom, že na jednání o platech má stejné právo jako odbory. „My mandát na vyjednávání o platech máme a vyplývá z našich stanov. Jsme odpovědné za vedení legislativních kroků a platy do toho určitě patří - považujeme to za naši morální povinnost vůči členům,“ reagovala pro Zdravotnické noviny Irena Kouřilová z ČAS.
(Zdravotnické noviny, 14.3.2011)

Proti jednání ČAS se ohradila i Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků
Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků (POUZP) adresovala Daně Juráskové a Leoši Hegerovi dopisy, v nichž požadovala, aby prezidentka ČAS přestala mluvit jménem všech nelékařů. „V rámci České republiky existuje několik profesních organizací, které sdružují nemalou část nelékařských zdravotnických pracovníků. S úžasem sledujeme, kterak zastupujete NLZP, aniž byste jednala s POUZP či ostatními organizacemi,“ napsala POUZP v dopise. Unie se dále ohradila proti tvrzení Juráskové, že zdravotní sestry a nelékařský personál nepodporují akci lékařů „Děkujeme, odcházíme“. „S tímto nemůžeme souhlasit, neboť taková informace se nezakládá na plné pravdě. Médii byl prezentován pouze názor prezidentky České asociace sester, a to ještě v neúplné verzi, čímž došlo ke zkreslení celého prohlášení. Nastalá situace na mnoha pracovištích vyhrotila vztahy mezi lékaři a nelékařskými pracovníky a tyto křehké vazby mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců se budou těžce a dlouhodobě navracet do normálu,“ napsal za radu unie Tomáš Válek.
(Zdravotnické noviny, 14.3.2011)

Ministryně zdravotnictví


Hegerovi předchůdci neuspěli s elektronickými recepty kvůli Úřadu pro ochranu osobních údajů
V reportáži Českého rozhlasu věnující se doporučením Národní ekonomické rady vlády (NERV) se moderátor zeptal redaktora České televize Petra Vaška, zda má ministr zdravotnictví Leoš Heger šanci prosadit tak výraznou změnu v systému zdravotnictví, jakou by představovali elektronické aukce na léky či elektronické recepty:
Redaktor Petr Vašek k tomu uvedl: „Tak šanci určitě má. Problém je, že elektronické aukce budou klást opravdu velké požadavky na zdravotní pojišťovny. Budou muset soutěžit o nejnižší ceny léků. Při současném stavu českých zdravotních pojišťoven, kdy se chtělo na ně přesunout nějaké pravomoci, tak byl velký problém, jestli to budou zvládnout. Tak si nejsem jistý, jestli, jestli jsou toho dnes schopny. Elektronické recepty jsou také určitě výborný nápad, ty by mohly ušetřit spoustu peněz. Mohly by zamezit falešným receptům. Problém je, že tam už se třeba pokoušel o to právě ministr zdravotnictví tehdejší Tomáš Julínek, po něm i ministryně Dana Jurásková a neuspěli. Například kvůli tomu, že Úřad pro ochranu osobních údajů vlastně zakázal to centrální úložiště dat, které mělo propojovat jednotlivé lékárny na elektronické recepty. Takže opravdu návrhy výborné, možná úspory za miliardy korun. Teď jenom je otázka, jestli půjdou uskutečnit, právě u elektronizace mám největší obavy, protože vlastně ministr zdravotnictví Leoš Heger už je ve funkci, tuším, více než rok a ještě příliš v té elektronizaci... ještě příliš nepokročil na rozdíl například od trendu zvyšování spoluúčasti nebo od jiných reformních kroků. Takže tam si nejsem úplně jistý, jestli vůbec něco z těchto kroků jemu se podaří uskutečnit. Pokud by to bylo, pokud by to tak bylo, tak by to bylo určitě dobře.“
(ČRo 1 – Radiožurnál, 19.7.2011)

Šéf poslanců ODS o navržených zdravotnických zákonech: Vychází ze znění připraveného za Julínka a Juráskové
Šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v červenci 2011 v souvislosti s chystaným projednáváním zdravotnických zákonů a penzijní reformy mimo jiné uvedl:  "Levice a odbory se opakovaně snaží budit dojem, že reformy předkládáme narychlo, bez důkladné analýzy a debaty. Není to pravda. Všechny dnes předložené zákony jsou výsledkem mnohaměsíční a dokonce mnohaleté přípravy a debaty mezi politiky i odborníky. Předkládané zdravotnické zákony vycházejí ze znění, která zpracovali minulí ministři za ODS Tomáš Julínek, Dana Jurásková a jejich týmy.“
(ceska-media.cz – tisková zpráva ODS, 12.7.2011)

Dohodnuté zvýšení platů sester se do reálných mezd promítlo jen zčásti
Ve funkci ministryně zdravotnictví Dana Jurásková dohodla zvýšení mezd pro zdravotní sestry – v rozmezí až o 2500 korun navíc. Počítalo se s tím, že zhruba tři čtvrtiny peněz zaplatí zdravotní pojišťovny, zbytek nákladů měl nést management samotných nemocnic.
Zdravotnické noviny ale upozornily na to, že sestrám se ve skutečnosti na platech mnohdy nepřibylo. Mnohé pojišťovny totiž peníze na zvýšení platů neposlaly vůbec, jiné přispěly nedostatečně. A sestrám tak na účtech po zdanění mnohdy přišly jen „drobné“, konstatovaly Zdravotnické noviny. „Kolik sester peníze skutečně dostalo, není jasné, oficiální čísla chybí. Česká asociace sester sice provedla průzkum mezi svými členkami, celkovou situaci ale její výsledky neodrážejí. I tak je zajímavý – částku dle nařízení vlády podle něj totiž obdrželo jen 68 procent sester, “ napsaly Zdravotnické noviny.
Komplikovanou situaci způsobilo nařízením krajům. Ty nedostávaly na zvýšení mezd prostředky od pojišťoven, od krajských radních na Vysočině zazněla kritika, že na ně stát „hází“ stále více zodpovědnosti za svá rozhodnutí.
(Zdravotnické noviny, 16.5.2011)

Ministryně Jurásková nedodala při interpelacích podrobnější informace o podezřelé zakázce IKEMu, později uznala, že zakázka působí účelově
Server iHNed.cz v jednom z článků zaměřených na podezřelé zakázky vypsané pražskou nemocnicí IKEM zmínil jednu ze smluv, kterou označil za důležitější než ostatní. Jednalo se o smlouvu na nákup  zdravotního materiálu za 440 milionů. Nemocnici ho měla prodat firma Kardioport. Tuto firmu Hospodářské noviny v sérii článku popsaly jako narychlo založenou prázdnou schránku bez zaměstnanců a s utajenými vlastníky, přes niž by zakázka měla ve skutečnosti pouze projít. Kardiologovi Janu Pirkovi, jednomu z jedenácti porotců, prý přišlo zvláštní, že se do tendru hlásí firma bez zkušeností. Ovšem pak podle něho rozhodla cena. „Mně to taky bylo trochu divné,“ připouští Pirk, „ale nabídka byla taková, že se uspořilo pět procent oproti tomu, za kolik jsme nakupovali do té doby.“
IKEM odmítl žádost HN na předložení smlouvy s odkazem na obchodní tajemství.
Server iHNed zmínil také roli tehdejší ministryně Dany Juráskové ve vztahu k objasňování případu: „Co přesně ve smlouvě stojí, neví ani bývalá ministryně Dana Jurásková. Právě za jejího šéfování resortu IKEM vítěze zakázky vyhlásil - měsíc po loňských volbách, kdy se střídaly vlády. "Já jsem se záměrně nikdy o žádné výběrové řízení nezajímala ani nezkoumala, kdo se do něj přihlásil a kdo vyhraje. Aby mě nikdo nemohl napadnout, že z pozice ministryně něco ovlivňuji," tvrdí Jurásková. Ale už když tendr běžel, vzbudil pozornost některých poslanců ze zdravotního výboru. Přišlo jim totiž zvláštní, že se o tak velkém tendru téměř nemluví.
Lidovec Ludvík Hovorka kvůli ní i ve sněmovně interpeloval ministryni Juráskovou, ale dozvěděl se jen obecné informace. "Ta zakázka přitom byla od začátku obestřena jakýmsi neurčitým tajemstvím. Chtěl jsem víc informací, ale od paní ministryně jsem skoro žádné nedostal," vzpomíná exposlanec. “
Hospodářské noviny v jiném článku uvedly: „Tehdejší ministryně Dana Jurásková tvrdí,že se o tendr schválně nezajímala, aby ji někdo nemohl nařknout z ovlivňování. „Ale teď mi to přijde jako účelově zadaná zakázka,“ uznává. “
(iHNed.cz, 9.3.2011; Hospodářské noviny, 8.3.2011)

Od reorganizace ústavů musela ministryně Jurásková kvůli odporu ústavů v Liberci a Ústí nad Labem ustoupit
V únoru 2011 informoval Deník.cz o záměru ministerstva zdravotnictví a poslance Marka Šnajdra sloučit regionální ústavy – ze  12 ústavů by měly zůstat jen dva v Ostravě a Praze.
„Došlo by ke zrušení zdravotních ústavů, které by přešly pod ústavy v Praze a Ostravě. Ministerstvo zdravotnictví ke svým záměrům uvedlo, že se nepočítá ale s rušením regionálních pracoviště, pouze místo 14 ředitelství vzniknou dva velké komplexní ústavy zastřešující veškerou činnost.
 Odbory kritizovaly, že s nimi návrh nebyl předjednán a zazníval dotaz, proč ústavy nezůstanou nezrušitelné, když se rušit nemají.
 Změny ale již z části proběhly. „Ke snížení počtu zaměstnanců došlo v letech 2008 a 2009 z 2500 asi o 1000, aniž by byla omezena činnost. Základní restrukturalizace se tedy už odehrála. Teď může dojít jen ke snížení počtu administrativních pracovníků, ale ne zdravotnických,“ prohlásil Marek Šnajdr.
Další změny následovaly také na začátku roku 2010. V několika zdravotních ústavech byla tehdy pozastavena většina činností. Proti tomu se ohradil ústav v Liberci a také v Ústí nad Labem a nakonec byla tehdejší ministryně zdravotnictví Dana Jurásková nucena od reorganizace upustit.
„Loni na jaře bylo přislíbeno, že se problém bude řešit ve spolupráci s odbornou veřejností. Místo toho to opět probíhá metodou příkazu a bez diskuze,“ řekl mimo jiné ke změnám Vlastimil Král ze zdravotního ústavu v Ústí nad Labem.
„Odborníci se shodují, že určitá restrukturalizace je potřeba. Ministerstvo bude během několika měsíců připravovat novou novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, takže bychom chtěli, aby to s námi bylo prodiskutováno a změny byly provedeny až poté,“ dodala místopředsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče  Ivana Břeňková.
(Deník.cz, 23.2.2011)

Profit: Ministryně Jurásková slíbila do voleb změnit kritizovanou vyhlášku, ale nestalo se tak
Týdeník Profit napsal v říjnu 2010 o situaci ve zdravotnictví mimo jiné: „Třetím důvodem k odchodu do ciziny je, že si doktoři připadají podvedení. Ex-ministryně Dana Jurásková jim v březnu slíbila, že do voleb změní ostře kritizovanou vyhlášku o před-atestačním vzdělávání. Jenže zatím se tak nestalo.
Sporná vyhláška platí od loňského léta. Lékaři se zájmem například o neurologii, oftalmologii (oční), dermatovenerologii (kožní a pohlavně přenosné choroby) či ORL se musí v rámci pětileté atestační přípravy školit první dva roky na interně či chirurgii. Až poté se vrátí na původní oddělení k vybrané specializaci. V minulosti absolvovali jen takzvané kolečko.
„Například budoucí oční lékař, jenž přijde po dvou letech k pacientům, tak umí vést porod, ale nic z očního, a to má už léčit téměř samostatně (vykonává sám téměř 90 procent oftalmologických výkonů),“ kritizovali už na jaře nařízení matadoři české medicíny. “
(Profit, 11.10.2010)

Vyhláška o povinné výbavě zdravotnických zařízení: ČLK si stěžovala, že ministerstvo zdravotnictví ani premiér nepřihlédli k její zásadní námitce
Česká lékařská komora se ohradila proti vyhlášce ministerstva zdravotnictví, kterou před odchodem z funkce podepsala ministryně Dana Jurásková.  Podle ČLK vyhláška bude nutit lékaře mít v ordinaci vybavení, které údajně k poskytování lékařské péče nepotřebuje, navíc tak bude lékařům způsobovat ekonomické obtíže.
Prezident ČLK Milan Kubek prohlásil, že komora doporučovala ministerstvu, aby byly stanoveny jen obecné podmínky pro všechna lékařská zařízení a nikoli zvláštní požadavky pro ten který lékařský obor. "Ministerstvo nerespektovalo základní logický princip, že zdravotnické zařízení musí mít takové přístroje, které skutečně potřebuje a se kterými pracuje. Všechny neurologické či kardiologické ambulance nejsou stejné, některé výkony nemusí mít nasmlouvané s pojišťovnou, a tím pádem je jim předepsané vybavení k ničemu," argumentoval prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Zdravotnické noviny připomněly, že během rok trvající přípravy přihlášky jednala ministryně Jurásková s ČLK v červenci 2009. Komora ovšem tvrdila, že text vyhlášky, který ministerstvo rozeslalo k připomínkování v listopadu, neobdržela. Proto si měsíc na to Milan Kubek stěžoval vládě, že ministerstvo zdravotnictví zásadní připomínky ze strany ČLK nezohlednilo. Premiér Jan Fischer připustil, že v důsledku vyhlášky mohou zdravotnickým zařízením vzrůst náklady, ale považoval to za opatření učiněné v zájmu pacientů. S tím Milan Kubek vyjádřil souhlas, podle něj ale premiér nezareagoval na argument komory, že lékařská zařízení musí mít také přístroje, které nepotřebují. 
(Zdravotnické noviny, 26.7.2010; iDnes.cz, 21.7.2010)

Lékařská a lékárnická komora hodnotily působení ministryně Juráskové negativně
Česká lékařská komora i komora lékárníků se při hodnocení Dany Juráskové na ministerstvu zdravotnictví shodly, že jednou z největších chyb resortu byl pokus Státního úřadu pro kontrolu léčiv o vytvoření centrálního uložiště dat.  „S požehnáním ministerstva si SÚKL extenzivně vykládá zmocnění vést centrální evidenci elektronických receptů tak, že by všechny recepty měly být přepisovány do elektronické formy a citlivé informace o zdravotním stavu pacientů spolu s jejich osobními údaji ukládány v centrálním úložišti dat. Legálnost systému za více než 100 milionů korun zpochybnil i Úřad pro ochranu osobních údajů,“ kritizoval situaci pro Zdravotnické noviny prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Prezident České lékarnické komory Stanislav Havlíček tehdy obviňoval ministerstvo, že se snaží bez širší diskuse prosadit novelu zákona o léčivech.
Obě komory kritizovaly postup ministerstva zdravotnictví v otázce specializačního vzdělávání. Zatímco podle viceprezidenta České lékarnické komory Michala Hojného změny ve specializačním vzdělávání farmaceutů nešlo označit za standartní, Milan Kubek zaujal ještě ostřejší stanovisko: „Ministryně Jurásková vydala vyhlášku 185/2009 přes jednoznačný nesouhlas ČLK. Zatímco komora navrhovala 18 vzdělávacích kmenů, ministryně převzala návrh některých děkanů na pouhých 10 kmenů. Výsledek byl katastrofální – lékaři specializující se například na kožní, oční, neurologii nebo ORL nestráví za celé dva roky ani jediný den na pracovišti svého oboru. Přitom by po dvouletém vzdělávacím kmeni měli být schopni pracovat ve svém oboru částečně samostatně.“ Podle Kubka nebyl splněn ani slib změn ve financování specializačního vzdělávání. 
Prezident ČLK se ohradil rovněž proti novým poplatkům pro lékaře za atestační zkoušky ve výši 3500, 5000 a 7500 korun, či proti praxi, kdy mladí lékaři musí podepisovat takzvané stabilizační či kvalifikační dohody.
Oproti stížnostem ČLK na nekomunikaci vyslovil opačný názor prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich: „ Během působení paní ministryně nebylo možné očekávat systémové změny. Při řešení operativních problémů však postupovala s rozhledem a umožnila klidný a konstruktivní dialog mezi účastníky systému.“
(Zdravotní noviny, 12.7.2010)

Neodevzdané majetkové přiznání
Na konci funkčního období vlády premiéra Jana Fischera konstatoval server Aktuálně.cz, že  několik ministrů neodevzdalo majetkové přiznání. Mezi ministry, kteří nedodali přiznání, byla jmenována Dana Jurásková.
(Aktuálně.cz, 10.7.2010)

Jurásková zdůvodňovala svůj návrh na zvýšení plateb na pojišťěnce tím, že v první polovině roku 2011 dojdou pojišťovnám peníze
Ministryně Dana Jurásková v roce 2010 navrhovala, aby stát pro příští rok navýšil platby za své pojištěnce. Opatření mělo přijít stát podle Juráskové na více než 3 miliardy korun. „Jurásková upozornila, že bez navýšení plateb státu za více než 6 milionů státních pojištěnců se VZP a některé menší pojišťovny dostanou již v polovině roku 2011 do dluhů a nebudou mít dost peněz na zaplacení stejně kvalitní péče jako letos,“ uvedl server iDnes.cz.
V Otázkách Václava Moravce k tomuto návrhu zaznělo:
Dana Jurásková, ministryně zdravotnictví v demisi:
„Pokud by to bylo tak, že by ty finanční prostředky šly do toho zdravotnického systému jaksi od počátku roku už v té plné výši, tak nedá se říci, že se vyčerpá, ale je jasné, že ten deficit, který plánujeme a i pojišťovny to potvrzují zhruba řádově minus 10 miliard, tak by to bylo zhruba pokrytí jedné třetiny roku.“
Václav Moravec, moderátor:
 „Vy tedy musíte najít ještě 7 miliard. Kdyby zítra vám vláda kývla na navýšení o ty 3 miliardy, tak stejně ještě musíte najít 7 miliard.“
Dana Jurásková, ministryně zdravotnictví v demisi:
„Ano, je to tak. To je to, co já jsem obhajovala při diskusích i na poradě ekonomických ministrů, že ministerstvo a všichni, kteří jsou za tuto oblast zodpovědní, rozhodně nestojí s otevřenou náručí, respektive rukou a jenom žádají o peníze, ale jsme připraveni také nalézt zdroje uvnitř. A já jsem upozorňovala na dvě věci, které s tím souvisí. Jedno jsou okamžitá opatření, která mohou začít fungovat téměř ihned, můžeme například uvést úhradovou vyhlášku, což jsou ale právě typické škrty bez jaksi reformních prvků. A druhé je nastavení určitých opatření, ke kterým je potřeba upravit legislativu, a tam ty úspory, máme zkušenost z Janotova balíčku, začínají být patrné někdy v dubnu, v květnu, to znamená, je iluzorný se domnívat, že od 1. ledna příštího roku jsme schopni tím, co připravíme v letošním roce, byť by to od 1. ledna fungovalo, že jsme schopni ušetřit. To je ten můj nejsilnější argument, proč jsem žádala o navýšení této platby.“
Rodící se koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných chtěla řešit situaci ve zdravotnictví navýšením plateb za zdravotnictví z 30 korun na 50 za recept a ze 60 na 100 korun za den v nemocnici. Podle Vladimíra Pavelky, vyjednavače za TOP 09 mělo zvýšení poplatků tyto požadované peníze nahradit. 
(ČTK, 9.7.2010; Zdravotnické noviny, 28.6.2010; ČT1 – pořad: Otázky Václava Moravce, 27.6.2010 )

Co považovala Dana Jurásková za svůj největší dluh za působení v čele zdravotnictví
Za největší dluh svého ročního působení v čele zdravotnictví označila  Dana Jurásková to, že se jí nepodařilo prosadit hned po nástupu do funkce protikrizová opatření a že nemohla udělat víc pro zdravotní sestry.
„Vláda kvůli ČSSD přijala jen ta nejpodstatnější protikrizová opatření, které tým ministryně Juráskové k projednávání připravil. Navíc později, než bylo dobré,“ uvedl server České noviny.cz. Podle serveru to znamenalo, že zdravotní pojišťovny budou muset sáhnout na své finanční rezervy. Celkově byla ale ministryně Dana Jurásková spokojená. Pomalu se podle ní zlepšovala finanční situace zdravotních zařízení spadajících pod ministerstvo, rostly také průměrné platy zaměstnanců a zvětšoval se i objem péče. To bylo podle Juráskové i důsledkem efektivnější kontroly ze strany ministerstva. "Jsem pyšná na to, jak je ministerstvo zdravotnictví dělné, rozhodně se nemáme za co stydět. Na druhou stranu před českým zdravotnictvím stojí zásadní úkoly a spousta práce, takže ta spokojenost je trošku polovičatá," řekla ministryně v závěru svého působení.
(České noviny.cz, 30.6.2010; ČTK/iDnes.cz, 30.6.2010)

Rozčarování mladých lékařů z postupu ministerstva zdravotnictví
Na konci května 2010 informovaly Novinky.cz o rozčarování mladých lékařů. Ti nedlouho předtím hrozili hromadným odchodem z českého zdravotnictví. Ministryně Dana Jurásková jim v březnu přislíbila, že do voleb změní ostře kritizovanou vyhlášku o předatestačním vzdělávání.
V květnu oznámilo ministerstvo, že do voleb vyhláška platit nebude:  „Vyhláška musí teprve projít vnitřním a vnějším připomínkovým řízením,“ prohlásil mluvčí resortu Vlastimil Sršeň.
Podle serveru Novinky.cz začali lékaři  podezírat ministerstvo, jmenovitě náměstky ODS Marka Šnajdra a Markétu Hellerovou, z účelových prohlášení před volbami, které měly zabránit případnému odlivu voličských hlasů mladých lékařů. Ti ovšem naopak reagovali s tím, že ODS volit nebudou.
(ceska-media.cz, 29.5.2010 – převzato ze serveru Novinky.cz)

Střední a velké nemocnice vyzvaly minstryni Juráskovou k demisi
Středně velké a malé nemocnice vyzvaly v dubnu 2010  ministryni zdravotnictví Danu Juráskovou a jejího náměstka Marka Šnajdra (ODS), aby odstoupili. Nemocnice k rezignaci vyzvaly kvůli pocitu ohrožení:  „Po třech letech marného upozorňování ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven i vlády je nutné již veřejně vyjádřit naše obavy o osud malých a středních nemocnic v městech a krajích,“ uvedli zástupci nemocnic. Podle jejich tvrzení už docházelo k omezování péče v zařízeních, a údajně i zavírání celých nemocnic.
Ministryně Jurásková se k výzvě k odstoupení nechtěla přímo vyjadřovat. Ministerstvo reagovalo s tím, že kritika nemocnice je bezdůvodná. . „Čísla zdravotních pojišťoven jasně dokládají, že nemocnice mají hrazenou péči nejen ve stejné výši jako loni, ale přes ekonomickou krizi jim úhrady narostly o 1,5 procenta. Všechny návrhy asociace považujeme za naprosto neopodstatněné a nepochopitelné,“ řekl LN mluvčí ministryně zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Nemocnice si stěžovaly, že jim na  zálohách pojišťovny posílají méně než v roce 2009. Ministerstvo mělo přitom slíbit, že v roce 2010 dostanou stejnou částku .
( Lidové noviny, 22.4.2010)

Spor s hejtmany o peníze pro nemocnici
„Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že nemocnice letos dostanou tolik peněz, že nebudou muset snižovat péči o pacienty. Ovšem nejen pardubická nemocnice si spočítala, že kvůli nové úhradové vyhlášce dostane ve skutečnosti o desítky milionů korun méně než loni,“ popisovala spor mezi ministryní Danou Juráskou a  sociálnědemokratickými hejtmani. Ministerstvo kritizovali hejtmané David Rath a Radko Martínek.
Ministerstvo i nemocnice ovšem jakoukoli redukci péče popřely. Ministryně naopak varovala, že finační situace bude v resortu příští rok bude ještě horší:  „Musíme si uvědomit, že zdravotním pojišťovnám v současné hospodářské krizi rychle docházejí peníze a objem péče lze udržet jen díky rezervám z předchozích let. Ty se navíc v příštím roce zcela vyčerpají,“ prohlásila  ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. 
(Mf Dnes, 22.3.2010)

Ministryně se připojila ke kritice novely zákona o  Všeobecné zdravotní pojišťovně a zaměstnaneckých pojišťovnách
V únoru 2010 kritizoval prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich novelu zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně a zaměstnaneckých pojišťovnách jako kontraproduktivní. Novela měla zavést striktní oddělení zdravotnických zařízení a pojišťoven. Cílem bylo odstranit neprůhledné propojení zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení a eliminovat případné střety zájmů.  Ladislav Friedrich sice vyjádřil pochopení pro cíl novely, ale domníval se, že by v dané podobě situaci spíše komplikovala. Za nepřijatelné měl Svaz zdravotních pojišťoven navrhované  rozšíření definice střetu zájmů členů orgánů a vedoucích zaměstnanců zdravotní pojišťovny. „To považujeme v současné podobě za nepřijatelné. Domníváme se, že zakáže-li se účast v orgánech zdravotní pojišťovny všem osobám, které mají v návrhu definovaný vztah k provozovateli zařízení nebo k dodavateli zboží či služeb zdravotní pojišťovně, nebude téměř možné najít osoby, které by mohly funkci člena orgánu zastávat,“ vysvětloval Friedrich. Stanovení pravidla, že ve střetu zájmů je kdokoli, kdo je zaměstnancem některého z dodavatelů zboží či služeb, měl svaz za neúnosné.
(Zdravotnické noviny,15.2.2010 )

Další


Zájem o funkci ministryně ve vládě Petra Nečase
Po sněmovních volbách vyvstala mezi koaličními stranami i uvnitř nich otázka konkrétního personálního obsazení rozdělených funkcí. Deník Právo v povolebním období spekuloval o tom, že ministerstvo zdravotnictví získá s velkou pravděpodobností ODS. K obsazení resortu deník napsal: „ O místo mají zájem poslanci a bývalí první náměstek Marek Šnajdr, Boris Šťastný, ministryně úřednické vlády Dana Jurásková, jež před čtrnácti dny vstoupila do ODS, či senátor a exministr Tomáš Julínek. „Jurásková má na rozdíl od Julínka a Šnajdra velkou výhodu v tom, že ji podporují a uznávají šéfové mnoha nemocnic i klinik,“ řekl Právu zdroj obeznámený se situací.“
V článku vydaném více než týden dříve deník Právo konstatoval, že Jurásková má na získání funkce ministryně nejvíce šancí: „Prosadit se ji snaží Marek Šnajdr, Petr Tluchoř a vlivné mocenské skupiny ODS ve Středočeském kraji,“ řekl Právu zdroj obeznámený s průběhem neformálních vyjednávání. „Svou roli podle něj hraje i otec Tluchořovy manželky a podnikatel Luděk Rubáš,“ dodalo Právo. 
(ceska-media.cz, 25.6.2010 – převzato z deníku Právo; ceska-media.cz, 15.6.2010  – převzato z deníku Právo)

Vstup do ODS
„Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková předminulý čtvrtek vstoupila do brněnské organizace ODS. Učinila tak podle svých slov proto, že jedině ODS prý dala sestrám vliv na rozhodování ve zdravotnictví. “
(ČTK/Zdravotnické noviny, 21.6.2010)

Názory


Dary farmaceutických firem pro lékaře
David Vaníček, redaktor: „Vláda by ráda šlápla na kuří oka také lékařům, kteří si nechávají platit výlety, večeře a dárky od farmaceutických firem. Chce veřejný seznam toho, co a kdo od koho dostal.“
Petr Nečas, předseda vlády: „Bylo by to zajímavé počtení i pro nás jako pro pacienty.“
Dana Jurásková, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze: „Toto je nástroj, který je velmi sporný. Prostředí v České republice jak ve farmaprůmyslu, tak ve zdravotnictví setrvale kultivuje, takže já věřím tomu, že nakonec jaksi nalezneme shodu i v tomto.“
(TV Nova – pořad: Televizní noviny , 19.7.2011)

Zavedení standardu a nadstandardu
Dana Jurásková uvítala plán ministra zdravotnictví Leoše Hegera na zavedení standardu a nadstandartu zdravotní péče. Podle Juráskové budou pacienti konečně vědět, na co mají z pojištění nárok a zdravotnictví získá další peníze.
(ceska-media.cz – ČTK, 17.5.2011)


Vytvořeno s podporou Transparency International ČR