Naši politici

Aktuálně - Kauza plzeňské škodovky v médiích

 

Politici dál drží Romana. O jeho propojení se Škodou Plzeň nic neví a věří auditu ČEZ
iHNed, 2.2.2012

EPS k aktuální kauze Martina Romana: Politici spoléhající se na audit ČEZ, jej ve skutečnosti neviděli
Budováni státu.cz, 2.2.2012

 

Aktuálně - Kauza MUS v médiích

 

Trestní oznámení na Kalouska v kauze MUS jsme předali policii, uvedl žalobce Mečl
iHNed, 26.1.2012

Kalousek má v kauze MUS tři scénáře
První zprávy - Domácí, 17. leden 2012

Pospíšil: U MUS po nás Kalousek spolupráci nechce
Rozhlas.cz, 2.1.2012

Kalousek: Civilní žalobu za miliardy z MUS podá stát začátkem roku ...
Novinky.cz, 28. prosinec 2011

Marie Benešová: Kalousek se v kauze MUS účelově vymlouvá ..
záznam rozhovoru v České televizi 18.11.2011

Daně a finanční odvody

Proti snížení spotřební daně na rekordně drahou naftu
V souvislosti s rekordním zvýšení cen za benzin a naftu (litr Naturalu 95 - 36 korun, litr nafty 36,71) navrhovalo společenství čerpacích stanic snížení spotřební daně na naftu, aby znovu tranzitní dopravci začali tankovat v Česku.
„Část jsou zákazníci, kteří vyjíždějí do zahraničí, a ti se naučili po tom zdražení v roce 2010 si na té své trase, ať už jedou do Německa, do Španělska, najít místo, tedy zemi, kde se jim to tankování vyplatí. A pak je další část zákazníků, a to jsou tranzitní zákazníci, ti Českem jenom projíždějí a ti od toho roku 2010 už u nás netankují, “ argumentoval Ivan Indráček, předseda představenstva Společenství čerpacích stanic.
V souvislosti se zvyšováním ceny nafty a růstem nákladů silničních dopravců Sdružení ČESMAD Bohemia minulý týden opět upozornilo na to, že rozpočet České republiky podle jeho výpočtů v důsledku zvýšení spotřební daně z nafty z roku 2010 přichází o miliardy Kč.
„Již rok se marně snažíme o schůzku s ministrem financí, na které bychom mu prezentovali jasná čísla, o kolik český rozpočet přichází. Zdá se ale, že ministr Miroslav Kalousek nemá o miliardy od českých dopravců zájem, což je v dnešní situaci nepochopitelné. Touto nezodpovědností by se měla urychleně začít zabývat vláda,“ řekl minulý týden generální tajemník Sdružení ČESMAD Bohemia Martin Špryňar. Ztráta státu se podle sdružení pohybuje od šesti do osmi miliard Kč.
V České republice se podle dopravců tankuje v pořadí pátá nejdražší nafta. „Je proto logické, že provozovatelé kamionů, jejichž dojezd je více než dva tisíce kilometrů, nemají za této situace žádný důvod nechávat své peníze v České republice, ale bohužel naopak přispívají zahraničním rozpočtům. Je nepochopitelné, že v době obrovského tlaku na snižování schodku státního rozpočtu se ministerstvo financí nesnaží napravit chybu se zvýšením spotřební daně a nechává si pod rukama unikat miliardy do zahraničí,“ dodal Martin Špryňar.
Ministr financí Miroslav Kalousek návrh na snížení spotřební daně odmítl. V době, kdy jsou ceny pohonných hmot ovlivňované cenou ropy ve světě, by podle něj bylo kontraproduktivní tyto vlivy kompenzovat změnou sazby spotřební daně. Kalousek rovněž tvrdil, že by to odporovalo unijní smlouvě.
(ČRo České Budějovice,  23.1.2012; ČRo Hradec Králové, 23.1.2012; Dopravní noviny ,19.1.2012)

Kalousek vs Nečas – spor o zachování paušálů živnostníků
Na ideové konferenci ODS v lednu 2012 se Petr Nečas postavil proti zvyšování odvodům živnostníkům a snižování jejich výdajových paušálů.  Předseda ODS přislíbil ponechat živnostníkům výdajové paušály na současné výši. "Pokud budeme podnikatele ještě více dusit, povede pouze k zániku pracovních míst," řekl Nečas.
  ODS dala najevo, že chce snížit administrativní zátěž podnikatelů a firem, aby do roku 2014 klesla o třetinu ve srovnání s rokem 2005.
Ministr financí Miroslav Kalousek Nečasův slib reakci pro IHNED.cz označil za populismus a přirovnal ODS k opoziční ČSSD. "Paušály byly jakž takž na úrovni do roku 2005. Jejich nynější podoba nemá ve světě obdoby," řekl již dříve Miroslav Kalousek. Podle jeho představ by mohli využívat paušál 50 procent, lidé živící se autorskými honoráři 30 procent, živnostníci, notáři, daňoví poradci a další pak 25procentní paušál. Podnikatelé působící v pronájmu by mohli uplatnit paušál ve výši 20 procent. Podle stávajících paušálů si mohli řemeslníci a zemědělci odečíst  80 procent, ostatní živnostníci  60 procent, a další povolání typu daňových poradců, auditorů či tlumočníků 40 procent. Na příjmy z pronájmu bylo možno uplatnit výdajový paušál 30 procent.
Server iHNed.cz připomněl, že ve výběru podle paušálů je stát v mínusu – za první pololetí roku 2011 činil záporný rozdíl mezi výběrem a navrácenými penězi 1,2 miliardy korun.
O snaze Miroslava Kalouska omezit paušály informovala média již dříve. V červenci 2011 magazín Týden napsal: „Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) čas od času naznačí, že by rád osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) sáhl na výdajové paušály. V nejbližší budoucnosti to však nehrozí.“ V návrhu zákona, který putoval v srpnu na vládu, totiž takové opatření chybělo.
"Ministr Kalousek už to několikrát zkusil. Názor ODS a ani názor můj se ale nemění. Výdajové paušály bych neměnil," komentoval situaci předseda sněmovního rozpočtového výboru Pavel Suchánek (ODS).
(iHNed.cz, 21. 1. 2012; Týden.cz, 26.07.2011)

Dohoda s levicovým senátem: Senátoři umožní napravit chybu poslanců v příjmech z hazardu, koalice odsune spuštění daňové reformy mimo své funkční období
Server Aktuálně.cz v prosinci 2011 informoval o dalším zpoždění avízované daňové reformy. Původně měla platit od roku 2013, poslanci ji v průběhu podzimu 2011 odložili o rok.
Odkladem totiž vláda získala prostor na řešení propadů státního rozpočtu. Pro rok 2013 chtěl Miroslav Kalousek snížit výdaje o 30 miliard korun, zároveň však musel počítat s poklesem rozpočtových příjmů o 20 miliard vlivem ekonomického zpomalení.
Penzijní reforma si přitom podle odhadu ministerstva měla vyžádat od státu 20 miliard. Při ekonomickém zpomalení by mohla stejný výpadek v příjmech způsobit reforma daní, která je nastavena na tříprocentní hospodářský růst.
"Spuštění jednotného inkasního místa bude možné až od prvního ledna 2014. A jsme přesvědčeni, že vhodnější bude, samozřejmě s výjimkou loterijní daně, ta má i v tom návrhu jinou účinnost, spustit všechno naráz," řekl v listopadu 2011 k odkladu daňové reformy Petr Nečas
 Nově měla daňová reforma o další rok být odložena díky dohodě s ČSSD. Mf Dnes odhadla, že daňové změny by tak vstoupily v platnost až v roce 2015. Vyplývá to z dohody ke zdanění hazardu, kterou ministerstvo financí uzavřelo se senátory z opozice.
Aby napravilo chyby poslanců a odvody z hazardu směřovaly do státního rozpočtu, domluvilo se ministerstvo financí s ČSSD, disponující senátní většinou, že na oplátku daňové změny odloží o další rok – tedy v podstatě na období, kdy by měl vypršet mandát vlády Petra Nečase.
"Tato vstřícnost, která se týká zdanění loterijního byznysu, je vykoupena legitimní představou Senátu o tom, že daňová reforma, která z pohledu Senátu nese jistá rizika, bude posunuta po skončení mandátu této vlády," citovala Mladá fronta Dnes náměstka ministra financí Ladislava Minčiče. Ministerstvo financí i vláda nicméně předpokládaly, že projekt jednotného inkasního místa zahájí ještě v době svého mandátu.
Mf Dnes připomněla, že není jasné, v jaké by měla odložená reforma začít platit, a naopak které změny by měly být přijaty již před jejím spuštěním.
"Budeme reflektovat ekonomický vývoj, vnější prostředí v dluhové krizi a možná nás čekají úplně jiné daňové změny než ty, o kterých se v souvislosti se zřízením jednotného inkasního místa diskutovalo," uvedl Minčič.
Nad rámec schválené reformy chtěl Kalousek prosadit například snížení výdajového paušálu pro osoby samostatně výdělečně činné. Ve hře je i omezení některých slev pro určité skupiny poplatníků, dodal server Aktuálně.cz.
(Aktuálně.cz, 8.12.2011 a 4.11.2011)

¼ zvláštní povodňové daně nemuselo být vůbec využito na povodně
V článku nazvaném „Lhal Kalousek? Peníze z povodňové daně možná vůbec nepůjdou na záplavy“ popsal server iHNed.cz situaci, kdy ministerstvo financí neodlišuje zisky ze stokorunového snížení slevy na dani, tzv. povodňové daně od běžných příjmů. Podle serveru iHNed tak hrozilo, že výtěžek daně poputuje místo na škody po povodních přímo do rozpočtu do rozpočtu.  iHNed.cz připomněl, že ministerstvo ani zatím nebylo schopno vypočíst, kolik bylo povodňovou daní vybráno.
"Není to omašlováno tak, že přesně ta stokoruna jakmile přijde, hned někam putuje. Ty peníze přicházejí v balíčku jiných peněz, které platí zaměstnavatelé. Jsou inkasovány v rámci běžných plateb daní z příjmů,“ vysvětloval náměstek ministra Ladislav Minčič, proč ministerstvo nevede průběžný přehled toho, kolik pomyslných stokorun vybralo.
Státní rozpočet počítal s celkovým výnosem ve výši  4 miliardy korun. Tři miliardy dostala ministerstva, která vedla protipovodňové programy, miliarda zůstala pro případ další pohromy. V případě, že by k žádné živelné pohromě nedošlo, spadla by tato ¼ výnosu daně do státního rozpočtu k vykrytí jeho schodku: „Pokud letos nebudou ty prostředky využity, měly by obecně sloužit ke snížení celkového salda státního rozpočtu. Alespoň to tak z logiky rozpočtu vyplývá,“ konstatoval náměstek ministra financí Minčič. Tento postup naznačovalo ministerstvo již dříve - v důvodové zprávě k zákonu, který slevu na dani snižoval, uvedlo jako argument jejího zavedení „snížení fiskálního napětí v rozpočtu“.
Tzv. povodňová daň skončila v roce 2011, díky neshodám premiéra Petra Nečase s ministrem financí Miroslavem Kalouskem.
(iHNed.cz, 17. 7. 2011)

Kalousek se vrátil k plánu na „ostřejší“ zvýšení DPH
Šéf ODS a předseda vlády Petr Nečas připustil v červenci 2011možnost zvýšení DPH na 19 procent, jak to navrhnul ministr financí Miroslav Kalousek. 
Koalice se v únoru nejdříve shodla, že zruší sníženou sazbu DPH a daň sjednotí na 20 procentech. V březnu pak oznámila definitivní variantu, podle níž se spodní sazba měla zvýšit na 14 procent v roce 2012 a o rok později by se pak obě sazby sjednotily na 17,5 procentech. S tím počítal i návrh, který ministerstvo financí dokončilo v květnu. V létě se však ministr Kalouse k plánu ostřejšího zvýšení daně, tentokrát na výši 19 procent.
(Aktuálně.cz, 16.7.2011)

Spor o rozpočtové určení daní
Petr Nečas se kriticky vyjádřil k návrhu změn rozpočtového určení daní připraveným ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Podle Nečase návrh rozděluje společnost. Menším obcím měly změny přinést 13,5 miliardy korun – na úkor velkých měst.Čtyři největší města České republiky měly naopak přijít o celkem pět miliard. ODS předložila protinávrh, podle něhož rozpočty menších obcí měly posílit ještě o další miliardu, ne však na úkor velkých měst. Namísto přesunů peněz z velkých měst by měl stát  podle ODS najít peníze z národních dotačních titulů, snížit provozní výdaje státu nebo upravit podíl obcí na celkovém objemu sdílených daní. Spor byl dán tím, že zatímco ODS má pozice spíše ve vedení velkých měst, TOP 09 se opírala naopak o malé obce. Neshoda nad rozdělením peněz mezi města a obce gradovala do koaliční neshody, šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík dokonce pohrozil odchodem z koalice. Gazdík tvrdil, že dohoda s Petrem Nečasem zněla v tom duchu, že rozdíl mezi nejchudší obcí ČR a hlavním městem nemá být více než trojnásobek, Nečas říkal trochu něco jiného: "Ten poměr, který je dneska 4,5, by se snížil na tu číslovku někde okolo 3 až 3,5.". Půlprocentní rozdíl v tomto může znamenat rozdíl několika miliard.
Návrhu ODS oponoval ministr financí Miroslav Kalousek s tím, že bez škrtů v hlavním městě nepůjde rozdíl snížit na trojnásobek. Podle premiéra Nečase jedním z řešení pro malé obce mohlo být zastropování příjmů největších měst.
(ČT24, 17. 9. 2011)

Vláda se rozhodla pro zrušení dividend, ztráta na dani byla odhadnuta na 9 miliard ročně
V srpnu 2011 informoval server Aktuálně.cz o chystaném radikálním snížení daně z dividend.  Ty byly doposud daněny celkovou sazbou 31,2 procenta, která už tak patřila k nejnižším na světě. Vláda v rámci daňové reformy navrhovala nově snížit daň na 19 procent.
Pro státní pokladnu takové opatření mělo znamenat o devět miliard korun nižší roční příjem. 
Ke snížení daně vyzvali v roce 2010 experti OECD, kteří předpokládali, že nižší zatížení bude podniky a jejich významné akcionáře motivovat k novým investicím. „Reforma však snižuje daně takovým způsobem, že pouze zlepší rodinné rozpočty akcionářů,“ komentoval plánované změny Aktuálně.cz. Miroslav Kalousek se pro snížení daně inspiroval ve studii OECD o stavu tuzemské ekonomiky v roce 2010. Experti OECD v ní upozorňovali, že podíly akcionářů v ČR jsou v podstatě dvojitě daněny – nejprve firma zaplatí za svůj zisk sazbou 19 procent, poté na peníze jdoucí na dividendy uplatní stát další – srážkovou – daň ve výši 15 procent. Podíl akcionáře na zisku se tak celkem sníží o 31,2 procenta. Kromě dvojího zdanění působil podle autorů studie OECD, že pro je firmy výhodnější financovat investice cizím kapitálem - tedy z úvěrů. Zatímco při využití úvěru si firma může v daňovém přiznání odepsat výši úroků, při investování vlastního kapitálu žádnou daňovou úlevu nezíská.
Studie konstatovala, že k tomu, aby se daňový systém choval stejně vůči různým zdrojům financování, by bylo třeba snížit či zcela odbourat buď daň ze zisku, nebo daň z dividend.   Studie doporučila řešit situaci buď stanovením fiktivních úroků při financování z vlastních zdrojů, které by si podnik mohl odečíst podobně jako úroky u cizích úvěrů nebo naopak zrušením odpisů z úroků z půjček.
Ministerstvo vyloučilo obě řešení. V prvním případě by bylo příliš obtížené stanovit přesné fiktivní úrokové sazby, zrušení odpisů bylo vyhodnoceno jako v dané situaci politicky neprůchodné.  Kalouskův úřad navrhnul, aby si firmy mohly odečítat daň z dividend od nákladů na daň ze zisku. "To, že částku ve výši sražené daně obdrží přímo společnost, bude stimulovat její další rozvoj," konstatoval rozbor z ministerstva. Plán byl nakonec premiérem Petrem Nečasem a Miroslavem Kalouskem revidován tak, že namísto snížení daně ze zisku mělo dojít ke zrušení daně z dividend. Chtěli tím údajně pomoci českým akcionářům, protože zahraniční vlastníci českou daň z dividend stejně neplatí.
Server Aktuálně.cz k tomu dále napsal:
„Takovým obratem ovšem opustili zadání OECD, která chtěla, aby se snížením daní podpořily investice financované z vlastního kapitálu firmy. Připouští to dokonce i analýza ministerstva financí, která Nečasovu a Kalouskovu variantu odmítla: "Nevýhodou je nulové zvýhodnění společnosti a tím i nižší podpora přímého podnikání," argumentují ministerští experti.
Vláda tak používá doporučení mezinárodní organizace, aby zdůvodnila snížení daní, které pomůže pouze určitým sociálním skupinám. Nakonec se přitom rady zahraničních expertů stejně nedrží.“\
V dalším článku věnovanému tomuto tématu Aktuálně.cz odkázal rovněž na hodnocení Mladé Fronty:
„S daňovým osvobozením dividend zřejmě skončí praxe, kdy si společníci a současně zaměstnanci firmy vypláceli zisk prostřednictvím extrémně vysokých mezd. Tím se vyhnuli dvojímu zdanění zisku. Jakmile se svým vysokým platem překročili strop pro platbu pojistného (dnes 150 tisíc korun měsíčně), odváděli státu jen 15procentní daň z příjmu pro fyzické osoby, pojistné už žádné, uvádí MfD.“
(Aktuálně.cz, 14.8.2011)


Spor o povodňovou daň
V srpnu 2010 se dostal Petr Nečas do veřejného sporu s ministrem financí Miroslavem Kalouskem o tzv. povodňovou daň. Premiér Nečas dal najevo, že nepovažuje za definitivní schválení této daně, kterou naopak ministr Kalousek považoval za dojednanou.
"Budeme o tom diskutovat, mám k tomu ale celou řadu výhrad," uvedl Nečas s poukazem na předvolební slib nezvyšovat přímé daně. "Upozornil na to, že v návrhu ministerstva financí nejde o protipovodňový fond, ale o zvláštní položku ve státních finančních aktivech v podobě rezervy povodňové solidarity. Její naplňování může být i jiné než cestou snížení odpočitatelné položky u daně z příjmu fyzických osob," napsal server Lidovky.cz
 Kalousek žádal do roku 2011 dvě slevy u daně z příjmů fyzických osob a uznal, že tím zamířil nad rámec koaliční smlouvy. Podle Kalouska však cíl odpovídá vládnímu záměru, tedy snížení schodku veřejných rozpočtů.
"Před námi jsou desítky a stovky kontroverzních rozhodnutí, které můžeme prosadit jedině tehdy, když se na sebe budeme moci spolehnout, že dohody držíme. Toto je naprosto nepřijatelná koaliční praxe, kterou nelze trpět, protože pak nemá cenu uzavírat žádné další dohody," kritizoval Kalousek premiéra.
Nečas byl nakonec ochoten s daní souhlasit, ale pouze pro jediný rok. Spor s Kalouskem, který se ventiloval v médiích, označil premiér za "provozní problémy". "Vykolíkovávají se koridory komunikace. I Miroslav Kalousek si musí zvyknout, že má jiného premiéra, než na kterého byl zvyklý a na kterého se třeba mohl těšit," podotkl v rozhovoru pro Hospodářské noviny Petr Nečas.
(Lidovky.cz, 23.8.2010 a 27. 8. 2010)

Evropská politika

Půjčka pro MMF
Ministr financí Miroslav Kalousek  navrhnul  výši půjčky, o niž požádal Mezinárodní měnový fond pro záchranu eurozóny, do výše 1,5 miliardy eur (téměř 38 miliard korun). MMF žádal původně o 3,5 miliardy eur. 
Peníze měly jít podle Kalouska z devizových rezerv České národní banky (ČNB), což by bylo šetrné ke státnímu rozpočtu.  Ministr chtěl, aby vláda ručila ČNB za případné znehodnocení půjčení peněz a za ušlý zisk. Guvernér ČNB Miroslav Singer však tuto půjčku označil za absurdní.
"Česko čerpá z fondu unie čistých 175 miliard korun, považoval bych proto za nemravné a nemorální se na pomoci nepodílet," argumentoval  Kalousek na podporu půjčky pro  deník Právo.
Premiér Petr Nečas se k otázce půjčky stavěl velmi rezervovaně, prezident Václav Klaus ji odmítl.
(České noviny.cz, 24.01.2012)

Kalousek proti konání referenda v případě přístupu k evropské smlouvě zpřísňující rozpočtový dohled
V prosinci 2011 se země EU dohodly na nové unijní smlouvě  zpřísňující rozpočtový dohled. Podle této nové dohody platné pro členy eurozóny měly jednotlivé země mimo jiné přijmout do svého práva pravidla – v podstatě – vyrovnaného či přebytkového rozpočtu.  Možnost přistoupení ke smlouvě měly i země, kde dosud nebylo euro zavedeno. Česká republika zaujala váhavý postoj. "Seznámil jsem své kolegy s pozicí české vlády, že v případě, že se rozhodne podepsat tuto smlouvu, bude prosazovat ratifikaci referendem," konstatoval Miroslav Kalousek z návštěvy v Bruselu a dodal: "V očích všech svých kolegů ze zemí Evropské unie jsem četl totální nepochopení tohoto postoje." Kalousek k tomu uvedl, že on však jejich pohled chápal. TOP 09 se v této otázce postavila proti konání referenda.
(Aktuálně.cz, 24.1.2012)

Miroslav Kalousek vidí „razii“ evropských úředníků v ČEZ a J&T jako sympatickou snahu dohlížet na pravidla hry
„Evropská komise zahájila přepadovou kontrolu v kancelářích společností ČEZ a J&T, které podezírá z toho, že se svým nedávným "obchodem desetiletí" na trhu s elektřinou pokusily omezit hospodářskou soutěž. Český antimonopolní úřad přitom transakci energetických gigantů nedávno posvětil. ÚOHS totiž rozhodl, že opatovickou elektrárnu může koupit investorská skupina J&T. V transakci šlo zhruba o 15 miliard korun. Úřad se převzetím elektrárny Opatovice musel zabývat proto, že ho napadla konkurenční společnost Czech Coal.“ ... „Miroslav Kalousek (TOP 09) exministr financí „Upřímně řečeno, mírně mě takový krok kontrolních orgánů uspokojuje. Každá snaha dohlížet na pravidla hry je vždycky sympatická. Do jaké míry to povede k nějakým závěrům, nebo ne, neumím teď říct.“
(Aktuálně.cz 24.11.2009; MF Dnes 25.11.2009)

Z koaličních střetů...

Obvinění z protěžování firmy Ostroj
Místopředseda VV Tomáš Jarolím oznámil podání trestních oznámení na Miroslava  Kalouska a jeho spolupracovníka Radka Šnábla kvůli údajnému zneužití pravomoci veřejného činitele v souvislosti se společností Ostroj Opava. Jarolím podal již na jaře 2011 trestní oznámení na neznámého pachatele, které v textu jednoznačně obviňuje právě ministra Kalouska "z přijetí úplatku v souvislosti s povolením internetového sázení koncem roku 2008".
Miroslav Kalousek na nové obvinění vznesené Jarolímem reagoval  s tím „po rychlém prověření právní historie tohoto případu mohu jednoznačně prohlásit: Operace s pohledávkami Ostroj Opava provedlo Konpo, s.r.o. (dceřiná společnost České konsolidační agentury) v roce 2001. Stejně tak v roce 2001 došlo v katastru nemovitostí k výmazu zástavních práv. Celá kauza byla v následujících letech mnohokrát šetřena orgány činnými v trestním řízení, padlo několik obvinění a byly vyneseny nepravomocné rozsudky, které byly později vrchním soudem zrušeny.
Je zdokumentovaným faktem, že k nevratným právním krokům došlo v roce 2001, kdy jsem byl řadový opoziční poslanec a v ČR vládl kartel opoziční smlouvy.
Jsem kdykoli připraven příslušné dokumenty předat orgánům činným v trestním řízení,“ uvedl Kalousek a dodal, že operace společnosti Konpo „ proběhla v roce 2001 - v době opoziční smlouvy - a já ji nemohl nijak ovlivnit."
Kalousek rovněž uvedl, že naopak podal on trestní oznámení na místopředsedu Jarolíma pro trestné činy pomluvy a křivého obvinění.
Před Tomášem Jarolímem to byl předseda KSČM Vojtěch Filip, který v červenci 2011 uvedl, že v roce 2008, kdy Kalousek vedl post ministerstva, byla podle Filipa "podvodným způsobem" vymazána zástavní práva k nemovitostem Ostroje. Kalousek tehdy obvinění odmítl s tím, že si na případ společnosti Ostroj ani nepamatuje.
 Společnost přitom prý měla z roku 2001 dluh státu ve výši 533 milionů korun.
 Server Aktuálně.cz  v souvislosti s případem připomněl, že firma Ostroj patřila mezi sponzory TOP 09 – v roce 2010 přispěla milionem korun.
(Aktuálně.cz, 20.10.2011)

Člen VV nepřímo obvinil ministra Kalouska z přijetí úplatku
V květnu 2011 podal teplický právník a člen VV Tomáš Jarolím trestní oznámení, které se týkalo Miroslava Kalouska. Oznámení nepřímo vinilo Kalouska z přijetí úplatku za povolení internetového sázení v roce 2008. Podání sice mířilo na neznámého pachatele, jednoznačně však obvinilo Kalouska. Jarolím v něm uvedl, že v srpnu 2008 dostal tehdejší předseda lidové strany Jiří Čunek nabídku od spolumajitele skupiny Penta Marka Dospivy, který prý slíbil lidovcům sponzorský dar deset milionů, pokud ministerstvo financí povolí internetové sázky a bude odvolán ředitel loterijního odboru Ondřej Vltavský.
Čunek serveru Aktuálně.cz rozhovor s Dospivou potvrdil a řekl, že nabídku odmítl. Penta naopak tvrdí, že se schůzka neuskutečnila.
V prosinci téhož roku ministr financí Kalousek internetové sázky povolil pěti českým firmám, mimo jiné i Fortuně, která patří Pentě. Dostal se tak do konfliktu s vedením strany, která na celostátní konferenci odhlasovala, že se sázky povolit nemají.
Týdeník Ekonom pak uvedl, že Kalousek musel výsledek správního řízení sám podepsat, protože to ředitel Vltavský odmítl. V lednu 2009 byl tento úředník z ministerstva propuštěn. Ekonom připomněl, že největší sponzorský dar roku 2009 ve výši 11 milionů korun obdržela nová Kalouskova strana TOP 09 od Dušana Novotného, který o pět let dříve prodal společnosti Penta síť lékáren a nyní řídí sedm společností s akciemi na doručitele.
Kalousek to odmítl s tím, že rozhodnutí vydal podle zákona a že k němu měl důvod, protože v oblasti internetového hazardu se Česko nemohlo bránit nabídce zahraničních firem. Povolení pro pět českých společností podle něj umožnilo zavést poplatky za internetové sázení a přinejmenším u jejich zákazníků kontrolovat, zda je sázejícím aspoň osmnáct let.
Podle Jarolíma by policie měla hledat stopu uplácení ve financování volební kampaně strany TOP 09, která prý před volbami roku 2010 byla vidět úplně stejně jako ODS, jež za kampaň zaplatila půl miliardy. TOP 09 však vykázala pouze stomilionové náklady stejně jako Věci veřejné. Kalousek se odvolal na srovnávací studie k této problematice a uvedl, že podzimní senátní kampaň navíc mohla jeho strana financovat ze státního příspěvku ve výši 87 milionů, který obdržela v polovině minulého roku.
(České noviny.cz,27.05.2011)

Spor o  zprostředkované obchodování ministerstva obrany
Petr Nečas dal při vyjednáváních o sestavení vládní koalice s TOP 09 a VV najevo, že chce změnit zákon umožňující ministerstvu obrany nakupovat zbraně pouze od úzké skupiny domácích firem. Při nákupu ze zahraničí tak resort obrany musí využívat soukromých firem jako prostředníků. Ze zákona, který je v rámci EU neobvyklý tak těží úzký okruh firem. Společnost Omnipol tak například zprostředkovávala pro ministerstvo nákup zbraní a materiálu za za více než pět a půl miliardy korun. Nečas kritizoval zprostředkovaný nákup přes Omnipol již v roce 1997.
Kolik vydělal na obchodech konktrétně Omnipol není známo. Za Omnipolem stojí zbrojař Richard Háva, přítel místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, připomněl server iHNed s tím, že Kalousek patří mezi zastánce unikátního zákona. Miroslav Kalousek odmítl, že by prostřednictví firem při nákupu materiálu a zbraní zakázky prodražovalo. "Odměna pro zprostředkovatele není za to, že podepsal smlouvu na fakturu, ta je za ten kus práce, který při tom udělá, ať už jde o pojištění, dovoz, servis. Když někdo změní zákon a bude to napřímo, tak si ministerstvo obrany stejně bude muset tyto služby nakoupit za stejnou cenu a nevyjde to ani levněji ani dráž,"  argumentoval Kalousek.
Nečasovu iniciativu podpořily Věci Veřejné, podle vyjednavačky  Kristýny Kočí pro oblast zahraničí a vojenství unikly zprostředkovanými obchody desítky procent potenciálního zisku. Ne všichni občanští demokraté se svým předsedou souhlasili - rezervovaný postoj k případné změně zaujal například Jan Vidím, který by považoval za optimální střední cestu. Tedy umožnit ministerstvu, aby se v konkrétním případě vždy rozhodlo, zda využije nákup zprostředkovaný či přímý. "Ministerské úředníky by zahraniční zbrojaři mohli ošulit," vysvětlil Vidím, proč se liší jeho názor od lídra ODS Nečase.
(iHNed,  8. 6. 2010)

Radek John zrušil místo náměstka, na které měl nastoupit Martin Barták
Po skončení mandátu úřednické vlády Jana Fischera se měl Martin Barták původně stát náměstkem pro mezinárodní vztahy na ministra vnitra. Radek John však tuto pozici nakonec zrušil v souvislosti s úspornými opatřeními. Bartáka si jako svého náměstka si ho ale zřejmě nepřál John, který ho v minulosti kritizoval, uvedla Česká televize.  Místo Bartákovi poté nabídl ministr financí Miroslav Kalousek.
(ČTK/Lidovky 4.3.2011; ČT24, 21.7.2010)

Další kontroverze

Facky provokujícímu mladíkovi
Ministr financí Miroslav Kalousek dostal za facky, které v září 2011 uštědřil pokřikujícímu mladíkovi, pokutu tisíc korun od správního úřadu Prahy 1. Úřad v tomto případě přistoupil k maximální výši pokuty.
Mladík na Malostranském náměstí tehdy na ministra údajně pokřikoval, že je zloděj a bude viset.
"Rozhodně jsem se nerval. Jednomu hulvátovi jsem dal pár facek, myslím, že padly na úrodnou půdu," komentoval konflikt Miroslav Kalousek.
Policie již dříve chování Miroslava Kalouska vyhodnotila jako přestupek, stejně tak se podle policie provinil i mladík, který incident vyprovokoval.
"Jsem si plně vědom, že zákon kvalifikuje moje jednání jako přestupek, přesto jsem přesvědčen, že jsem jednal správně a v duchu těch nejlepších malostranských tradic," prohlásil Kalousek, který pokutu uhradil.
(Aktuálně.cz, 16.12.2011)

Spor s europoslanci ODS o účast na Ecofinu
Europoslanci za ODS Hynek Fajmon a Ivo Strejček na webu ODS v září 2011 kritizovali slabou účast Miroslava Kalouska na zasedání ministrů financí EU, kde se podle nich nechával často zastupovat. Skutečnost je taková, že za poslední rok, kdy gradovala dluhová krize v eurozóně, se Kalousek zúčastnil sedmi ze třinácti zasedání Rady pro hospodářské a finanční záležitosti (tzv. Ecofin), napsaly LN.
Europoslanec za ODS Hynek Fajmon ale trval na svém: "Neúčast ministra na více než 40 procentech zasedání Ecofinu je skandální a neomluvitelná, stejně jako vystupování náměstka, který nedodržuje mandát vlády České republiky."
Miroslav Kalousek reagoval na kritiku velmi ostře: "Byl bych docela rád, kdybyste si vytáhla moji účast na zasedáních ministrů financí a vzkázala těm europoslancům, jejich jména si nepamatuji, protože jsou příliš bezvýznamní idioti, že jezdím na všechna důležitá zasedání, pokud náhodou není něco důležitějšího," sdělil Kalousek redaktorce Lidových novin (LN).
Za tyto výrazy byl vzápětí Kalousek kritizován a to i ze strany TOP 09. Ministr Kalousek vzápětí sám uznal, že jeho reakce nebyla adekvátní. Novinářům poté rozeslal omluvu tohoto znění: "Na adresu dvou europoslanců jsem použil výrazy, které jsem použít neměl a za jejichž vyřčení se hluboce stydím. Velmi se proto všem omlouvám, trvám však na tom, že své povinnosti v Radě ministrů Evropské unie plním svědomitě," uvedl v omluvě Kalousek.
(Aktuálně.cz, 26.9.2011)

Pokutu za porušení ochrany osobních údajů v kauze ProMoPro zaplatil za ministerstvo sám Kalousek
Server Aktuálně.cz informoval v srpnu 2011, že ministr financí Miroslav Kalousek zaplatí (formou sponzorského daru adresovaného ministerstvu) pokutu 80 tisíc korun, kterou jeho ministerstvu financí vyměřil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Pokuta byla udělena za porušení zákon o ochraně osobních údajů. Ministerstvo totiž zveřejnilo některé detailní informace o společnících firmy ProMoPro na webu ministerstva.
Ke zveřejnění těchto informací vydal přímý pokyn sám Kalousek, podle jehož slov obdrželo ministerstvo výzvu ředitele firmy ProMoPro Jaroslava Veselého, aby tak učinilo. "Bral jsem to jako jeho souhlas s uveřejněním osobních údajů. O to více komické mi přišlo, když si na to stěžoval. Asi netušil, kolik toho víme," komentoval vývoj událostí ministr Kalousek.
Ministr konstatoval, že rozhodnutí o pokutě nechápe, nicméně byl ochoten pokutu zaplatit.
Podle ÚOOÚ byl zákon porušen zveřejněním informací o pohybu na bankovních účtech majitelů firmy ProMoPro bez jejich souhlasu.
Resort financí tvrdil, že úřadu poslal v dané věci své stanovisko, že ale podle všeho ÚOOÚ tento rozklad ministerstva nedostal, takže rozhodoval bez něj.
(ČTK/Aktuálně.cz,  1.8.2011)

Údajná mystifikace s nahrávkou ze schůzky novinářů
Ministr financí Miroslav Kalousek v březnu 2011 oznámil, že má k dispozici tajnou nahrávku ze schůzky šéfredaktorů českých deníků a zpravodajských týdeníků k tématu zvýšení DPH na tisk. Později tuto informaci dementoval s tím, že šlo o mystifikaci z jeho strany. Kalousek uvedl, že měl jen kusé a neověřené informace, že se šéfredaktoři scházejí, aby koordinovali mohutnou mediální kampaň proti penzijní reformě. Z tohoto důvodu si prý "dovolil v soukromém telefonickém rozhovoru celkem průhlednou mystifikaci vůči šéfredaktorovi Mladé fronty Dnes (MfD)" Robertu Čásenskému.
Ten tvrdil, že Kalousek "poměrně přesně" citoval slova účastníků schůzky, a jeho tvrzení proto nepůsobila nedůvěryhodně." Večer usoudil, že bude dobré, když bude říkat, že má nahrávku. Dnes usoudil, že bude dobré, když bude říkat, že žádnou nahrávku nemá. Co k tomu dodat," poznamenal Čásenský.
"Neměl jsem jiný záměr než se to dozvědět, neměl jsem záměr to zveřejnit. To, že to pánové zveřejnili, pokládám za správné, protože teď už to nevím jenom já, teď už všichni vědí, že se ta lobby sešla, aby se snažila vyvzdorovat si na vládě nějakou výhodu pro odvětví vydavatelství novin," řekl Kalousek.
Ministr odmítl, že by zaútočil na svobodu tisku. Podle něj je naopak na zváženou, zda útokem na svobodu tisku není řízení veřejné diskuse tak, aby byly upřednostněny zájmy vydavatelů novin.
Šéfredaktor Balšínek mínil, že Kalousek si vyhodnotil, že tvrzení o vlastnictví nahrávky je pro něj politicky mnohem nebezpečnější než slova o legraci a mystifikaci. "Kdyby nahrávku měl, mohlo by to být něco jako aféra Watergate. Nikdo z lidí, kteří na schůzce byli, si nahrávku nepořizoval," podotkl Balšínek. 
Šéfredaktor Týdne František Nachtigall v prohlášení upozornil, že ministr se přiznal ke lži. "Po prohlášeních Miroslava Kalouska si nemůžu odpustit otázku, zda pan ministr lhal včera, nebo dnes, nebo třeba i v dalších, pro osud Česka daleko důležitějších věcech," podotkl Nachtigall.
(České noviny.cz, 10.03.2011)

Energetika

Výměna generálního ředitele ČEZ
Týdeník Euro hodnotil situaci v ČEZ a výměnu v jejím čele, k níž přistoupil premiér Petr Nečas. Týdeník konstatoval, že přesun Martina Romana do dozorčí rady ČEZ a zvolení jeho letitého kamaráda Daniela Beneše do čela podniku, nemusí být trvalým řešením.  Výměna v čele ČEZ byla překvapivá – podle týdeníku Euro pro všechny aktéry.  Oproti všeobecnému očekávání Martin Roman se rozhodl svůj odchod urychlit, ovšem s pojistkou dosazení |Daniela Beneše a svého jmenování do dozorčí rady. Naproti tomu musel podle komentáře Eura „obětovat“  šéfa zahraničních aktivit Vladimíra Schmalze.  Ten jako podporovatel pražského primátora Bohuslava Svobody měl údajně vadit jeho vlivným odpůrcům z řad podnikatelů okolo pražské ODS i Miroslavu Kalouskovi kvůli sepjetí s Alexandrem Vondrou.
Týdeník Euro dále uvedl:
„Zvláště za situace, kdy premiér Nečas prosadil do čela Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou, bylo pro Romana zřejmě na čase. V politických a obchodních kruzích se totiž tvrdí, že za jmenováním Vitáskové stojí Nečasova šéfka kabinetu a pravá ruka Jana Nagyová a s ní pražská podnikatelská eminence Roman Janoušek. Ten prý údajně Romana s Benešem informoval, že Vitásková bude ČEZ „něco stát“, a to prý v řádech několika stovek milionů během šestiletého období. ERÚ reguluje ceny elektrické energie a jeho rozhodnutí budou silně ovlivňovat hospodaření ČEZ i dalších energetických firem. Navíc probleskovaly informace, že by si stejná skupina přála v ČEZ někoho zcela jiného, například šéfa Českých drah Petra Žaludu. Pražská parta totiž postupem nového vedení pražského magistrátu přichází o své tradiční zdroje zakázek a obchodních příležitostí, a zaměřila se tudíž zřejmě na nejbohatší firmu v zemi. Tlak na Romana, který tuto skupinu celé roky opomíjel, rostl.“
Dalším argumentem pro nátlak premiéra Nečase na ministra financí Kalouska k urychlení odchodu Martina Romana mohly být probleskující informace o investigativním pátrání  Mf Dnes o nepřerušeném spojení Romana s plzeňskou Škodovkou.
Co se týká setrvání Romana v dozorčí radě ČEZ, on sám uvedl, že jej o setrvání požádal sám premiér Nečas.  Týdeník Euro dále uvedl, že z  Romanova i Kalouskova okolí zazněly hlasy hovoří cí o tom, že Miroslav Kalousek žádal Martina Romana, aby ještě zůstal v čele podniku. 
Týdeník Euro uvedl, že ve chvíli, kdy byl Petr Nečas informován o schůzce Martina Romana s Miroslavem Kalouskem a zároveň mu dorazily otázky k chystané reportáži Mf Dnes, převzal iniciativu. Euro uvedlo, že právě z Nečasova okolí údajně unikla do Lidových novin informace o chystaném odvolání Martina Romana. V den odvolání bylo sice vydáno společné prohlášení, že uvolnění z funkce proběhlo na Romanovu žádost, ale premiér tuto verzí již druhý den popřel a vrátil se k původnímu stanovisku. V rozdělení poměru zástupců politických stran v ČEZ (3 zástupci nominovaní ODS, 3 TOP 09, 1 ČSSD, 1 VV) Romanovi  připadlo místo držené občanskými demokraty.
Martin Roman odmítl obvinění týkající se svého údajného spojení se Škodovkou. Podle Romana stál za obviněním podnikatel Pavel Tykač, který měl získat dokumenty předávané novinářům ze šanonů společnosti Appian, ke kterým se dostal Tykač při koupi Mostecké uhelné. Většinu materiálů označil Roman za falza.
Týdeník Euro uvedl, že podnikatel Tykač má zásadní zájem na změnách ve vedení ČEZ, neboť  údajně prosazuje zásadní zvýšení cen uhlí pro tepelné elektrárny – čemuž Martin Roman podle Eura doposud bránil. 
Podle týdeníku Euro by mohl z vedení ČEZ zmizet i nový generální ředitel ČEZ, pokud by se Petr Nečas rozhodl vrátit k variantě vlastního vyslance ve vedení firmy. V takovém případě podle Eura hrozil velký konflikt s Miroslavem Kalouskem, v jehož gesci jmenování šéfa ČEZu bylo. Kalousek by mohl Romana udržet v dozorčí radě či spolu se zástupcem ČSSD blokovat výměnu vedení ČEZ. Premiér Nečas ke kauze spojení Martina Romana s plzeňskou Škodovkou zaujal opatrné stanovisko: „Pokud by se prokázaly v médiích uvedené vazby Martina Romana na Škodu Plzeň, šlo by o závažné podezření z porušení zákonů a střetu zájmů. V takovém případě by byly úvahy o jeho odvolání z dozorčí rady namístě. Tyto informace je však nutné prověřit. Nelze nikoho odvolávat na základě novinových článků a dokumentů, u nichž není jasné, zda jsou pravé, nebo falza.“
(Euro, 17.10.2011)

Proti bezplatným povolenkám
V září 2011 vláda rozhodla, že domácí energetické firmy získají zhruba 17 procent všech emisních povolenek do roku 2020 zdarma. Vláda rozhodovala o 108 milionech povolenek, které mohla, ale nemusela dát bezplatně energetickým firmám. Domácí firmy musí za tuto úlevu investovat do ekologičtějších technologií a další část povolenek si budou kupovat. Předložený plán počítal  s investicemi kolem 138 miliard korun. Server Aktuálně.cz připomněl, že největší příjemce povolenek, firma ČEZ, tak mohla zdarma získat přibližně 80 milionů kusů povolenek v přibližné ceně 26,6 miliardy korun. Tuto částku by měl vynaložit do modernizace provozu.
Ministr financí Miroslav Kalousek se opakovaně postavil proti udělování bezplatných povolenek nesouhlas, protože tím o peníze přijde státní rozpočet.
(Aktuálně.cz, 21.9.2011)

Finančně analytický útvar ministerstva financí

Premiér Nečas se v kauze Promopro zastal Alexandra Vondry proti Miroslavu Kalouskovi
„Kvůli kauze ProMoPro tlačila na Vondrovu demisi letos v březnu a v dubnu TOP 09. Sice svorně s koaličními partnery zablokovala zvláštní schůzi sněmovny svolanou opozicí, ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ale tehdy vyzval Vondru k demisi.
Premiér Petr Nečas (ODS) na schůzi vlády následně pohrozil, že kdo napříště bude vyzývat kolegu k odchodu, půjde sám. Koaliční potyčka, ve které sehrál hlavní roli Alexandr Vondra, utichla až poté, co ODS prohlásila, že je to její vnitřní problém a přebírá odpovědnost.“
(Aktuálně.cz, 18.10.2011)

Neúspěšný pokus o omezení pravomoci ministerstva financí
"ODS dodnes straší vzpomínka na to, jak Kalousek (přes odpor tehdejšího ministra průmyslu Martina Římana) v letech 2007 a 2008 osobně řídil prodej 4,6 procenta akcií ČEZ, jak za ně získal nečekaně dobrých 34 miliard a jak to pak prezentoval jako svůj úspěch. I proto chtěl současný premiér Petr Nečas při jednání o vládě řízení státních a polostátních podniků Kalouskovi vzít. To se ale šéfovi ODS nepovedlo."
 (iHNed, 21.10.2010)

Nečas dal prověřit kontrolu, kterou poslal ministr Kalousek na ministra Vondru
Ministr financí Miroslav Kalousek poslal hloubkovou kontrolu na Úřad vlády. Ta měla podle informací Hospodářských novin jednoznačné zadání - prověřit výdaje na české předsednictví Evropské unie. Za tento úsek zodpovídal dříve současný ministr obrany Alexandr Vondra. Právě s ním se dostal Kalousek krátce před spuštěním kontroly do sporu. Kontroverze mezi oběma ministry začaly Vondrovou iniciativou k ukončení armádních nákupů přes prostřednické firmy. Z tohoto systému těžila významným způsobem společnost Omnipol, za kterou stojí Kalouskův blízký přítel Richard Háva.
Ministerstvo financí odmítlo, že by tato kontrola měla souvislost s nedávným sporem obou ministrů. Podle Miroslava Kalouska jde o běžnou kontrolu hospodaření rozpočtových organizací a organizačních složek státu.  "Dávat to do souvislosti s paranoickými představami některých pomlouvačů je váš problém, problém vašeho listu," uvedl Kalousek.
Server iHNed informoval o indiciích, které se zdály souvislost se sporem potvrzovat. Kontrola úředníků ministerstva financí se zaměřila pouze na roky 2007 až 2009, kdy Vondra za úsek financí na předsednictví zodpovídal. Navíc, podle zdrojů HN chtěli úředníci vyrazit na kontrolu už dlouho, svolení dostali ale až poté, co proběhl výše zmíněný spor.
"Zajímavé je i to, že prověrku dělá odbor rozpočtu, který spadá pod náměstka Martina Bartáka. Tedy pod muže, který o obchodech na obraně roky rozhodoval coby první náměstek a pak i ministr, " uvedl server iHNed.
Petr Nečas informoval na tiskové konferenci, že tuto kontrolu nechá prověřit. "Zjistím, prověřím, výsledky sdělím. Myslím, že není nezbytné to nafukovat," konstatoval premiér Nečas.
(iHNed, 20. 10. 2010)

Spor o činnost Finančního analytického útvaru ministerstva financí
Poté, co FAÚ odhalil únik peněz v tzv. kauze Promopro, za něž byl činěn odpovědným nynější ministr obrany Alexandr Vondra, řešila se mimo jiné otázka, zda ministr financí Miroslav Kalousek své analytiky zneužívá k politickému boji. Následně některá média informovala, že se  FAÚ údajně zaměřil i na to, jak nabyli své majetky takzvaní kmotři, tedy podnikatelé s kontroverzní pověstí provázaní s ODS v krajích. Výsledkem byly dvě trestní oznámení, které FAÚ podal na ústecké podnikatele spojované s ODS -  Alexandra Nováka a Patrika Oulického. Na základě podnětu analytiků ministerstva financí se v hledáčku daňových úředníků se ocitli pražský Roman Janoušek a středočeský Ivo Rittig. FAÚ inicioval také vyšetřování významného člena VV Michala Babáka.
Podle týdeníku Euro se obávali především představitelé ODS a VV činnosti FAÚ a  chtěli by útvar vymanit z kontroly ministra financí.
Týdeník Euro uvedl, že předseda vlády Petr Nečas do dodatku koaliční smlouvy prosadil, že by ředitele FAÚ na návrh ministra financí jmenovala vláda. Nad útvarem by navíc měla podle plánů premiéra dohlížet speciálně vytvořená kontrolní komise ve sněmovně, která by měla na starost jenom FAÚ. Ministr financí Kalousek konstatoval, že FAÚ je nezávislým úřadem. Nic nenamítal proti parlamentní kontrole úřadu, ale vzepřel se na odpor požadavku, aby šéfa útvaru jmenovala vláda. „ Ani nejhlasitější kritici FAÚ neočekávají, že by k proklamovanému zřízení parlamentní komise mohlo dojít dříve než příští rok. Pokud vůbec,“ konstatoval týdeník Euro.
Magazín Ekonom v této souvislosti se sporem o FAÚ uvedl:
„S nástupem ministra Miroslava Kalouska jeho „agenti“ ztrojnásobili aktivitu, pokud jde o počet podaných trestních oznámení i sumu zablokovaných podezřelých peněz. Jenže kolem kauz se vede spor: na koho a proč tito veřejnosti neznámí šerifové míří. Potrefenými se totiž zdají být především politici koaliční ODS nebo Věcí veřejných - zatímco Kalouskovu TOP 09 i ČSSD vyšetřovatelé nechávají v klidu. „Pro takový nárůst aktivity útvaru nemám vysvětlení,“ rozhořčuje se premiér a šéf ODS Petr Nečas. Ministerský předseda se podle informací týdeníku Ekonom s místopředsedou TOP 09 Kalouskem kvůli FAÚ pohádal. „Bylo to hodně ostré,“ říká člověk z premiérova okolí. „Útvar se za ministra Kalouska stal verbálním ostřelovačem politických protivníků,“ shrnuje Nečasův kolega z ODS, místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Michal Doktor.
Týdeník Ekonom v článku konstatoval, že při objektivním posouzení skutečně vyplývá, že z činnosti útvaru ministerstva financí vznikají kauzy poškozující především politické konkurenty Miroslava Kalouska. Na druhou stranu týdeník uznal, že to neznamená, že by tyto kauzy byly vycucané z prstu či že by útvar porušoval zákon.
Ekonom nicméně připomněl, že útvar založený již v roce 1996, o němž dlouho nebylo slyšet, výrazně zvýšil svou aktivitu. Přelom přišel v roce 2009, kdy Miroslav Kalousek jmenoval do čela FAÚ Milana Cícera. Zatímco v roce 2008 útvar vyprodukoval okolo 80 trestních oznámení, v roce 2010 jich byly necelé tři stovky. Od ledna do září 2011 dosáhl jejich počet téměř 200. Miroslav Kalousek poskytl útvaru rozsáhlou podporu, ten pak prošel výraznou personální obměnou. „ V době, kdy státní instituce začínaly uvažovat o propouštění a šetření, měl prý na jedno místo tři až pět kvalitních adeptů,“ napsal týdeník Ekonom.  Od letošního ledna jeho útvar navíc posílil o 10 lidí. Pro srovnání - v roce 1996 začínal asi se čtyřmi pracovníky.
Kromě aktivity údajně zaměřené na Kalouskovy konkurenty vytýkali oponenti útvaru také medializaci případů. „Babák byl mediálně popraven dříve, než se vše vyšetřilo,“ prohlásil poslanec ODS Michal Doktor. V případu Alexandra Vondry a kauzy ProMoPro dokonce sám Kalousek musel zaplatit pokutu 80 tisíc korun za to, že citlivé údaje zveřejnil.
(Euro, 17.10.2011; Ekonom, 13.10.2011)

Výměna ředitele Finančně analytického útvaru Ministerstva financí
Ministr financí Kalousek krátce před svým odchodem z ministerstva vyměnil vedení Finančně analytického útvaru Ministerstva financí, který se mimo jiné zabývá protikorupční činností. Dlouholetého ředitele útvaru Karla Koryntu nahradí náměstek ředitele protikorupční policie Milan Cícer.  Jako náměstek na protikorupčním Cícer i kauzu Kalouskova přítele Richarda Hávy, který stojí za zbrojařskou firmou Zenit. Firmu kriminalisté prověřovali kvůli podezření na praní špinavých peněz, nakonec ale právě Cícerovi lidé kauzu odložili pro nedostatek důkazů. Důvodem odvolání ředitele Korynty bylo dle Kalouska policejní vyšetřování v souvislosti s finanční transakcí, díky které přišla Česká republika o významné finanční prostředky, čemuž mohl útvar zabránit.
(Aktuálně.cz 15.4.2009)

 

TOP 09

Klíčovým bodem programu je ozdravení veřejných financí
„Říkáme zcela otevřeně, že teď není žádný prostor ke snižování daní. Veřejné rozpočty chceme ozdravit výlučně na výdajové straně, takže daně nechceme ani zvyšovat, ale pro příští čtyři roky nemáme v úmyslu je snižovat. Chceme je výrazným způsobem zjednodušit. Zjednodušit ve třech oblastech. Je to tedy úplně nový zákon o dani z příjmu, který zjednoduší, sjednotí a umožní výběr na jednom inkasním místě. Je to, jsou to nová pravidla, která se mi tedy ještě podařilo prosadit v parlamentu, to znamená, nový daňový řád a je to především ona reforma instituce.“
(ČRo 1 – Radiožurnál 27.11.2009)

Zakládání nové politické strany je nesmírně zajímavé
"Nikdy jsem politickou stranu nezakládal, je to nesmírně zajímavé. A hlavně si můžu říkat, co chci, a nemusím se ohlížet na nějaké hejhuly a stranické sekretariáty," pochvaluje si jeden z duchovních otců nové strany Tradice Odpovědnost Prosperita 09.“
(E15.cz 6.6.2009)

Vystoupení z KDU-ČSL
Miroslav Kalousek vystoupil z KDU-ČSL, která se podle něj posunula příliš doleva.
"Myslím, že z mého diskuzního příspěvku na webu strany je zjevné, že odcházím. Přesný termín ještě oznámím," řekl exministr financí. Na stranickém webu napsal, že svým odchodem vyhoví těm členům a příznivcům strany, kteří tvrdí, že bez Kalouska by bylo lidové straně lépe. ... "Sestry a bratři, dnes naposledy se na Vás obracím s tímto oslovením. Již více než rok čítávám na těchto stránkách naléhavé apely, abych ze strany odešel. Jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl vám vyhovět, jsou výrazy, kterými tyto apely zhusta provázíte," napsal Kalousek.“
(TN.cz 28.5.2009)

 

Ministr financí vlády Mirka Topolánka

Ukončení arbitrážního sporu s Nomurou
„Od roku 2000 hrozilo státnímu rozpočtu mimořádné riziko plynoucí z žalob na postup státních orgánů v případě převzetí IPB, a to žaloba proti nucenému správci IP banky a.s. o náhradu škody ve výši 40 mld. Kč a žaloba proti ÚOHS o náhradu škody ve výši 80 mld. Kč. Vláda ČSSD se neúspěšně snažila tuto hrozbu odvrátit, naposledy vládním usnesením z listopadu roku 2005 č. 1560/5, ve kterém se ukládá ministru financí Bohuslavu Sobotkovi odkoupit příslušné pohledávky, vzhledem k potenciálnímu riziku prohry v obou sporech. Ministr financí Miroslav Kalousek 6. května 2009 podepsal dohody se správci pohledávek, na jejichž základě byly obě žaloby staženy s garancí, že příslušné pohledávky nebudou nikdy v budoucnu vůči ČR uplatněny. Dohoda nepředstavuje žádné náklady pro státní rozpočet.“
(cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Kalousek 3.2.2010)


Kritika Ústavního soudu za zákaz namátkových kontrol ze strany berních úřadů
„Miroslav Kalousek zuří. Rozhodnutí Ústavní soudu, který nedávno zakázal daňovým úředníkům dělat namátkové kontroly, pomůže podle ministra financí jenom daňovým podvodníkům.“ "Na základě tohoto nesmyslného rozhodnutí bychom se měli od zítřka jako společnost dohodnout, že Ústavní soud přestaneme z daní platit. Může být štědře honorován z nezdaněných úniků daňových delikventů," říká v rozhovoru pro HN Kalousek.“
(HN.IHNED.CZ  28. 1. 2009)

Snaha zmírnit dopady světové finanční krize - proti nesystémové podpoře automobilového průmyslu
Ministr financí Kalousek se vyslovil proti vládním zásahům do ekonomiky a velkým finančním podporám. „Vláda jako subjekt bez likvidity si musí peníze, kterými hodlá podporovat v době krize, půjčit. Tím vytlačuje z finančního prostoru soukromé subjekty, protože banky "raději půjčí vládě". "Já se bráním všem těm nesystémovým lobistickým krokům ze strany Asociace automobilového průmyslu typu ´Přispějte zákazníkovi na nákup nového auta´," řekl v Partii Kalousek. Návrh má být z řady systémových kroků, které mají zmírnit dopady finanční krize v ČR. Jedním z dalších kroků je zvýšení úvěrového rámce České exportní banky o jednu miliardu.“ ... "Co bych považoval za velmi systémový krok je možnost odpočet DPH pro podnikatele na nákup auta," pokračuje ministr. Doposud si podnikatelé plátci mohli DPH odečíst pouze při nákupu nákladního vozu či vozu s přepážkou typu N1.“
(Ekonomika.iHNed.cz  7. 12. 2008)

Přidělení státní „superzakázky“ na likvidaci ekologických škod jedné firmě
„Ministr financí Miroslav Kalousek chce na pondělním jednání vlády prosadit radikální změnu při odstraňování starých ekologických škod, které vznikly v podnicích ještě před jejich privatizací. Kalousek plánuje, že sanaci několika stovek míst zamořených například chemickými produkty nebo odpady předá stát jedné firmě. Zatím se tato práce rozdělovala mezi více společností. Gigantická veřejná zakázka by mohla dosáhnout výše až  116 miliard korun a stala by se nejdražší v historii země. ... „K předloženým materiálům ministerstva financí mělo zásadní odborné připomínky i ministerstvo životního prostředí; tyto však byly plošně odmítnuty. Ministr Kalousek podle všeho nechce ztrácet čas zapracováním odborných výhrad, aby mohl co nejrychleji přidělit zakázku na 116. mld. Kč. „Není jasné, jaký záměr tím ministerstvo sleduje, evidentně to však nejsou zájmy veřejné. Vláda by měla návrh ministra Kalouska odmítnout a vyžádat si k rozhodnutí další a důkladněji zpracované podklady“, konstatuje David Ondráčka, ředitel TIC.“
( Aktuálně.cz 8.6.2008; Transparency International – tisková zpráva 5.6.2008)

 

 

Politika

Volba prezidenta
Miroslav Kalousek, který v prezidentské volbě podpořil znovuzvolení Václava Klause, uvedl, že nerozhodnuté volitele z řad KDU-ČSL k podpoře Václava Klause přiměl mimo jiné intenzivní nátlak kněze a filozofa Tomáše Halíka. Ten prý poslance bombardoval maily agitujícími ve prospěch Jana Švejnara.
(Britské listy 10.2.2008; Lidovky.cz 15. 2. 2008)

Jednání s ČSSD o společné vládě podporované komunisty
Po sněmovních volbách v roce 2006 vedl za KDU – ČSL povolební vyjednávání. "Asi se ze mě pozvracíte, ale musím to udělat,“ napsal Kalousek v SMS jednomu ze svých politických přátel. Následně na společné tiskovce ohlásil vznik vlády s Jiřím Paroubkem za tolerance KSČM.  Kalousek následně rezignoval na předsednické křeslo poté, co se členská základna lidovců vzbouřila proti jeho rozhovorům s ČSSD o vládě s podporou komunistů.
(iDNES.cz 16.6.2009; ČTK)

Spor s Vojtěchem Filipem
Policie odložila trestní oznámení, které podal na předsedu lidovců Miroslava Kalouska současný šéf KSČM Vojtěch Filip. Ten Kalouska vinil z pomluvy a poškozování cizích práv, když šéf lidovců hovořil o komunistické straně jako o zločinecké organizaci. Podle policie se Kalousek nedopustil trestného činu.
(Právo 11. 11. 2005)

Osobní vztahy

Dlouholeté přátelství náměstka ministra obrany s představitelem zbrojařské "lobby" Richardem Hávou
"Šel jsem po nich jako slepice po flusu, ale nakonec se ukázalo, že je vše v pořádku." Těmito devět let starými slovy komentoval tehdejší lidovecký náměstek ministra obrany Miroslav Kalousek počátky svých vztahů s Richardem Hávou a "jeho" zbrojařskou firmou Zenit. „ Hospodářské noviny zjistily, že podnikatel Háva v roce 1999 financoval luxusní nemovitost v Praze, v níž se později zabydlela rodina lidoveckého politika a která je nyní oficiálně napsána na Kalouskovu ženu. Dlouhodobě tak přetrvává podezřeními na propojení mezi někdejším náměstkem ministerstva obrany Miroslavem Kalouskem a podnikatelskými záměry zbrojařské lobby.  „Miroslav Kalousek se přátelstvím s Richardem Hávou nikdy netajil: "Ano, pan Háva patří k mým dobrým známým. Obávám se ale, že pro jeho obchody bylo naše přátelství spíše na škodu," řekl naposled před dvěma lety časopisu Týden.“ ... Z archívu novin a časopisů vyplývá, že si Richard Háva a "jeho" firmy nemohou na dobu Kalouskova působení na obraně stěžovat - za pět let, co měl ekonomiku na Ministerstvu obrany na starost právě současný šéf lidovců, Hávovy společnosti získaly několik lukrativních zakázek - mimo jiné  barterový obchod na směnu deseti zánovních stíhaček třetí generace MIG-29A za výrazně levnější polské vrtulníky Sokol.
(HN.IHNED.CZ  13. 4. 2005)


Kauza "manželčina bytu"

Rezignace na funkci předsedy Rozpočtového výboru
Kalousek v souvislosti s kauzou kolem bytu své manželky rezignoval na funkci předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Novinářům řekl, že osočení jeho ženy z krácení daně je účelová lež, svým krokem však chce chránit prestiž rozpočtového výboru a KDU-ČSL.
(ČTK   17.3.2005)

"Mám důkazy, že byt byl koupen legálně"
Kalousek tvrdí, že má důkazy o tom, že jeho švagr Lubomír Kašák řádně koupil a zaplatil byt na pražském Veleslavíně. Byt nyní patří manželce šéfa lidovců. Hospodářské noviny uvedly, že do bytu ještě před jeho prodejem Kašákovi investoval obchodník se zbraněmi a Kalouskův známý Richard Háva.
(ČTK 13.4.2005)

Podezření, že Radka Kalousková krátila daň za darovací směnku k luxusnímu bytu na pražském Veleslavíně
Finanční policie prověřovala Radku Kalouskovou z podezření, že krátila daň za darovací směnku k luxusnímu bytu na pražském Veleslavíně. Radka Kalousková získala veleslavínský byt výměnou za směnku v hodnotě 6,5 milionu korun, kterou v její prospěch vystavil v roce 1999 její bratr Lubomír Kašák. Policií nebyl zjištěn žádný trestný čin. Lubomír Kašák byl v roce 2002 zavražděn zřejmě svým společníkem Zdeňkem Němcem, který se po činu zastřelil.
(ČTK 31.5.2005)

Předseda sněmovního rozpočtového výboru
Miroslav Kalousek z pozice předsedy Sněmovního rozpočtového výboru zásadním způsobem ovlivňoval podobu státního hospodaření v době koaličních vlád ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Deník Právo např. takto okomentoval výsledek koaličního jednání o státním rozpočtu pro rok 2005. „Nikoliv čtyřiadevadesát miliard, nýbrž jen čtyřiaosmdesát miliard korun bude činit schodek státního rozpočtu na příští rok. Předseda lidovců Miroslav Kalousek to označil za dobrou zprávu pro veřejnost. Je to však především skvělá zpráva o Kalouskovi.“
(PRÁVO 17. 9. 2004)

Rezignace na post předsedy lidové strany

Nikdo mi nikdy nic neprokázal - různé aféry a kauzy byly pokusem mě politicky likvidovat
Kalousek po svém zvolení předsedou KDU-ČSL řekl: „Nikdy mi nic neprokázali, ty různé aféry byly pokusem mě politicky likvidovat. Je to minulost a už ji nechme být.“
(Respekt.cz 16. 11. 2003)

Písemná omluva Cyrila Svobody
Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda se písemně omluvil Kalouskovi za výroky, jimiž na jaře během sestavování stínové vlády čtyřkoalice zpochybnil jeho někdejší účinkování na ministerstvu obrany.
(ČTK 31. 5. 2001)

Vedení KDU-ČSL se většinou hlasů přiklonilo na stranu bývalého místopředsedy strany Miroslava Kalouska, který od svého stranického kolegy Cyrila Svobody žádá konkrétní důkazy pro pochybnosti, které na jeho adresu vznesl. Celostátní výbor KDU-ČSL se shodl na tom, že Svoboda svými výroky (na adresu Miroslava Kalouska mj. prohlásil, že pravděpodobně bude zatčen) poškodil KDU-ČSL, a proto by měl svá tvrzení vysvětlit a doložit konkrétními důkazy.
(ČTK 19. 4. 2001)

Rezignace na funkce ve straně
Kalousek rezignoval na svou stranickou funkci, členství ve stínové vládě i politické radě čtyřkoalice. Zároveň vyzval svého stranického kolegu Cyrila Svobodu a místopředsedkyni Unie svobody Hanu Marvanovou, aby prokázali obvinění, která proti němu v posledních dnech vznesli, a které Kalousek považuje za nepodložené pomluvy. Marvanová trvá na tom, že Kalousek čelí řadě podezření z doby svého dlouholetého působení jako ekonomického náměstka ministra obrany, z nichž některá opakovaně prošetřuje policie.
(ČTK 12. 4. 2001)

Kauza IPB
Kalousek byl jmenován předsedou Vyšetřovací komise v kauze IPB. Komise měla vyšetřit okolnosti, které dovedly IPB až k jejímu pádu, a důvody rychlého prodeje podniku IPB Československé obchodní bance.  Kalousek odmítl výzvy k odstoupení z funkce předsedy sněmovní vyšetřovací komise k případu IPB kvůli údajnému střetu zájmů.
(Respekt 12. 7. 2000; ČTK 17.9.2000)

Působení na Ministerstvu obrany

Spekulace o odvolání náměstka Kalouska v souvislosti s kontroverzními armádními zakázkami
„Ministerstvo obrany vyvrátilo spekulace o možném odvolání Kalouska z funkce, s tím, že k němu není důvod a přerušila by se tím kontinuita jeho práce. Kalouskovo působení na MO bylo opakovaně kritizováno: otevřeně proti náměstkovi vystoupil například místopředseda parlamentního branného a bezpečnostního výboru Tomáš Fejfar v souvislosti s armádním systémem zásobování či předsedou ODA Michaelem Žantovským.  Ten Kalouska viní z neustále se opakujících selhání, zejména v souvislosti s výběrovým řízením na štábní informační systém, výměnou stíhaček MiG 29 za vrtulníky Sokol a kauzou prodeje tanků do Alžírska. Kalousek tvrdí, že za snahou ODA o jeho odvolání se skrývají obchodní zájmy této strany. Funkci rozhodně opustit nehodlá.“
(Mladá fronta Dnes 15. 9.1997)

Payne: "Kalousek sám sobě připravuje zadání a sám si je potom proplácí"
Kalousek může podle bývalého náměstka ministra obrany Jiřího Payna poškodit obraz ČR v očích NATO. "...Kalousek sám sobě připravuje zadání a sám si je potom proplácí, řekl mj. Payne.
(Práce 21. 10. 1997)

Odchod z funkce ekonomického náměstka ministra obrany
Kalousek se vzdal funkce ekonomického náměstka ministra obrany. Uvedeným důvodem byla osoba nově jmenovaného ministra obrany Michala Lobkowicze (ODS), kterého by Kalousek podle svých slov nemohl respektovat
(ČTK 2. 1. 1998)

Oznámení pokusu o uplacení
Náměstek ministra obrany Miroslav Kalousek oznámil údajný neúspěšný pokus o podplacení jeho osoby ze strany singapurské společnosti Eagle Group během své květnové návštěvy v Izraeli. Eagle Group podle MFD usilovala o to, aby Kalousek podpořil snahu této firmy a s ní spolupracující izraelské zbrojovky Elbit přimět českého výrobce Aero Vodochody k vybavení lehkého bojového letounu L-159 některými přístroji z produkce Elbit.
(ČTK 1994)

Kontroverzní zakázky resortu obrany - smrtelně nebezpečné padáky aj.
„Čas žní přichází v lednu 1993, kdy je Kalousek za ČSL jmenován ekonomickým náměstkem ministra obrany. Je to čas velkých změn, prodeje armádního majetku bývalé federace a Kalousek má na starost právě výběrová řízení a akviziční procesy.  ... Rozhoduje o miliardových zakázkách. Dodávky materiálu armádě, modernizace tanků T-72, štábní informační systém, padáky.  ... V roce 1994 uzavřelo ministerstvo smlouvu s firmou Anex-Cirus Jiřího Andrlíka na dodávku 2310 kusů padáků pro českou armádu. Jak se později během soudního řízení zjistilo, firma nebyla v době uzavření smlouvy ještě ani zapsána v obchodním rejstříku.  Zakázka byla nicméně přidělena bleskově. S padáky neměla firma Anex-Cirus žádné zkušenosti, její padáky VTP-100 byly nebezpečné a při pokusných seskocích zahynuli vojáci základní služby.  Na veřejnost proniklo jediné jméno - Roman Prinich. ... Když se informace o kvalitě padáků od firmy Anex-Cirus dostaly na veřejnost, podala firma na ministerstvo trestní oznámení a začala se soudit o úhradu stovek milionů korun. Smlouva byla ze strany ministerstva uzavřena natolik „nešikovně“, že konečná cena nebyla přesně stanovena a ministerstvo se jí později v letech 1998 - 1999 snažilo několikrát neúspěšně vypovědět. „Soud však vzhledem ke znění smlouvy nařídil odebrat ministerstvu další nefunkční padáky za 114 milionů korun. Celkově zaplatil stát za smrtelně nebezpečné padáky řádově stovky milionů korun.“
(www.eportal.cz - Politický životopis Miroslava Kalouska 12.6.2009)

---

Vytvořeno s podporou Transparency International ČR

• ŽIVOTOPIS
• NAPSALI O...
• ČLÁNKY, ROZHOVORY
• PROFILUJÍCÍ INFORMACE A KAUZY
• PŘEDKLADATEL NÁVRHŮ ZÁKONŮ
• KONTAKTY
• ODKAZY

ANALÝZA AKTIVITIY 2006 - 2010

TAGY