BLA BLA nevolím

JUDr. Jiří Pospíšil

* 24. 11. 1975, Chomutov      
Jak je tato rubrika vytvářena?

Leitmotivem je snaha o uvádění podstatných informací do vzájemných souvislostí. Informace jsou řazeny dle chronologického, institucionálního a tematického principu.

Rubrika je
Rubrika není
Nabízíme

Z obsahu rubriky:

Odvolání z funkce ministra

   
 

Nečas: Pospíšil odvolán kvůli své žádosti o navýšení rozpočtu ministerstva

 

Musel Pospíšil odejít kvůli sporu s Rampulou a jmenování Bradáčové?

 

Spekulace: Za výměnou ministrů mohla být snaha Petra Nečase upevnit si stranické pozice před volebním kongresem

 

Mf Dnes: Vyhazov z funkce hrozil Pospíšilovi již za Topolánka, zastal se jej Jurečko

 

Obvinění Pospíšilova náměstka z intriky proti premiérovi

     

Vztah Pospíšil - Nečas

   
 

Nečas zastavil posílení nezávislosti státního zastupitelství navrhované Pospíšilem a Zemanem

 

Premiér nevěděl předem o odvolání Rampuly, údajně to bral jako neloyálnost od Pospíšila

 

První problém ve vztahu s Nečasem: Odvolání Vesecké proti vůli části ODS

     

Řízení ministerstva

   
 

Pospíšil požádal o necelou miliardu na provoz věznic, Kalousek chtěl spíše snižovat počet zaměstnanců

 

Jiří Pospíšil dal na odměnách náměstkům o polovinu méně než Daniela Kovářová

 

Pospíšil nepovažoval škrty v platech soudců za ohrožení jejich nezávislosti

 

Personální problém u malých soudů? Pospíšil prosadil omezení časového mandátu soudních funkcionářů, Ústavní soud mu ale znemožnil jmenovat je opakovaně

 

Kritika z úřadu ombudsmana

 

Obvinění z předraženého nákupu domu ve Vidvavě, Pospíšil obvinění odmítá

 

Vidvava: Pospíšil předložil materiál o vyjednávání prokazující, že původní nabízená cena nebyla nižší než dohodnutý prodej 

     

Personální politika

   
 

Kvůli odvolání soudce Kučery plánoval Pospíšil i měnit zákon o soudcích a soudech

 

Pospíšil si vybral za prvního náměstka exprimátora Kubatu spojovaného s bossem Oulickým

 

Kulvejt na žádost Vesecké nahrazen  Rampulou

 

Pokus exministra Němce o kompromitování Pospíšila?

 

Bývalý student plzeňských práv tvrdí, že kompro na Pospíšila sháněl kvůli jeho působení ve funkci děkana,  akci však koordinoval s kýmsi v zákulisí 

 

Pospíšil zrušil zakázky s Němcovou kanceláří a postaral se o odchod Němcových lidí – Vesecké a Kuly

     

Pospíšil versus exministryně Kovářová

   
 

Spor s exministryní Kovářovou

 

Kovářová nestandartně propustila dva zločince, Pospíšil rozhodnutí zrušil, ale pachatelé mezitím zmizeli

     

Reformy justice

   
 

Pospíšil pohrozil rezignací, pokud vládou neprojde novela posilující nezávislost státního zastupitelství na politicích

 

Zkvalitnění soudních znalců a jejich posudků

 

Tým protikorupčních žalobců

 

Česká pozice: Pospíšil by preferoval Nejvyšší radu soudnictví, kde by měli soudci pouhou třetinu

     

Legislativní reformy

   
 

Zprůhlednění anonymních akcií

 

Nový občanský zákoník

 

Postih právnických osob

 

Korunní svědek

 

Omezení možností „konkurzní šikany“ za cenu zvýšení rizika poškození oprávněného věřitele

     

Plzeňská práva

   
 

Vyškrtnutí z vědecké rady univerzity

 

Změkčení Pospíšilových pravidel

 

Pospíšil z krachu fakulty vinil děkana Růžičku

     

Další

   
 

Na toskánských schůzkách se objevil i Pospíšil. Ten odmítá, že by jednal o politice či byznysu, mělo jít o náhodné setkání

 

Pospíšil proti velkým koalicím, v „jeho“ Plzni však vznikla

 

Odvolání z funkce ministra


Nečas oznámil, že byl Pospíšil odvolán kvůli své  žádosti  o navýšení rozpočtu ministerstva
V červnu 2012 premiér Petr Nečas odvolal Jiřího Pospíšila z funkce ministra spravedlnosti. „Důvodem mého rozhodnutí je manažerské nezvládnutí resortu, především v rozpočtové oblasti," oznámil premiér Nečas s tím, že ministr Pospíšil měl žádat o navýšení rozpočtu svého resortu o miliardu korun a navíc byl očekáván ještě jeden požadavek o další finance z tohoto ministerstva.  Nečas tvrdil, že žádost o miliardové navýšení mělo „demoralizující účinek na celou vládu“.   Premiér odvolání dále komentoval: "Rozpočtová kompetence je něco, co je pro mě vytknuto před závorkou u hodnocení jednotlivých ministrů. Je absolutní nezbytnou nutností mít schopnost zvládnout rozpočty."
Celé zdůvodnění Petra Nečase zde
(iHNed.cz, 27.6.2012)


Spekulace médií a opozice: Musel Pospíšil odejít kvůli sporu s Rampulou a jmenování Bradáčové?
Odvolání Jiřího Pospíšila z funkce ministra vzbudilo spekulace médií, zda důvodem vynuceného Pospíšilova odchodu nemohla být otázka personálního obsazení pražského státního zastupitelství. „Ve chvíli, kdy Petr Nečas rozhodl o tom, že Jiří Pospíšil skončí ve vládě, měl ministr spravedlnosti na stole žádost o jmenování Lenky Bradáčové do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze. Když se v minulosti o jejím příchodu do Prahy spekulovalo, v řadách ODS to vyvolalo obavy,“ připomněl server iHNed.cz.  Bradáčová se stala mediálně známou svou rolí při zatčení a obvinění hejtmana Davida Ratha a její kariéru provázela pověst nekompromisní žalobkyně.
Ekonomické nezvládnutí svého resortu jako důvod svého odvolání odmítl i sám Pospíšil.  Server iHNed.cz o k tomu uvedl: „Pospíšil ale takový důvod odmítl a mezi řádky svých výroků se snažil naznačit, že pravou příčinou jeho odvolání byla Lenka Bradáčová. Proti tomu se zase ohradil Nečas.“
Server České noviny.cz zmínil další spekulace o důvodech Pospíšilova odvolání: „Opozice míní, že skutečným důvodem odvolání ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) z vlády nejsou finance, ale to, že se bránil "zametat" citlivé kauzy a také spor s vrchním státním zástupcem Vlastimilem Rampulou.“
(iHNed.cz, 27.6.2012 a 31.7.2012; České noviny.cz, 27.6.2012)


Spekulace: Za výměnou ministrů mohla být snaha Petra Nečase upevnit si stranické pozice před volebním kongresem
Server Česká pozice.cz spekuloval ještě o dalších možných důvodech výměny na postu resortu spravedlnosti. Podle České pozice nemuselo jít ani tolik o jmenování Lenky Bradáčové jako spíše o mocenský posun uvnitř ODS, respektive snahu Petra Nečase  upevnit si vlastní stranické pozice před krajskými a senátními volbami a následným volebním kongresem ODS.  Nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek reprezentuje Jižní Moravu,  oproti Pospíšilovu Plzeňsku (36 delegátů kongresu) byla jihomoravská organizace (63 delegátů) co do počtu zástupců na kongresu v roce 2011 zhruba jednou tak početná, připomněla Česká pozice.cz.
(Česká pozice.cz, 10.7.2012)

Válka uvnitř ODS?
Server iHNed hodnotil obvinění nového ministra Pavla Blažka, který tvrdil, že Pospíšilovi úředníci chtěli zdiskreditovat premiéra Petra Nečase , jako Blažkův útok na Jiřího Pospíšila.  Server iHNed připomněl, že Pospíšila kritizoval premiér Nečas, který exministrovi vyčítal,  že v jeho pozadí stojí vlivný zákulisní hráč a šedá eminence ODS Roman Jurečko. Podle serveru trvaly přitom spory ve vedení ODS dlouho, veřejně však propukly až s odvoláním Pospíšila.
(iHNed.cz, 31.7.2012)

Mf Dnes: Vyhazov z funkce hrozil Pospíšilovi již za Topolánka, zastal se jej Jurečko
Mf Dnes v souvislosti s odvoláním Renaty Vesecké z funkce nejvyšší státní zástupkyně tvrdila: „Topolánek měl ještě jako premiér připravené odvolání ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, který se chtěl Vesecké zbavit. Tehdy mu to rozmluvil boss plzeňské ODS a Pospíšilův přítel Roman Jurečko. Topolánkovi pohrozil, že v případě ministrova odvolání budou před Úřadem vlády demonstrovat západočeští členové ODS.“
(Mf Dnes, 15.12.2010)

Obvinění Pospíšilova náměstka z intriky proti premiérovi


Jmenování Bradáčové: Blažek obvinil Pospíšilovy podřízené, že manipulovali s nominací za účelem diskreditace premiéra
V závěru července 2012 jmenoval nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek do funkce pražské státní zastupitelky Lenku Bradáčovou. V souvislosti s tím obvinil podřízené bývalého ministra Jiřího Pospíšila, že s návrhem na jmenování Bradáčové manipulovali.  Ministr uvedl, že dokument mohl být antedatován za účelem diskreditace premiéra Petra Nečase (ODS) a dokonce mohl být spáchán i trestný čin.Blažek tvrdil, že Pospíšilovi úředníci chtěli premiéra Petra Nečase zdiskreditovat tím, že nominaci Bradáčové před ním zatajili. Nečas po odvolání Pospíšila v době, kdy jmenování Bradáčové čekalo ministerské potvrzení, totiž čelil kritice, že ministra zbavil funkce právě proto, aby zabránil jmenování pražské státní zástupkyně.
(Novinky.cz, 31.8.2012)


Pospíšilův exnáměstek odmítl manipulaci a tvrdí, že premiér o nominaci Bradáčové podle jmenovacího procesu správně ani vědět neměl
Pospíšilův bývalý bývalý náměstek justiční sekce Filip Melzer návrh na jmenování Bradáčové převzal 21.června a uložil jej do trezoru.  Oficiálně se dokument na ministerstvu spravedlnosti objevil až 3. července, krátce před jmenováním Blažka ministrem. Melzer manipulaci odmítl a podotkl, že premiér se ani podle jmenovacího procesu o nominaci neměl dozvědět. „Toto rozhodování mu nepřísluší, a nemá-li být toto rozhodování zpolitizováno, tak je to čistě posouzení odborných kvalit ze strany ministra spravedlnosti,“ řekl Melzer v Interview ČT.
(iHNed.cz, 31.7.2012)

Šetření ministerstva spravedlnosti: Exnáměstek neměl právo převzít dokumenty ani je zadržovat v trezoru
Podle předběžných výsledků následného šestření ministerské inspekce Pospíšilův exnáměstek Filip Melzer nebyl oprávněn návrh na jmenování Bradáčové převzít, a pokud tak učinil, převzal jej nestandardně a neoprávněně.Podle spisového řádu měl podle tvrzení ministerstva  povinnost návrh neprodleně předat na podatelnu nebo eventuálně příslušnému úseku.
Bývalý náměstek podle vlastních slov i rukou psaných údajů na písemném vyhotovení Zemanova návrhu převzal dokument Ve čtvrtek 21. 6. 2012, kdy Melzer podle vlastních slov nominační dokument převzal, podle šetření resortu spravedlnosti ani nevykonával funkci náměstka – od středy do pátku měl pracovat pouze jako vedoucí Kanceláře pro implementaci soukromého práva.
(Novinky.cz, 30.6.2012)

Exnáměstek Melzer k šetření ministerstva: Na funkci rezignoval až v době po převzetí dokumentu, řád mu neukládá, kdy má dokument dát do podatelny
Bývalý náměstek Filip Melzer se ohradil proti šetření ministerstva spravedlnosti s tím, že není pravda, že neměl právo jmenovací dokumenty převzít. „Na funkci náměstka ministra spravedlnosti jsem rezignoval až dne 16. 7. 2012,“ reagoval v úterním vyjádření na adresu šetření exnáměstek Melzer. „Do té doby jsem funkci nepřetržitě vykonával, a to od okamžiku svého jmenování. Na této skutečnosti nic nemění, že jsem měl tou dobou formálně zkrácený úvazek,“ podotkl Melzer s tím, že je nesmyslné, že by funkci náměstka pozbýval a nabýval s koncem a začátkem pracovní doby.
Melzer odmítl také údajné porušení spisového řádu ministerstva spravedlnosti a bránil se tím, že pro evidenci dokumentů doručených ministerstvu řád nestanoví žádnou lhůtu. 
(Novinky.cz, 30.6.2012)

Exnáměstek Melzer: Zaevidování dokumentu údajně pozdržel kvůli obavě z úniku informací o chystaném jmenování Bradáčové
Několikadenní zpoždění v zaevidovaní dokumentu zdůvodnil bývalý náměstek Filip Melzer  hrozbou úniku informací, který by mohl průběh jmenování vrchního státního zástupce ohrozit. Melzer  se po obvinění z manipulací s dokumenty rozhodl zcela ukončit své působení na ministerstvu. „Uznal jsem, že bude lépe, když ministerstvo opustím,“ uvedl Melzer a dál nechtěl důvody svého odchodu komentovat, napsal server Novinky.cz.
(Novinky.cz, 30.6.2012 a 1.8.2012)

Vztahy Pospíšil - Nečas


Hrozilo Pospíšilovi odvolání již dříve?
O možném odvolání Jiřího Pospíšila spekulovala média například již v říjnu 2011. Tehdy padlo jméno ministra spravedlnosti při úvahách novinářů o rozsahu personálních změn ve vládě Petra Nečase. Podle serveru iDnes.cz k tomu důvody byly. Pospíšil jednak navzdory výhradám premiéra potvrdil odvolání pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly, v parlamentních kuloárech se navíc v té době hovořilo o možné výměně ministerstva vnitra za resort spravedlnosti mezi ODS a VV. Server iDnes.cz zmínil rovněž „vysoce postavený zdroj z vládní koalice“, podle něhož mohla Pospíšilovu pozici ohrožovat i vzpomínka na jarní vládní krizi, kdy část občanských demokratů nenakloněná Petru Nečasovi zvažovala, zda by se právě Jiří Pospíšil nemohl stát novým premiérem. Server ve svém článku rozebírajícím důvody pro možný Pospíšilův vynucený odchod konstatoval, že Pospíšil premiérskou ambici pro iDnes.cz odmítl.
Sám Jiří Pospíšil spekulace o svém možném odvolání odmítal: „Já bych spíš řekl, že poslední dobou si toto klišé získalo značnou mediální oblibu. Když se mě na to někdo ptá, vždy používá slova jako "povídá se", "mluví se o tom". Za celou dobu jsem ale ani jednou neslyšel, kdo a kde o tom mluví a proč by se tak mělo stát, “ řekl Pospíšil.
(iDnes.cz, 23.10.2011 a 28.11. 2011)

Nečas zastavil posílení nezávislosti státního zastupitelství navrhované Pospíšilem a Zemanem
V článku ze září 2011 popisujícím vzájemné vztahy premiéra Petra Nečase a ministra Jiřího Pospíšila server iDnes.cz připomněl, že premiér v této době  pozastavil důležitou novelu zákona o státním zastupitelství z pera Pospíšila a nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.  Novela navrhovala větší míru nezávislosti pro nejvyššího státního zástupce a ztěžovala jeho odvolání z funkce. Premiér Nečas proti novele argumentoval s tím, že preferuje  komplexní reformu, a nikoliv dílčí zákony. "Na tom jsme se s ministrem dohodli," uvedl Nečas. Pospíšil komplikace ve vztahu k premiérovi nezmínil:  "Jsou to spekulace, můj vztah s premiérem je korektní."
(iDnes.cz, 12.9.2012)

Premiér nevěděl předem o odvolání Rampuly, údajně to bral jako neloyálnost od Pospíšila
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v říjnu 2011 zamítl námitky Vlastimila Rampuly proti odvolání z funkce pražského státního zástupce, tímto ministerským rozhodnutím zanikla Rampulovi funkce.  Vlastimil Rampula reagoval s tím, že podá žalobu ke správnímu soudu. Právě s ohledem na nelehkou právní situaci okolo Rampulova odvolání váhal Jiří Pospíšil s tímto krokem s odůvodněním  že současný nedokonalý zákon umožňuje, aby se Rampula do funkce vrátil i v době, kdy už na jeho židli bude někdo jiný. Nastalo by tak dvojvládí.
Pospíšil Rampulu odvolal již v červenci 2011, Rampula se ale odvolal. Jako důvod uvedl mimo jiné špatné řízení žalobců.  Jméno Vlastimila Rampuly zmiňovala média v souvislosti s údajným příkazem, aby se stát neodvolával v kauze peněz vyvedených ze zkrachovalé IPB. Tento příkaz měl Rampula dát své podřízené. Protikoruční policie také šetřila pražské vrchní státní zastupitelství kvůli úniku jména utajovaného svědka v kauze Pandur.  Rampula kritiku své práce odmítl.
Server iDnes v říjnu 2011 zmínil, že Pospíšil odvolal Rampulu přes výhrady Petra Nečase. „Premiér se o odvolání Rampuly dozvěděl od Pospíšila až ex post. Ministr za ním přišel ráno v den tiskové konference a suše mu to oznámil. Vůbec to s ním dopředu neprobral. Premiér to bral jako obrovskou neloajalitu," sdělil Mf Dnes zdroj z Nečasova okolí.
(iDnes.cz, 14.10.2011; 23.10.2011 a 12.9.2011)


První problém ve vztahu s Nečasem: Odvolání Vesecké proti vůli části ODS
Komplikované vztahy mezi premiérem Petrem Nečasem a ministrem Jiřím Pospíšilem zaznamenala média  již v roce 2011. Podle serveru iDnes.cz se trhlina objevila na podzim 2010. iDnes.cz odkazující na zdroje z okolí obou politiků tvrdil, že první roztržku vyvolal Pospíšilův návrh na uvolnění Renaty Vesecké z funkce nejvyšší státní žalobkyně. iDnes. cz napsal: „Nečas byl v klinči. Pospíšil na straně jedné a na druhé straně vlivná klika ODS kolem takzvaných kmotrů, jež chtěla Veseckou zachránit. Nečas tehdy kličkoval a vyhýbal se veřejným vyjádřením. Ministr žil v nejistotě, ale nakonec jej předseda vlády podpořil.“  Odchodem Topolánka oslabila i jeho klika. A když se po volbách stal
Mf Dnes k tomu doplnila: „Pospíšil však potřeboval pomoc - stoprocentní podporu totiž nenašel ani ve vlastní straně. Proti byli třeba šéf poslaneckého klubu Tluchoř či poslanec Šnajdr. Vesecká podle nich byla obětí štvanice. Pospíšil se domluvil na podpoře s Věcmi veřejnými, které Veseckou obviňovaly z ovlivňování kauz. Jednal rovněž se Schwarzenbergem.“
(iDnes.cz, 12.9.2011; Mf Dnes, 15.12.2010)

Řízení ministerstva


Pospíšil požádal o necelou miliardu na provoz věznic, Kalousek chtěl spíše snižovat počet zaměstnanců
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v dubnu 2012 oznámil, že požádá vládu o 940 milionů korun na provoz věznic. Tyto peníze podle propočtu resortu chybí na zajištění provozu věznic, kvůli zvyšujícímu se počtu vězňů tak údajně rozpočet 7,5 miliardy korun nebyl dostačující. Vězeňská služba počítala, že do konce roku 2012 bude hlídat 24 tisíc vězňů oproti 23 tisícům z předcházejícího roku.
Ministerstvo argumentovalo nedostatkem financí na potraviny, průběžný nákup ošacení pro vězně i služební výstroje, hygienické potřeby, léky a zdravotnický materiál. Na tyto položky žádal Jiří Pospíšil  minimálně 107 miliónů navíc. Požádal také o prostředky na zvýšení platů, a to 183 miliónů.
Dalších 40 miliónů potřebovaly podle analýzy věznice k zajištění bezpečnosti (modernizace operačních středisek a kamerových systémů), na rekonstrukce objektů a hlavně pořízení eskortních vozidel. Více než deset let v provozu je polovina těchto aut a téměř tři čtvrtiny autobusů, napsal server Novinky.cz.
 Ministr financí Miroslav Kalousek požadavek resortu spravedlnosti zpochybnil, pozastavil se například nad poměrem počtu zaměstnanců vězeňské služby a vězňů a doporučil ministrovi prověrku. 
Pospíšil počty zaměstnanců obhajoval: „My klidně rádi prověrku provedeme, v tom není žádný spor. Chci upozornit, že většina civilizovaných zemí v rámci Evropské unie má na dva vězně jednoho zaměstnance. Máme-li dnes 24 tisíc vězňů a něco kolem 11 a půl tisíce zaměstnanců, určitě nejsme nad evropským průměrem, ale spíše pod ním.“  Pospíšil připustil, že je možné počet zaměstnanců snížit, zároveň však připomněl, že je pak potřeba uvážit možná bezpečnostní rizika.
(Rozhlas.cz, 30.5.2012; Týden.cz, 25.4.2012; Novinky.cz, 24.4.2012)


Jiří Pospíšil dal na odměnách náměstkům o polovinu méně než Daniela Kovářová
Deník Právo v roce 2011 zjišťoval výši odměn na ministerstvu spravedlnosti. Přitom zjistil, že  někdejší ministryně a současná advokátka Daniela Kovářová byla ke svým náměstkům a dalším významným úředníkům výrazně štědřejší, než Jiří Pospíšil. Kovářová rozdělila za 14 měsíců ve funkci (od května 2009 do července 2010) na platech a odměnách skoro 33 milionů korun. Pospíšil, který resort vedl od ledna do května 2009 a znovu se ujal ministerstva v létě 2010, byl tímto způsobem „výkonný“ zhruba polovičně, uvedla Česká pozice.
(Česká pozice.cz, 06.09.2011)

Pospíšil nepovažoval škrty v platech soudců za ohrožení jejich nezávislosti
V prosinci 2010 se chystalo k projednání snižování platů zákonodárců i soudců. Proti prvnímu pokusu o snížení platů soudců a státních zástupců, ke kterému došlo ještě za vlády Jana Fischera, se obě skupiny justice úspěšně bránily stížností k Ústavnímu soudu – poukazovali na to, že je jim plošně snižován plat, zatímco u jiných státních úředníků k plošnému škrtu nedošlo. Ten konstatoval, že „nezávislost soudců je spjata i s jejich přiměřeným materiálním zajištěním.“ Mf Dnes konstatovala, že se soudci pravděpodobně obrátí na Ústavní soud i při novém pokusu o škrty.
„Jsem přesvědčený, že zákon nepodlamuje platy soudců a státních zástupců,“ argumentoval v této situaci ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Vláda vyšla soudcům vstříc aspoň tím, že zatímco všichni ostatní mají mít nižší platy až do roku 2014, soudci jen v příštím roce, uvedla Mf Dnes.
(Mf Dnes, 8.12.2010)

Personální problém u malých soudů? Pospíšil prosadil omezení časového mandátu soudních funkcionářů, Ústavní soud mu ale znemožnil jmenovat je opakovaně
Lidové noviny koncem roku 2010 informovaly o chystaném „personálním zemětřesení“ , ke kterému mělo dojít v příštích letech na českých soudech. Ministerstvo spravedlnosti oznámilo již na rok 2010 odchod 16 soudních funkcionářů, které v dalších pěti letech mělo následovat dalších 199 předsedů a místopředsedů různých tuzemských soudů.  Rozsáhlou personální výměnu způsobila novela omezující časové omezení mandátu soudních funkcionářů a následný nález Ústavního soudu, který zamezil, aby mohlo dojít k opakovanému jmenování funkcionářů výkonnou mocí kvůli obavě ze vzniku potenciální personální korupce.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil novelu zavádějící dočasnost soudních funkcionářů v roce 2008 prosadil  parlamentem, na druhou stranu v kombinaci s nálezem Ústavního soudu se mohly podle Lidových novin dostávat malé soudy do problematické situace.
Ministerstvo  v reakci na vzniklou situaci reagovalo zkoumáním otázek, zda by funkcionáři nemohli přestupovat k jiným soudům či vzájemně vyměňovat funkce předsedů a místopředsedů.
(Lidové noviny, 15.11.2010)

Kritika ombudsmana
„Pomalá práce, neuctivý přístup k lidem a předražení právníci úsporu pro pár korun. To všechno vyčítá veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský ministerstvům spravedlnosti a práce, která jeho úřad prověřoval. Kritiku si oba resorty vysloužily i za průtahy při vyplácení odškodnění,“ uvedl v listopadu 2010 ČRo 1 – Radiožurnál.  Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil se po zveřejnění výtek  s Pavlem Varvařovským dohodl, že mu výhrady k práci jeho resortu dodá v písemné podobě.
(ČRo 1 – Radiožurnál, 10.11.2010)

Úsporná opatření a idea zrušení vrchních soudů
„Úsporné reformy plánují i další resorty. Šéf spravedlnosti Jiří Pospíšil sní o zrušení vrchních soudů, což je zatím neprůchodné. Takže bude propouštět alespoň na ministerstvu. Z něj bude muset odejít desetina lidí. „Opravdu teď nemáme žádné instituce hodící se ke zrušení. Ale chceme výrazně snížit počet zaměstnanců na ředitelství Vězeňské služby,“ slibuje Pospíšil.“
(Mf Dnes, 3.11.2010)



Obvinění z předraženého nákupu domu ve Vidvavě


Kritika Pospíšila za údajně předražený nákup
V roce 2012 čelil ministr Jiří Pospíšil kritice za nákup budovy pro detenční ústav ve Vidnavě. Pospíšil byl obviňován, že nákup byl předražený, figurovaly v něm neprůhledné firmy a byl zpochybňován i smysl zřízení samotného ústavu otázkou, zda je skutečně v České republice vůbec tolik násilných psychopatů, aby byl ústav potřebný. Zakázku na nákup budovy musel Pospíšil vysvětlovat i na policii. Časopis Týden připomněl, že kvůli kauze s nákupem budovy se již od jara 2012 hovoří o možném vydání ministra Pospíšila ke stíhání policií.
(Týden.cz, 02.08.2012)
   
Pospíšil: Jde o cílený útok na mou osobu
Jiří Pospíšil celou záležitost označil za cílený útok na svou osobu. "Je zajímavé, že se Vidnava vyšetřovala zhruba tři roky a policie nic nenašla. Všechno ožilo až vloni na podzim, kdy jsem se rozhodl odvolat vrchního státního zástupce Rampulu," uvedl Pospíšil, který měl k dispozici e-mail odeslaný z adresy Petra Dimuna, bývalého mluvčího exministra Pavla Němce a spolupracovníka Jiřího Paroubka.
Dimun oponoval, že žádné dokumenty nerozesílal, pouze připravoval podklady pro poslaneckou interpelaci a o kauze psal na Paroubkově webu Vaševěc.cz.  Dimun navíc uvedl, že i kdyby dokumenty rozesílal, není na tom nic špatného: „Na celé kauze Vidnava je přece podstatné, jestli pan Pospíšil konal správně, nebo ne," zdůraznil Dimun.
(Týden.cz, 02.08.2012)   

Proti obvinění z nevyužití možnosti levného nákupu: Pospíšil předložil materiál o vyjednávání prokazující, že původní nabízená cena nebyla nižší než dohodnutý prodej
Jiří Pospíšil v reakci na obviňování z předraženého nákupu shromáždil dokumenty, které podle něj popírají jeho vinu. Materiály kolující po Praze Pospíšilovi například předhazují, že budovy bývalého kněžského semináře nemusel kupovat pro vězeňskou službu za 29 milionů korun, ale stačilo pouhých dvacet milionů. Toto obvinění se snažil Pospíšil vyvrátit předložením listiny z roku 2005: "Tady je patrné, že už tehdy vyjednávala vězeňská služba s bBskupstvím ostravsko-opavským o částce 32 milionů korun, kterou se snažila snížit na rovných 30 milionů, a to se mnou ještě nemělo nic společného, protože na ministerstvu úřadoval Pavel Němec," sdělil exministr.
(Týden.cz, 02.08.2012) 
 
Pospíšil o obvinění z nevýhodného pronájmu ve prospěch neprůhledných firem: Už v roce 2008 jsem dal pokyn ke koupi tohoto či jiného domu
Jiří Pospíšil odmítl také obvinění, že by se pouštěl do obchodů s neprůhlednými firmami, od nichž by si vězeňská služba dlouhodobě pronajímala kněžský seminář ve Vidnavě za nevýhodných podmínek. "Už v lednu 2008 jsem vydal vězeňské službě jasný pokyn: buď si má sehnat nový dům, nebo odkoupit od soukromé firmy kněžský seminář za stejných podmínek, které dojednala dřív," tvrdil Pospíšil.
(Týden.cz, 02.08.2012)   

Personální politika


Odvolání soudce Kučery
O odvolání soudce Pavla Kučery spojovaného s tzv. justiční mafií napsal týdeník Respekt: „ Kučera už nebude soudit Místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera už do konce roku, kdy odchází do důchodu, nebude soudit. Kvůli zachování důvěryhodnosti soudu tak rozhodla jeho nadřízená Iva Brožová a požádala o změnu jeho rozvrhu práce. Ačkoli Kučeru už dříve odvolal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, soudce ho vlastní rezignací předběhl a vyhnul se tak trestu dočasného zproštění funkce.“
(Respekt, 22.11.2010)


Kvůli odvolání Kučery plánoval Pospíšil i měnit zákon o soudcích a soudech
Kvůli případu odvolání Pavla Kučery plánoval Jiří Pospíšil dokonce změnit zákon o sousedch a soudcích. Vadil mu fakt, že Kučera svou vlastní rezignací odvrátil nejen své kárné řízení v souvislosti s případem někdejšího lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka, ale zrušil i Pospíšilem udělené dočasné zproštění své soudcovské funkce. Tím získal možnost dál soudit dál až do důchodu a místo polovičního platu, který mu byl zkrácen kvůli dočasnému zproštění, mohl brát celý plat.  „Podle našeho prvotního zkoumání skutečně zákon stanoví, že ministrovo rozhodnutí o dočasném zproštění končí okamžikem, kdy je zastaveno kárné řízení. A to je zastaveno ve chvíli, kdy on se vzdá funkce,“ řekl ve Právu Pospíšil.
(Novinky.cz, 11.11.2010)


Pospíšil si vybral za prvního náměstka exprimátora Kubatu spojovaného s bossem Oulickým
Mf Dnes informovala v listopadu 2010 o překvapivém rozhodnutí Jiřího Pospíšila jmenovat do funkce prvního náměstka exprimátora Ústí nad Labem Jana Kubatu. Ten předtím neuspěl ve sněmovních volbách a svou ODS dovedl v Ústeckém kraji k prohře.
„Na severu Čech je totiž znám jako blízký přítel místního bosse Patrika Oulického, s nímž mimo jiné trávil dovolenou v Thajsku. Oulický je považován za takzvaného „velrybáře“, který do ODS nabíral černé duše za peníze a občerstvení,“ připomněla Mf Dnes.
Kubata byl do funkce vybrán, ačkoli není právník a na problematiku justice se nikdy nezaměřoval. „Vybral jsem si ho sám, ne na žádný pokyn. Chtěl jsem, aby alespoň jeden z mých náměstků byl neprávník a zkušený manažer. Primátor krajského města je přesně to, co jsem hledal,“ komentoval tento výběr Pospíšil.
„Není to pro mě žádná trafika. Na výkonné radě se zaměstnání pro její členy rozhodně neřeší,“ říká Kubata, který prý s Pospíšilem v minulosti dlouhodobě spolupracoval.
(Mf Dnes, 11.11.2010)


Kulvejt na žádost Vesecké nahrazen  Rampulou
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) v roce 2007 odvolal na žádost nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké pražského vrchního státního zástupce Jiřího Kulvejta. Ve funkci ho vystřídal Vlastimil Rampula z nejvyššího státního zastupitelství, Pospíšil schválil jeho jmenování.
"Vesecká navrhla svého podřízeného Vlastimila Rampulu, který na Nejvyšším státním zastupitelství pracuje," potvrdila Právu mluvčí ministerstva Zuzana Kuncová. Původně měl Kulvejta nahradil bývalý vrchní státní zástupce  Libor Grygárek. Proti tomu ale protestoval ombudsman s tím, že se Grygárek podílel na represích proti demonstrantům za předlistopadového režimu. 
Jedním z důvodů odvolání Kulvejta podle ní byly údajné průtahy v některých případech, jež mělo vrchní zastupitelství na starosti. Tisková mluvčí zároveň odmítla, že by Kulvejtovo odvolání nějak souviselo s jeho dřívějším  rozhodnutím sesadit z funkce šéfa 6. Odboru na vrchním zastupitelství zabývajícího se hospodářskou kriminalitou Jaroslava Dolejšího. Ten podle serveru Novinky.cz patřil mezi nejuznávanější a zároveň nejkontroverznější žalobce.
(Týden.cz, 14.02. 2007, Novinky.cz, 14.02. 2007)


Na Rampulův návrh Pospíšil jmenoval Libora Grygárka náměstkem na vrchního zastupitelství
Státní zástupce Libor Grygárek se v dubnu 2007 stal náměstkem vrchního státního zástupce pro trestní řízení. Do nové funkce jej na návrh vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly jmenoval ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Vrchní státní zástupce Rampula podle vyjádření ministerstva  návrh na Grygárkovo jmenování odůvodnil jeho vysokými odbornými předpoklady. O nich je přesvědčen i Pospíšil, podle tiskové mluvčí Zuzany Kuncové Grygárkovu práci kladně hodnotí jak lidé ze státních zastupitelství, tak i z ostatních právnických profesí, uvedl server TN.cz.
K již dříve vznešeným námitkám o Grygárkově minulosti se sešla speciální expertní komise, která předlistopadovou minulost žalobce Grygárka prověřila a konstatovala, že neexistuje překážka pro jeho další kariéru v justici.
(TN.cz, 10.4.2007)

Pokus exministra Němce o kompromitování Pospíšila?
Koncipient advokátní kanceláře exministra Němce sháněl kompromitující materiály na Pospíšila,  pravdpodobně využil kontakty na policejní ochranku
V roce 2010 informovala Mf Dnes, že se koncipient z právní kanceláře exministra Pavla Němce snažil získat kompromitující materiály na ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Podařilo se mu přitom získat velmi podrobné informace o ministrových denních zvycích (včetně pohybu ministra bez policejní ochrany) , s velkou pravděpodobností získaných díky úniku utajovaných informací z prostředí ministrovy ochranky. 
Tajné informace o tom, kde a kdy se běžně ministr vyskytuje, poskytl koncipient Ladislav Veselý soukromému detektivovi. Ten měl pro Veselého shromáždit kompromitující informace na osobu Jiřího Pospíšila.  Mf Dnes se o „zakázce“ dozvěděla a její průběh monitorovala.
Veselý popřel, že by dokument detektivovi předal. „Tohle je papír, který jste někde sebrali,“ reagoval poté, co mu reportéři ministerský itinerář ukázali. Redakce konstatovala, že má však k dispozici originál, který předal detektivovi, zabalený do ochranné fólie, aby byly ochráněny otisky prstů. Proti Veselému navíc vypovídal i soukromý detektiv.
(Mf Dnes, 22.10.2010)

Bývalý student plzeňských práv tvrdí, že kompro na Pospíšila sháněl kvůli jeho působení ve funkci děkana,  akci však koordinoval s kýmsi v zákulisí 
Koncipient právní kanceláře Pavla Němce vysvětloval své motivy k sledování ministra Pospíšila takto: „Jako student plzeňských práv jsem se cítil poškozený postupem děkana Pospíšila.“ Veselý patřil mezi tzv. „turbostudenty“, pětileté studium zvládl za dva semestry.  Ačkoliv Veselý později tvrdil, že sledování ministra bylo jeho osobním zájmem, na schůzkách s detektivem mluvil zásadně v množném čísle a tvrdil, že se o klíčových otázkách musí s někým poradit. „Chceme vědět, zda se Pospíšil nestýká kupříkladu s...“ vysvětloval.
(Mf Dnes, 22.10.2010)

Ministra začali sledovat krátce poté, co Pospíšil zrušil zakázky ministerstva s kanceláří exministra Němce
Jiří Pospíšil se domníval, že snaha koncipienta Veselého přímo souvisela s děním na ministerstvu spravedlnosti.  Veselý se totiž začal s detektivem scházet krátce poté, co Pospíšil zrušil na ministerstvu zakázky, které měly spojitost s Němcovou advokátní kanceláří. S ní navíc přestal spolupracovat a připravil ji tak o miliony korun ročně, připomněla Mf Dnes.
Exministr Pavel Němec odmítl, že by stál za sledovací akcí organizovanou svým koncipientem Veselým.
(Mf Dnes, 22.10.2010)

Pospíšil zrušil zakázky s Němcovou kanceláří a postaral se o odchod Němcových lidí – Vesecké a Kuly
Jiří Pospíšil v červenci 2010 potvrdil, že plánuje odvolat nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, někdejší chráněnkyni exministra Pavla Němce. Oznámil rovněž „odněmcování“ svého resortu. Pospíšil zrušil zakázky, ve kterých měla vliv advokátní kancelář  Pavla Němce. Došlo i na odvolání šéfa Vězeňské služby Luďka Kuly, označovaného Mf Dnes jako „Němcova člověka“.  Nový šéf Vězeňské služby Jiří Tregler se také rozhodl ukončit spolupráci s Němcovou kanceláří.
(Mf Dnes, 22.10.2010)



Pospíšil versus exministryně Kovářová

Spor s exministryní Kovářovou
Bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová v prosinci 2012 oznámila, že na začátku roku 2011  rezignuje na post ředitelky Justiční akademie, kde působila dva a půl roku.  Svůj krok zdůvodnila údajnou šikanou ze strany ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila . Kovářová tvrdila, že se Pospíšil nemůže smířit s tím, že úřad za Fischerovy vlády vedla ona.  Dalšími důvody k rezignaci bylo zjištění, že ministerstvo spravedlnosti na její osobu údajně chystá kompromitující materiály a trestní oznámení, které Kovářová označila za vykonstruované. Dalším motivem k odchodu byla informace o údajném rozhodnutí zrušit Justiční akademii. Daniela Kovářová rovněž konstatovala, že ministerstvo s ní na pokyn ministra Pospíšila přestalo  spolupracovat úřad prý nereagoval na materiály, návrhy nebo dotazy,  úředníkům mělo být zakázáno, aby s Kovářovou komunikovali, zvedali jí telefon a scházeli se s ní.
Jiří Pospíšil se proti tvrzením Kovářové důrazně ohradil a prohlásil, že její tvrzení jej šokovaly. Argumenty Kovářové označil za absurdní a nepravdivé.
(ČTK/Deník.cz, 7.12.2010; Lidovky.cz, 6.12.2010)


Kovářová nestandartně propustila dva zločince, Pospíšil rozhodnutí zrušil, ale pachatelé mezitím zmizeli
V roce 2010 tehdejší dosluhující ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová pustila z vězení Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka, odsouzené zloděje, jejichž minulost provázel také úvěrový podvod, výtržnictví a násilí.  Oba muži si měli odpykat desetiletý trest za krádež 74 milionů.  Kovářová  využila unikátní pravomoci, kterou ministr spravedlnosti má a podala ve prospěch odsouzených stížnost k Nejvyššímu soudu pro podezření, že jejich proces neproběhl řádně.
„Ministři toho využívají vcelku běžně. Jenže na tomto případu je absolutně výjimečné, že ministryně odsouzeným dočasně přerušila trest a nechala je pustit z vězení, do doby, než se stížnost vyřeší,“ upozornila Mf Dnes. Kovářová tak navíc rozhodla už po sněmovních volbách, kdy již končila své působení na ministerstvu. Nový ministr Jiří Pospíšil rozhodnutí Kovářové jako neodůvodněné zrušil
Pachatelé se ale mezitím zachovali přesně tak, jak policie i žalobci předvídali -uprchli.
(Mf Dnes, 11.11.2010)

InfoData
Ministerstvo spravedlnosti představilo další z projektů elektronizace justice - portál s názvem InfoData zaměřený na kontrolu soudů.
„Cílem tohoto projektu je lépe kontrolovat soudce. Je to první projekt, který v tomto roce představujeme. Počítáme s tím, že by během celého volebního období mělo být připraveno několik projektů v rámci eJuctice. A vrcholným cílem má být prosazení nového elektronického soudního spisu. Toto však bude až ve druhé části volebního období," konstatoval Jiří Pospíšil.
(ČRo 1 – Radiožurnál ,7.10.2010)


Reformy justice


Pospíšil pohrozil rezignací, pokud vládou neprojde novela posilující nezávislost státního zastupitelství na politicích
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v červnu 2012 oznámil, že rezignuje na svou funkci, pokud vláda do konce roku neschválí novelu či zcela nový zákon o státních zastupitelstvích, který by omezil vliv politiků nad těmito institucemi. "Byl bych rád, aby do letních prázdnin vláda rozhodla. Jsme následně schopni předložit do měsíce zákon v paragrafovaném znění," řekl Pospíšil.  Návrh, který Pospíšil předložil vládě chtěl přenést kompetenci jmenování nejvyššího státního zástupce z vlády na prezidenta republiky, k němuž by vláda pouze udělovala souhlas.  Funkce by byla časově omezena, odvolání by pak nebylo možné učinit rozhodnutím vlády, ale pouze na základě rozhodnutí kárného senátu.  Kárné řízení by mohl vyvolat prezident, ombudsman nebo ministr spravedlnosti.
(Mediafax.cz, 10.6.2012)

Zkvalitnění soudních znalců a jejich posudků
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) představil v srpnu 2011 návrhy dvou nových zákonů týkajících se soudních znalců, tlumočníků a soudních překladatelů.
Novely počítaly se zpřísněním pravidel jejich práce a posílením jejich konkurence.  „Chceme prolomit uzavřené cechy soudních znalců, kdy posudky pro soudy vypracovávají stále ti samí hýčkaní znalci. Tvoří uzavřené skupiny, do kterých nikdo nevidí a mnohdy se ani mezi ně nemůže dostat někdo nový,“ řekl šéf resortu Jiří Pospíšil.
Návrhy cílily k nápravě momentální praxe, když je jmenování soudních znalců zcela na uvážení předsedy krajského soudu. Podle Pospíšila v této oblasti panovalo  netransparentní prostředí.  Zákon proto navrhoval zapsání každého soudního znalce do veřejně přístupného Centrálního registru.  K zapsání do registru by znalci potřebovali souhlas ministerstva a museli absolvovat vstupní zkoušku zajištěnou vědci.  Navrhované zákony počítaly rovněž se sankcemi za špatně vypracované posudky znalců.
 Od nové normy si resort spravedlnosti sliboval zlepšení kvality posudků soudních znalců a zamezení jejich pozdního dodávání, přičemž obojí byla podle Jiřího Pospíšila častá praxe.  Ministr Pospíšil přitom zdůraznil, že při rozhodování českých soudů hrají znalecké posudky mnohem výraznější roli než v cizině. 
(iHNed.cz, 18.8.2011)

Tým protikorupčních žalobců
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v listopadu roku 2011 informoval veřejnost o dohodě tehdejší vládní koalice počítající se vznikem elitního týmu žalobců specializovaných na boj proti korupci. Zároveň uvedl, že by měly být zrušena obě Vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci.
„Zaručí státním zástupcům, kteří bojují proti korupci větší nezávislost, jasně vymezené pravomoci a také ochranu proti případným zásahům,“ řekl v ČT ministr Pospíšil. Tým 20-40žalobců by podléhal nejvyššímu státnímu zástupci, jmenováni by byli na období sedmi až deseti let.
„Obdobné speciální prokuratury mají v cizině zpravidla hmatatelné výsledky. S těmi se mohou pochlubit například v Rakousku a Španělsku, ale i v Rusku a Chorvatsku,“ komentovala plán Česká pozice.cz.  Náklady na vznik protikorupčního týmu žalobců měly dosáhnout 100 milionů korun.
Prosazením zákona by byl zrušen čtyřstupňový systém státních zastupitelství pocházející ještě z dob federace.
(Česká pozice.cz, 24.11.2011)

Česká pozice: Pospíšil by preferoval Nejvyšší radu soudnictví, kde by měli soudci pouhou třetinu
„Současný návrh na vznik NRS, ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem označený jako maximum, čeho soudci mohou dosáhnout, skládá osmnáctičlennou radu z jedné poloviny ze soudců (dva předsedové nejvyšších soudů plus sedm soudců volených soudci) a z druhé poloviny z politiků (po třech by jmenovala vláda, sněmovna a Senát). Pospíšil by dokonce preferoval složení rady, kde by měli soudci pouhou třetinu (druhou třetinu by dodala moc výkonná a třetí moc zákonodárná).“
(Česká pozice.cz, 30.10.2011)

Legislativní reformy



Zprůhlednění anonymních akcií
V květnu 2012 předložilo ministerstvo spravedlnosti návrh zákona  o zvýšení transparentnosti akciových společností. Návrh zákona stanovil pro akciové společnosti s listinnými akciemi na majitele povinnost zvolit si mezi různými prostředky transformace těchto akcií, a to mezi změnou na akcie na jméno nebo tzv. zaknihováním (registrací) u centrálního depozitáře.
„Cílem těchto opatření je umožnit identifikovat akcionáře v jakémkoliv okamžiku. Možnost výběru dává větší prostor akciovým společnostem a dává možnost minimalizovat náklady na transformaci,“ uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Akcie na majitele nicméně zákon nezakazoval. Zákon navrhoval rovněž zavést povinnost akcionářů držících listinné akcie na jméno zřídit si pro účely výplaty dividendy účet u bankovní instituce tak, aby bylo možné ověřit identifikaci akcionáře prováděnou samotnou společností, ale též sledovat tok dividend a jiných peněžitých plnění ve prospěch daného akcionáře. Číslo bankovního účtu se mělo stát povinnou náležitostí seznamu akcionářů a akciová společnost měla mít povinnost tyto údaje poskytnout orgánům činným v trestním řízení za stejných podmínek, jako údaje o akcionáři poskytuje centrální depozitář podle zákona o podnikání o kapitálovém trhu.
 Při přípravě zákona se ministerstvo spravedlnosti inspirovalo příkladem z Rakouska, kde akcie na majitele mohou být vydávány, jsou ale registrovány na akciovém účtu, jehož vlastník je znám.
(Parlamentní listy.cz, 29.5.2012 – autor: tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti)

Nový občanský zákoník
Za působení ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila byl připraven a schválen nový občanský zákoník.  Ministr Pospíšil předkládal normu už Topolánkově vládě, ta ji však nestačila projednat a ke schválení došlo až za působení kabinetu Petra Nečase.
Jednalo se o klíčovou legislativní normu, neboť nahrazovala zákoník doposud platný od roku 1964. Nový zákoník má 3046 paragrafů, ale zároveň ruší 231 jiných právních předpisů. Zákoník přinesl řadu změn. Upuštěno bylo od stávající zvyklosti jako jsou pevné tabulkové částky, které lidé mohou od soudu získat za zdravotní újmy. Podle tvůrců novely by to mělo vést ke zvýšení částek za odškodnění.   V dědickém právu byl rozšířen okruh dědiců, nově bylo umožněno nárok na dědictví něčím podmínit.  Pro ty, kteří nevědomě nakoupili například kradené auto, končí povinnost odškodnit původního majtele. Ta zůstává majiteli obchodu nebo přímo zloději.
Mladistvým nový zákoník má umožnit, aby nabyli svéprávnosti již v 16cti letech, pokud prokážou soběstačnost a nezávislost na rodičích.  Nově bude umožněno adoptovat i dospělého člověka. Občanský zákoník umožní také biologickým rodičům – dárcům embrya – osvojit si dítě odnošené jejich příbuznou, například sestrou nebo matkou. Náhradní mateřství v rodině tak bude poprvé v české historii legální.
Naopak zrušen měl být novým zákoníkem samostatný zákon o rodině, o sdružování občanů, o vlastnictví bytů či velká část obchodního zákoníku.
(Novinky.cz, 26.1.2011 a 18.5.2011)

Návrh na omezení náhubkového zákona
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil navrhl v roce 2010 změkčení tzv. náhubkového zákona. Navrhovaná novela měla umožnit novinářům zveřejnovat informace z trestního řízení v případech, kde veřejný zájem převáží zájem na ochranu soukromí dotčené osoby.  Otázka veřejného zájmu by byla zkoumána v každém konkrétním případě a to soudem. Původní znění tzv. náhubkového zákona odborná veřejnost kritizovala, vyznění bylo příliš široké a zákon byl hodnocen jako značný zásah do svobody projevu.
(E15.cz, 30.12.2010)

Postih právnických osob
V prosinci 2010 zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti svůj návrh zákona umožňujícího za prohřešky (za korupci, organizovaný zločin, hospodářskou kriminalitu a porušování ekologických norem) postihovat i právnické osoby. Trest pro firmu by přitom pochopitelně mohl být doplněn i tradičním stíháním a odsouzením jejích představitelů.
Trestní odpovědnost právnických osob původně navrhoval i projednávaný nový  trestní zákoník, nakonec narazila na odpor ODS.  Při jeho projednávání ovšem nakonec spadla pod stůl, a to i kvůli odporu Pospíšilovy ODS.
(Lidové noviny, 3.12.2010)

Korunní svědek
Ministerstvo spravedlnosti navrhlo zpřísnění trestů za korupci a rozšíření využití tzv. spolupracujícího obviněného. Podle vyjádření ministra Pospíšila by se jednalo prakticky o institut korunního svědka – tedy legální cestu, jak se zločinec vyhne trestu (respektive jeho výkonu) výměnou za svědectví proti svým kolegům.  Občanští demokraté se původně tomuto institutu bránili, později ale souhlasili s pozměněnou podobou. 
(Lidové noviny, 3.12.2010)

Omezení možností „konkurzní šikany“ za cenu zvýšení rizika poškození oprávněného věřitele
V prosinci 2010 informovaly Konkursní noviny o novele chystané ministerstvem spravedlnosti. Ta mířila proti praxi tzv. insolveční šikany, kdy některé firmy či podnikaté podávali na své konkurenty neopodstatněné insolvenční návrhy. Soud byl povinnen návrh přijmout a insolvenční řízení zahájit. Přítomnost firmy v insolvenčním rejstříku, třeba nezaviněná a neopodstatněná, pak mohla poškodit pověst subjektu a vést až k zániku.  Těchto situací evidovalo ministerstvo v řádu stovek případů.  Firma se ale v rejstříku mohla ocitnout, pokud neproplatila fakturu za špatně odvedenou práci, o jejíž uznání se třeba soudila.
Novela ministerstva spravedlnosti proto dávala soudům možnost odmítnout zjevně bezdůvodný insolvenční návrh. „Tam bude spadat například situace, kdy bude zjevné, že výše dluhu je zcela ve zjevném nepoměru s majetkem společnosti,“ komentoval to ministr Jiří Pospíšil. Na iniciátory neoprávněných návrhů na insolvenci by měly navíc čekat poplatky za návrh a pokuty v případě prokázání bezdůvodnosti návrhu.  Další sankcí bude složení paušální částky na náhradu škody. Peníze se věřiteli vrátí, pokud dlužník žalobu na nahrazení škody nepodá.
Vyhlášky ohledně zahájení insolvenčního řízení pak bude muset soud lépe formulovat - bude z nich jasné, kdo návrh podal a kolik peněz po dlužníkovi požaduje.
V případě odmítnutí návrhu z důvodu, že byl podán kvůli poškození společnosti, bude moci soud podle novely uložit navrhovateli až padesátitisícovou pokutu. Další sankcí bude složení paušální částky na náhradu škody. Peníze se věřiteli vrátí, pokud dlužník žalobu na nahrazení škody nepodá.
Jan Procházka z advokátní kanceláře Ambruz & Dark návrh Pospíšilova ministerstva hodnotil. Podle Procházky poplatky nepředstavují větší překážku, lepší formulace vyhlášek o zahájení insolvenčního řízení a odmítání bezdůvodných návrhů hodnotil advokát pozitivně. Oddálení insolvenčního řízení sice může pomoci dlužníkovi, ale v případě oprávněné žádosti může dlužník využít času k poškození věřitelů. Podle Procházky tak novela sice ztíží insolvenční šikanu, ale nezabrání ji docela a navíc zpomalení celého řízení může poškodit oprávněné věřitele.
(Konkursní noviny, 8.12.2010)

Plzeňská práva


Vyškrtnutí z vědecké rady univerzity
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil byl v roce 2011 vyškrtnut z vědecké rady právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. O vyškrtnutí nebyl ani informován. Pospíšil situaci hodnotil tak, že se může jednat o reakci na jeho kritické výroky vůči jejímu vedení.
"Nebylo to na mou žádost. Nikdo mi to neoznámil, nikdo to se mnou nekonzultoval. Je to takové prazvláštní, i z lidského hlediska. Myslím si, že by od pana děkana bylo solidní, aby to těm, které z rady vyškrtne, alespoň sdělil," řekl deníku Právo Pospíšil. Děkan plzeňských práv Květoslav Růžička vyškrtnutí Pospíšila potvrdil, ale důvod rozhodnutí neřekl. "Radu ale budeme doplňovat o další kapacity a počítáme s ním. Chceme ho tam," sdělil Růžička.
"Své rozdílné názory na vedení fakulty jsem vyjádřil tím, že jsem se školou letos na jaře ukončil pracovní poměr. Na druhou stranu nevidím důvod, proč bych jako ministr spravedlnosti nemohl zasedat ve vědecké radě právnické fakulty," podotkl Pospíšil.
(iDnes.cz, 1.10.2011)

Změkčení Pospíšilových pravidel
Nástupce Jiřího Pospíšila ve funkci děkana plzeňské právnické fakulty Květoslav Růžička změkčil přehledná pravidla, která Pospíšil za svého působení nastavil. Šlo například o kreditní systém. Na podzim roku 2010 se ukázalo, že podmínky řada studentů nesplnila. Dopis o ukončení studia dostalo 280 lidí,“  Růžička je hájil: „Pravidla byla změněna během hry. Je otázka, zda měli dotyční dost času, aby mohli splnit povinnosti.“
(Respekt, 1.11.2010)

Pospíšil z krachu fakulty vinil děkana Růžičku
„Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil viní z konce plzeňské právnické fakulty zdejší učitele a někdejšího děkana Květoslava Růžičku. Ten podle něj nevytvořil podmínky pro setrvání proreformních akademiků, kteří ze školy následně odešli.
V roce 2009 se Jiří Pospíšil jako prozatímní děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni pokoušel po aféře s rychlostudenty a plagiátorstvím zachránit plzeňská práva.
Tvrdí, že ji během svého ročního působení postavil na nohy. "Dokonce jsem jí u akreditační komise vrátil rigorózní řízení," říká současný ministr, který kdysi školu vystudoval a několik let na ní i přednášel.“
Pospíšil přitom sám Květoslava Růžičku při svém odchodu na místo děkana doporučil. „Já nemohu za to, že nakonec dělal něco jiného, než sliboval předtím. Sliboval, že bude konsensuální kandidát, který bude pokračovat v reformách. Sliboval, že bude spolupracovat s těmi akademiky, kteří byli proreformní. Což také zpočátku bylo, ale pak nastal obrat a osobní vztahy se zhoršily. Z toho mě nemůžete činit odpovědným, “ komentoval nastalou situaci Pospíšil.
(iHNed.cz,  2.2.2012)


Další



Na toskánských schůzkách se objevil i Pospíšil. Ten odmítá, že by jednal o politice či byznysu, mělo jít o náhodné setkání
Server Aktuálně.cz v srpnu 2008 upozornil, že v kauze toskánské schůzky politiků s lobbisty figuruje i jméno Jiřího Pospíšila. Ten sice nebyl zachycen na toskánských fotografiích, podle informací Aktuálně.cz se však s nimi v Itálii sešel.
Tehdejší exministr Pospíšil navštívil vilu, kterou si pronajal šéf ČEZ Martin Roman. Zde se navíc setkal s Petrem Šikošem, majitelem společnosti Neutrics. S ministrem Pospíšilem se Šikoš znal již z dřívějších jednáních o registru dlužníků. Firma Neutrics získala od Exekutorské komory zakázku na vytvoření registru dlužníků. Poté, co byla firma vybrána, řešil Jiří Pospíšil spory v exekutorské komoře, které vedly k odvolání prezidenta komory Juraje Podkonického. Zakázka firmě Neutrics však zůstala. Server Aktuálně.cz připomněl, že představitelé této společnosti jsou  napojeni na společnosti patřící finanční skupině Appian Group.
Pospíšil nicméně odmítl, že by se v udílení zakázky jakkoli angažoval,  podle svého vyjádření ani jako ministr nemohl již sjednanou zakázku ovlivnit. "S panem Šikošem jsem se viděl párkrát, osobně jsem s ním jednal pouze jednou, transparentně za účasti náměstků," uvedl Pospíšil. "Jeho firma byla vybrána ještě před mým nástupem na ministerstvo. Nemohl jsem tu zakázku zrušit, to by se musel změnit zákon. A komora musela evidenci spustit, protože už bylo po termínu. Tam nebyl žádný jiný zájem."
Pospíšil odmítl, že by se v Toskánsku účastnil jakýchkoli politických jednání:
"V hotelu, kde jsem byl ubytovaný, jsem na golfu potkal pana Topolánka. Stejně tak jsem potkal i pana Romana, který tam hrál golf s panem Šikošem. A pozval nás, ať se u něj zastavíme," řekl Aktuálně.cz bývalý ministr Pospíšil. "Tak jsme se u něj zastavili na zahradě a dali jsme si skleničku vína. Vnímal jsem to jako nevinnou seanci." Pospíšil trval na tom, že setkání s šéfem mocné společnosti ČEZ bylo čistě náhodné. Na poloostrově, kde se setkání odehrálo, se Pospíšil zastavil na čtyři dny v rámci své dovolené po Itálii. Pospíšil odmítl, že by se při setkání jednalo o politice nebo obchodu: . "Garantuji, že nešlo o diskusi související se správou země,“ konstatoval Pospíšil, který dal najevo ochotu ukázat veškeré účty za dovolenou, kterou v Itálii strávil.
(Aktuálně.cz, 6.8.2009)


Pospíšil proti velkým koalicím, v „jeho“ Plzni však vznikla 
„Další místopředseda ODS Jiří Pospíšil říká, že Praha je jakýsi symbol. Že právě z tohoto důvodu by tam velká koalice byla velikou chybou.“ V Plzni, kde byl Pospíšil šéfem regionální organizace avšak velká koalice s ČSSD vznikla. Pospíšil to vysvětloval jako jedinou možnost jak umožnit vládu vítězné ODS.
Lidové noviny se otázaly: Plzeňská ODS měla přece čistě matematicky i jinou možnost. Jak se pak slučuje, když coby člen vedení ODS apelujete třeba na Pražany, aby do velké koalice se sociální demokracií nešli, ale ve vašem městě vesele vznikla a vládne?
Jiří Pospíšil: „U nás byli potenciálními partnery Občané.cz. Všichni v Plzni si velmi dobře pamatují, jak nás v předvolební kampani tvrdě napadali, uráželi a útočili na nás. Jsou to buď lidé, kteří odešli z naší strany, jako pan Pavel Rödl, anebo lidé velmi úzce spjatí s bývalým vedením Unie svobody, jako pan Ludvík Rösch. Občasné.cz navíc krátce po volbách prohlásili, že s ODS do koalice nepůjdou. V komunální politice je to vždy i o osobních vztazích mezi lidmi. A tady se přes to zřejmě ani nebylo možné přenést. Z velké koalice v Plzni nemám radost, ale respektuji ji. Takové uskupení je samozřejmě vždy nouzové řešení. Konkrétně v Plzni však tato nouze nastala a takto může ODS řešit problémy občanů Plzně. Pro stabilní koalici v komunální politice je důležité, jak se chovají konkrétní lidé.“
(Lidové noviny, 6.11.2010 a 5.11.2010)