MENU

Ing. Miloš Zeman

* 28. 9. 1944, Kolín      
Jak je tato rubrika vytvářena?

Leitmotivem je snaha o uvádění podstatných informací do vzájemných souvislostí. Informace jsou řazeny dle chronologického, institucionálního a tematického principu.

Rubrika je
Rubrika není
Nabízíme

SROVNÁNÍ TRANSPARENTNOSTI PREZIDENTSKÝCH KANDIDÁTŮ 


V této rubrice naleznete mimo jiné podrobnosti o...


►Zemanova otevřená kritika režimu před listopadem 1989

► pokus premiéra Zemana v rozporu s předchozími vyjádřeními omezit nezávislost   ČNB

► Zemanova kritika druhého pilíře důchodové reformy, názory na zdanění podle skandinávského modelu
 

► pokus Zemanovy vlády o záchranu IPB

čistka v bezpečnostních útvarech 1999-2000 řízená M. Šloufem. S tím jednal o svých kandidátech na uvolněné funkce i šéf podsvětí František Mrázek

► zakázka Zemanovy vlády za 125 miliard bez výběrového řízení, ČR musela později od nevýhodné smlouvy odstoupit a zaplatila 630 milionů


► spekulace médií o možném propojení Lukoilu, financování SPOZ, zakázky na Letišti Praha a spolupráce Šlouf-Dalík




Spolupracovníci Miloše Zemana



Dva klíčové muže do čela SPOZ našel mezi svými kontakty v byznysu Miroslav Šlouf
Dva nejbližší spolupracovníky Miloše Zemana z vedení Strany práv občanů Zemanovci přivedl do strany kontroverzní lobbista Miroslav Šlouf.  Jedná se o Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého.
Oba působí ve vedení SPOZ a v prezidentské kampani Miloše Zemana mají na starosti její financování. 
Martin Nejedlý, místopředseda Zemanovy strany zodpovědný za financování, se se Šloufem seznámil v byznysu. „Obrátil se na mě Plynostav Pardubice, který stavěl plynovod na Kamčatce a potřeboval tam pomoct. Jako člověk, který se mnou bude za Plynostav jednat, mi byl představen Martin Nejedlý,“ vzpomínal Šlouf.
Nejedlý podnikal deset let v Rusku a spolupracoval i s ropným gigantem Lukoil. Zprostředkovával pro něj dodávky technologií na výstavbu produktovodů, v Česku s Lukoilem založil společnou firmu.
Nejedlý vzpomínal na seznámení se Šloufem takto: „Tehdy jsem se vrátil z Ruska zpět do České republiky. S Mirkem Šloufem, který mě inspiroval svými pohledy na život a dokázal vždy dobře poradit, jsme tenkrát začali sdílet kancelářské prostory. Navíc i on byl v té době na konci jisté části své pracovní kariéry, když se Miloš Zeman nestal prezidentem.“
O předsedovi SPOZ Vratislavu Mynářovi lobbista Šlouf prohlásil: „Potkali jsme se kdysi obchodně. A už asi od roku 2005 jezdíme všichni společně na vodu. “
(Mf Dnes, 21.9.2012; Česká pozice.cz, 21.09.2012)

Zakázka za Lukoil výměnou za podporu pro Topolánkovu vládu? Zeman odmítá
Mf Dnes: „Když už jsme mluvili o Lukoilu, pan Šlouf se nedávno přiznal, že v roce 2007 za Lukoil lobboval u Marka Dalíka, aby vláda souhlasila s tím, že Lukoil bude dodavatelem pro ČSA. A my se můžeme ptát, co za to bylo? Shodou okolností těsně poté, co pánové Melčák a Pohanka podpořili Topolánkovu vládu.“
Miloš Zeman: „V roce 2007 jsem byl už pět let v důchodu na Vysočině. O vystoupení pánů Melčáka a Pohanky z klubu ČSSD jsem se dozvěděl z teletextu, nikdy jsem jim nedoporučoval, aby podpořili Topolánkovu vládu, ale je pravda, že jsem jim doporučil, aby hlasovali pro Václava Klause ve druhém funkčním období.“
(Mf Dnes, 21.9.2012)

Nejedlý odmítl, že by se o zakázku pro Lukoil zasazoval Dalík nebo Topolánek
Na potenciální vliv lobbisty Marka Dalíka v zakázce pro Lukoil se ptaly Martina Nejedlého rovněž Lidové noviny:
LN: Vy se s Dalíkem znáte? Pokud ano, tak jak dlouho a odkud?
Martin Nejedlý: „ Ano, my se známe. Najdeme to někde u sportu, protože Marek Dalík je původem z Brna a my měli hodně společných známých, kteří sportovali. Tam někde vzniklo naše přátelství s markem Dalíkem. Myslím, že to bylo až po mém návratu do České republiky.“
LN: Lukoil Aviation dodává palivo pro Letiště Praha. Navykládaly se o tom legendy. Jedna z nich zní, že na prodloužení vašeho kontraktu měl velký vliv právě Marek Dalík s Miroslavem Šloufem...
 Martin Nejedlý: „Žádný kontrakt se neprodlužoval. Letiště Praha opustil zhruba před čtyřmi lety jeden provider a začal se hledat nový. Když už byl Lukoil v České republice a bylo známo, že aktiva Conoco Philips jsou koupena, hledal se způsob možnosti jak uplatnit naši společnost do jiné formy podnikání. Jako Lukoil jsem přemýšlel, co bychom kromě čerpacích stanic Retail mohli v České republice dělat. Když bylo vypsáno, že se hledá nový provider a věděli jsme že naše matka Lukoil Aviation má svoji činnost ve více, než dvou evropských zemích. Tam žádné výběrové řízení nebylo. Protože to dělá Letiště Praha a to od nás nic nekupuje. Ba naopak, Letiště Praha od nás získává velké měsíční splátky za všechny služby, která nám poskytuje. My jsme tedy v jednom okamžiku vzali balík dokumentů nutných k tomu, abychom získali licenci providera a odevzdali je. Podmínky jsme splnili a Letiště Praha vnímalo vedle toho už jen to, že opravdu velké letecké společnosti nejen v Rusku, ale celosvětově, dali na Letiště Praha dopis, že činnost naší matky Lukoil Aviation je pro ně ve významných evropských městech tak důležitá, že by byli rádi, aby jeden z těch providerů byl Lukoil Aviation. My jsme dostali vyjádření, že splňujeme všechny parametry, které nás opravňují provozovat tuto činnost a tím to s Letištěm Praha končí. To znamená, že žádná smlouva nebyla prodlužována, pan Topolánek, nebo Dalík se nezasazovali, aby bylo něco podepsáno. My až na základě udělení licence providera začali jednat s leteckými společnostmi, zda od nás vůbec budou to palivo chtít. A to už vůbec nebyla otázka státu. Asi jen ČSA. Ale ČSA měla smlouvu se Shell. A kdyby asi naše společnost nenabídla něco, co bylo pro ČSA výhodnější, asi by se nic nestalo. Máme dva velké odběratele: ČSA a Travel Service, kde jsme exkluzivním dodavatelem paliva. Travel Service je vyloženě komerční struktura. Mimo tyto dvě velké společnosti máme ještě dalších asi deset odběratelů, kteří našeho paliva využívají.“
(Lidové noviny, 11.10.2012)

Zeman slibuje, že Šloufa by na Hrad nevzal, kontroverzní lobbista ale vliv neztratil
O aktuálním spojení Miloše Zemana s Miroslavem Šloufem  Mf DNES v září 2012 napsala: „Miloš Zeman tuší, že se nemá Šloufem kvůli jeho velmi problematické minulosti příliš chlubit, a proto už několikrát zdůraznil, že jeho si na Hrad v případě zvolení prezidentem určitě nevezme. Šlouf ale vliv neztratil. „Podařilo se nám dát dohromady partu mladých lidí. Ti to táhnou. Já jsem v pozadí,“ přiznává.“
(Mf Dnes, 21.9.2012)

Hrdlička odmítl, že by za jeho schůzkami se Šloufem byla otázka Zemanovy kandidatury
Kontroverzní politik a podnikatel Tomáš Hrdlička vyloučil, že by za jeho schůzkami s Miroslavem Šloufem byla otázka podpory prezidentské kandidatury Miloše Zemana.
Česká pozice.cz: Prý se v poslední době často scházíte s Miroslavem Šloufem. „Neorchestrujete“ spolu prezidentskou kampaň Miloše Zemana?
Tomáš Hrdlička: „Ne. Známe se a občas se scházíme, ale o prezidentských volbách se nebavíme. Mým favoritem je kandidát ODS Přemysl Sobotka. Navíc Miroslav Šlouf, se kterým se bavím jako s politikem coby předsedou pražské organizace Zemanovců, nedělá na Zemanově kampani.“
(Česká pozice.cz, 17.09.2012)

Za poradce chce Františka Čubu
„"Každý prezidentský kandidát by měl už předem  oznámit, jaké lidi si zvolí za své poradce. A já proto, i když mi tu otázku nikdo nepoložil, říkám, že mým poradcem pro zemědělství byl byl docent, inženýr František Čuba,“ řekl Zeman.
Bývalý předseda JZD Slušovice podle Zemana zaváděl v zemědělské výroby tržní mechanismy už v době socialismu a i dnes má vynikající nápady. Například v takzvané Holešovské zóně v Zlínském kraji, kterou se nedaří obsadit investory, Čuba údajně vymyslel projekt výstavby skleníků, jež by mohly zásobovat zeleninou celou republiku.“
(iDNES.cz, 31.8.2012)



Financování prezidentské kampaně

Miloš Zeman o sponzoringu své kampaně
V rozhovoru pro Mf Dnes Miloš Zeman uvedl, že se nevěnuje finančnímu vedení své kampaně a na otázku jejích nákladů odpověděl, s tím, že netuší, kolik kampaň bude stát.  Nevěděl ani, kdo je největším sponzorem kampaně. Z transparentního účtu vyplývalo, že se jedná o nejmenované občanské sdružení, které přispělo 670 tisíci korunami – Miloš Zeman reagoval s tím, že jde o sdružení Přátele Miloše Zemana.
Mf Dnes: Předseda vaší strany Vratislav Mynář uváděl před měsícem, že kampaň už stála zhruba tři miliony a ještě bude stát kolem dvanácti. Teď máte milion. Kde se dá za dva měsíce sehnat zbytek?
Miloš Zeman: „Jak už jsem řekl, zajišťuje to tým, který už zajišťoval kampaň v roce 2010. Nepochybuji o tom, že zajistí peníze i teď.“
Redaktor Mf Dnes se Zemana otázal, zda při deklarovaném nezájmu o pohyby na transparentním účtu může Zeman odmítat podezření, že na kampaň přispívá ruský Lukoil. Miloš Zeman odpověděl, že v takovém případě by upozornili novináři sledující účet.
Mf Dnes: Jde jen o to, jestli se tam místo Lukoilu neobjeví spíš nějaké to Občanské sdružení v uvozovkách nebo něco podobného. Nezapomínejte, že ještě potřebujete vybrat nějakých jedenáct milionů. Od koho?
Miloš Zeman: „Patrně od těch, kteří nám pošlou veřejně sponzorské dary. A znovu opakuji: v každé společnosti musí existovat dělba práce. Stejně jako vy v redakci nemyjete podlahu a máte na to uklízečku, tak ani já se nezabývám financováním kampaně, protože to neumím.“
Mf Dnes: „Nezlobte se, ale pokud kandidujete v přímé volbě, čekali bychom od vás, že v těchto věcech máte naprostý přehled. Zvlášť když je ve vašem týmu lobbista Miroslav Šlouf, šéfem strany je Vratislav Mynář, jeho kolega z byznysu, a šéfem kampaně je Martin Nejedlý, který má smlouvu s Lukoilem od roku 2007.“
Miloš Zeman: „Mě příliš nezajímá, co byste čekal vy, ale musím vás upozornit, že pan Šlouf není v mém nejbližším týmu.“
Mf Dnes: „Sám nám ale před měsícem potvrdil, že vám stále radí a některé věci zařizuje.“
Miloš Zeman: „Hmm. V každém případě opakuji: na rozdíl od vás zastávám názor, že kandidát na prezidenta má svěřit financování kampaně do rukou lidí, kteří v této věci již jednou uspěli, a zabývat se politickou kampaní.“
Miloš Zeman na otázku ohledně své potenciální ovlivnitelnosti citoval z knihy Kmotr Mrázek z odposlechů bosse podsvětí Františka Mrázka: „Zeman není na peníze, Zemana zajímá jen chleba se sádlem a aby ho lidi měli rádi. Obojí je pravda, i když on říká chleba se sádlem a tři okurky, a já si na chleba se sádlem zásadně dávám cibuli,“ prohlásil Zeman.
(Mf Dnes, 30.10.2012 )

V říjnu na účtu pouhý milion korun
V říjnu 2010 Lidové noviny mapovaly stav transparentních účtů jednotlivých kandidátů prezidentských voleb. Účet Miloše Zemana k 26.10.2012 vykazoval částku 1 039 701 Kč.
(Lidové noviny, 26.10.2012)

Zemanův účet neukazoval finanční transakce, podle mluvčí šlo o technické nesnáze
V září 2012 upozornil server Lidovky.cz na nesrovnalosti na transparentním účtu předvolební kampaně Miloše Zemana.  Přestože kampaní proteklo už několik milionů korun, povinný transparentní účet aktuálně  vykazoval pouhých sto korun.
Zveřejnění všech finančních pohybů na transparentním účtu, jehož zřízení ukládá zákon, slibovala koncem srpna mluvčí Zemanovy kampaně Hana Burianová.  Lidovky.cz v článku z 23. září nicméně konstatovaly, že se tomu tak zatím nestalo. „Přitom Zemanův volební tým již oblepil Česko billboardy, do milionů schránek rozeslal životopis a obráží zemi. Zatím utratil tři miliony korun, celkem prý do kampaně investuje milionů dvanáct,“ dodaly Lidovky.cz.
Proč tedy pohled na Zemanův účet neukazoval vklady ani výběry, natož nějakou hotovost, která by sloužila na pokrytí předvolební kampaně? Mluvčí Burianová tvrdila, že na vina je technika. "V tuto chvíli to ještě není propojené s naším volebním účtem. Nebylo nám řečeno, jakým způsobem tam převést staré převody. Ta stokoruna je počáteční stav, který tam musel být vložen," řekla serveru Lidovky.cz. Vše by mělo být v pořádku maximálně do dvou týdnů, dodaly Lidovky.cz.
(Lidovky.cz, 23.9.2012)

Podpora od Šloufa a Nejedlého
Miroslav Šlouf a Martin Nejedlý výrazně podpořili SPOZ, každý věnoval milion korun.  Mf DNES uvedla, že oba odmítli sdělit, jaké mají z podnikání příjmy. „Daňová přiznání má k dispozici finanční úřad. Tam to všechno je,“ prohlásil Nejedlý.
 „Živí mě to,“ sdělil Šlouf. Za koho a kde lobbuje, odmítl komentovat. „Ale mohu vás ubezpečit, že Lukoil to není. Od nich jsem nikdy neviděl ani rubl,“ dodal. 
(Mf Dnes, 21.9.2012)

Zemanův a Šloufův spolupracovník Nejedlý odmítá vliv Lukoilu na SPOZ a vysvětluje své působení ve společnosti 
LN: Jaký je vůbec mezi oběma firmami vztah. Lidé znalí prostředí říkají, že ve skutečnosti jste zkrátka šéfem české pobočky Lukoil. A že tato firma peníze Zemanovcům dávala, byť třeba ne přímo...
 Martin Nejedlý: „Jasná dezinformace. Toto je přesně důvod, proč jsem na rozhovor přistoupil. Teď vám řeknu přesná fakta, ačkoli chápu, že čtenáři by raději něco, co má rohy a chrlí síru. Pravda je ta, že nejsem žádným šéfem českého Lukoilu, jsem jednatelem jedné dceřinné společnosti, která se jmenuje Lukoil Aviation. Ta dodává letecké palivo pro letecké společnosti. Jsem majitelem čtyřicetiprocentního podílu této společnosti, která má statut s.r.o. Tento čtyřicetiprocentní podíl nevklastním jako Martin Nejedlý, ale vlastní ho společnost Ene Investement, kde jsem předsedou představenstva. Lukoil Aviation je dceřinnou společnostáí Lukoilu a já jsem další dceřinou společností Lukoil Aviation Česká republika. Společnost Lukoil, ten jiný Lukoil, který máte na mysli, sídlí na Radlické. Vznikla ve chvílim, kdy společnost Lukoil nakoupila aktiva od společnosti Conoco Philips. To jsou čerpací stanice Retail. Oni mají svého generálního ředitele a to je šéf Lukoilu, který spravuje veškeré čerpací stanice na území střední Evropy. Já s tím nemám nic společného.
Ani jedna z těchto firem nedala straně SPOZ-Zemanovci nic. Pořád se divím, proč to svazují, protože společnost Lukoil není nijak provázána s politikou, jde dnes o stoprocentně privátní subjekt. Jasně deklaruji, že Lukoil aviation, ani Lukoil, nedaly politické straně ani korunu. Vnímám, že Lukoil k sobě přitahuje spoustu vnímání a Česká republika je skoro pověstná tím, že se vždy kouká na Rusko trošku mezi prsty. Zvlášť, když tyto velké brandové společnosti byly provázány ještě se jménem Miroslava Šloufa, tak se tento kabát ušil. Ale Lukoil opravdu nedal politické straně ani korunu.“
(Lidovky.cz, 11.10.2012)

Příjmy SPOZ 2010-2011
Česká pozice.cz k otázce financování kampaně uvedla: „Nejedlý vylučuje, že by se Lukoil měl jakkoliv podílet na financování Zemanovy volební kampaně. Odkud tedy finance SPOZ plynou? „Za roky 2010 a 2011 strana na darech a členských příspěvcích získala 46 milionů korun. K tomu přičtěme příspěvky od státu, které za čtyřleté období činí zhruba 60 milionů korun. Co se týká prezidentské kampaně Miloše Zemana: prováděcí zákon, který říká, jak má být prezidentská kampaň financována, vstoupí v platnost až 1. října. Veškerá činnost, která byla provedena do tohoto dne, nespadá do nákladů pro prezidentskou kampaň. Zemanovci by však měli zohlednit vynaložené finanční prostředky před 1. říjnem,“ slibuje klíčový muž Zemanovy kampaně.“
(Česká pozice.cz, 21.09.2012)

Zemanova kampaň má stát 12 milionů
Zemanova prezidentská kampaň bude prý stát 12 milionů. Peníze mají přijít od menších sponzorů. Místopředseda SPOZ Martin Nejedlý přislíbil, že se o sponzorech veřejnost dozví.
(Mf Dnes, 21.9.2012)

 


Názory - ekonomika



Zeman: Souhlasím s námitkami Klause proti druhému pilíři penzijní reformy, jsem pro zvýšení pojištění o dvě procenta
Naše peníze.cz: „V poslední době došlo k několika sporným rozhodnutím současného prezidenta ohledně penzijní reformy, kdy nejprve nechal zákony, které tvoří jádro penzijní reformy, projít tím, že jim sice neudělil podpis, ale zároveň je nevrátil sněmovně, ale poté, když došlo k technické novele v letošním roce, tak tuto technickou novelu poslancům vrátil. Jak se na takový krok díváte z pozice kandidáta na prezidenta?“
Miloš Zeman: „Prezident vznesl oprávněné námitky vůči penzijní reformě, zejména vůči jejímu druhému pilíři, a s těmito námitkami souhlasím. Na druhé straně je zapotřebí mít i pozitivní variantu penzijní reformy. Můj návrh, který jsem mnohokrát publikoval, spočívá v tom, aby se důchodové pojištění zvýšilo o dva procentní body.“
Naše peníze.cz: „Svým způsobem druhý pilíř zavádí zvýšení důchodového pojištění o dva procentní body, ale ty budou odvedeny do penzijní společnosti. Myslíte si, že takový způsob navýšení pojistného je nedostatečný?“
Miloš Zeman: „Myslím si, že je především riskantní, a to z toho důvodu, že hrozí riziko vytunelování soukromých penzijních fondů. Konec konců i v zahraničí, kde je přísnější kontrola než u nás, soukromé penzijní fondy někdy zkrachovaly. Vzpomeňte si na Maxwellův penzijní fond, vzpomeňte si na fond Enronu a na další případy.
V zemi, kde zkrachovalo 17 bank, kde zkrachovaly kampeličky a kde byly vytunelovány privatizační fondy, si tohoto rizika musíte být vědom ne dvojnásob, ale desetinásobně.“
(Naše peníze.cz, 30. 10. 2012)

Zeman: Jsem pro vysoké zdanění podle skandinávského modelu
Naše peníze.cz: Navrhoval byste tedy proaktivní podporu investic, a nebo spíše plošné snížení daní?
Miloš Zeman: „Za mé vlády existovaly investiční pobídky a ty zečtyřnásobily příliv přímých zahraničních investic. To zaprvé. Zadruhé jsem proti populistickému snižování daní. Koneckonců země s druhou nejvyšší konkurenceschopností na světě, což je Švédsko, má nejvyšší daňovou zátěž v Evropě. A mimochodem tato země za posledních 10 let dokázala splatit polovinu svého státního dluhu.
Z toho vyplývá, že jsem zastáncem skandinávského modelu, tzn. vysokého zdanění, investice výnosu z tohoto zdanění do investic a nikoli do spotřeby, včetně investic do veřejného sektoru, jako je zdravotnictví, školství, ale také do infrastruktury, do bytové výstavby a obecně do programu, který bych trochu mohl srovnat s roosweltovským New Dealem.“
(Naše peníze.cz, 30. 10. 2012)

Výběr členů rady ČNB
Mf Dnes.cz: Jak byste při výběru členů bankovní rady postupoval nyní?
Miloš Zeman: „Podle mě by bylo dobré namíchat bankovní radu půl na půl ze zástupců dvou relevantních ekonomických škol, tedy keynesiánců a monetaristů. ČNB má ze zákona hlídat cenovou stabilitu. Znamenalo by to, že by se tento cíl měl rozšířit na hospodářský růst, zaměstnanost. Například v Německu je definována povinnost dbát nejen o měnovou stabilitu, ale i hospodářský růst. Mix keynesiánců a neoliberálů by zajistil, že by ČNB hlídala oba tyto cíle zároveň. Je to sice obtížnější, ale lze to zvládnout. Pokud banka udržuje cenovou stabilitu, vůbec to nevylučuje, že může intervencemi ovlivňovat kurz koruny, aby ulevila exportérům“
(Mf DNES, 30. 10. 2012)

Pro odchod Řecka z eurozóny
„Miloš Zeman v Otázkách Václava Moravce reagoval, že řecká krize je jen záminkou pro další zvyšování DPH. Nejlepším řešením by podle něj bylo, kdyby Řecko z eurozóny odešlo.
"Kdyby se realizoval ten radikální scénář, to znamená, Řecko by odešlo z eurozóny, tak právě proto, že se jedná o malou zemi, tak by to mohl být výstražný příklad pro země ostatní," míní Zeman.“
(iDNES.cz, 26.6.2011)

 

 

Názory - další 

 

Izrael by měl vstoupit do NATO
"Členem Severoatlantické aliance by měl být Izrael, tím by NATO prokázalo, že chce skutečně bojovat proti islámskému terorismu, řekl bývalý premiér Miloš Zeman v Otázkách Václava Moravce v ČT. V islámském terorismu a fundamentalismu Zeman vidí největší hrozbu současnosti," informoval server Novinky.cz.
(Novinky.cz, 8.3.2010)

Mantinely pro výplatu sociálních dávek
"Podmínkou výplaty sociálních dávek je u nezaměstnaných jejich účast na veřejně prospěšných prací a u více členných rodin řádná výchva dětí," odpověděl Miloš Zeman dotaz čtenáře, jaké mají být mantinely pro výplatu sociálních dávek.
(Novinky.cz, 8.3.2010)

Pro změnu volebního systému

Miloš Zeman se na schůzce s prezidentem Václavem Klausem vyslovil pro změnu volebního systému:
"Nejzajímavější část diskuse, kde jsme se výrazně shodli, se týkala právě potřeby změny volebního systému, protože bez této změny zde budou stále generovány velmi slabé vlády, které budou spíše předmětem útrpnosti než obdivu," řekl Zeman.
(Aktuálně.cz, 26.1.2010)

Změna názoru na kandidaturu ve volbách

Miloš Zeman dal najevo, že nezamýšlí kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny. Svůj názor později změnil. Jedním z důvodů měl být i výrok Jiřího Paroubka, který Zemanovo původní odhodlání nekandidovat označil za zbabělost. Zeman poté ohlásil kandidaturu přímo v Ústeckém kraji, kde kandiduje rovněž Paroubek.
(iHNed.cz, 31. 12. 2009)

Za rekordní schodek může i ČSSD
Za rekordní rozpočtový schodek roku 2010 nemůže podle předsedy SPO Miloše Zemana jen současné hospodaření státu či ekonomická krize. Zeman klade vinu i ČSSD a to v období, kdy stál v čele vlády jeho nástupce Vladimír Špidla.
"Začalo to zhruba před šesti lety, kdy v roce 2003 deficit vzrostl ze 46 miliard na 113 miliard. Přitom to bylo v době začínající konjunktury. Tady se stal doslova ekonomický zločin. Nebo něco horšího než zločin - pitomost," řekl Rádiu Česko Zeman.
(iHNed.cz, 1.12.2009)



Spolupracovníci Miloše Zemana 2

 

Šéf Zemanových poradců Šlouf se scházel s bossem podsvětí Mrázkem na Úřadu vlády. Podle odposlechů se Mrázek snažil nominovat lidi do vedení protikorupční policie a BIS. Šlouf prý tehdy nevěděl, že Mrázek je zločinec. Zeman odmítl, že by o schůzkách věděl
Pravou rukou Miloše Zemana v politice byl kontroverzní lobbista Miroslav Šlouf, jehož politická kariéra se zčásti odehrála již za předlistopadového režimu.  Šlouf byl svého času nejmladší předseda Národního výboru v ČSSR a vysokým funkcionářem SSM.  V polovině devadesátých let se stal poradcem Miloše Zemana.
„Ze Zemana a Šloufa vznikla dokonalá dvojice: brilantní a pohotový rétor a k němu schopný, pragmatický organizátor s dlouhou pamětí a ještě delším seznamem kontaktů v politice i novodobém kapitalistickém byznysu. A taky vznikl Zemák, autobus, se kterým Miloš Zeman objel před volbami v roce 1996 a 1998 celou republiku. A Miroslav Šlouf s ním,“ napsal server iHNed.cz.
Magazín Týden Šloufa popsal jako „spojku zavražděného bosse podsvětí Františka Mrázka na socvládu.“  O kontaktech Františka Mrázka na Miroslava Šloufa psal například i server Aktuálně.cz.
Server iDNES.cz přetiskl některé z policejních odposlechů z hovorů Šlouf-Mrázek. Podle iDNES.cz se Mrázek snažil přes Šloufa pokoušel  prosadit své zájmy ve státních zakázkách nebo nominovat své kandidáty do vysokých pozic ve státní správě. Mrázek podle odposlechů navrhoval Šloufovi dokonce i jména šéfů protikorupční policie a BIS.
Z odposlechu 3.12.1999:
Mrázek: "Mirku, uvidíme se v pondělí. Už mám všechno nachystané. Mám postavené dobré tváře."
Šlouf: "Až zjistím, že se hodně shodují, tak hned začnu konat. Čím dřív, tím líp."
Mrázek: "Mám dobrýho kormidelníka na ten úřad na tři písmena (BIS - tajná služba)."
Šlouf: "Tam je ten tlak zatím menší, ale i tak je to výborný. Na ty čtyři písmena (SPOK – protikorupční policie) je větší zájem. Myslím ty čtyři písmena, tu ekonomiku."
Mrázek: "Tak to je super tvář. Míra (Šlouf) bude spokojen."
iDNES.cz uvedl, že konkrétní jména navrhovaná Mrázkem známá nejsou, protože klíčové věci nebyly řešeny po telefonu, ale až při osobním setkání.
Miroslav Šlouf uvedl, že tehdy neměl povědomí o zločineckých aktivitách Františka Mrázka. Miloš Zeman dal najevo, že o schůzkách Šlouf-Mrázek netušil.
(iHNed.cz, 30.10.2009; Týden.cz, 19.10.2009; Aktuálně.cz, 23.3.2010;
iDNES.cz, 5.11.2007)


Ruský Lukoil financuje Miloše Zemana a využívá poradenství Šloufa
Miroslav Šlouf bývá médii spojován s ruskou naftařskou společností Lukoil. Ta bývá považováná za jednu z pák, pomocí níž si Moskva udržuje vliv v České republice. Server Aktuálně.cz k tomu uvedl: „Česká pobočka ruského kolosu si totiž pronajímá kanceláře právě od Miroslava Šloufa. Ten sám přiznává, že Lukoilu radí. Šéf českého zastoupení naftařského gigantu současně financuje snahu Miloše Zemana vrátit se do poslanecké sněmovny.“
Miloš Zeman odmítl, že by jeho strana SPOZ byla sponzorována ruskou společnosti Lukoil či stranou ODS:
"Od Lukoilu, ani od ODS jsme nedostali ani korunu. Nenechte se mýlit pomluvami našich politických konkurentů," uvedl Zeman.
(Aktuálně.cz, 26.1.2010; Novinky.cz, 8.3.2010)

Nynější Zemanův spolupracovník volal v listopadu 1989 coby armádní důstojník po obnovení pořádku
Bývalý vysoký důstojník ČSLA Zdeněk Zbytek, který se angažuje ve straně SPOZ, a kterého server Aktuálně.cz označil za přítele Miloše Zemana, vyzval v listopadu 1989 na sjezdu rolníků, aby byly vzati k odpovědnosti ti, jež podle jeho slov „veřejně hanobili hlavu státu a vrchního velitele ozbrojených sil“ (prezidenta Gustava Husáka). Velitel tankové divize Zbytek také slíbil, že se armáda nezpronevěří pracujícímu lidu a naopak jej bude plně podporovat.
Zbytek ovšem popírá, že by naznačoval připravenost tankových jednotek  vyrazit do Prahy. : "Nic takového jsem neřekl...Celé to byla pouze reakce na informace, které se objevily v novinách a v rádiu, že tanky naší divize jsou v lesích u Berouna a jsou připraveny zasáhnout proti Praze. Přitom to nebyla pravda, byli jsme v kasárnách," řekl Zbytek pro týdeník Ekonom.
"My, ta dělnická třída v armádě, jsme sem dnes v noci přijeli do Prahy sami, nikdo nás k tomu z našich nadřízených nevyzýval, prostě jsme cítili svoji povinnost obránců této vlasti, tlumočit naše názory, postoje a stanoviska drtivé většiny příslušníků Československé lidové armády," řekl Zbytek na úvod svého vystoupení, ve kterém požádal vládu ČSSR, aby prosadila respektování tehdejších zákonů. .
„Zbytek dnes patří mezi milionáře s excelentními kontakty na Rusko. Kvůli tomu jej také od devadesátých let sleduje BIS a letos jeho jméno dokonce zmínila v tajné části své výroční zprávy,“napsal server Aktuálně.cz.
Celý článek a videozáznam vystoupení Zdeňka Zbytka v listopadu 1989 zde 
(Aktuálně.cz, 1.12.2009)


Z výroků Miloše Zemana



Zemanovy výroky o kandidatuře na funkci prezidenta ČR
V roce 2006 Miloš Zeman prohlásil v pořadu Otázky Václava Moravce, že nebude kandidovat při prezidentské volbě v roce 2008. V květnu 2008 Zeman připustil, že by do volebního klání jít mohl, ale podmíňoval svou kandidaturu přímou volbou hlavy státu a širokou politickou podporou. Zároveň dodal, že  se o takovou podporu neuchází a nevidí v tomto směru žádnou velkou iniciativu.
(ČTK, 12.3.2006 a 31.5.2008)

Poslanci SNS byli spíše pacienti psychiatrie
O poslancích ze Slovenské národní strany Miloš Zeman prohlásil: „Zažil jsem poslance SNS ještě ve Federálním shromáždění. Byli to spíše pacienti psychiatrické léčebny než poslanci.“
(Sme.sk, 27. 11. 2008)

Zeman: Novináře dělím na prostitutky a sebevědomé hlupáky
"Novináře dělím do dvou skupin. Tou první skupinou jsou normalizační komunistická práčata. Tento typ pokládám za novinářské prostitutky a hluboce jimi pohrdám. A pak je druhý typ novinářů. A to nejsou jen hlupáci, to jsou sebevědomí hlupáci, kteří píší o všem a nerozumějí ničemu. A tito hlupáci spolu s novinářskými kurvičkami vytvářejí mediální prostředí v této zemi."
(MF Dnes, 12. 6. 2002)

Mezinárodní skandál nad výrokem o Jásiru Arafatovi
Výrok, v němž  měl český premiér Miloš Zeman v rozhovoru s izraelskými novináři přirovnat  palestinského předáka Jásira Arafata k Adolfu Hitlerovi, vzbudil mezinárodní skandál. Zeman výrok dementoval s tím, že jej zčásti zkreslili novináři a zčásti zavinil on sám svou neobratnou angličtinou a některými zavádějícími výrazy.
(ČTK, 19.2.2002)

Vláda sebevrahů:
„Kromě toho si uvědomuji, že být premiérem v této době je svým způsobem druh politické sebevraždy, protože státní kasa je prázdná, životní úroveň měřeno reálnými mzdami klesá, nezaměstnanost narůstá, ekonomická výkonnost měřeno hrubým domácím produktem rovněž klesá. Takže do této vlády může jít pouze člověk, kterému nezáleží na jeho osobní popularitě,“ uvedl Miloš Zeman v souvislosti s nástupem do funkce premiéra.
(MF Dnes, 17.07.1998)

Kritika prezidenta Havla
Miloš Zeman regaoval na kritiku Václava Havla, kterou prezident vznesl vůči ČSSD zejména v souvislosti s požadavkem sociálních demokratů na vyhlášení referenda ke vstupu do NATO:
"Jak víte, pam prezident prošel ve druhém kole a prošel o jeden hlas. Mimochodem byl to můj hlas, protože já jsem pana prezidenta volil, ale kdybych já byl do nějaké funkce zvolen až ve druhém kole a o pouhý jeden hlas,choval bych se patrně velmi skromně".
(ČTK, 9.3.1998)

 Legalizovat prostituci
V roce 1998 se Miloš Zeman vyslovil pro legalizaci prostituce:
"Je to jediný možný postup. Prostituce je de facto povolená. Zakázat ji nejde, to je nereálné. Jde ji však omezit. Prostitutky by měly být jen ve veřejných domech a pod lékařským dohledem," prohlásil Zeman na setkání s občany v Ústí nad Labem.
(ČTK/MF Dnes, 26.02.1998)

Proti malým stranám
Politické strany, které tehdy nově vznikaly – Unie svobody,  Strana konzervativní smlouvy a Politický klub – označil Miloš Zeman za odpakový koš české politiky.
(ČTK, 14.1.1998)

Zeman: Pilip je nejhloupější ministr vlády
Šéf opoziční ČSSD Miloš Zeman označil ministra Pilipa za "nejhloupějšího ministra české vlády".
(ČTK, 28.8.1997)

Spálená země
Miloš Zeman označil soubor opatření k oživení hospodářského růstu připravený vládou Václava Klause za "smrtící koktejl", který zanechává Českou republiku v "podmínkách spálené země".
(ČTK, duben 1997)

Kuponová privatizace nevytvořia vlastníky, jen rozkrádání
"Podle Zemana kupónová privatizace nevytvořila vlastníky,umožnila pouze ohromné rozkrádání a vznik ekonomických mafií. Již počátkem 90.let Zeman ji několikrát označil za podvod století."
(ČTK, 31.3.1995)
 Vztahy v ČSSD:

Odchod z ČSSD kvůli žalobě v  tzv.  kauze Altner
Miloš Zeman opustil ČSSD podle svého vyjádření poté, co se údajně dozvěděl, že žalobu na jeho osobu v kauze nevýhodné smlouvy ČSSD s advokátem Altnerem, inicioval předseda ČSSD Jiří Paroubek. Ten takový krok popřel a uvedl, že Zeman usiluje negativně ovlivnit blížící se sjezd strany. (ČTK, 21.3.2007)

Předsedou ČSSD Škromacha
V lednu 2007 Miloš Zeman vyjádřil názor, že by v čele ČSSD viděl raději Zdeňka Škromacha než Jiřího Paroubka:
(Aktuálně.cz, 12.1.2007)

Kritika Zemanových vzkazů z Vysočiny
„Vzkazy Miloše Zemana, kterými opakovaně prostřednictvím médií útočil na vedení ČSSD, začaly vadit i jeho skalním příznivcům. Vlivní sociální demokraté soudí, že jeho výroky svědčí o tom, že Zeman svůj loňský odchod z politiky nemyslel vážně. Bývalý předseda by své názory měl říkat stranickým kolegům přímo, ne je vzkazovat na dálku z chalupy na Vysočině, tvrdí Zemanovi příznivci i kritici.“
(ČTK, 5.3.2003)

Zeman kritizuje Zaorálka a Krause
V březnu 2000 informovala MF Dnes o ostré kritice Miloše Zemana na adresu sociálnědemokratických poslanců Lubomíra Zaorálka a Michala Krause:
„Premiér Miloš Zeman rozšířil okruh svých nepřátel uvnitř sociální demokracie. Na "index" se dostali donedávna loajální poslanci Lubomír Zaorálek a Michal Kraus. Ocitli se tak vedle bývalého místopředsedy Karla Machovce, odstupující místopředsedkyně Petry Buzkové a exposlance Jozefa Wagnera, se kterými se Zeman z různých důvodů "rozešel" už před časem, “ napsala MF Dnes.
Miloš Zeman prohlásil: „Je snadné odlišit zbabělce, hlupáky nebo vyžírky od těch, kdo pro stranu poctivě pracují. Dělící čára našich demokratických sporů neprobíhá mezi různými názory, ale mezi těmi, kdo pracují, a kdo pouze kritizují práci druhých. Jinými slovy, potřebujeme více Špidlů a Mertlíků a méně Krausů a Zaorálků.“
Zaorálek s Krausem kritizovali Zemanův politický styl – například odvolání čtyř ministrů, kteří byli do poslední chvíle ujišťováni, že se jich rekonstrukce kabinetu netýká, slovní urážky novinářů, spojenectví s lobbistou Miroslavem Šloufem či obvinění exministra Josefa Zielenience ze smluv s novináři bez předložení důkazů.
MF Dnes ocitovala slova Michala Krause: „Pan premiér používá metody, které podle mě do slušné politiky nepatří. Spor mezi námi není o programu, ale o tom, jak premiér přistupuje ke svým spolupracovníkům, k novinářům, obecně k těm, kteří jej kritizují. Pan premiér propadl jakémusi sebeklamu, že nemůže být kritizován a už vůbec ne z vlastních řad.“
(MF Dnes, 22.03.2000)

Proti Machovcovi
V roce 1996 Miloš Zeman v souvislosti s vnitrostranickým problémem čtyř odlišně hlasujících sociálnědemokratických poslanců vystoupil proti místopředsedovi ČSSD Karlu Machovcovi, který patřil mezi tyto poslance. Zeman podmínil své setrvání ve funkci předsedy strany (po jarním sjezdu) nezvolením Machovce do funkce místopředsedy.
(ČTK, 18.10.1996)

Vyloučení Wagnera a Teplíka
V roce 1996 se Miloš Zeman angažoval za vyloučení poslanců Wagnera a Teplíka z ČSSD.
(ČTK, podzim 1996)

Zvolen předsedou se slibem jít vládě po krku
Miloš Zeman byl v roce 1993 zvolen předsedou ČSSD. Jakožto člen "radikálního proudu" Zeman před volbou sliboval "jít vládě po krku".
(ČTK, 1993)

 


Premiér ČR:


VLÁDNEME NERUŠIT
 
(ČT 2, 
22. 11. 2007) 


Čistka v bezpečnostních útvarech

Miloš Zeman požadoval razantní změny v oblasti útvarů proti vyšetřování korupce z důvodů jejich údajné neefektivity.
Z čela Služby pro odhalování korupce byl odvolán plukovník Evžen Šírek, který na počátku roku 1999 prošetřoval podezření, že v centrále ČSSD došlo k daňovým únikům. V průběhu šetření byl Šírek obviněn z prozrazení přísně tajných dat. V lednu 2003 Vrchní soud konstatoval, že Šírek byl nevinen.
Podezření z daňových úniků nebylo nikdy dořešeno.
Václav Havel uvedl, že čistku v protikorupčních útvarech řídil Miroslav Šlouf, poradce Miloše Zemana.
Novinář Erik Tabery účast Šloufa potvrdil s tím, že tuto informaci získal od tehdejšího ministra vnitra Václava Grulicha. Podle Grulicha měl Šlouf ovlivňovat jmenování konkrétních lidí do řídících funkcí.
Z nejvyšších funkcionářů bezpečnostních složek byli během několika měsíců odvoláni - šéf SPOK Evžen Šírek, ředitel BIS Karel Vulterin, ředitel NBÚ Pavel Kolář, ředitel útvaru proti praní špinavých peněz Stanislav Kosík ale například také tajný agent BIS tehdy vyšetřující některé lidi z ČSSD Roman Hrubant.
(ČT, 22.11.2007)

Možné opakování Opoziční smlouvy
Miloš Zeman v roce 1999 nevyloučil opakování Opoziční smouvy i po roce 2002.
(ČT, 22.11.2007)

Pokus o prosazení vlivu velkých stran na úkor malých
ČSSD  a ODS spolu po roce fungující opoziční dohody připravovaly změnu volebního zákona. Novinář Erik Tabery komentoval tento návrh s tím, že ač byl připravován pod hlavičkou poměrného systému, ve skutečnosti vytvářel podmínky dokonce přísnější než klasický většinový systém. 
Česká televize uvedla, že tímto systémem by si ve volbách v roce 1998 polepšila ČSSD ze 74 získaných křesel na 100 a ODS z 63 na 88. Menší strany by pak místo celkem 63 křesel měly jen 12 poslanců.
Ústavní soud některé paragrafy novely označil za protiústavní.
(ČT, 22.11.2007)

Předražená dálnice D47
Miloš Zeman se zasadil o stavbu dálnice D47. Původně měla být investorem Evropská investiční banka. Podmínky projektu začaly být později měněny, podle novináře Erika Taberyho ve prospěch jediné firmy napojené na osobnosti z ČSSD. Premiér Zeman se rozhodl bez výběrového řízení pro firmu Housing and Construction. Ta měla dálnici postavit za 125, potažmo 200 miliard korun. Vláda Miloše Zemana v té době měla nabídky dalších firem ve výši pouhé pětiny této sumy. Kritika nevýhodnosti tohoto projektu zazněla jak ze strany Evropské unie tak tehdejšího ministra dopravy. EU odmítla projekt spolufinancovat.
(ČT, 22.11.2007)

Tabery: Pro korupci vytvořil Miloš Zeman a Václav Klaus ideální prostředí
Kauzu v níž generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba (při jehož zatýkání bylo nalezeno v igelitových taškách 27 miliónů korun) plánoval vraždu novinářky Sabiny Slonkové, komentoval novinář Erik Tabery takto:
„Tady hrozilo skutečně, že tu vznikne jakýsi paralerní stát, kde ta moc už nebude v parlamentu a ve vládě, ale ta moc bude u lidí, kteří se pohybují za tou zdí, za tou plentou..mimo dosah veřejnosti a mimo volby. Byl to úplně nejhorší moment Opoziční smlouvy, který Miloš Zeman ani Václav Klaus neplánovali, ale vytvořili tomu ideální prostředí.“  
(ČT, 22.11.2007)

Zeman si za nucenou správou stojí
Miloš Zeman i po londýnské arbitráži, v níž ČR prohrála s bankou Nomura spor o to, zda česká strana dostatečně ochránila japonskou investici, zachovával názor, že uvalení nucené správy na banku IPB byl správným krokem.
Více podrobností zde
(iHNed.cz, 19.3.2006)

Nejasný sponzor ministrovy firmy? Není to můj problém, říká předseda vlády
MF Dnes v říjnu 2000 informovala o nezájmu Miloše Zemana nad utajovaným sponzorem společnosti spoluvlastněné mimo jiné ministrem svého kabinetu Petrem Lachnitem:
„Bezmocnost vedení strany se nejsilněji projevila na případu firmy Alfa Horizont, kterou vlastní pět sociálních demokratů ze severní Moravy. Ti totiž stále tají, kdo jejich aktivity sponzoroval. Když se šéf pražského regionu Karel Šplíchal na posledním zasedání předsednictva pídil po jménu mecenáše, jeden ze společníků firmy - ministr a místopředseda strany Lachnit - ho odbyl stejně jako novináře. A nikdo neměl sílu ho přinutit, aby odkryl karty. "Prostě mi to nevysvětlil. Tím to skončilo. To je ale přesně ta věc, která nám škodí," řekl Šplíchal.
 Zeman nad problémem Alfa Horizontu mávl rukou ("Není to můj problém. Je to problém severomoravské organizace ČSSD.") a v nejužším vedení ČSSD není nikdo, komu by podobný případ stál za konflikt s předsedou,“ napsala MF Dnes.
(MF Dnes, 05.10.2000)

2000: Naprostá většina poradců Miloše Zemana pochází se sekretariátů KSČ či SSM
O poradcích Miloše Zemana server iDnes.cz napsal:
„Naprostá většina poradců premiéra Miloše Zemana pracovala dříve na sekretariátech okresních výborů komunistické strany nebo Socialistického svazu mládeže, absolvovala Vysokou školu politickou při ÚV KSČ či v minulých letech podnikala společně se šéfem Zemanových poradců Miroslavem Šloufem.“
Více o jednotlivých osobách poradců – zde
(iDnes.cz, 12.4.2000)

Skandály některých poradců Miloše Zemana
Miloš Zeman se dostal do mediální pozornosti v souvislosti s výběrem svých poradců. Premiér Zeman ani šéf Zemanových poradců Miroslav Šlouf odmítali novinářům zveřejnit identitu poradců. "Smiřte se s tím, že ne každá informace vám musí být poskytnuta," říkal podle MF Dnes Zeman novinářům. Nakonec byl po nátlaku ze strany médií i některých politiků ČSSD seznam zveřejněn, nicméně bez určení, jaký poradce patří k jakému oboru. Podle MF Dnes tak u některých soukromých podnikatelů nešlo vyloučit střet zájmů.
MF Dnes k problematickým poradcům dále uvedla:
„S jednotlivými osobami ze seznamu se pak veřejnost i lidé ze sociální demokracie seznamovali prostřednictvím jejich skandálů. Nejprve tedy byla řeč o poradci Ladislavu Novotném, který se pro neshody s manželkou před svým advokátem zastřelil.
 Posléze o sobě "dal vědět" jeho jmenovec, Jaroslav Novotný, který - jak se ukázalo - vydíral bývalého ředitele štiřínského zámku Václava Hrubého. Telefonické nahrávky rozhovorů jej usvědčily, že po Hrubém nevybíravým způsobem žádal vyrobení důkazů pro premiérovo tvrzení, že exministr zahraničí Josef Zieleniec korumpoval novináře.
Hrubý měl dosvědčit, že se tak dělo právě na štiřínském zámku. Když Hrubý nahrávky zveřejnil, nezbylo Zemanovi než Novotného propustit.
Jako "problémová" osoba ve sboru poradců se nyní ukázal i Libor Trubelík, který má tým opustit. Proč? O tom lze jen spekulovat. Z neoficiálních informací vyplývá, že Zeman měl k dispozici informace o tom, že Trubelík pracoval ve vedení zkrachovalé Pojišťovny Morava a jeho firma VITO dostala minimálně jednu podezřelou zakázku právě od pojišťovny.
Nedávno vyšlo najevo, že jako externí poradce premiéra nastoupil sesazený šéf severomoravské policejní zásahové jednotky Vladimír Ustyanovič, který byl obviněn ze zneužití pravomocí a jiných nezákonných praktik. Ačkoliv bylo nakonec stíhání zastaveno pro nedostatek důkazů, policie Ustyanoviče přesto propustila.“
(MF Dnes, 31.03.2000)

Kauza Olovo

V roce 2000 vyšly najevo zprávy o připravovaném dokumentu, který měl kompromitovat představitelku ČSSD Petru Buzkovou. Ta byla známá svou kontroverzí vůči předsedovi strany Miloši Zemanovi. Dokument nazvaný Olovo (podle iniciál jména Petry Buzkové) měl údajně vzniknout v kruhu poradců předsedy vlády Zemana.
Miloš Zeman na zprávy reagoval prohlášením, že dokument určitě nevznikl na Úřadu vlády, ale vymyslela si jej MF Dnes.
Při následném policejním vyšetřování vypověděl Zdeněk Šarapatka, jeden z poradců Miloše Zemana, že dokument Olovo vznikl u dalšího z poradců a Śloufova úzkého spolupracovníka Vratislava Šímy.
Zeman naopak naznačil, že autorem by mohl být sám Šarapatka:
"Základním faktem je, že před dvěma měsíci jsem dostal neoficiální informaci, že autorem tohoto materiálu je pan Zdeněk Šarapatka, který ho nabízel i různým novinám. Pozval jsem si proto pana Šarapatku a ten mi na zdraví své maminky přísahal, že nic takového není pravda," prohlásil Zeman.
"To, co řekl, je neuvěřitelné. Není to pravda. Dávám výpověď, protože nemůžu pracovat pro člověka, který nemluví pravdu,"reagoval na Zemanova slova Šarapatka. 
Miloš Zeman uvedl, že neví, kdo se skutečně provinil: „Protože nejsem vyšetřovatel, těžko mohu rozhodnout, jestli je pan Šarapatka nevinný a sám se snaží vypátrat viníka, anebo jestli se snaží přenést vinu na někoho jiného."
Vratislav Šíma se k celé záležitosti odmítl vyjádřit.
"V celé věci probíhají dvě vyšetřování, jedno na základě trestního oznámení Petry Buzkové a druhé na základě trestního oznámení Úřadu vlády, a já počkám na výsledky tohoto vyšetřování. Pokud by se prokázalo, že kdokoli, opakuji kdokoli, z Úřadu vlády se něčeho tak podlého dopustil, bude samozřejmě hned vyhozen," prohlásil Zeman.
(MF Dnes, 22.08.2000 )
 
Zeman nepodpořil myšlenku na omezení nezávislosti ČNB, v roce 1999 se o ní pokusil
V roce 1998 vydala Finanční komise ČSSD v čele s Ivo Svobodou prohlášení, v němž uvedla, že je potřebné omezit nezávislost centrální banky a učinit ji závislou na vládě v otázce inflační politiky. Určení inflačního cíle přitom je společně s nezávislým jmenováním představitelů banky základem její nezávislosti na vládě.  Národohospodářská komise ČSSD vedená Pavlem Mertlíkem a také předseda strany Miloš Zeman tento názor nepodpořili. Mertlík konstatoval, že inflační politiku je nutno s ČNB diskutovat, nikoli přikazovat. Miloš Zeman uvedl že o textu Finanční komise nevěděl a že se Svobodou hovořil a byl jím ujištěn, že žádný podobný materiál nebyl oficiálně přijat.
"Předsednictvo strany, které je jediným kompetentním orgánem, neprojednávalo a již vůbec neschválilo žádný materiál, který by žádal podřízení ČNB vlivu vlády," prohlásil Zeman.
Hospodářské noviny napsaly: "Snaha okleštit nezávislost centrální banky vyvolala nejen odpor ekonomů, ale notně překvapila také samotného předsedu sociální demokracie Miloše Zemana. Ten včera prohlásil, že nikdy nechtěl, aby ČNB byla podřízena vládnímu kabinetu. Podle Zemana je pouze nutné, aby se zlepšila koordinace kroků vlády a centrální banky tak, "aby si nedělaly naschvály". S tím naprosto souhlasí i nezávislí ekonomové. "
ČSSD  a ODS spolu po roce fungující opoziční dohody připravovaly novelu zákona o České národní bance. Navrhovaná novela měla omezit nezávislost ČNB tím, že by její vedení navrhovala vláda a o polovině rozpočtu rozhodovali poslanci. Guvernéra banky by směl prezident podle novely vybírat pouze z kandidátů navržených vládou.
Václav Havel podal ústavní stížnost proti této novele, které Ústavní soud vyhověl.
(MF Dnes, 26.05.1998 a ČT, 22.11.2007; HN,26.5.1998)

 

 

Jednání o vzniku vlády



Vláda neohrožená hlasováním o nedůvěře
Článek VI Opoziční smlouvy:
"Výše jmenované strany se zavazují, že v průběhu volebního období Poslanecké sněmovny žádná z nich nevyvolá hlasování o nedůvěře vládě ani nevyužijí ústavních možností vedoucích k rozpuštění Poslanecké sněmovny, a budou-li takové návrhy předložené jiným politickým subjektem, nepodpoří je hlasováním.
V případě hlasování o jednotlivých zákonech (včetně rozpočtu) nejsou výše jmenované strany nijak vázány."
(ČT, 22.11.2007)

Opoziční smlouva
Vznik menšinové vlády ČSSD byl umožněn uzavřením tzv. opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD. Smlouva se od počátku stala terčem kritiky  lidovců, Unie svobody i prezidenta Václava Havla. Smlouvu prověřoval Ústavní soud kvůli podezření občana z omezování politické soutěže. Soud ji nakonec neshledal neústavní.
Za protiústavní označil smlouvu tehdejší lidovecký předseda Josef Lux. "Rozdíl je jen v tom, že v komunistické ústavě byla vedoucí úloha jedné strany, dnes vedoucí úlohu uplatňují strany dvě," prohlásil o smlouvě předsea US Jan Ruml.
(MF Dnes, 04.09.1998)

Josef Lux premiérem?
Podle svých slov nabízel Miloš Zeman v určité fázi povolebních vyjednávání funkci premiéra případné koaliční vlády Josefu Luxovi.
(MF Dnes, 17.07.1998 a 03.07.1998)

Duben: Nebudu předseda, pokud bude ČSSD s US ve vládě
Srpen: Jednání s US o vzniku společné vlády
MF Dnes informovala o vývoji povolebních jednání:
„Možnost sestavit vládu ze sociálních demokratů, lidovců a členů Unie svobody, která by měla v Poslanecké sněmovně podporu většiny poslanců, včera padla. Předseda ČSSD Miloš Zeman kvůli této variantě dokázal popřít, co dosud říkal, tedy že by s unií nikdy do vlády nevkročil. Nabídl jí dokonce i právo veta a chtěl se vzdát křesla premiéra ve prospěch šéfa lidovců Josefa Luxe.“
 Unie Svobody možnost koaliční vlády vyloučila s tím, že program ČSSD považuje za neslučitelný se svým.
Ještě v červnu 1998 Miloš Zeman potvrdil pro MF Dnes svůj původní dubnový výrok vylučující spolupráci s Unií Svobody:
„Chtěl bych vás upozornit, že jsme použili výrazu koalovala s Unií svobody. To znamená, že by v téže vládě byli jak členové sociální demokracie, tak Unie svobody. V tomto smyslu tento výrok platí,“ odpověděl Zeman na dotaz, zda stále platí výrok, že by nebyl předsedou ČSSD, pokud by strana vstoupila do vlády s US.
Zeman v minulosti označil  Jana Rumla za fanatika, který by v dobách inkvizice určitě pálil čarodějnice a Unii Svobody za pokryteckou stranu, z níž se mu zvedá žaludek.
(MF Dnes, 27.06.1998 a 03.07.1998)


Aféra Bamberg


Resumé aféry podle iDNES.cz dva roky po jejím vypuknutí:

"Co je v kauze Bamberg jasné:
- vedoucí představitelé ČSSD jednali na podzim 1995 se skupinou švýcarských podnikatelů vedených Janem Vízkem
- obě strany se dohodly na spolupráci v letech 1996-2000
- obě strany sepsaly záznam z jednání a podepsaly ho
- Jan Vízek zfalšoval memorandum a z předchozího ručně psaného záznamu na něj zkopíroval podpisy zúčastněných
- Jan Vízek záměrně vypustil informaci o jednání před volbami 1998, aby Miloše Zemana zkompromitoval

Co zůstává v kauze Bamberg nejasné
- co přesně představitelé ČSSD a švýcarských představitelů dojednali
- proč Miloš Zeman a jeho lidé do Bambergu jezdili
- co měli představitelé ČSSD po vyhraných volbách udělat a zda tuto dohodu plní"

(iDNES.cz, 20.1.2000)

Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/vysetrovatele-v-kauze-bamberg-potvrdili-dva-roky-jasnou-vec-prn-/domaci.aspx?c=A000120152336domaci_jkl

Nabídka peněz za vliv na nejvyšší státní správu
Na jaře 1998 informovala Česká televize o schůzce Miloše Zemana a místopředsedy ČSSD Karla Machovce s čechošvýcarským podnikatelem Janem Vízkem, které se odehrálo v roce 1995 v německém městě Bamberg.
Na ní měl podnikatel Vízek nabídnout několikasetmiliónový dar a rovněž kompromitující materiály na čelné členy ODS a ODA.  Výměnou za peníze a materiály Vízek žádal vyhrazení ministerských funkcí pro jím jménované lidi.
MF Dnes shrnula ve svém článku podrobnosti údajné dohody mezi představiteli ČSSD a podnikatelem Vízkem:
„Podle něho šlo o částku 15 až 20 milionů švýcarských franků (tehdy zhruba 355 až 473 milionů korun), což byla cena, za kterou měli být sociální demokraté ochotni po vyhraných volbách zřídit vládní komisi pro strategická rozhodnutí a vývoj. V této ekonomické radě měli být zástupci tohoto podnikatelského sdružení. Dále mělo být podle Novy zaručeno jmenování tehdejšího poslance ČSSD Jaroslava Vlčka ministrem vnitra a dalších spřátelených osob do funkcí ministrů hospodářství, privatizace a předsedy Fondu národního majetku. Současně měla být zajištěna účast lidí z tohoto okruhu ve vedení tří největších českých bank a jmenování guvernéra České národní banky, uvedla televize. Lidé ze sdružení měli být zastoupeni i v komisích rozhodujících o zásadních státních zakázkách v resortech obrany, hospodářství, průmyslu, dopravy, telekomunikacích a zdravotnictví.“
(MF Dnes, 18.03.1998)

Zemanův výrok o vyražení Vízka v pěti minutách se vztahoval k pěti schůzkám s podnikatelem
Zeman novinářům řekl, že si na nějaké setkání pamatuje, ale že s "psychopatem" Vízkem "po pěti minutách vyrazil dveře". ČT však později zjistila, že schůzek bylo dohromady pět. Zlom nastal v roce 2001, kdy deníku MF DNES poskytl rozhovor další účastník bamberských schůzek, Jaroslav Vlček. V něm řekl, že se na schůzkách skutečně jednalo o dosazení Vízkových lidí do ČSSD. Zároveň uvedl, že jim Vízek už tehdy řekl o černém kontu ODS, které na podzim 1997 vyústilo k pádu vlády. Sociální demokraté pravdivost Vlčkových slov popřeli.

Machovec: Kopie smlouvy je falešná, smlouva ale existovala
Miloš Zeman označil kopii smlouvy, podle níž se v roce 1995 zavázal, že po volebním vítězství jmenuje do funkcí ve státní správě české podnikatele působící ve Švýcarsku. Protislužbou za toto jmenování mělo být podle smlouvy poskytnutí výhodných úvěrů pro ČSSD.
Miloš Zeman uzavření dohody popřel a vyloučil pravost její údajné kopie.  Dokument kopie údajné smlouvy byl neznámou osobou zaslán Zemanovi, objevil se rovněž v České televizi.
"Je to naivní falzifikát, je to hloupost, které málokdo uvěří," prohlásil Zeman.
Poslanec Karel Machovec, který byl v roce 1995 prvním místopředsedou ČSSD a schůzek se měl účastnit spolu se Zemanem však České televizi existenci dohody potvrdil, stejně jako přímo podepsání smlouvy. Odmítl ovšem pravost údajné kopie psané na stroji a uvedl, že dohodu psal on sám vlastní rukou.
"To rukou psané memorandum jsem podepsal zcela určitě já, zcela určitě je podepsal Miloš Zeman, zcela určitě je podepsal Jaroslav Vlček. O tom jsem přesvědčen," řekl  Machovec.
"Mohu říct pouze to, že když někdo na nějaký text okopíruje vaše podpisy, tak je to nonšalantní podvod," reagoval Jaroslav Vlček. Ten odmítl Machovcovu verzi, že kdy nějaká smlouva existovala.
Pravost memoranda potvrzuje švýcarský notář, uvedla TV Nova.
(MF Dnes, 18.03.1998)

Od údajné dohody ČSSD měla odstoupit
Karel Machove i Jan Vízek se shodli na tom, že dohoda mezi podnikateli a ČSSD existovala, oba uvedli, že ČSSD od ní posléze odstoupila.
(MF Dnes, 18.03.1998)

Jak dlouho jednal Zeman s Vízkem?
Miloš Zeman uvedl, že se sice s Janem Vízkem skutečně setkal, ale jednání prý vzápětí ukončil. Podle TV Nova cestoval Miloš Zeman s dalšími představiteli do Německa v roce 1995 celkem třikrát. Společná jednání měla trvat průběžně notářem, zdůraznila televize Nova. Zeman ovšem tvrdí, že jde o falzifikát. "Vízek zfalšoval podpisy na svém návrhu dohody, což je, i když je švýcarský občan, trestný čin," uvedl předseda ČSSD. Vízek je ochoten svá tvrzení při případném soudním procesu prokázat. Podle Novy navštívili Zeman a jeho přátelé Německo v roce 1995 celkem třikrát. se se zástupcem česko-švýcarského sdružení setkal, ale jednání prý vzápětí ukončil. Společná jednání však měla probíhat řadu měsíců.
(MF Dnes, 18.03.1998)

Spor o záznam z jednání
Miloš Zeman předal šéfovi BIS Karlu Vulterinovi dokument, k jehož podpisu na setkání se s podnikatelem Vízkem v Německu mělo dojít. Dokument nazvaný Záznam z jednání z 29. září 1995 měl potvrdit Zemanovu verzi, že na jednáních nevznikla žádná kontroverzní dohoda o výměně financí za funkce ve státní správě.
Pravost tohoto dokumentu potvrdil jak Miloš Zeman tak Karel Machovec. Za falzifikát jej označil naopak třetí účastník schůzek Jaroslav Vlček. "Jednak to jednání se nekonalo 29. září, ale 30. září 1995, a navíc na tom zápisu, který jsme tam podepsali, není vůbec ten bod o tom, že se zavazuje k dlouhodobé spolupráci v letech 1996 až 2000." prohlásil Vlček a s tím, že na autora falzifikátu podal trestní oznámení.
MF Dnes v úvodu svého článku o Jaroslavu Vlčkovi napsala:
„Jaroslavu Vlčkovi, bezpečnostnímu poradci sociální demokracie, o kterém ještě donedávna předseda ČSSD Miloš Zeman uvažoval jako o ministrovi vnitra ve své budoucí vládě, se jako poslednímu z aktérů takzvané bamberské dohody vrátila paměť. Po týdnu přiznal, že se skutečně v roce 1995 účastnil v Německu společně se Zemanem a Karlem Machovcem několika jednání se švýcarskými podnikateli.“
(MF Dnes, 24.03.1998)

Podivná role Jaroslava Vlčka
Zvláštní okolností schůzek v Německu je účast Jaroslava Vlčka. Ten byl prostředníkem samotného setkání představitelů ČSSD. Sám v té době byl předsedou Strany zelených.  "Na ta jednání jsem byl pozván," komentoval to Jaroslav Vlček.
(MF Dnes, 24.03.1998)

Aféru spustil pravděpodobně sám Vízek

Podle MF Dnes to byl právě podnikatel Jan Vízek, který stál za zveřejněním tzv. Bamberské aféry:
„ Vízek, který žije v Bernu a je podle neoficiálních informací stíhán za daňové podvody, s největší pravděpodobností stojí za rozpoutáním celé bamberské aféry. Svou výpověď, v níž potvrdil pravost takzvaného memoranda o obchodu s ČSSD - výhodný úvěr za přenechání některých míst ve státní správě -, poskytl České televizi i televizi Nova. Jinak se s ním nelze nijak spojit. Dokonce si nechal odpojit i svůj telefon. "I s námi komunikuje tak, že se nám ozve sám, my na něj číslo nemáme," prozradil jeden z televizních redaktorů.“
(MF Dnes, 24.03.1998)

Údajný anonymní účastník schůzek: Šlo o skutečnou dohodu
MF Dnes informovala o výpovědi anonymního údajného účastníka bamberských jednání:
„Po té poslední schůzce jsme se všichni rozcházeli s tím, že jde o regulérní dohodu, která se bude plnit, a ne, jak nyní říká Zeman, že to všichni považovali za provokaci," prohlásil jeden z aktérů rozhovorů, který však nechtěl vystoupit z anonymity. "Písemný důkaz o tom totiž neexistuje," zdůvodnil svůj požadavek. Tato ústní dohoda se podle tohoto muže skrývá pod bodem 1 v dokumentu, který po poslední schůzce 29. září 1995 podepsal Zeman, Machovec, exposlanec Jaroslav Vlček a podnikatelé - Jan Vízek, Miloslav Kočárek a Miroslav Jirava. Doslovná formulace zní: "Představitelé obou stran se zavazují plně podporovat a zajišťovat splnění závěrů přijatých na společném jednání." To, že se za touto větou skrývá klíč k celé aféře, potvrzuje i Karel Machovec: "Je to podloženo reálnými závěry." Ty však ani on zatím nehodlá veřejně nijak konkretizovat. "To ať řekne ten, kdo ta jednání vedl, tedy Miloš Zeman."“
(MF Dnes, 25.03.1998)
Bobřík mlčení Miloše Zemana
Miloš Zeman se odmítl ke kauze Bamberk vyjadřovat. Podle svých slov si uložil na měsíc bobříka mlčení.
(MF Dnes, 25.03.1998)

 


Kauza tzv. Zemanových kufříků


Zemanův kufřík č.1
Tzv, Zemanův kufřík z roku 1996 měl dokumentovat Rumlovu snahu změnit Česko v policejní stát. Předseda ČSSD si tehdy letmo přečetl „stoh papírů“, které mu byly doručeny a vzápětí do televizních kamer oznámil, že má důkazy o snaze vnitra a BIS zavést v Česku policejní stát. Po následném předložení „kufříku“ prezidentovi Havlovi vyšlo najevo, že „Zeman v touze zdeptat nenáviděného protivníka naletěl podvodníkům a psychopatům.“ Tento „kufřík“ tak fakticky obsahoval 25 stran dodaných Zemanovým bezpečnostním poradcem Tominem (propuštěný ředitel Rumlovy inspekce z ministerstva vnitra), který je údajně dostal od Miloše Demétera – osmnáctkrát trestaného recidivisty.ˇ“Část této složky popisuje stylem brakových špionážních románů, jak Demétera sledují agenti BIS. Další část je průhledná provokace, snažící se dokazovat údajnou spolupráci členů ČSSD s BIS a bývalou StB. Dalších 19 stran  tvoří banální přehled Tominových aktivit, vydávaných za část spisu BIS. Kromě toho kufřík obsahoval několik pravých a tajných informací, nicméně žádnou nezákonnost ze strany BIS ani policie tyto informace neprokazovali.
(Respekt č. 20, 11.5.1998)

Kufřík č.2
Miloš Zeman na veřejnosti prezentoval nové podezření na údajné spiknutí (v květnu 1998 doplněno JF) a obvinil šéfa rozvědky z přípravy převratu. Monstrózní spiknuté „Hradu“, Jana Rumla a amerického State Departmentu má připravovat zásadní politické  změny v České republice. Hlavním argumentem dokládajícím spiknutí měl být údajný dopis, který měl údajně v září 1997 odeslat ministr vnitra Ruml šéfovi civilní rozvědky O.Černému. Ruml měl po Černém chtít, aby věnovala rozvědky maximální pozornost získání informací o tom, jak by státy NATO reagovaly na „očekávané politické události v ČR“: na abdikaci premiéra Klause, odstavení vedoucích parlamentních funkcionářů (včetně Zemana) po intenzivní mediální diskreditaci“…
“Pravdivost dokumentů se (nikdy) nepotvrdila a Miloš Zeman nebyl svými spolupracovníky nucen, aby se za šíření dezinformace omluvil. Případ nebyl vyšetřen a vyšuměl do ztracena.“
(Respekt č. 20, 11.5.1998)



Předvolební sliby a záměry:



Přezkoušení všech přednostů okresních úřadů
Miloš Zeman v roce 1998 zveřejnil svůj záměr provést po volbách přezkoušení schopností přednostů okresních úřadů bez ohledu na jejich stranickou příslušnost. Přezkoušení mělo proběhnout formou veřejného výběrového řízení. Podle Zemana bylo určujícím klíčem pro stávající šéfy úřadů ve své většině členství v ODS.
(MF Dnes, Z Jižní Moravy, 15.01.1998)

Dluhy minulé vlády nám těžko bude někdo vyčítat
V roce 1998 se MF Dnes zeptala Miloše Zemana na plánovanou politiku ČSSD vůči státnímu rozpočtu v případě jejího volebního vítězství:
MF Dnes: „Veřejné finance jsou zadlužené už dnes. Vy chcete deficitní státní rozpočet a nevadilo by vám ani, kdyby se dál zadlužovaly obce. Je to rozumné?“
Miloš Zeman: „Jsme si toho vědomi, že právě tyto minulé dluhy vlády omezují i naše možnosti deficitního financování. Ale rozhodně nám dluhy minulé vlády bude těžko někdo vyčítat.“
(MF Dnes, 13.03.1998)

Zeman: Po dvou letech vlády ČSSD pocítí zlepšení důchodci, malí a střední podnikatelé a lidé žijící z práce
Miloš Zeman v  rozhovoru pro deník Právo Zeman prohlásil, že zhruba po dvou
letech od nástupu ČSSD k moci pocítí důchodci, malí a střední podnikatelé a lidé, kteří "žijí ze mzdy a ze své práce", zlepšení životní situace.
(ČTK, 4.11.1997)
 

 

Ostatní: 



Otevřená kritika komunistického režimu
V srpnu 1989 Miloš Zeman otevřeně kritizoval hspodářské a společenské uspořádání předlistopadového komunistického režimu: 
 "Československo, kdysi jedna z vyspělých evropských zemí, se v posledních desetiletích stále rychleji přetváří na zemi v evropských měřítcích zaostalou. Do čela Evropy jsme se propracovali pouze v úmrtnosti obyvatel a ve znečištění životního prostředí, každým rokem se však v evropském i světovém měřítku propadáme v oblasti produktivity práce, životní úrovně, kvalifikace, objemu a struktury volného času, sociální struktury a kultur," napsal prognostik Zeman a také varoval: "Intelektuální degenerace nebo degenerativní výběr osob jsou však v podstatné míře důsledkem degenerace celého systému řízení, jeho pravidel hry."  
Celý článek M. Zemana ze srpna 1989 zde      
(Přepis článku Prognostika a přestavba z Technického magazínu, srpen 1989)


Související - kauza IPB

 

Problémy IPB
„Problémy Investiční a poštovní banky (IPB) začaly už v roce 1993, kdy stát v bance ztratil majoritní podíl. Ani převzetí banky japonskou Nomurou o pět let později IPB nepomohlo. Tíživá situace se naopak stupňovala a znepokojení klienti banky vzali její přepážky 12. června 2000 útokem.“
(ČT24, 16. 6. 2012)

Nomura se podle kritiků o chod banky nestarala, jen o výběr peněz
Podle hloubkové kontroly ČNB provedené v srpnu 1999 byla IPB zatížená špatnými úvěry v řádu desítek miliard korun. Nomura se podle kritiků o chod IPB nestarala, vybírala z ní peníze a nevytvářela dostatečné rezervy.
Japonská banka IPB získala od státu za 3 miliardy korun. Nomura sice splnila svůj slib investovat do banky dalších 12 miliard, nicméně po krachu IPB vyšlo najevo, že investice pocházely údajně minimálně z poloviny z peněz samotné banky.
(ČT24, 16. 6. 2012)

Týden: ČSOB v lednu 2000 avízovala u ministra zájem o IPB
Podle magazínu Týden se v lednu 2000 odehrála schůzka generálního ředitele ČSOB Pavla Kavánka s ministrem financí Pavlem Mertlíkem. Na setkání Kavánek sdělil, že ČSOB se zajímá o akvizice na českém bankovním trhu. Měla by zájem i o IPB.
(Týden, 11.6.2012)

V únoru 2000 tlačí ČNB Nomuru, aby poslala potřebný kapitál do IPB
V únoru 2000 vyvíjela ČNB nátlak na Nomuru, aby japonská banka poskytla IPB potřebný kapitál.
(Týden, 11.6.2012)

Česká pozice: Stát usiloval o nalezení řešení, které by vyhovovalo i Nomuře
V únoru 2000  guvernér ČNB Josef  Tošovský informoval  předsedu vlády Miloše Zemana o velmi špatném stavu IPB a požádal vládu o spolupráci. Společný tým ČNB a MF podle tvrzení serveru Česká pozice.cz usiloval o řešení ve spolupráci mezi českým státem a Nomurou. „Byla projednána řada variant od finanční pomoci IPB, kterou by společně poskytly Nomura a český stát, až po variantu, že Nomura odprodá českému státu svůj podíl za 1 Kč. Tento návrh byl Nomuře předložen v dobré víře, že může být i v jejím zájmu. Podíl na bankrotu IPB ohrožoval reputační kapitál Nomury, který je tím nejcennějším, co každá banka má,“ uvedla Česká pozice.cz. Jednání ovšem zkrachovala na postoji Nomury, která tajila, že její investice do IPB – ačkoli již bezcenná – může posloužit k uhrazení pohledávky ve věci České pivo. Tím pádem nechtěla Nomura odprodat akcie IPB za 1 Kč státu, protože za České pivo by pak musela vyplatit 9 miliard Kč.
V rámci hledání řešení, které by bylo kooperativní, hledal stát podle České pozice i vhodného strategického partnera.
(Česká pozice.cz, leden 2011 )

Květen 2000: Stát oznamuje Nomuře svůj úmysl převzít IPB
V květnu 2000 oznámil Jan Mládek,  náměstek ministra financí,  Randallu Dillardovi z Nomury, že stát chce převzít IPB pod svou kontrolu.
(Týden, 11.6.2012)

Mertlík podle magazínu Týden  jednal v Paříži s Tošovským a ČSOB, přítomen byl i Bakala. Před vyšetřovací komisí Mertlík svou účast popřel
Podle informací magazínu Týden jednali 30. května 2000 v Paříži na neoficiální schůzce ministr financí Pavel Mertlík a guvernér ČNB Josef Tošovský se zástupci ČSOB. Schůzky se zúčastnil také tehdejší majitel Patria Finance Zdeněk Bakala, jakožto poradce Kavánka z ČSOB. Později před parlamentní vyšetřovací komisí Mertlík popíral, že by se schůzky účastnil.
14. června 2000 - Kavánek z ČSOB zaslal viceguvernérovi ČNB Luďku Niedermayerovi dopis s podrobným návrhem na převzetí provozu IPB. Den nato došlo k zásahu v IPB.
(Týden, 11.6.2012)

Týden: Lidé na klíčových místech měli už 20 dní předem jasno, že IPB získá ČSOB
V červnu 2012 magazín Týden informoval o objevu dokumentů ukazujících na dění v zákulisí uvalení nucené správy na IPB. Týden v této souvislosti konstatoval: „Lidé na klíčových místech měli už dvacet dní dopředu naprosto jasno, že upadající finanční ústav získá Československá obchodní banka (ČSOB). Její generální ředitel Pavel Kavánek si o tom dopisoval s ministrem Pavlem Mertlíkem (ČSSD). Používal k tomu tajný jazyk, v němž Indie představovala IPB, ČSOB se skrývala za označením Carthago a Mertlík byl hlavou Mexika, což byl kód pro ministerstvo financí. Stejnou korespondenci vedl Kavánek také s tehdejším lídrem Číny Josefem Tošovským (byl guvernérem České národní banky skryté za přezdívkou China).“
(Týden, 11.6.2012)

Korespondence Mertlík – Kavánek – Tošovský: Téměř tři týdny před runem na IPB dohadovali jaké kroky provede ČSOB po převzetí IPB
K roli tehdejšího ministra financí Pavla Mertlíka magazín Týden poznamenal: „Obzvláště zajímavé by byly jeho reakce na dopis, který šéf ČSOB Kavánek poslal 26. května roku 2000 jemu a guvernérovi Tošovskému...
Dopis je jakýmsi průvodním listem k materiálu o několika desítkách stran, který do detailu popisuje, jaké kroky provede ČSOB po převzetí upadající IPB. Na dopise je pozoruhodné, že si ho trojice zúčastněných četla téměř dvacet dní předtím, než se IPB dostala do fatálních potíží. Tehdy ještě nikdo nemohl tušit, že 12. června 2000 nastane „run“ na banku, při němž si klienti začnou houfně vybírat své úspory. V době „runu“ banka přicházela každým dnem o několik miliard korun v hotovosti a skupina dravců s Kavánkem v čele na to byla až podezřele dokonale připravená, jako by ani nešlo o živelnou akci. “
(Týden, 11.6.2012)

Run na IPB
12. června zahájili nervózní střadatelé tzv. run na banku a začali masově vybírat své vklady. Česká pozice napsala: „V pondělí 12. června si lidé vybrali 4,5 miliardy korun, v úterý 13. června už to bylo skoro 6 miliard a ve středu 14. června dokonce 6,5 miliardy korun. “
(Česká pozice.cz, leden 2011 )

Začátek právních sporů: Uvalení nucené správy na IPB
Spor státu s bankami začal v červnu 2000 v době vlády Miloše Zemana, kdy IPB tehdy ovládaná japonskou investiční bankou Nomurou čelila nucené správě. Česká národní banka po dohodě se Zemanovou vládou rozhodla o uvalení nucené správy.  "Na mimořádném zasedání vlády se ministři rozhodli doporučit Bankovní radě ČNB zavedení nucené správy a tím dostát slibu, že vklady nebudou ohroženy," řekl mimo jiné ministr financí Pavel Mertlík.
 Asistence speciálního policejního komanda vyzbrojeného samopaly měla sloužit hladkému uvedení jmenovaného správce. Poté, co se ujal funkce, policejní doprovod banku opustil. „Zájmem této vlády je pomoci střadatelům, nikoliv akcionářům,“ podotkl k zásahu premiér Miloš Zeman.
(ČT 1, 3.1.2011; iDNES.cz, 16.6.2000)

Zdůvodnění zásahu v IPB
Na tiskové konferenci ministerstva financí konané za účasti zástupců ČNB bylo argumentováno pro zásah v IPB těmito údaji:
 od 20. dubna do 11. 6. - odplynulo z banky 34 miliard korun vkladů,
 12. června - 7,5 miliard,
 13. června - 6 miliard a
 14. června 6,5 miliard korun.
Vrchní ředitel ČNB Racocha, který má na starosti bankovní dohled, řekl, že IPB oznámila ČNB, že není schopna dostát svým závazkům. Racocha se odvolal na paragraf 14 bankovního zákona, který definuje minimální výši likvidních prostředků banky, a na paragraf 30 téhož zákona, jenž stanovuje, kdy ČNB se souhlasem ministerstva financí uvaluje nucenou správu. "IPB všechny tyto podmínky splnila," dodal Racocha. 
"Vyhlášením nucené správy jsme zabránili fatálnímu vyhrocení situace. Česká národní banka poskytla neodvolatelné záruky na vklady. U neterminovaných vkladů platí ještě 12 měsíců po ukončení nucené správy, u terminovaných dnem jejich vypršení. Po týdnech nejistoty si tak klienti mohou oddychnout," uzavřel vrchní ředitel Racocha.
„Příčinou, proč byla na IPB uvalena nucená správa, se stal pokles likvidních prostředků, který akceleroval zejména v posledních dnech. ČNB už IPB poskytla úvěr, který by měl likviditu obnovit, dodal server iDNES.cz.
(iDNES.cz, 16.6.2000)

Zásah byl nutný
K zásahu v IPB server Česká pozice konstatoval:
„Česká národní banka podporovaná vládou Miloše Zemana byla donucena udělat dramatický krok, o kterém bylo jasné, že je spojen s mnoha riziky. Problém byl v tom, že již ČNB mnoho možností neměla, neboť mezinárodní auditorská společnost Ernst and Young musela nejpozději 30. června 2000 vydat audit IPB za rok 1999, který by konstatoval, že vlastní kapitál banky je hluboce záporný a ČNB by tudíž musela bance odebrat licenci. “
(Česká pozice.cz, leden 2011 )

Zeman: Odprodat IPB strategickému zahraničnímu partnerovi
Premiér Miloš Zeman viděl jako jediné řešení vzniklé situace v IPB prodej banky strategickému, a tedy zahraničnímu partnerovi. "Nomura strategickým investorem nebyla, plnila pouze překupní funkci," řekl na tiskové konferenci v Brně.
(iDNES.cz, 16.6.2000)

IPB odprodána ČSOB, stát pomohl odkupem špatných úvěrů
Po třech dnech nucené správy bylo rozhodnuto o prodeji IPB do vlastnictví Československé obchodní banky (ČSOB). Neomezené státní garance umožnily ČSOB převést nevymahatelné pohledávky na stát. Stát bance pomohl prostřednictvím Konsolidační banky (později Konsolidační agentura). 
(ČT24, 16. 6. 2012; Týden, 11.6.2012)

IPB zkrachovala, stát za banku zaplatil 121 miliard
IPB se krachu nakonec nevyhnula. Ztráta vykázaná Českou konsolidační agenturou na operaci s aktivy IPB dosáhla 121 miliard korun.
(ČT24, 16. 6. 2012)

Vyšetřovací komise ke kauze IPB: Smlouvy o prodeji IPB byly jednostranně výhodné pro ČSOB
4. července 2000 Poslanecká sněmovna ustavila vyšetřovací komisi pro kauzu IPB. V červenci 2001 komise konstatovala, že smlouvy o prodeji IPB byly jednostranně výhodné pro ČSOB, zatímco stát tratil. Členy komise byli sociálně demokratičtí poslanci František Brožík (předseda komise), Antonín Macháček, za ODS Vlastimil Tlustý a Martin Kocourek, poslanci Unie Svobody Pavel Svoboda, František Ondruš, lidovečtí poslanci Miroslav Kalousek a Pavel Šafařík, za KSČM Ludmila Brynychová, Jaroslav Gongol.
(Týden, 11.6.2012; web Parlamentu ČR ke dni 31.10. 2012)

Nomura reaguje žalobou kvůli porušení dohody o ochraně investic, ČSOB ve sporu s ČR i s Nomurou
Nomura vlastnila 46% IPB (prodej  36% schválen ve formě záměru Klausovou vládou, definitivní rozhodnutí učinila Tošovského vláda v březnu 1998). Na nucenou správu a prodej ČSOB japonská banka reagovala žalobou k arbitrážnímu soudu v Londýně. Saluka, dceřiná firma Nomury, oznámila, že požaduje po státu náhradu škody ve výši 40 miliard korun.  Japonská strana tvrdila, že česká vláda porušila dohody o ochraně investic.
 Stát reagoval žalobami na Nomuru  pro porušení smluvních závazků v kauze IPB. Praha japonskou banku obvinila, že způsobila škodu tím, že se podílela na pádu IPB a profitovala z řady transakcí předcházejících krachu banky. Česká policie rovněž stíhala několik někdejších manažerů IPB kvůli údajně nezákonnému vydání dluhopisů, soud je však v roce 2008 osvobodil. Obvinění padlo i v rámci kauzy České pivo.
Česká republika se navíc dostala do sporu i s ČSOB. Ta se navíc soudila i s Nomurou, v rámci kauzy České pivo. 
(ČT 1, 3.1.2011; ČT24, 16. 6. 2012; iDNES.cz, 12. 6. 2008; Týden, 11.6.2012)

Prohra českého státu v londýnské arbitráži  s Nomurou
Londýnskou arbitráž Česká republika v březnu 2006 prohrála, tribunál se přiklonil k tvrzení Nomury o neochránění investic.  Podle arbitrů stát mimo jiné  diskriminoval IPB při pomoci bankovnímu sektoru.
( iDNES.cz, 12. 6. 2008)

Topolánkova vláda uzavřela dohodu s Nomurou
V roce 2008 zkrachovala jednání o urovnání vztahů mezi ČR, Nomurou a ČSOB, údajně kvůli požadavkům ČSOB na státní garance. V listopadu 2006 se vládě Mirka Topolánka podařilo uzavřít s Nomurou dohodu o ukončení všech vzájemných sporů týkajících se IPB. Na základě dohody stát nakonec vyplatil japonské bance pouze desetinu její údajně ušlé investice - 3,65 miliardy korun. Bez dohody by ČR musela zaplatit 20,6 miliardy korun.
V roce 2008 arbitráž v Londýně určila, že IPB v době, kdy na ni stát uvalil nucenou správu, měla hodnotu 34,2 miliardy korun. Stát měl zaplatit přibližně desetinu částky, tedy asi 3,65 miliardy korun a 34,2 miliardy plánoval  vyžadovat od ČSOB. 
(ČT 1, 3.1.2011; ČT24, 16. 6. 2012; iDNES.cz, 12. 6. 2008)

Pařížskou arbirtáž ČR vs ČSOB stát prohrál
Na konci roku 2010 rozhodl pařížský tribunál v arbitrážním sporu mezi Českou republikou a Československou obchodní bankou ve prospěch banky a to v plném rozsahu. Spor se týkal  záruk za 33,3 miliardy korun poskytnutých při převzetí zkrachovalé IPB.
Server iDNES.cz popsal jádro sporu takto: „Stát zažaloval ČSOB kvůli tomu, že bývalá banka IPB měla údajně v době prodeje do rukou ČSOB podstatně větší hodnotu, než se dosud vědělo, a chtěl proto tuto sumu zpět. ČSOB zase požadovala po státu zaplatit 1,6 miliardy korun jako dluh firmy J.Ring Jaroslava Roušala vůči IPB, který ČSOB zdědila. Obě žaloby řešila jedna arbitráž a obě nakonec dopadly ve prospěch banky.“  Arbitráž rozhodla, že díky neomezeným státním garancím měla IPB v okamžiku prodeje kladnou hodnotu 34,2 miliardy korun, ačkoli se jí stát zbavil za korunu.
Rozhodčí nález bance přiznal zároveň nárok na proplacení pohledávky vůči společnosti J. Ring ve výši 1,6 miliardy korun.  Stát musel vyplatit 1,7 miliardy korun plus úroky ve výši 270 milionů korun.
(ČT 1, 3.1.2011; iDNES.cz, 30.12.2010; Týden, 10.06.2012)

Ministr Kalousek chtěl podat trestní oznámení na členy Zemanovy vlády kvůli podstoupení banky ČSOB, nakonec podal oznámení na neznámého pachatele
V souvislosti s rozsudkem v této arbitráži podal ministr financí Miroslav Kalousek trestní oznámení na členy vlády Miloše Zemana (vyjma Miroslava Grégra), rovněž na tehdejšího guvernéra ČNB a nuceného správce IPB. Podle  Kalouska z transakce prodeje IPB do rukou ČSOB vznikla České republice škoda 34,2 miliardy korun. "Londýnský tribunál totiž jasně řekl, že prodej IPB měl kladnou hodnotu ve výši 34,2 miliardy korun, nikoliv jednu korunu," řekl Kalousek. Podle Kalouska smlouva o převodu IPB byla pro stát nevýhodná a může i za prohranou arbitráž státu s ČSOB. Kalousek nakonec nežaloval ministry Zemanovy vlády, ale podal v únoru 2011 trestní oznámení na neznámého pachatele.
(ČT 1, 3.1.2011; iDNES.cz, 3.1.2011 a 30.12.2010; Týden.cz, 10.06.2012)

Právník pro iDNES.cz: Stát prohrál díky svým široce formulovaným závazkům ve smlouvě s ČSOB
Server iDNES.cz citoval právníka advokátní kanceláře Ambruz & Dark, podle něhož z textu arbitrážního rozhodnutí vyplývá, že stát neuspěl s argumentací poukazující na neplatnost podstoupení pohledávek, které byly předmětem sporu. Podle jeho výkladu byl jednou z příčin fakt, že smlouva mezi státem a ČSOB formulovala povinnosti státu široce.
(iDNES.cz, 3.1.2011)

Zeman odmítá, že by smlouva s ČSOB vedla k prohře v arbitráži
Miloš Zeman odmítl, že by jeho vláda nesla vinu za neúspěch v arbitráži s ČSOB, jak naznačil Miroslav Kalousek.  "Vzhledem k tomu, že se jedná o událost, která se odehrála přibližně před deseti lety, měli všichni následující ministři financí, a nejenom oni, pokud nesouhlasili s tehdejším postupem, dostatečné možnosti, aby urovnali vztahy s ČSOB," řekl Zeman pro ČTK.
(iDNES.cz, 30.12.2010)

Nejvyšší státní zastupitelství po roce a půl Kalouskovo trestní oznámení odložilo
Nejvyšší státní zastupitelství téměř po roce a půl vyšetřování odložilo trestní oznámení podané Miroslavem Kalouskem na neznámého pachatele kvůli údajně nevýhodným podmínkám smlouvy státu s ČSOB o převodu IPB.  Ministerstvo financí si původně stěžovalo na práci vrchního státního zastupitelství, které případ odložilo, protože se nepotvrdila podezření z trestné činnosti. Nejvyšší státní zastupitelství případ přezkoumalo a stížnost shledalo jako neodůvodněnou.   
(Týden.cz, 10.06.2012)