Naši politici

Mf Dnes: Matoušová je považovaná "za vyslankyni Radima Kopáčka "
V rozhovoru s nastupujícím primátorem města Plzně Martinem Baxou se Mf Dnes mimo jiné zeptala:
"Tak jinak. Když se na sestavu budoucí rady podíváte, můžete navržené lidi rozdělit do různých skupin. Vy a Petr Rund jste označováni za lidi Romana Jurečka. Robert Houdek za člověka podnikatele Petra Štrunce. Helena Matoušová je zas považovaná za vyslankyni Radima Kopáčka a Irenu Rottovou prosadil Jiří Šneberger. Je to tak, že o složení rady rozhoduje především poměr sil v plzeňské ODS? "
Martin Baxa odpověděl: "Lidé, kteří jsou za ODS vysláni do rady města, jsou z čelních míst kandidátky. Reprezentují program strany a dostali důvěru na oblastním sněmu ODS."
(Mf Dnes, 13.11.2010)

Matoušová o opravě zlatých kašen
Technický úřad plzeňského magistrátu spočítal, že oprava chrličů na zlatých kašnách by přišla na 504 tisíc korun. Projekt by obnášel zaplacení restaurátora (500 kč na hodinu), odstranění  vulgárních nápisů, vzkazů, obrázků a rýh, vyměněno by muselo být 21 čtverečních metrů zlatého povrchu. Vyvstala proto otázka, zda přistoupit k opravě kašen či nikoli.
Helena Matoušová navrhla, aby lidé měli možnost sami si koupit zlaté plátky, napsat na ně vzkazy a jimi pak postupně překrývat vyryté kosočtverce a další vulgarity: "Já bych nechala kašny pomalované, nakonec malby na nich tvoří i občané tohoto města. Zvážila bych možnost prodávat „polepky“, tedy zlaté plátky, které by si zájemci mohli koupit a své kašny si spolu s přáním opravovali."
Opravu z městských fondů však Matoušová odmítla:  „Jinak bych tam ty nápisy nechávala,“ dodala.
(Deník.cz, 20.8.2010; Plzeňský deník, 20.8.2010)

Dvě varianty nové vozovny
Plzeňské zastupitelstvo schválilo zahájení projekčních prací pro vybudování vozovny, respektive technické základny PMDP, a.s., pro parkování trolejbusů a autobusů v bývalém armádním areálu v Zátiší. Na začátku roku 2010 připustili zastupitelé i další možnost - zřídit novou vozovnu v areálu společnosti ŠKODA HOLDING.
"Původní varianta v Zátiší byla schválena zejména z finančních důvodů, protože tehdejší varianta ve Škodovce byla značně dražší, vzhledem k tomu, že se v jejím rámci počítalo také s vybudováním nové vozovny pro tramvaje včetně nové kolejové tratě od univerzity. Nyní prověřená varianta ve Škodovce je investičně srovnatelná a při započítání provozních nákladů je dokonce finančně výhodnější. Z varianty ve Škodovce totiž zcela zmizela zmiňovaná tramvajová trať a vozovna pro tramvaje, což znamenalo snížení investičních nákladů o cca 1,5 miliardy korun. Kromě toho existuje řada dalších aspektů, které zvýhodňují výstavbu technické základny PMDP ve Škodovce," vysvětlila změnu postoje městská radní Helena Matoušová, zodpovědná za přípravu projektu.
Za aspekty zvýhodňující variantu Škodovky označila Matoušová například to, že v jejím případě by nebyla budována tzv. těžká údržba v blízkosti obytných zón, dále možnost rychle vyklidit areál v Cukrovarské ulici v Doudlevcích, který by pak mohl sloužit k výstavbě bytů.
"V rámci nově prověřené varianty ve Škodovce bychom podstatně zkrátili najíždění autobusů a trolejbusů na linky, což by znamenalo zásadní úsporu provozních nákladů jak vůči stávající vozovně v Doudlevcích, tak zvláště proti variantě Zátiší. Varianta ve Škodovce umožňuje společné užívání jedné zkušební koleje pro tramvaje společně se společností ŠKODA Transportation, takže ušetříme náklady na její výstavbu. Ve Škodovce může PMDP získat i prostor pro další případný rozvoj atd.," konstatovala dále Matoušová.
Radní vyloučila, že by město původním zvažováním základny v první variantě ztrácelo rok času:
"V žádném případě. Pozemky ve Škodovce v rámci nové varianty můžeme ihned využít v souladu s územním plánem. To urychlí všechna povolovací řízení. Navíc připomínám problém těžké údržby - s tou město Plzeň v Zátiší nepočítalo! Ta by musela být vybudována buď ve vozovně na Slovanech, nebo ve zcela nové lokalitě. A všude bychom v souvislosti s umístěním těžké údržby do blízkosti obytných zón určitě narazili na problémy s procedurou EIA, tedy s prověřením vlivu stavby haly těžké údržby na životní prostředí. S procedurou EIA by byl problém všude - na Slovanech, Skvrňanech i na Lochotíně -tam všude žijí a bydlí lidé. Ostatně již nyní řešíme řadu stížností z domů okolo základny těžké údržby v Cukrovarské ulici, kde obyvatelům vadí zejména nadměrný hluk. Takže, zkráceně řečeno, i v rámci nově prověřené varianty ve Škodovce jsme schopni docílit termínů výstavby zvažovaných pro původní variantu Zátiší," uvedla Matoušová.
(Plzeňský deník, 19.4.2010)

Pro privatizaci městské polikliniky
Město Plzeň se rozhodlo prodat polikliniku na Slovanech do soukromých rukou. Vedení města pro prodej argumentovalo očekávaným ziskem ve výši nejméně 100 miliónů korun. Česká televize informovala, že místní lékaři se obávají, aby nemuseli kvůli případným podmínkám nového majitele polikliniku opustit. Doktoři reagovali na vzniklou situaci protestní peticí.
"Obyvatelům Slovan poliklinika vyhovuje a prodeji nefandí. Prodej polikliniky se nelíbí ani opozičním zastupitelům. Žádnou polikliniku už totiž město nevlastní," napsal server ČT24.cz.
Podle radních ale lékařská péče v poliklinice zůstane. Opozice argumentovala tím, že městská kasa není natolik bez prostředků, aby se musela klinika prodávat. V případě prodeje žádala opozice smluvní garanci na 25 let.
"Plzeň na tom sice není tak špatně, aby musela polikliniku prodat, ale přínos z prodeje je pro město důležitý," prohlásila radní Helena Matoušová (ODS).
(Čt24.cz, 8.4.2010)

Zbytečný pronájem či výhodná cena?
Ředitel příspěvkové organizace Správa informačních technologií (SIT) města Plzně Luděk Šantora podepsal bez schválení radních města Plzně smlouvu na pronájem luxusních kanceláří v business center Avalon na tři roky. Smlouvy s platností nad jeden rok ale musí schvalovat vedení města.  Šantora později uznal, že tím překročil svou pravomoc.  Radnice  Šantorův chybný postup zveřejnila s tím, že úředníka nebude postihovat.
„Pan Šantora patří mezi velmi schopné úředníky. Jedná se o první manažerské pochybení. Navíc městu jeho chybou nevznikla škoda,“ zastala se ředitele radní pro správu městského majetku Helena Matoušová. Pro primátora Pavla Rödla bylo zásadní, že ředitel Šantora sám ihned zahájil jednání se společností Plzeň City Center o zkrácení smlouvy na jeden rok a že s postupem souhlasí příslušná radní.
Smlouva, kromě právního pochybení, vzbudila pozornost také tím, že zajistila pronájem prostor pro městkou Správu informačních technologií v luxusním administrativním centru s tím, že město nemá jiné vhodné prostory. Organizace navíc odmítala sdělit výši pronájmu s odkazem na smluvní požadavek ochrany informací. "Radní Matoušová hájila město dost neuvěřitelně. A to tím, že důvodem ochrany informací ve smlouvě je nízká cena za pronájem v komerčních prostorech," uvedla Mf Dnes. Cenu nakonec zveřejnil primátor  - 210 korun za metr čtvereční měsíčně. Nájem tedy měl dosáhnout téměř tři čtvrtě milionu ročně.
 „Příspěvkovou organizaci totiž ochrana informací nezbavuje povinnosti smlouvu na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytnout veřejnosti,“ upozornil právník organizace Transparency International ČR Petr Jansa.
Radní Matoušová zastávala názor, že pro pronájem v Avalonu hovoří nízká cena.
Mf Dnes dále uvedla:
"(předseda kontrolního výboru - člen ČSSD; Miloslav) Šimák podotkl, že Avalon si musí uvědomit, že město je otevřené a informace podává, i když je nájem nižší.
Právě tento nízký nájem může ale veřejnost přivést na myšlenku, že za nízkým nájmem je nějaká protislužba. Ředitel Šantora toto ale razantně odmítá."
Opozice nájem označila za plýtvání. 
Otázkou přitom zůstává, zda město nemohlo využít jiné prostory ve svém vlastnictví.
„Posílali jsme požadavek na město, ale odpověď byla, že jediná volná budova v majetku města je v Koterovské ulici,“ uvedl Šantora s tím, že sídlo nevyhovovalo pro svou vzdálenost od centra.  Dodal, že sídlo nepřicházelo v úvahu kvůli příliš velké vzdálenosti od středu města.
Předseda kontrolního výboru Miloslav Šimák (ČSSD) nesouhlasil, podle něho možné objekty pro informatiky byly: „Na Americké u Mrakodrapu, v bývalém gymnáziu Františka Křižíka v Husově ulici,“ jmenoval Šimák.
Mf Dnes k tomu dále uvedla: "Jak zjistila MF DNES, je k dispozici po Zdravotním ústavu v Plzni od konce loňského roku velká část domu v Tylově ulici 20. O této informaci prý neměl tušení ředitel Šantora a ani radní pro oblast správy a údržby majetku města Helena Matoušová (ODS). „Je mi to líto, ale nevěděla jsem to,“ omlouvala se radní.
Těžko se tomu dá uvěřit, když zdravotní ústav naplánoval stěhování již před několika lety. Město mohlo upozornit i to, že zdravotní ústav se začal z městských prostor přesouvat už v roce 2007. Od té doby je volný dvoupatrový objekt v ulici U Radbuzy 8. „Dům nesplňuje technické předpoklady pro přestěhování správy informačních technologií, protože tam není optický kabel,“ upozornila mluvčí magistrátu Edita Vighová. Proto podle ní vyhovují správě informačních technologií kanceláře v Avalonu. SIT začala tedy ke konci roku 2009 vyjednávat s Avalonem. Šantora tvrdí, že ze své pozice nemohl nic dělat a odvolává se na nečinnost města sehnat budovu ve svém vlastnictví. „Kdyby město chtělo, prostory najde,“ myslí si ředitel."
(Mf Dnes, 8.3.2010 a 10.3.2010)

O deregulaci nájmů
Mf Dnes se zeptala radní Heleny Matoušové na další vývoj deregulace nájmů bytů v Plzni:
Mf Dnes: Jak se mohou ceny nájmů vyvíjet, až je přestanou omezovat ministerské tabulky?
Helena Matoušová: "Pro jejich výpočet po roce 2012 zatím není žádný právní předpis. Ceny se budou navyšovat na základě dohody vlastníka s nájemcem bytu."
Mf Dnes: A když odmítne? Budete se soudit?
Helena Matoušová: "Je předčasné uvažovat, co bude za dva roky. Vždy je to o dohodě dvou stran. Pokud nebude v některých případech možná, pak budeme věc řešit právní cestou."
(Mf Dnes, 22.9.2010)

Pro plán ODS na výměnu části unikátní zahrady za část parku
V listopadu 2009 rozdělil plzeňské zastupitelstvo střet o osud cenné Luftovy zahrady patřící městu.  Zastupitelé ODS navrhli vyměnit část Luftovy zahrady za část Papírenského parku vlastného soukromou společností. Proti záměru na získání parku nikdo nebyl, ale odpor vzbudila úvaha, že by cenou za park měla být část Luftovy zahrady, která podle kritiků navrhované výměny představovala hodnotnější území, do nějž město investovalo mnoho prostředků.  O výměnu měla zájem společnost Black Ray, jejíž zástupce zároveň žádal změnu územního plánu, aby se na pozemku mohlo stavět.
„Papírenský park asi není natolik hodnotný z hlediska dřevin. Ale je víc využíván, protože je v hustě obydlené oblasti, zatímco Luftova zahrada stranou. Nevím o tlaku na otevření zahrady, zatímco vím o tlaku na otevření parku,“ argumentoval primátor Pavel Rödl.
S tím nesouhlasili ostatní zastupitelé - ODS se pro zamýšlenou výměnu nepodařilo získat žádné spojence.
Směnu podpořila v hlasování i radní za ODS Helena Matoušová. V září 2009 citovala Česká televize její vyjádření: "Směňuji v tuto chvíli park za park a skutečně v tom nespatřuji žádné nebezpečí ani pro soukromého vlastníka ani pro město. " V listopadu Matoušová konstatovala: "Směna parku za park se mi nezdá nevýhodná pro město."
 Zahrada, která byla kvůli výjimečné hodnotě navržena na kulturní památku, zůstala městu. Zachování zahrady v její původní velikosti podpořila i část občanů v petici se stovkami podpisů. Signatáři se dožadovali také otevření zahrady i pro veřejnost.
Ačkoli radní s výměnou pozemků souhlasili, neprošla směna v hlasování zastupitelů. Zastupitelstvo naopak schváilo, aby byla zahrada každou první středu v měsíci (anebo po telefonické dohodě jindy) zpřístupněna veřejnosti.
Mf Dnes uvedla, že radní Helena Matoušová (ODS) zpřístupnění zahrady pokládá za krok správným směrem. „Zdá se mi to jako dobrý začátek. Zcela otevřít areál není možné, protože to je zahrada a ne park. Pokud o návštěvy bude zájem, pak se mohou hodiny pro veřejnost rozšířit,“ uvedla Matoušová.
(Mf Dnes, 14.11.2009 a 16.4.2010; ČT 24, 25. 9. 2009 a 19.11.2009; ČT 1, 25.9.2009; Sedmička, 19.11.2009)

O poměru politiků a odborníků v komisích města
Mf Dnes upozornila na jev, který podle deníku panoval v prostředí městských komisí v Plzni. Mf Dnes připomněla kritiku zdůrazňující, že v komisích zasedá vedle komunálních politiků málo odobrníků. Pro zastupitele může být členství v komisi příjemným přívýdělkem.
Mf Dnes uvedla, že míra užitečnosti komisí, které mají fungovat jako poradní orgány, je sporná - především kvůli tomu, že o složení komisí rozhodují sami politici a výsledné složení poradních sborů tak kopíruje složení i názory v zastupitelstvu. Mf Dnes jako příklad uvedla Majetkovou komisi, kde z 15 členů je absolutní většina politiků a nezávislou inistituci zastupuje pouze jediný člověk (ke složení komise ještě viz níže).
 "Navíc se konšelé názory komisí ohánějí často v okamžicích, kdy podporují jejich vlastní stanoviska. Pokud je tomu naopak, pak je ignorují. Názory komisí zastupitelé také rádi vyžívají, pokud dojde v samosprávě ke střetu a jedna skupina se snaží přebít názor skupiny druhé, " dodala Mf Dnes. 
„Ve třicátých letech působily ve městě podobné komise a byly sestaveny do značné míry z odborníků. Byli tam architekti, umělci, profesoři. Tehdy šlo opravdu o to, aby odborníci posoudili konkrétní záměry a poradili politikům. Zdá se mi, že teď nic takového nefunguje,“ argumentuje Domanický. Ten upozorňuje, že komise ovládají členové dosazení politiky a zaměstnanci města. „To znamená, že to nejsou nezávislé odborné instituce,“ konstatoval známý plzeňský památkář Petr Domanický.
Architekt  Domanický přesto nepokládá komise za zcela zbytečné a viděl v nich platform pro věcnou diskuzi. Zda je práce členů komisí uspokojivá, nechtěl Domanický posuzovat - zdůraznil, že kvalita práce závisí na přístupu jednotlivců.
Předsedkyně klubu zastupitelů ODS v zastupitelstvu Plzně, radní Helena Matoušová hodnotila, že komise plní svou roli dobře.
„Mám pocit, že doporučením komisí nasloucháme. Nemyslím si tedy, že zřizujeme komise jen proto, abychom je měli,“ prohlásila Matoušová a upozornila, že například komise pro správu majetku má velkou váhu.
"Jenomže právě patnáctičlenná majetková komise patří k těm, jejíž složení si politici hlídají maximálně. Šest lidí je z rady města, včetně Heleny Matoušové. Pět je starostů městských částí zvolených za ODS, která má na radnici hlavní slovo. Pouze dvě místa ze zbývajících čtyř patří opozici. Nezávislou instituci -Hospodářskou komoru - zastupuje jediný člověk," zdůraznila Mf Dnes. 
„Samozřejmě, že obsazení komisí a výborů kopíruje politické složení zastupitelstva. Snažili jsme se dát do komisí odborníky, i když všude nemáme ekonoma, právníka, inženýra nebo architekta,“ konstatovala Helena Matoušová.
(Mf Dnes, 23.6.2009)

Proti omezení dopravy na Americké třídě
V červnu 2009 odhlasovalo plzeňské zastupitelstvo ponechání plné průjezdnosti pro automobily Americkou třídou s výjimkou nákladních vozů s hmotností nad 7,5 tuny. Většina zastupitelů tak odmítla návrhy k omezení provozu na veřejnou dopravu a dopravní obsluhu v této lokalitě. Zastupitelstvo se rozhodlo k vyhodnocení dopravní situace vrátit v době, kdy bude rozšířena křižovatka na Belánce, kam ústí s Americkou třídou rovnoběžná ulice U Trati.
 Celkem nyní ulicí denně projíždí více než jedenáct tisíc aut, konstatovala Mf Dnes v roce 2009.
„Dovoluji si doporučit ponechat to jako je to teď,“  podpořila před hlasováním variantu neomezování provozu  předsedkyně nejsilnějšího klubu zastupitelů ODS radní Helena Matoušová
„Prostor pro pěší zóny je například ve Smetanových nebo Kopeckého sadech,“ uvedla v diskuzi Matoušová. Stejný názor projevil například Jiří Bis z ČSSD: „Naši předci nestavěli silnice, aby byly neprůjezdné.“ Lidovecký náměstek primátora Petr Náhlík či Miroslav Zábranský z Plzeňské aliance patřili naopak k zastáncům omezení provozu. Zábranský argumentoval, že prioritou radnice jsou chodci a veřejná doprava.  Zastánci omezeného provozu poukazovali na skutečnost, že právě kvůli odvedení dopravy z Americké třídy město investovalo 2 milidardy korun na výstavbu souběžné ulice U Trati.  „Představuji si, co mohlo město mít za miliardy za ulici U Trati, která měla auta u Americké odvést. Místo jedné plné ulice máme dvě ulice plné aut,“ konstatoval architekt Petr Domanický.
(Mf Dnes, 19.6.2009)

Pro Císlerovy kašny
V roce 2007 podpořila v hlasování zastupitelstva Helena Matoušová výstavbu Císlerových kašeň na náměstí v Plzni.
(Mf Dnes,9.3.2007 ; Plzeňský deník, 9.3.2007)

------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vytvořeno s podporou Transparency International ČR

• ŽIVOTOPIS
• PROFILUJICÍ INFORMACE A KAUZY
• KONTAKTY
• ODKAZY