Naši politici

Petr Hejma obvinil novou ODS na Praze 1, že je složena z lidí Filipa Dvořáka

Podle Petra Hejmy byl ustavující sněm ODS na Praze 1 zmanipulovaný ve prospěch příznivců extarosty Dvořáka
Po dlouhodobých sporech uvnitř ODS na Praze 1 přistoupilo vedení strany k rozhodnutí organizaci zrušit a založit novou. Nábor členů však vzbudil kritiku ze strany bývalých občanských demokratů, jimž bylo členství v nové organizaci odmítnuto. Exstarosta Prahy 1 Petr Hejma obvinil vedení nové organizace ODS, že je složena z lidí pod vlivem bývalého starosty Filipa Dvořáka.
Týdeník Reflex situaci popsal takto: "ODS svou organizaci na Praze 1 nakonec radši zrušila, načež vydala dvě licence na dvě nové buňky, jež svěřila do rukou šesti zdejších zastupitelů. Nejen podle Hejmy byla přeregistrace členů zmanipulovaná: místo Dvořákových odpůrců zde totiž nabrali členy úplně nové, čímž si na ustavujícím volebním sněmu zajistili většinu. "
(Právo, 15.10.2011; Reflex, 13.10.2011)

Lidé nepřijatí znovu do bývalé ODS hovoří o účelovém náboru a čistce
Část bývalých členů nebyla do nové ODS přijata. "Normalizace, čistka, účelové nabírání nových členů, možná za úplatu. Tak popisují údajnou obrodu ODS v Praze 1, kterou nařídila výkonná rada, ti, kteří vzati zpět nebyli," napsal deník Právo.  Odmítnutí členové tvrdili, že jejich nepřijetí je způsobeno tím, že vedení nové ODS je údajně složeno z lidí loajálních bývalému oblastnímu předsedovi a exstarostovi Filipu Dvořákovi.
(Právo, 15.10.2011)

Reflex: Dvořák se dostal do výkonné rady s pomocí Rudolfa Blažka a Tomáše Hrdličky
Sám Dvořák skončil ODS Prahy 13 vedené Davidem Vodrážkou. Reflex v této souvislosti upozornil na paradox – Dvořák, který dostal na Praze 1 „zákaz“ se postoupil do výkonné rady. „Což je ironie: člověk v politické karanténě stále sedí v celostátní i pražské výkonné radě ODS,“ napsal Reflex. Podle týdeníku pomohl Filipu Dvořákovi do funkce exnáměstek primátora Rudolf Blažek a vlivný komunální politik Tomáš Hrdlička.
(Reflex, 13.10.2011)

Hejma: Nezaregistrovali naprostou většinu lidí, kteří nesouhlasili s Filipem Dvořákem
„Nezaregistrovali téměř čtyřicet svých názorových oponentů, to jest naprostou většinu lidí, kteří nesouhlasili s Filipem Dvořákem,“ tvrdil exstarosta Prahy 1 Petr Hejma. Členství bylo odmítnuto i  exposlanci Janu Bürgermeisterovi.
Deník Právo k případu dále uvedl: " Podle usnesení výkonné rady měli přitom být vzati všichni původní členové s bydlištěm v Praze 1. A to se nestalo. „Budu apelovat na vedení ODS, na našeho předsedu Petra Nečase, budu chtít, aby k tomu zaujal stanovisko. Pokud toto bude tolerováno, byť je to se souhlasem regionální rady, je to naprosto špatný trend v ODS,“ uvedl Hejma, jehož si k přijímacímu pohovoru pozvali až po sněmu."
(Právo, 15.10.2011)

Důvod pro odmítnutí: Podezření z účelového náboru, žádosti přišly najednou z jedné pošty, podepsané stejným rukopisem.
Bürgemeister reaguje: Lidé se zaregistrovali, pak jsme se dohodli, že to jedna paní odnese na poštu
Komise pověřená organizací nové oblastní stranické buňky vysvětlovala odmítnutí znovupřijetí bývalých členů hromadným podáním přihlášek – a tudíž obavu před účelově organizovaným náborem. Mf Dnes napsala:
„Komise se však brání. Přihlášky těchto lidí byly podle ní doručeny hromadně, obává se proto účelového náboru v Hejmův prospěch.“
Lidové noviny citovaly vyjádření nové předsedkyně ODS na Praze 1 Jaroslavy Janderové:
„Přišla kupička zhruba třiceti žádostí podaná na jedné poště, podací čísla šla za sebou. Byla také podepsaná jedním rukopisem,“ prohlásila Janderová na adresu odmítnutých zájemců.
„Ti lidé vyplnili žádost o registraci. Pak jsme se dohodli, že to jedna paní odnese na poštu,“ sdělil Lidovým novinám bývalý člen ODS na Praze 1 Jan Bürgemeister.
(Mf Dnes, 3.10.2011; Lidové noviny, 24.9.2011)

Spor o hodnocení příjimacích rozhovorů
Lidové noviny zmínily, že předsedkyni Janderové se také nelíbilo, jak zmiňovaní uchazeči při pohovoru přemýšleli o organizaci v Praze 1. Jan Bürgemeister na pohovory měl jiný názor: „Paní Janderová vyhodila z ODS 35 lidí jenom proto, že říkali názor, který jí není pohodlný.“ 
(Lidové noviny, 24.9.2011)

Předsedkyně nové ODS Janderová: Proces byl demokratický, v souladu se stanovami
Hejmova obvinění odmítla  zastupitelka a předsedkyně nové ODS na Praze 1 Jaroslava Janderová: „Celý proces byl demokratický, v souladu se stanovami,“ řekla Právu. K tvrzení Petra Hejmy, že za odmítnutím přijmout bývalé členy do ODS Prahy 1 stojí vliv Filipa Dvořáka, Janderová uvedla: „Toto nařčení mi přijde velmi úsměvné. Politicky nemá pan Dvořák vůbec žádný vliv. Po čtvrtečním sněmu jsem mu politicky dokonce nadřízená.“
(Právo, 15.10.2011; Lidové noviny, 24.9.2011)

Janderová nechce, aby novou ODS ovlivňoval Dvořák nebo Bürgemeister. Podle deníku Právo v nové organizaci působí někteří dřívější Dvořákovi spolupracovníci
K personální situaci uvnitř ODS Prahy 1 deník Právo napsal:
„Podle Janderové do formování nové oblastní buňky neměli zasahovat exstarostové Filip Dvořák a Jan Bürgermeister. Dvořák sice odešel na Prahu 13, zůstal však v Praze 1 šéfem zastupitelů.
A v ODS v Praze 1 působí lidé, s nimiž dříve spolupracoval. Jedno ze dvou místních sdružení vede jeho exmístostarosta Michal Valenta, místopředsedou oblasti je Dvořákovi blízký Richard Bureš. “
Server ČT24 k osobě Richarda Bureše uvedl: „Bureš byl tváří ODS Prahy 1 i v minulosti a mluví se o něm jako o "pravé ruce" bývalého starosty a předsedy ODS Prahy 1 Filipa Dvořáka. “
Parlamentní listy.cz ocitovaly Hejmův kritický výrok ohledně příjímacího procesu: "(Valenta a Skála) měli být administrátoři a přijmout každého, kdo o to požádá," řekl ČTK Hejma. Podle exstarosty Hejmy zvali ale žadatele na pohovor a o jejich přijetí teprve poté rozhodovali. "Osobně to čtu tak, že dochází k selekcím a čistkám," prohlásil Hejma.
„Martin Skála a Michal Valenta jsou zastupitelé, kteří jsou nyní v čele nových dvou místních sdružení. Jde však právě o lidi z Dvořákovy kandidátky,“ bylo dále uvedeno v článku serveru Parlamentní listy.cz. 
(Právo, 24.9.2011; ČT24, 22.9.2011; Parlamentní listy.cz, 15.9.2011)

Podle Janderové regionální rada doporučila neobnovit členství Dvořákovi i Bürgemeisterovi
Předsedkyně Janderová uvedla, že do vzniku nové stranické organizace neměl zasahovat ani jeden z hlavních soků – Filip Dvořák a Jan Bürgermeister. Druhý jmenovaný podle Janderové neakceptoval názor regionální rady a vměšoval se do formování jiné, lepší ODS. „Věděl, že nemá žádat o přeregistraci, a přesto to učinil,“ prohlásila Janderová.
Nová předsedkyně upozornila, že na doporučení regionální rady neměli být zaregistrováni ti, kteří rozpad oblastní organizace způsobili. Údajně zde jasně padla dvě jména, a to Dvořák a Jan Bürgermeister, informovala agentura Mediafax.
(Právo, 24.9.2011; Mediafax, 23.9.2011)

Šéf pražské ODS podpořil Janderovou
Šéf pražské ODS Boris Šťastný podpořil postup nové předsedkyně ODS za Prahu 1 Janderové: „Ti, co si stěžují, jsou lidé, kteří poslali hromadnou přihlášku z jedné pošty. Byla tam opět snaha dostat černé duše,“ prohlásil Šťastný.
(Lidové noviny, 24.9.2011)
Smírčí výbor vrátil Hejmovi členství v ODS, mezitím byly ale zrušeny stranické organizace na Praze 1
Deník Právo v červenci 2011 informoval o rozhodnutí celostátního Smírčího výboru ODS, který vrátil bývalému starostovi Prahy 1 Petru Hejmovi členství v ODS. Výbor o Hejmovi rozhodl až napotřetí.
„Smírčí výbor rozhodl v můj prospěch. Pro mě osobně to je velká satisfakce, že se lidem kolem (bývalého starosty) Filipa Dvořáka nepodařilo odstranit svého názorového odpůrce,“ komentoval rozhodnutí výboru Petr Hejma pro ČTK.
 Situace se však Hejmovi zkomplikovala, neboť než došlo k navrácení členství, výkonná rada na konci června rozhodla o zrušení místní i oblastní stranické organizace. Hejma s nově přiznaným členstvím se tak neměl kam vrátit.
 Předseda pražské ODS Boris Šťastný vysvětlil červnové zrušení stranických organizací v Praze 1 jako krok k obrodě pražské ODS. Podle plánu měla nově vzniknout dvě místní sdružení.
(Právo, 16.7.2011, Parlamentní listy.cz, 15.7.2011)

Vyloučení Petra Hejmy z ODS
Pražský deník a server Parlamentní listy.cz v článcích informujících o navrácení členství v ODS Petru Hejmovi připomněly důvody jeho původního vyloučení ze strany v listopadu 2010.
Spor začal poté, co Věci Veřejné navrhly odvolání Petra Hejmy z funkce starosty. Návrhu se dostalo podpory také od části ODS a Hejma byl skutečně odvolán. Petr Hejma poté začal veřejně kritizovat svého nástupce ve funkci, občanského demokrata Filipa Dvořáka.
Exstarosta Hejma byl následně z ODS vyloučen. Zástupci místního stranického sdružení odvolání zdůvodňovali tím, že měl Hejma stranu poškozovat před komunálními volbami. Dal údajně do novin inzerát napadající volebního lídra Filipa Dvořáka. Důvodem vyloučení mělo být také, že byl vyfotografován, jak sleduje výsledky voleb v sídle TOP 09, zmínil Pražský deník. 
 Petr Hejma se proti vyloučení odvolal a od té doby měl členství pozastavené.
Hejma proti vyloučení argumentoval, že stanovy strany dodržoval, a jen chtěl ukázat na ty, kteří ODS škodí.
(Pražský deník,16.7.2011; Parlamentní listy.cz, 15.7.2011)

Starosta Prahy 1

Opozice obvinila starostu Petra Hejmu z nevýhodného prodeje nemovitosti Danielu Benešovi
O novém šéfovi ČEZ server iDnes.cz mimo jiné zmínil: „V roce 2009 Beneš koupil lukrativní nebytové prostory v pražské Pařížské ulici za 30 milionů korun. Opozice tehdy kritizovala bývalého starostu Prahy 1 Petra Hejmu (ODS) za to, že radnice nemovitost prodala údajně pod cenou. “
(iDnes.cz, 16.9.2011)

Praha 1 zaplatila odhlučnění Rock Café, aby klub mohl být znovu otevřen
Pražský hudební klub Rock Café byl v roce 2011 slavnostně znovuotevřen.  Dva roky byl klub uzavřen kvůli pracem na odhlučnění prostor podniku. K zavření klubu došlo v roce 2009 po stížnostech obyvatel domu nad klubem na překračování povolených hlukových limitů.  Na odhlučnění prostorů klubu přispěla městská část Praha 1 a magistrát hlavního města částkou 20 milionů korun.
Představitelé a příznivci klubu se obávali, že stížnosti na hluk měly pouze posloužit jako záminka k uzavření klubu. Tisíce fanoušků klub podpořily na sociální síti Facebook, stovky lidí se zúčastnili demonstrace na Národní třídě.  Tehdejší primátor Pavel Bém a starosta Prahy 1 Petr Hejma (oba ODS) na shromáždění slíbili, že bude klub zachován a že město zaplatí jeho odhlučnění. Odhlučnění klubu přitom již radnice v minulosti jednou platila.
Obavy příznivců klubu ze snahy o jeho likvidaci vycházely z přísného postoje radnice ve věci nového odhlučnění podniku („Pokud jakýkoliv zaměstnanec Prahy 1 ruch na chodníku zachytí, může to být důvod výpovědi z nájmu,“ popisoval situaci v září 2010 Pražšký deník), ale také přísné znění smlouvy neumožňující investice do úprav klubu odepisovat z nájmu, což například podle Deníku mohly jiné instituce v nájmu, jako například Malostranská beseda.
„Už několik let máme dojem, že se nás chtějí zbavit a že v pozadí stojí zájemce o koupi prostor Rock Café,“ citoval Pražský deník jednatele klubu Michaele Pánka.  Deník k tomu dodal: „Podobného názoru je i bývalý starosta Prahy 1 Petr Hejma (ODS), který ve funkci navrhoval prodloužení nájemní smlouvy o deset let jako kompenzaci za investice zmařené prvním neúspěšným odhlučněním.“
Tentýž článek Pražského deníku zmínil stanovisko Prahy 1 o tom, že se připravuje jak prodloužení nájmu klubu, tak i vyřešení otázky odpočtů z nájmu.
(ČTK/Lidovky.cz, 15.4.2011; Pražský deník, 24.9.2010 )

Problematické zakázky na Praze 1 – půdní prostory:

Na začátku půlmiliardového problému Prahy 1 stála zakázka z éry starosty Bürgermeistera, na kterou radnice nevypsala výběrové řízení
Deník Právo popsal v roce 2010 problémy Městské části Praha 1 s hrozbou miliardové arbitráže. Problém se zrodil při přípravě privatizace půdních prostor na Praze 1, kterou radnice zahájila v době, kdy v jejím čele stál Jan Bürgemeister. V rámci chystané privatizace si radnice objednala zmapování a proměření 120 půdních prostor -  prostřednictvím tří společností, Navatyp, Centra a Sever. Na tuto zakázku však radnice nevypsala výběrové řízení a po zásahu antimonopolního úřadu tak došlo k jejímu zastavení.
Dotčené firmy žádaly, aby jim městská část uhradila již odvedenou práci. S radnicí se ale nedohodly na vyrovnání. Do hry tak vstoupilo rozhodčí řízení, na nějž vedení Prahy 1 přistoupilo. K  použití tohoto právního institutu argumentovala radnice snahou vyhnout se zdlouhavému soudnímu řízení. Nevýhodou ovšem bylo, že souhlasem k rozhodčímu řízení přišla radnice o možnost odvolání. 
Nakonec radnice všem firmám celkově vyplatila půl miliardy korun. Tato částka byla dvojnásobkem toho, co by firmy dostaly, kdyby soutěž nebyla přerušena.
Radnice vedená Petrem Hejmou se proti výsledku arbitráže začala bránit soudně a uspěla. Arbitráž byla sice zrušena, spor se ale vrátil do bodu nula a Praha 1 musela čekat na výsledek nové arbitráže. (Právo, 30.1.2010; Pražský deník, 13.8.2010 )


Firmy žalovaly radnici o navrácení části peněz za prodané byty, opozice se obávala tajné dohody

V zakázce na prodej půdních prostor nejlépe obstály firmy Pavla Tykače
Na kauzu sporu Prahy 1 o stamilionové vyrovnání se společností Severní nemovitostní za zmařenou zakázku na půdní prostory navázaly další problémy se zmiňovanými půdními prostorami.
Poté, co padla veřejná zakázka na rekonstrukci půdních prostor, se radnice přiklonila k řešení odprodejem prostor. Nevíce z nabídnutých půd získaly společnosti Arta a Meltex. Za oběmi fimami podle týdeníku Euro stál v pozici neoficiálního investora podnikatel Pavel Tykač. V soutěži vedené obálkovou metodou zvítězily tyto firmy s nejvyšší nabídkou – od 30 do 110 tisíc korun za metr čtvereční podle lokality. Za necelou stovku půd zaplatily městské části sumu okolo dvou miliard korun.
(Euro,17.1.2011)

Reklamace za skryté závady – firmy žádaly necelých 234 milionů
Obě firmy ale později podaly na radnici žalobu o reklamaci a žádaly vrácení části zaplacených peněz kvůli skrytým vadám půd. Firma Meltex žádala proplatit necelých 137 milionů korun,  Arta  téměř 96 milionu. Společnosti si stěžovaly na prostory napadené dřevomorskou, jejich zanedbaný stav či chyby ve statice. Stížnosti zazněly i na údajně špatně vyměřené půdy, kde firmy měly zaplatit za větší prostor, než ve skutečnosti dostaly.  V důsledku těchto chyb se firmám prodloužily práce a také stoupla cena půdních prostor.
(Euro,17.1.2011)

Radnice dál prodávala byty firmám, které ji současně žalovaly, starosta Dvořák tvrdil, že problém skrytých vad je ošetřen ve změněných smlouvách
Přestože radnice Prahy 1 čelila žalobám od firem Pavla Tykače, pokračovala v prodeji dalších půdních prostor oběma společnostem. Bývalý starosta Filip Dvořák tento postup vysvětloval s tím, že se jednalo o poslední etapu prodeje uskutečněného na základě změněných smluv o výstavbě. Ty ošetřovaly možné případy výskytu skrytých vad. „Také tyto půdy jsou ale předmětem soudních sporů, jak už dříve uvedla Ivana Tykačová v médiích, “ dodal k situaci týdeník Euro.
(Euro,17.1.2011)

Spekulace Kateřiny Klasnové: Bývalé vedení počítalo s návratem části peněz
Opoziční zastupitelé z Věcí veřejných, Strany zelených a SNK ED podle týdeníku Euro již v minulosti tvrdili, že obě firmy neplní své smluvní závazky.  „Bývalí radní byli vůči těmto firmám velmi benevolentní. Udělovali jim například různé výjimky z plnění smlouvy,“ tvrdila místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová, která spekulovala, že šlo pravděpodobně o promyšlený postup.  „Počítali s návratem části peněz. Zřejmě jde jen o pokračování staršího příběhu, který začal u Navatypu, Centry a Severu,“ mínila Klasnová. Věci Veřejné kvůli zakázce na rekonstrukci půdních prostor v roce 2004 podaly trestní oznámení na bývalého  starostu Jana Bürgermeistera, policie po šetření ale případ odložila.
Bývalý starosta Filip Dvořák (ODS) takovéto domněnky odmítl: „Jediným kritériem byla nabídnutá cena. Výsledky byly vždy vyhlašovány veřejně, a to ihned po ukončení podání nabídek. Nikdo vrácení peněz nenavrhl a Praha 1 se u soudu proti žalobám aktivně brání,“ uvedl Dvořák.
(Euro,17.1.2011)

Obyvatelé si stěžovali na poškození svých domů díky stavebním pracem, se stížnostmi u starosty Petra Hejmy neuspěli
„Stav některých domů, ve kterých Arta a Meltex staví půdní byty, skutečně nasvědčuje tomu, že radnice byla k těmto firmám až nebývale vstřícná,“ konstatoval týdeník Euro, který označil za nejkřiklavější případ dům v Krakovské ulici 1. Euro citovalo výpověď obyvatelky domu Vladimíry Hodanové, která upozorňovala na praskající zdi, opadávající omítku i obavy nájemníků z možného zhroucení některých částí budovy. Poškození zaviněné stavebními pracemi postihlo v různé míře všechny byty.
Radnice přesto schválila Meltexu záměr výstavby půdní nástavby navyšující dům o další patro.
Místní obyvatelé pozvali radní, aby se přišli podívat na stav jejich domu. „Bývalý starosta Petr Hejma, který tu osobně byl, konstatoval, že je vše v pořádku,“ prohlásila Hodanová.
(Euro,17.1.2011)

Chtěla radnice po developerovi málo?
„Logické by bylo, kdyby radnice od developera požadovala alespoň částečnou rekonstrukci. To je ostatně běžné i v jiných případech, kdy developeři koupí půdu například od družstva vlastníků,“ uvedl týdeník Euro. „Jedná se o objekty určené pro privatizaci bytů. Úmyslem městské části bylo nenavyšovat jejich cenu, k čemuž by zhodnocením objektu došlo. Rozhodující byla nabízená cena,“ vysvětlila mluvčí radnice Veronika Blažková, která upozornila, že mnohde přesto došlo k rekonstrukci střechy.  
(Euro,17.1.2011)

Zásluha na zdařilé rekonstrukci Malostranské besedy
Mf Dnes při hodnocení situace na Praze 1 mimo jiné napsala: „Pozitivním výsledkem práce současné radnice je bezpochyby zdařilá rekonstrukce Malostranské besedy. Objekt dokonce získal ocenění Stavba roku 2010. Přestože cenu převzal z rukou primátora Béma Filip Dvořák, nemalý podíl na výsledku má i bývalý starosta Hejma. “
(Mf Dnes, 2.10.2010)

Odvolání z funkce
Zastupitelé Prahy 1 v tajné volbě odvolali v listopadu 2009 starostu Petra Hejmu z funkce. Společně s ním přišel o funkci i předseda finančního výboru Jana Votočka (kandidoval za SNK ED, později TOP 09). Novým starostou Prahy 1 se stal Filip Dvořák, ziskem 26 hlasů z 35 zastupitelů celkem.
"Je to nějaká politická hra, které nerozumím. Do dnešního dne jsem žil v přesvědčení, že mám podporu svého klubu. Je za mnou vidět práce i podpora občanů městské části. Výsledek volby byl obrovské překvapení," řekl Hejma serveru Lidovky.cz. "Je tady jasná koalice mezi Věcmi veřejnými a ODS. Jde o dohodu na ose Bém, Janoušek, Bárta," komentoval odvolání Votoček s odkazem na spojení primátora a vlivných pražských podnikatelů.
Opozice Hejmovi vyčítala chyby v hospodaření, které odhalil audit provedený v roce 2007. Starosta Hejma byl odvolán až na potřetí - všechny tři pokusy iniciovaly postupně Věci Veřejné.
 "Většinou to bylo v souvislosti s rozpočtem. Nyní jsme to udělali na základě soupisu pohledávek. Ukázalo se, že pohledávky jsou naprosto v nepořádku. To ukázal i nezávislý audit v roce 2007. Chyby vůbec nebyly napravovány, ačkoliv mezitím proběhlo sedm usnesení rady a zastupitelstva," řekla Lidovkám.cz členka Kontrolního výboru Kateřina Peake (Věci veřejné). "Existuje sedm konkrétních usnesení zastupitelstva, které nebyly naplněny," dodal zastupitel Josef Dobeš (Věci veřejné). Odvolaný starosta však byl přesvědčený o tom, že hospodaření městské části byl zástupný problém. "Nemáme žádné dluhy, máme aktivní přebytky na běžných účtech, naopak se snažíme dávat dohromady otázku evidence pohledávek, splátkové kalendáře, to jsou věci, které řešeny nebyly a já jsem se je snažil napravit," dodal Hejma. Podle nepotvrzených informací jsou skutečným důvodem odvolání starosty neshody v ODS. Hejma řekl, že odvolání bude mít dohru uvnitř ODS. Současně nevyloučil, že to povede k rozštěpení strany v Praze 1. "Teď bude zastupitelstvo jednat o dalším postupu s tím, že uvidíme, jaký to bude mít vývoj," řekl Hejma.
(ČTK/lidovky.cz,19.11.2009)

VV obviněny z politického obchodu s ODS
Zastupitel Jan Votoček (TOP 09) obvinil stranu Věci Veřejné z politického obchodu s ODS ve věci hlasování za odvolání starosty Petra Hejmy. Toho vystřídal ve funkci jeho stranický kolega Filip Dvořák.
"Filip Dvořák potřeboval shodit starostu a odměnou za to bylo dosazení Jaroslava Škárky z Věcí veřejných do křesla předsedy finančního výboru," prohlásil Jan Votoček (TOP 09), kterého zastupitelstvo z funkce předsedy tohoto výboru ve stejný den odvolalo.

Dobeš: Odpůrci pana Dvořáka mu naházeli hlasy, aby ho více zdiskreditovali
Předseda zastupitelského klubu Věci veřejné Josef Dobeš  se bránil s tím, že u tajného hlasování se těžko prokáže, kdo dal komu hlas. Mf Dnes nicméně poukázala na počty hlasování, podle nichž několik zastupitelů za VV muselo nového starostu Dvořáka podpořit.
"Mohlo se jednat o strategii, kdy odpůrci pana Dvořáka mu naházeli své hlasy, aby ho tím více diskreditovali," komentoval propočet Dobeš. "Je absurdní spojovat naše roční úsilí o odvolání starosty Hejmy s vnitrostranickým bojem uvnitř pražské ODS. I nadále platí, že zůstáváme jasnou opozicí," řekl k hlasování nový předseda Finačního výboru Jaroslav Škárka.
"Ačkoli Věci veřejné vznikly jako opozice vůči tamní ODS, a speciálně pak proti Filipu Dvořákovi, právě jemu pomohly loni v listopadu do křesla starosty," napsaly Hospodářské noviny v březnu 2010 ve svém profilovém článku o fungování strany Věci Veřejné.
(MF Dnes, 23. 11. 2009; HN, 3. 3. 2010)

Spor o údajně špatné zaúčtování 800 milionů korun

Filip Dvořák obviňuje Petra Hejmu ze špatného hospodaření, Hejma se brání, že chyby zdědil a na nápravě do svého odvolání pracoval
Důvodem udávaným k odvolání Petra Hejmy z funkce starosty bylo  špatné hospodaření radnice Prahy 1. Nový starosta a stranický rival Filip Dvořák exstarostu Hejmu kritizoval i po nástupu do své funkce za to, že nesprávné vedení radnice má následky až do současnosti.
„Protože nebyly odstraněny už v minulosti zjištěné nedostatky v evidenci majetku, dochází tak i nadále například k chybám při daňových přiznáních, a tím pádem k porušování zákona,“ prohlásil starosta Dvořák. O závažných nesrovnalostech v hospodaření radnice Prahy 1 za starostování Hejmy hovořila i zpráva, kterou si nechával zpracovávat magistrát při kontrole hospodaření jednotlivých pražských radnic.
. „Hospodaření je zdravé, nepořádek je v účetnictví. Neprůhledná evidence majetkem počínaje a dlužníky konče je zdrojem všech nesrovnalostí. Takový úřad jsem ale už zdědil,“ bránil se Hejma.
Exstarosta se podle vlastních slov snažil situaci napravit a i to bylo důvodem, proč objednal hloubkový audit. „Výsledek nejen ukázal, kde jsou konkrétní problémy, ale nabídl i jejich řešení, která jsme se snažili uvést do praxe,“ uvedl Hejma s tím, že na změnách se za něj sice začalo pracovat, ale pak došlo k jeho odvolání a neměl tak šanci změny dokončit. 
(Pražský deník, 16.4.2010)

Odvolaný předseda finančního výboru odmítá, že by došlo ke ztrátě 800 milionů
Exstarosta Petr Hejma byl rovněž obviňován a kritizován v souvislosti s údajnou ztrátou 800 milionů korun, k níž mělo dojít za jeho vedení radnice Prahy 1.  „Žádné peníze se neztratily. Všechny tyto prostředky jsou na jednom z účtů radnice. Dokladem toho je audit, kde je to jasně uvedeno. Nic se neztratilo a vše je řádně zaúčtováno. Tudíž ani nemůže docházet k žádným „chybám“ v daňových přiznáních, jak současné vedení radnice tvrdí,“ vysvětloval bývalý předseda finančního výboru Jan Votoček (TOP 09). Ten byl sesazen ze své funkce společně se starostou Hejmou. Nový starosta Filip Dvořák toto podle Pražského deníku nechtěl komentovat.
(Pražský deník, 16.4.2010)

Audit zadaný ještě za působení Hejmy poukázal na vážné nedostatky v účetnictví a porušování zákona
Na oněch 807 miliónů však upozornil audit společnosti Value added, který zadal šéf finančního odboru Michal Moudrý na podzim roku 2009 ještě v době, kdy stál Petr Hejma v čele radnice.
Audit vykázal vážné nedostatky v účetnictví v letech 2007 až 2009 a také  porušování zákona.
„Nebyly odstraněny nedostatky v evidenci majetku, dochází tak k chybám při daňových přiznáních. Úředníci proto špatně zaúčtovali až 807 milionů korun. Potíže činí i evidence pohledávek, protože radnice neví, kdo jí kolik dluží. Škoda by se mohla vyšplhat na řády milionů korun,“ vypočítával pochybení současný starosta Filip Dvořák. Radnici proto měly hrozit vysoké sankce za chybné odvádění daní a zároveň škoda kvůli nevymáhání pohledávek. Dvořák za nalezené chyby činil odpovědným bývalého starostu Hejmu a Michala Moudrého.
(Pražský deník, 16.4.2010; Mf Dnes, 3.4.2010 )

Hejma odmítl tvrzení Dvořáka o zodpovědnosti za chyby: „Tři roky jsem se snažil řešit nepořádek na úřadě“
Petr Hejma odmítl Dvořákovo obvinění: „Tři roky jsem se snažil řešit nepořádek na úřadě. Vše mělo začít fungovat letos na jaře,“ uvedl Hejma , podle něhož se nový starosta snažil svým obviněním  ospravedlnit Hejmovo sesazení.  Hejma odmítl pochybnosti o zmińovaných osmistech milionech korun. „Není pravda, že v účetnictví chybějí stovky miliónů. Nikde nechybějí, jsou na účtu zahájených investic,“ odmítl Hejma. Exstarosta poukázal na praxi, kdy se po dokončení investic zakázka a doklady předávají odboru, který si ji objednal, a hodnota díla se převede mezi běžný majetek. Je to normálně užívaný postup.
„Na konci roku 2006 představoval nedokončený majetek 634 miliónů, o rok později 892 miliónů, k loňskému srpnu 807 miliónů,“ sdělil Moudrý.
(Právo,14.4.2010; Mf Dnes, 3.4.2010 )

Pozitivní výsledek ziskového hospodaření zpochybnil Jaroslav Škárka – tvrdil, že čísla stojí pouze na rozprodeji obecního majetku
Audit společnosti Value added nepřinesl jen negativní výsledky – pozitivně bylo auditory hodnoceno hospodaření úřadu. Radnice dokázala zvyšovat své zisky. Šéf finančního výboru Jaroslav Škárka (VV) ovšem pozitivní vyznění zpochybnil s tím, že tyto výsledky stojí pouze na prodeji obecního majetku.  „Radnice každoročně dotovala rozpočet z prodeje majetku, zhruba částkou 300 milionů. Ty použila na krytí schodku,“ tvrdil Škárka. V roce 2009 podal na Petra Hejmu trestní oznámení.
(Mf Dnes, 3.4.2010)

Hejma připustil jen chyby v evidenci, ty ale údajně neměl v gesci
V souvislosti s vytýkanými chybami exstarosta Hejma pouze připustil, že mezi majetkem vedeným jako nedokončený je bezpochyby i takový, který mohl již být převeden do hospodaření. To ale podle něho souviselo se špatnou evidencí majetku. Hejma poukazoval na to, že  evidence majetku byla v gesci  místostarosty Michaela Valenty (ODS) a odboru správy majetku. „Valentu jsem na to upozorňoval několikrát, ale marně,“ tvrdil Hejma.
Valenta nicméně jakoukoli odpovědnost odmítl s tím, že chyby v evidenci jsou v odpovědnosti jiných odborů, než má na starosti on.
„Na radnici chybí organizační řád, aby bylo jasné, kdo za co odpovídá,“ komentoval situaci Votoček a poukázal na situaci u pohledávek, jejichž seznam je prý na 75 stránkách. „Těch, co přesahují milión, jsou tři a půl stránky. Dosud se nepodařilo prosadit, aby se neplatiči obeslali a doložili, zda mají zaplaceno či nikoli,“ tvrdil bývalý předseda finančního výboru.
(Právo,14.4.2010 )

Neexistence systémové kontroly
Deník Právo dál k situaci uvedl: „Praha 1 má sice jeden z nejdokonalejších informačních systémů, ale například u odboru majetkové správy neexistuje systémová kontrola, že referent zadává údaje do systému správně, a zda jsou tam všechny smlouvy. Vzniká tak i podezření, že případné chyby mohou být i úmyslné. Záměr prosazovaný finančním odborem před dvěma roky, aby se majetkový a finanční odbor navzájem kontrolovaly, dosud realizován nebyl.“
(Právo,14.4.2010 )


Aukce exkluzivních bytů na Praze 1
Bývalý starosta Prahy 1 Petr Hejma kritizoval na podzim 2010 připravovaný prodej formu  43 exluzivních bytů na Praze 1, pro který byla vybrána elektronická aukce s předběžnými uzavřenými pohovory. Hejma v této souvislosti tvrdil, že jeho sesazení z funkce starosty se odehrálo mimo jiné i proto, že neschvaloval nakládání s byty na Praze 1.
„Brzy potom, co zastupitelstvo schválilo prodej těchto bytů a místostarosta Michal Valenta navrhl k této transakci využít obálkové metody, jsem dostal informaci, že v některých realitních kancelářích mají seznamy těchto nemovitostí s pevně stanovenými taxami úplatků, za které prý prodejci dokážou tyto byty zájemcům zajistit,“ vzpomínal Hejma. „Možná to byly jen řeči, doporučil jsem ale radě, abychom v zájmu transparentnosti zvolili prodej klasickou aukcí s licitací.“
Brzy poté byl Petr Hejma sesazen. Obálkovou metodu nicméně zastupitelstvo neschválilo a byl zvolen aukční prodej.
Exstarosta Hejma však kritizoval i elektronickou kauci jako komplikovanou, v tomto případě navíc s rizikem potenciální korupce při uzavřených pohovorech. Argument, že se tím ověří nezbytné předpoklady účastníků dražby bývalý starosta odmítal s tím, že průhlednější je nastavení předběžných podmínek pro adepty. Sám by pro prodej bytů zvolil podle svých slov podmínky, že kauce by se směla účastnit pouze fyzická osoba, nikoli firma či osoba, která už byt od radnice někdy v minulosti získala. Zájemce by se musel zavázat, že bude na Praze 1 bydlet. Prodej by se pak uskutečnil za podmínky desetiletého předkupního práva radnice na daný byt.Podle Hejmy by byla klasická aukce  nejjednodušším a nejtransparentnějším řešením. 
(E15, 13.9.2010)

Sledování ABL a vztahy s Věcmi Veřejnými

Jaroslav Škárka tvrdí - účastnil jsem se sledování Petra Hejmy
Bývalý poslanec Věcí Veřejných Jaroslav Škárka v článku kritizujícím činnost bezpečnostní agentury ABL dříve řízené a vlastněné jeho politickým rivalem, předsedou VV Vítem Bártou, zmínil mimo jiné toto:
„Druhá akce, kterou organizovala ABL, a které jsem měl tu čest se také účastnit, bylo sledování tehdejšího starosty Prahy 1 Petra Hejmy. ABL ho měla sledovat po naší schůzce. Sešli jsme se tehdy se starostou v jedné kavárně v Pařížské ulici a když jsme se pak rozloučili, vyrazili jsme každý jiným směrem. Kontrolně jsem si u tehdejšího šéfdetektiva ABL Pavla Pertlíčka ověřoval, jestli zachytili Hejmův odchod z kavárny. Jaké bylo mé překvapení, když mi sdělil, že zachytili a že už půl hodiny sedí v jiné kavárně na nábřeží. Vzhledem k tomu, že Hejma nejspíš nemá dvojníka, upozornil jsem je na skutečnost, že hlídají někoho úplně jiného. Načež mě Pertlíček požádal, abych se za Hejmou vypravil sám a telefonem mu hlásil, kam jde a že až za mnou dorazí, tak si ho odchytí podle mě… “
(Ceska-media.cz,12.9.2011)

Policie odložila trestní oznámení za údajné sledování Dvořáka a Hejmy – nešlo o trestní čin
Policie v červenci 2011 odložila případ údajného sledování politiků z Prahy 1 bezpečnostní agenturou ABL. Policisté vyhodnotili, že se nejednalo o trestný čin. S tvrzením o údajném sledování politiků přišel poslanec (dříve za VV, nyní nez.) Jaroslav Škárka, když tvrdil, že Věci Veřejné nechaly v roce 2006 sledovat agenturou ABL bývalé starosty Petra Hejmu a Filipa Dvořáka.Podle Škárkova tvrzení sledování řídil údajně tehdejší spolumajitel agentury a pozdější předseda poslaneckého klubu VV Vít Bárta.  Škárka také inicioval v této věci trestní oznámení.
Podle Škárky se výsledky sledování využívaly pro stranický časopis VV Pražan. Dodal také, že ke všemu předložil argumenty a zváží, zda nepředloží stížnost proti takovému rozhodnutí, napsaly Parlamentní listy.cz.
(ČT24, 15.8.2011; Parlamentní listy.cz, 15.8.2011; ceska-media.cz, 8.4.2011 – převzato z deníku Právo)

Hejma: Je čest být veřejným nepřítelem VV
Týdeník Reflex napsal: „Podle materiálů VV je jedním z nepřátel strany, které Vít Bárta plánoval odstranit, i exstarosta Prahy 1 Petr Hejma. „Je čest být veřejným nepřítelem VV,“ říká k tomu Hejma pro Reflex. “
Reflex v článku připomněl roli VV a Víta Bárty na svržení Petra Hejmy a dosazení Filipa Dvořáka do úřadu starosty.
Mf Dnes citovala z tzv. Etického kodexu VV, jehož existenci strana odmítla. Mf Dnes tvrdila, že se při tvrzení o existenci dokumentu opírá o více zdrojů. Redaktor Jaroslav Kmenta k obsahu údajného dokumentu VV mimo jiné uvedl:
„Mocní nepřátelé Věcí veřejných: Bárta moc dobře věděl, že se jeho strana bude muset proti někomu vymezovat a s někým jiným spolupracovat. „Uvědomujeme si, že nemůžeme bojovat proti všem,“ napsal. A do hlavní kategorie nepřátel zařadil realitního magnáta Sebastiana Pawlowského, finančníka Pavla Tykače či někdejšího starostu Prahy 1 za ODS Petra Hejmu. Nebo také developerské firmy kolem Radima Passera či firmu Rodamco. „Jejich názory nerespektujeme a otevřeně proti nim vystupujeme,“ napsal Bárta v roce 2009.“
(Reflex, 1.6.2011; Mf Dnes, 17.5.2011)

Starosta Lomecký obvinil místostarostku Pařízkovou, že věděla o údajném sledování Hejmy a Dvořáka
Kauza údajného sledování Petra Hejmy a Filipa Dvořáka rezonovala i do politické situace na Praze 1 po komunálních volbách. V roce 2011 obvinil starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09) místostarostku Alenu Pařízkovou (VV), že o sledovací akci ABL věděla. Lomecký své obvinění opíral o kopie listin, které získal z "novinářské obce". Na tiskové konferenci starosta Lomecký k svému obvinění uvedl: „Nemám důkazy, že se toho (sledování) účastnila. Ale minimálně o tom věděla."
Místostarostka obvinění odmítla a dala najevo, že rezignovat nehodlá.  Pařízková připustila pouze to, že se s tehdejším předsedou VV Jaroslavem Škárkou emailem domlouvala, zda nechají prověřit správnost kroků tehdejší koalice v Praze 1 analytickým oddělením firmy ABL, nebo zda si analýzu zajistí sami. "V e-mailu jsme se dohodli, že to neuděláme. Nešlo o žádné sledování, ale o využití divize, která se zabývala vytvářením analýz z dostupných zdrojů," vysvětlovala místostarostka Pařízková.
Tlak na sesazení Pařízkové ODS vyvíjela již dříve, vadilo její bývalé zaměstnání v ABL. „Pracovala jsem zde jako sociolog, později jako projektová manažerka. Nestydím se za to. Nikdy jsem nikoho nesledovala. Neudělala jsem nic špatného,“  řekla k obviněním Pařízková. Místopředseda klubu ODS v Praze 1 Richard Bureš Pařízkovou obvinil, že byla projektovou manažerkou ABL v divizi, která se věnovala sledování politických konkurentů.
(ČT24, 4.5.2011; Lidové noviny, 26.4.2011)

Další

Petr Hejma označil působení starosty Filipa Dvořáka v roli poradce developerských projektů za střet zájmů
„Zvláštní kapitolou je Praha 1. Čerstvě odvolaná dvojka tamní kandidátky TOP 09 Karel Koželuh naznačuje, že by se zde mohla povolební situace zakonzervovat připravovanou koalicí TOP 09 s ODS ovládanou současným starostou Filipem Dvořákem. Ten si podle HN jen za loňský rok vydělal 12 a půl milionu korun jako poradce při řízení developerských projektů. Jeho předchůdce Petr Hejma (ODS) to označil za jasný střet zájmů. Dvořák to odmítá.“
(Pražský deník,15.10.2010)

Vytvořeno s podporou Transparency International ČR

• ŽIVOTOPIS
• PROFILUJÍCÍ INFORMACE A KAUZY
• ZÁJMY, KONÍČKY
• ODKAZY