Milan Štěch

Předseda Senátu PČR:

Vrátí Senát návrh zákona, který měl zabránit skokovému zdražení elektřiny?
""Návrh zákona je podle prvních informací v ne příliš kvalitním stavu a bude potřeba ho dopracovat. Řada senátorů již při diskusích vyjádřila názor, že pokud by se to nepodařilo, že návrh zákona nepodpoří," uvedl v rozhlase Štěch. Podle něj je třeba zabránit skokovému nárůstu elektřiny, ale zároveň nedopustit, aby provozovatelé fotovoltaických elektráren ohrožovali stát žalobami."
(ČTK, 25.11.2010)

Štěch: Budu se snažit nalézat průchozí řešení
ČSSD po volbách v roce 2010 získala většinu v Senátu - o jeden hlas - nad pravicí. Pro opoziční stranu se tak otevřela možnost vracet Poslanecké sněmovně navrhované reformní zákony, s nimiž ČSSD nesouhlasí, a zdržovat jejich přijetí. Nový předseda Senátu Milan Štěch uvedl , že nechce této většiny využívat automaticky. „Budu se snažit nalézat průchozí řešení. Nelíbí se mi přístup: Když to nebude po našem, nebude nic,“ přislíbil Milan Štěch. Zároveň ale připustil, že hledání shody bude nesmírně obtížné. Server Novinky.cz napsal:
"Štěch neopomněl zdůraznit, že vláda by měla se Senátem více spolupracovat. Zmínil například reformní zákony. "V současné politické situaci je hledání shody nesmírně obtížné," připustil zároveň. "
(Mf Dnes, 25.11.2010; Novinky.cz, 24.11.2010)

Zvolení vedení Senátu - dohoda všech stran
Pro zvolení Milana Štěcha a vedení Senátu byla sepsána "džentlemenská dohoda" všech stran zasedajících v Senátu. Mf Dnes k tomu uvedla:
"Sociální demokraté sice mají většinu 41 hlasů, díky které by si mohli navolit Senát, jaký chtějí, Štěch však nechce hlasovat sám pro sebe, a kolegové mu proto sháněli podporu i jinde. „Předpokládám, že pana Štěcha budou volit i senátoři ostatních stran, stejně jako my musíme podpořit kandidáty ODS, protože sami na to hlasy nemají,“ nastínil včera předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha. "
(Mf Dnes, 24.11.2010)

Senátor:

Pro zveřejňování informací o zahraničních cestách senátorů
Server Novinky.cz upozornil na skutečnost, že Senát narozdíl od Sněmovny nezveřejňuje zprávy o zahraničních cestách senátorů. Senát neměl žádný roční plán zahraničních cest, který by určil nejen země k navštívení, ale také počet členů delegace a náklady ze strany poplatníků.  Cesty připravují jednotlivé výbory a schvaluje je Organizační výbor. Výsledky jeho jednání nejsou ovšem veřejně přístupné. Roční plán i otevřené jednání výboru má naopak dolní komora parlamentu. Dílčí informace o cestách jsou sice zveřejňovány na stránkách výborů a komisí, ale jak konstatoval server Novinky.cz..."ale ani z těchto informací, které senátoři zveřejňují až dodatečně po návratu z cesty, nelze zjistit, kolik peněz výjezd stál a co všechno Senát svým delegátům uhradil. .
"„Jsem pro to, ať se tyto informace zveřejňují,“ řekl Právu místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Sám prý s tím nemá problém. Řadí se prý k těm politikům, kteří často necestují. Loni byl pouze v Mexiku," napsal server Novinky.cz.
(Novinky.cz, 25.1.2010)

Vedl protesty proti zákonu, který sám schválil
V roce 2010 odbory hrozily stávkou v dopravě, pokud nedojde ke zrušení vyššího zdanění benefitů. Zaměstnancům by v případě prosazení vyšší daně zdražily zlevněné služby v zaměstnání jako například režijní jízdenky pro železničáře a jejich rodiny nebo podniková dovolená a obědy. Vláda Jana Fischera nakonec tlaku odborů ustoupila a parlament odhlasoval změnu zákona.
K výzvě za změnu zákona zvyšujícího zdanění benefitů vyzvala spolu s odbory i ČSSD, ačkoli sociální demokraté původně tento zákon podpořili. To se týkalo i senátora a současně šéfa odborů Milana Štěcha. Levicoví zákonodárci vysvětlovali změnu svého postoje tím, že zdražení benefitů v něm přehlédli. „...zákonů je mnoho, a pokud někdo není daňový specialista, nemůže na to přijít,“ vysvětloval  Milan Štěch, proč hlasoval pro zákon, proti němuž odboráři nyní protestovali. „Věděli to maximálně lidé jako Kalousek, a pokud to neřekli, je to od nich podraz,“ tvrdil Štěch.
 Miroslav Kalousek, který jako ministr financí Topolánkovy vlády zákon zdaňující více benefity, Štěchovu kritiku odmítl: „Samozřejmě že to levicoví poslanci tehdy věděli,“ tvrdil Kalousek. 
(Mf Dnes, 03.03.2010; iHNed, 5.3.2010)

Lisabonská smlouva
Milan Štěch kriticky komentoval postoj prezidenta Václava Klause ke schválení Lisabonské smlouvy:
„Prezident zneužívá nálady občanů z prolomení Benešových dekretů, aby zlikvidoval celou Listinu, protože on takové věci nemá rád,“ uvedl Štěch.
(Mf Dnes, 31.10.2009)

Štěch: Snížení sociálního pojištění pro firmy jsou peníze vyhozené oknem
K podobě protikrizového balíčku v únoru 2009 Milan Štěch pro Mf Dnes řekl: "Snížení sociálního pojištění firmám jsou peníze vyhozené oknem. Podnikům sníží odvody tak nepatrně, že ty si zaměstnance kvůli tomu nenechají či určitě nenaberou další."
(Mf Dnes, 19.02.2009)

Pro dva nové volné dny
V říjnu 2008 Mf Dnes uvedla: "V kalendáři by od příštího roku mohly přibýt dva nové svátky. Velikonoční volno by mohlo trvat místo tří dnů pět. Pro návrh hlasovala většina senátorů, a to včetně levicové opozice. A také ve Sněmovně má šanci, že projde."
„V České republice se v průměru pracuje o 150 hodin více než v zemích na západ od nás,“ argumentoval pro návrh Milan Štěch. 
„V každém případě jsem pro Velký pátek. U toho čtvrtku bych doporučoval nějakou náběhovou křivku, aby se mohli zaměstnavatelé připravit,“ dodal Štěch.
(Mf Dnes, 31.10.2008)

Výzva k neplacení zdravotních poplatků
Milan Štěch se připojil k výzvě některých levicových zákonodárců, umělců či vědců apelující na obyvatelstvo, aby neplatilo nově zavedené poplatky u lékaře. Výzva k této občanské neposlušnosti argumentovala názorem, že poplatky jsou v rozporu s ústavou. Signatáři apelovali na veřejnost, aby poplatky bojkotovala do doby, kdy ve věci rozhodne Ústavní soud.
Rozpor, kdy se zákonodárci podílejí na výzvě k porušení zákona, vysvětlovala senátorka  za ČSSD Alena Gajdůšková tím, že vláda prosadila zákon silou aniž by k němu připustila diskuzi. Proto podle Gajdůškové bylo oprávněné vyzvat k občanské neposlušnosti.
(Mf Dnes, 13.12.2007)

Činnost v regionu
Při hodnocení vlivných lidí v kraji Vysočina zmínila Mf Dnes rovněž senátora Milana Štěcha:
"Politický vliv na Pelhřimovsku má určitě senátor a odborový předák Milan Štěch, který se zasloužil o získání peněz na výstavbu obchvatu a pavilonu akutní medicíny v areálu nemocnice v Pelhřimově."
(Mf Dnes, 11.03.2004)

Volební boj:

Štěch: Druhé volby, kdy se proti mě na volební kampani podílela firma ICOM
Milan Štěch po svém v pořadí třetím znovuzvolení do Senátu obvinil firmu ICOM, že proti němu na Vysočině vedla kampaň ve prospěch jiných zaměstnanců:
"Povšimněte si, že jde o druhé vítězství, kdy se proti mně na volební kampani podílela firma ICOM se svými autobusy. Před šesti lety hráli pořád dokola spoty s kandidátem Jardou Holíkem. A když nepostoupil do druhého kola, tak propagovali kandidáta ODS. Letos už od jara vozili na autobusech ve volebním obvodu pana Bernarda. Ke konci dali na pár autobusů i pana Kašparů, aby to tak nevypadalo. Myslím si, že pan Kratochvíl z firmy ICOM, který na tom má být duševně špatně, na tom až tak špatně není. Snaží se revanšovat, nebo vystupovat proti odborům a proti mně. Ví, že jsem se silně zastával zaměstnanců jak na Vysočině, tak i ve východních Čechách, kde oni prováděli tvrdé zásahy vůči zaměstnancům. Takže do určité míry to také byla kampaň této firmy. Lidi to včas odhalili a podpořili mě," prohlásil Milan Štěch.
(Mf Dnes, 27.10.2008)

Kritika protikandidáta za vystoupení v televizi v době předvolební kampaně
Milan Štěch před senátními volbami v roce 2008 kritizoval svého protikandidáta za KDU-ČSL , psychiatra Jaroslava Maxe Kašparů. Ten již deset let vystupoval v pořadu České televize Sváteční slovo a v této roli se objevil v televizi také již v čase předvolebních kampaní. Právě to vadilo sociálním demokratům. „Jak je vidět, lidovecké lobby má sílu i v České televizi,“ kritizoval tento fakt znovu kanidující senátor Milan Štěch. Kromě České televize Kašparů spolupracoval také s Českým rozhlasem, kde vystupoval v jeho pravidelných pořadech na dvou stanicích.
 „Myslím, že přes všechny tyto ,protekční kroky‘, se lidé při volbě budou rozhodovat podle toho, kdo a jak doposud konal, a co je možné od kandidátů v budoucnu očekávat,“ dodal ke své kritice Milan Štěch.
Pořad, který Štěch kritizoval, byl předtočen v lednu. Tehdy již bylo známo, že Max Kašparů kandiduje do Senátu. „Autoři projektu připouštějí, že po letech spolupráce je ani nenapadlo, že by měli před každým dílem ověřit momentální aktivity svého respondenta. Tato skutečnost pochopitelně doktora Kašparů pro další účinkování diskvalifikuje. Byť musím připustit, že je to z odborného hlediska škoda,“ konstatoval mluvčí České televize Ladislav Šticha.
Český rozhlas k účinkování Maxe Kašparů uvedl, že podle zákona se kandidatury ohlašují do 66 dnů před volbami. Není-li tento den dosud vyhlášen, nelze o nikom říci, že „je kandidátem“,“ tvrdila mluvčí rohlasu Eva Vencefrová. Český rozhlas nicméně přislíbil, že po tomto datu již Max Kašparů nevystoupí. V pořadech Českého rozhlasu účinkoval psychiatr Kašparů v roli odborníka.
Max Kašparů ve svém účinkování v televizi neviděl: „V televizi jsem vidět jednou, maximálně dvakrát za rok, vždy po dobu necelých čtyř minut. Čas je limitovaný. A vystupuji tam jako lékař, vysokoškolský učitel nebo spisovatel, narozdíl od pana senátora Štěcha, který je v tomto mediálním prostředku vidět mnohonásobně častěji a je tam vždy jako politik. Má do volební kampaně náskok,“ řekl Kašparů.
„Sám v těchto intencích uvažuji o tom, zda bych neměl, k radosti pana senátora, přestat i ordinovat. Protože dialog se stovkami mých klientů je rovněž sdělovacím prostředkem. Opět jsem si při této příležitosti zavzpomínal na časy, kdy někdo usoudil, že bych neměl psát, hovořit a přednášet na veřejnosti,“ dodal Kašparů
(Mf Dnes, 20.02.2008)

V čele odborů:

Odchod z čela odborů
Milan Štěch oznámil svůj odchod v lednu 2010 z funkce předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů. Jako důvod uvedl dlouhé období, po které ČMKOS řídil, a povinnosti místopředsedy Senátu. "Dělám to už osm let, před tím jsem byl osm let místopředsedou a to je dost dlouhá doba, takže to chce změnu,“ řekl Milan Štěch.
(iHNed, 9. 4. 2010; Novinky.cz, 20.1.2010)

Kritika Jaromíra Duška za výroky o homosexuálech
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch zaujal kritické stanovisko ke kontroverzním výrokům odborářského kolegy Jaromíra Duška. Ten mimo jiné veřejně uvedl,  že homosexualita šéfů drah vede firmu k záhubě a že se na chodbě generálního ředitelství drah se bojí ohnout pro tužku. „Měl si dávat pozor na ústa,“ konstatoval na adresu Duška Milan Štěch.
(Mf Dnes, 08.03.2010)

Kritika tzv. zelených karet
V roce 2008 zavedla vláda Mirka Topolánka systém tzv. zelených karet. Ty měly umožnit cizincům získání povolení k pobytu i pracovního povolení v jednom dokumetu. Zahraniční zájemci se nově mohli ucházet na pracovních úřadech o zaměstnání, které se nepodařilo po 30 dnů obsadit českým občanem či příslušníkem některého z členského státu EU.
 „Zelené karty povedou jen ke zhoršení již dnes nedobrého stavu,“ kritizoval nový systém Milan Štěch.  Vadilo mu, že není řešeno nelegální zaměstnávání  cizinců skrze zprostředkovatelské agentury a korupci v této oblasti.
Ministr práce Petr Nečas oponoval s tím, že proti zneužití karet brání více pojistek - zaměstnavatel musí nejprve souhlasit se zaměstnáním držitele zelené karty, úřadům práce zbyla pravomoc zamezit cizinům obsadit ta místa, kde by Češi nemohli najít uplatnění, protože by je ovládli zahraniční pracovníci. „Nevěřím, že úřady práce mohou zamezit tomu, co se děje v současnosti na trhu práce. Po vpuštění zelených karet to bude ještě horší,“ nesouhlasil Štěch.
(Deník Vysočina, 18.9.2008)

Spor s Nečasem - kolik lidí se zúčastnilo generální stávky?
V červnu 2008 vedl odborový svaz hodinovou generální stávku, do níž se zapojily statisíce lidí.  Stávkovali například zaměstnanci některých závodů, lékaři, železničáři. Většina z účastníků podpořila protest pouze symbolicky vylepením plakátů či stužkou na oblečení. Příčinou protestní akce byly reformy veřejných financí z dílny vlády Mirka Topolánka, zdravotnické poplatky a protestovalo se rovněž proti případné privatizaci nemocnic.
O celkové číslo účastníků stávky se přel šéf odborů Milan Štěch s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem. Původně odboráři odhadovali účast na 800 tisíc lidí, později na 900 tisíc a odpoledne již hovořil Milan Štěch o miliónu účastníků. K číslům odborové centrály se totiž postupně přidávaly údaje menších organizací i sympatizantů, kteří nebyli členy odborů.
„Zatím to vypadá, že práci přerušila více než třetina z nich,“ konstatoval Štěch.
Podle Mf Dnes toto číslo představovalo zhruba osm procent z celkových čtyř miliónů zaměstnanců v České republice.
Vicepremiér a ministr práce Petr Nečas označil čísla udavaná odbory za nadnesená. „Vůbec neodpovídají skutečnosti, budou určitě výrazně nižší. Když se podíváte na veřejné akce odborů a porovnáte jejich čísla s policejními odhady, musíte je vydělit třemi až pěti,“ řekl pro Mf Dnes Nečas. S tím nesouhlasil Milan Štěch: „Od ministra Nečase mě to nepřekvapuje,“ reagoval. Zároveň pohrozil, že pokud bude vláda odbory ignorovat, mohou přijít na podzim další protesty.
(Mf Dnes, 25.06.2008)

Spor o legalitu generální stávky
Chystanou hodinovou generální stávku organizovanou odbory označila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů za nezákonnou. Konfederace opřela svou argumentaci o právní analýzu, kterou si nechala vypracovat. Zákon, který upravuje právo na stávku, totiž pamatuje na protest proti pracovním podmínkám. „Zaměstnanci stávkují za zrušení poplatku za návštěvu u lékaře. Jenže stávkují proti zaměstnavateli, který s tím nemá nic společného. Je to stejné, jako by zaměstnanci stávkovali za zrušení letního času,“ argumentovala analýza. Zaměstnavatelé tím poukázali na fakt, že utrpí hospodářskou ztrátu na základě rozhodnutí, které nemohou ovlivnit. Konfederace zaměstnavatelů proto oznámila, že chce vyzvat své členy, aby netolerovali účast svých zaměstnanců na stávce. Analýza konfederace doporučila, aby se zaměstnavatelé pokusili dohodnout s účastníky stávky na neplaceném volnu či dovolené. V případě, že by na to zaměstnanci nepřistoupili, mohla by být udělena absence, což v může být i důvod k výpovědi, připomněla Mf Dnes.  
Odboráři právní výklad Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů odmítli:  „S právem na stávku počítá Listina základních práv a svobod. Je to základní právo. Není chyba občanů, že ho blíže neupravuje zákon,“ uvedl šéf odborové centrály Milan Štěch. Odboráři odkázali na argument, že Listina základních práv a svobod je součástí ústavy, a ústava má větší váhu než obyčejný zákon.
Na legalitu stávky neměli podle Mf Dnesjednoznačný názor ani ústavní právníci.  „Stávka, jak je upravena v Listině základních práv a svobod, nemá nic společného s politickou stávkou. Ta je ale legální v rámci svobody projevu,“ komentoval situaci Jiří Hřebejk z pražské právnické fakulty.
To v praxi podle Mf Dnes znamená, že na jednu stranu nemůže být zaměstnanci bráněno v účasti na stávce, na druhou stranu tím ale není automaticky omluven z práce. Pokud se se zaměstnavatelem nedomluví na vybrání volna, mohl by zodpovídat zaměstnavateli vzniklou škodu. Jiří Hřebejk nechtěl předjímat, jak by v takovém případě dopadl případný soud. 
(Mf Dnes, 17.06.2008)

Kontrolovat zaměstnance na nemocenské, ale ne detektivy
Odboráři kritizovali praxi firem, která si na zaměstnance podezřelé z falešné nemoci najímaly  soukromé detektivní agentury. Ty zjišťovaly formou návštěvy tazatele s dotazníkem, zda jsou nemocní zaměstnanci doma a pokud ne - kde se tedy nachází. Poté informovaly zaměstnavatele. Podle socioložky Jany Pařízkové, která se podílí na analýze podvodů s nemocenskou, se tak dařilo snížit nemocnost o 25 procent.
Nasazení detektivů kritizovali odboráři. Milan Štěch vyjádřil názor, že je sice pro firmy přípustné, bránit se pře podvody, ale měla by tak dělat sama: „Není etické, aby si na to najímala nějaká soukromá očka, pokud má taková podezření, tak se má spojit se sociální správou a řešit to s nimi,“ uvedl Štěch. Zaměstnancům podle Deníku Vysočina Štěch doporučil, aby s najatými detektivy nekomunikovali.
(Deník Vysočiny, 24.9.2007)

Rozdílné přístupy Milana Štěcha a Jaromíra Duška k protestům proti vládě
Šéf železničních odborů a místopředseda Asociace samostatných odborů (ASO) Jaromír Dušek ostře kritizoval reformu veřejných finanací, kterou připravovala tehdejší vládní koalice. Dušek pohrozil konáním generální stávky. Ta však nebyla možná bez účasti největší odborové organizace -
Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) vedené Milanem Štěchem.
Vedení ČMKOS se však ke generální stávce příliš nemělo. "Generální stávku zatím neplánujeme. Jistě, máme návrhy, co dělat, ale prozrazovat detaily nebudu," řekl deníku Aktuálně.cz odborářský boss Milan Štěch s tím, že na určení taktiky má teprve dojít - ale generální stávka nepatří mezi hlavní zvažovaná opatření.
Dušek již dříve kritizoval umírněnost ČMKOS a nyní ve své kritice přitvrdil: "Bohužel se potvrzuje moje domněnka, že slova Milana Štěcha o tom, že impuls musí vzejít ze základních organizací ČMKOS jsou jen výmluvami. Mám dojem, že předáci své členy ani nevyzvali, aby se tím zabývali."
Milan Štěch kritiku za údajné výmluvy odmítl: "Ať si pan Dušek myslí, co chce. On je šéfem pouze jedné oborové organizace (železničářů - pozn. red.) v rámci ASO, naše ČMKOS sdružuje 33 samostatných odborů. A jen KOVO má přes tisíc základních organizací. Ti všichni chtějí k aktivitám ČMKOS říci svoje," vysvětlil postup jednání uvnitř odborové centrály Štěch.
(Deník Vysočina, 3.7.2007)


Zaměření na nejvyšší politiku
V červnu 2007 se Hospodářské noviny zeptaly Milana Štěcha - Odbory vždy byly aktivní zejména na firemních půdách, je změna zaměření na nejvyšší politiku opravdu tím, co odboráři chtějí?
Milan Štěch odpověděl:
"Odbory všude ve světě působí jak v jednotlivých organizacích, tak na celostátní i regionální úrovni. Spolupracují i v evropském a dokonce celosvětovém měřítku. Například i v Evropské komisi existují poradní výbory, ve kterých jsou zástupci odborů a zaměstnavatelů, a ti projednávají své další kroky například v podobě doporučení."
(iHNed.cz, 27. 6. 2007)

Kritika daňové reformy
Milan Štěch kritizoval daňovou reformu prosazovanou vládou Mirka Topolánka.  Milan Štěch se kriticky ohrazoval proti odbourávání progresivního zdanění s tím, že se zmenší výběr daní od finančně nejsilnějších obyvatel - podle Štěcha asi deset procent lidí. Podle šéfa odborů důsledky pocítí i regiony s menšími příjmy včetně Vysočiny, ve které byl i jeho senátní obvod - i obce a řadové občany. 
Milan Štěch pro Mf Dnes dále napsal: "Když se nebudou daňové odpočty valorizovat, tak budou rok od roku dopady na příjmově střední a slabší skupiny narůstat. Podobná změna by na západ od našich hranic neprošla a vláda, která by to navrhla, by brzy padla."
(Mf Dnes, 11.04.2007)

Boj s nezaměstnaností: Proplácet zaměstnancům dojíždění
Jako opatření na boj s nezaměstnaností navrhoval Milan Štěch, aby byly zaměstnancům propláceny náklady na dojíždění. Tím by se podle Štěcha zvýšila atraktivita zaměstnání, do nichž je třeba dojíždět. "Osoba samostatně výdělečně činná si může dopravné vyúčtovat jako část nákladů na své aktivity. My chceme, aby bylo možné odečíst část nákladů na dopravu do zaměstnání z daňového základu zaměstnanců. Také navrhujeme zvážit, aby si náklady na dopravu zaměstnanců mohli v plném rozsahu vyúčtovat zaměstnavatelé. Zatím to jde jen zčásti," uvedl k návrhu Milan Štěch.
(Mf Dnes, 25.03.2004)

Štěch o práci v odborech před a po roce 1989
O práci v odborech před listopadem 1989 a po něm Milan Štěch pro Mf Dnes řekl:
"Před listopadem 1989 jsem měl často pocit, že se nedostáváme k důležitým věcem. I když jsme při kolektivním vyjednávání ve fabrice bojovali o každou korunu. Společensky tehdy možná měly odbory větší prestiž, ale nebyl prostor pro vlastní iniciativu. A dneska zase cítím, že se lidé bojí."
O polistopadové situaci Štěch prohlásil: "Spousta lidí asi ano: bojí se o práci. V minulém režimu se báli třeba něco říci, i když dělníci ne. Ve slévárně, kde jsem dělal, jim práci nikdo nebral."
(Mf Dnes, 21.06.2003)

Štěch: Hlavní metoda je vyjednávání
Mf Dnes se otázala Milana Štěcha při jeho nástupu do čela odborů: Profilujete se jako umírněný odborář, který dává přednost vyjednávání před demonstracemi. Vzorem jsou vám zdrženlivé odbory ve skandinávských zemích. Proč?
Štěch odpověděl:
"Protože to vychází z místní mentality. Protože my Češi jsme spíše takoví zdrželivější, všechno zvažujeme, delší dobu nám trvá, než se k něčemu odhodláme. Ano, hlavní metodou je vyjednávání, tou se v posledním období skutečně dařilo dosahovat našich požadavků."
Na dotaz Mf Dnes, zda to znamená, že pod jeho vedením se nebude stávkovat, Štěch dodal:
"Pokud by se pozice měla zhoršit, pokud by přišly vládní návrhy omezující práva zaměstnanců, tak dokážeme - a já bych se tomu postavil do čela - použít krajních prostředků. Jsem sice zdrženlivý, ale jakmile padne rozhodnutí, jsem odvážný a určitě bych naše pozice tvrdě hájil."
(Mf Dnes, 11.05.2002)

ČSSD:

Vyloučil kandidaturu na šéfa strany
Milan Štěch vyloučil v srpnu 2010, že by uvažoval o kandidatuře na funkci předsedy ČSSD - jak o tom spekulovala některá média. „Prohlašuji, že o kandidatuře na tuto funkci jsem neuvažoval a ani neuvažuji,“ řekl pro agenturu ČTK Štěch.
(Deník Vysočina, 18.8.2010)

Štěch: Členství v ČSSD není v rozporu s působením v odborech
O současném angažmá v čele odborů a členství v ČSSD Milan Štěch pro Mf Dnes uvedl:
"Nevím, jak chápete stranictví. Já rozhodně ne jako slepou poslušnost, ale jako ztotožnění se s nějakým světonázorem. Vůbec to není v konfliktu s mým působením v odborech. Ve světě je běžné, že odboráři hledají v politických stranách zázemí pro prosazování svých cílů."
K poznámce Mf Dnes, že rozpor může nastat - jako například v otázce reformy financí, s níž vláda ČSSD spojila svůj osud, ale odbory proti ní vystupovaly - a následné otázce, čemu dává přednost, Milan Štěch řekl:
"Hájím odborové požadavky a není to pro mě jako člena ČSSD problém. Odbory totiž prosazují to, co má ČSSD ve svém programu a co měla původně v programu i tato vláda. Jsme možná svědomím nebo nočními můrami ČSSD."
(Mf Dnes, 21.06.2003)

Zklamaný z vítězství tandemu Gross - Sobotka
Sjezd ČSSD na kterém se prosadil tandem Stanislav Gross a Bohuslav Sobotka proti Zdeňku Škromachovi a levicovému křídlu strany, Milan Štěch komentoval slovy: "Z tohoto sjezdu budu odjíždět zklamaný. Mám obavu, že se nám neurodilo a že bylo špatně zaseto."
(Mf Dnes, 29.03.2005)

Váhal, zda podpořit smluvně-opoziční novelu volebního zákona
Mf Dnes informovala v červnu 2006 o situaci uvnitř ČSSD, kde se skupina poslanců vzepřela usnesení vedení strany. To žádalo po poslaneckém klubu, aby ve Sněmovně podpořil novelu volebního zákona, na níž se dohodly smluvně-opoziční partneři - ČSSD a ODS. Novela měla umožnit vznik stabilnějších většinových vlád. Menší politické strany návrh kritizovaly s tím, že posiluje velké strany na jejich úkor.
Mf Dnes napsala: "V Senátu, který by měl o návrhu hlasovat zítra, je situace komplikovanější. Pět senátorů ČSSD dosud se souhlasem váhá (Jaroslav Musial, Richard Falbr, Milan Štěch, František Vízek a Miroslav Coufal) a zatím není jasné, zda se k nim přidají další a jaký názor nakonec v Senátu převáží."
(Mf Dnes, 22.06.2000)

Milan Štěch o KSČ:

Členství v KSČ
O členství Milana Štěcha v KSČ Mf Dnes napsala:
"Štěch své členství v KSČ nebere ani dnes jako omyl. Šel tam pod heslem svého táty, že „můžeš být kdekoli, ale chovej se tam slušně“.
Jedním dechem dodává, že jeho dědeček byl politik Agrární strany a rodina měla kvůli němu v padesátých letech problémy s komunisty. Přesto Štěchovi členství ve straně nabídli. „Přišli tenkrát za mnou se slovy: Hele, Milane, jsi oblíbenej, sportovec, studuješ. Nechceš být členem KSČ? Já jsem to říkal doma a tam se dost divili, že mě někdo kvůli mému původu navrhuje,“ vypráví Štěch."
O svém vstupu do KSČ Milan Štěch v roce 2003 pro Mf Dnes uvedl:
"Vstupoval jsem do ní v roce 1978, když mi nebylo ani třicet. Ta strana tady fungovala, a když mi ve fabrice nabídli jistou funkci, tak jsem do strany vstoupil. Tehdy to bylo běžné. Spousta mladých lidí, kteří to dneska kritizují, by se nerozhodla jinak. Byla to špatná doba a nechci, aby se vrátila. Ale musím říci, že i dnes jsou někteří lidé diskriminováni a tou bariérou jsou peníze."
V roce 2002 Štěch popisoval vstup do strany obdobně:
"Když za mnou ve slévárně přišli, že mi jako dobrému pracovníkovi nabízejí vstup do KSČ, tak jsem jim říkal že mám problém - otec byl poměrně velký zemědělec. Odpověděli, že na to se už dnes nekouká, Říkali: my tě hodnotíme teď, tady máš mezi lidmi docela dobrou pověst. Viděl jsem to jako určitou šanci, bez té knížky to tehdy nešlo."
(Mf Dnes, 25.11.2010; 21.06.2003 a 11.05.2002)

Štěch: KSČ bránila vzniku pluralitního systému, ale nebyla zločineckou organizací
Milan Štěch v rozhovoru se čtenáři Mf Dnes odmítl, že by KSČ byla zločineckou organizací:
"Byla stranou monopolní, která bránila vzniku pluralitního systému, a ponese za to ještě dlouho odpovědnost," charakterizoval KSČ Milan Štěch a dodal: "Zločin je individuální záležitost a za zločince můžeme považovat toho, koho odsoudí soud."
(Mf Dnes, 21.06.2003)

Názory:

Štěch: Stávka je krajní prostředek
V prosinci 2006 Milan Štěch hodnotil pro Mf Dnes využívání stávek v České republice:
„Stávka samozřejmě zaměstnavatele ekonomicky postihuje. Je to ale krajní prostředek řešení a nemělo by se k ní přistupovat bezdůvodně. Ostatně počet stávek za posledních patnáct let svědčí o tom, že odbory je rozhodně nezneužívají,“ prohlásil Štěch.
(Mf Dnes, 05.12.2006)

Jak zabránit znevýhodnění Romů při hledání práce?
Na anketní otázku Mf Dnes - Jak zabránit znevýhodnění Romů při hledání práce? - Milan Štěch odpověděl:
"Je nutné hledat způsoby, jak vymanit romskou populaci z pasivní závislosti na sociálních dávkách.
Nezbytné je umožnit uniknout vzdělanějším a pracujícím Romům z nepříznivého sociálního prostředí pomocí dotačního programu na bydlení či výstavby obecních bytů. Za úvahu stojí i aplikace metod pozitivní diskriminace ve vzdělávání."
(Mf Dnes, 29.09.2006)

O důchodové reformě
Milan Štěch se kriticky ohradil proti soukromým kapitálovým fondům, které měly podle návrhů pravicových politiků tvořit součást reformovaného důchodového systému.  Štěch se v tomto směru vyslovil pro silnou roli státu. Senátor a šéf odborů argumentoval tím, že důchodový účet České správy sociálního zabezpečení za rok 2004, byl důchodový účet přebytkový o 6,6 miliard korun. To podle Štěcha dokazovalo, že tato instituce umí peníze dobře vybrat ale i levně spravovat - s 1,5% režijními náklady z celkové vybrané částky. U soukromého kapitálového spoření dochází k několikanásobně vyšší režii správy, tvrdil Milan Štěch, který upozornil i na riziko neúspěchu v podobě špatného zhodnocení peněz. Hledisko garance, že občané budou mít peníze k dispozici, kdy je skutečně budou v důchodu potřebovat, přitom podle Štěcha je nejdůležitější.
" A to silně hovoří pro to, aby v oblasti zabezpečení stáří měl významnou úlohu a garanci nadále stát a jeho instituce - fondy, " dodal Štěch. 
(Mf Dnes, 14.01.2005)

• ŽIVOTOPIS
• NAVRHOVATEL ZÁKONŮ
• ODKAZY
• KONTAKTY