Naši politici

Pronájem sokolovské nemocnice

Odmítnutý návrh Nemosu
Nemos nabízí novou smlouvu a chce si zajistit podíl na krajských dotacích
Server Novinky.cz informoval o projednávaném návrhu dohody Karlovarského kraje se sokolovskou nemocnicí. Tu dříve pronajali krajští radní privátní společnosti Nemos-Sokolov za velmi výhodných podmínek. Podle jedné z nich převzal dluhy tížící v minulosti nemocnici kraj. „Naproti tomu firma platí směšné nájemné, a to tři milióny za rok,“ konstatoval server Novinky.cz. 
Nové dohodě dominovala podle serveru Novinky.cz především snaha soukromého subjektu zajistit si konkrétní objem peněz z krajských dotací do zdravotnictví. Krajem oslovený právník Tomáš Ficner, který na návrh dohody vypracoval posudek,  zmíněný návrh hodnotil jako rizikový a nevýhodný z hlediska kraje.
(Novinky.cz, 19.1.2012)

Kraj měl uhradit Nemosu všechny investice
Návrh dohody měl řešit otázku technického zhodnocení pronajímaných nemovitostí a počítal s tím, že by po ukončení nájmu kraj zaplatil zpětně všechny investice Nemosu včetně těch, které zaplatila společnost Sokolovská uhelná jakožto sponzor Nemosu. Server Novinky.cz připomněl, že Nemos již dříve avizoval, že plánuje ročně investovat do nemocnice okolo sto miliónů korun.
Mf Dnes k těmto investicím napsala:
„Za 70 milionů korun se opravuje pavilon se stravovacím provozem, jídelnou a šatnami. Tam, kde bývala lékárna, funguje nová kavárna vybudovaná za čtyři miliony. Dalších 10 milionů korun spolkly moderní přístroje, nové oddělení stomatologie, k tomu ještě vyšetřovací aparát magnetické rezonance za 22 milionů.
„Každý rok se chystáme investovat kolem 100 milionů,“ řekl ředitel Nemocnice Sokolov David Soukup. V plánu na příští rok je unikátní parkovací dům pro 132 aut a nový centrální vstup. Chystá se nákup mamografu
a postupná oprava oddělení. Zdejší krajské iktové centrum pro léčbu mozkové mrtvice se má dočkat modernizace za 25 milionů korun z Evropské unie. K tomu přijde zateplení budov, výměna výtahů i oken.“
(Novinky.cz, 19.1.2012; Mf Dnes, 10.11.2011)

Nemos chtěl 30% krajských dotací a další finanční náhrady
V předloženém návrhu dohody Nemos dále nárokoval třicet procent z peněz kraje určených na rozvoj nemocnic a finanční náhradu v případech, kdy by kraj poskytl jiné nemocnici finanční či materiální výhodu, aniž by odpovídající opatření učinil také ve prospěch sokolovské nemocnice.
(Novinky.cz, 19.1.2012)

Krajský radní Larva: Návrh považuji za amatérismus
„Ke mně se dostal tento návrh dohody neoficiální cestou. Po jeho přečtení jsem si nechal zpracovat právní posudek, abych byl připravený na to, až mi bude tento dokument předložen oficiálně. Závěry posudku jsou takové, jaké jsou, a já tento návrh považuji za amatérismus. Po stránce obsahové a logické je to pro mne naprosto nepřijatelné,“ řekl k tomu Larva.
Jak text dohody získal, nechtěl prozradit. „To říkat nebudu, protože se mi nedostal do ruky oficiálně,“ prohlásil.
Na přímou otázku Sokolovského deníku, jak se staví k návrhu smlouvy, Václav Larva uvedl:
„Dostal se k nám návrh zmiňované dohody, na jejímž základě by byl Karlovarský kraj mimo jiné povinen
k úhradě závazků, na jejichž realizaci by neměl vůbec žádný vliv. Odbor zdravotnictví i odbor legislativní a právní krajského úřadu došly k závěru, že návrh dohody je pokusem o znevážení fungující smlouvy o pronájmu sokolovské nemocnice. Vyžádal jsem si také ještě i právní posudek nezávislé advokátní kanceláře pro případ, že by nám návrh takovéto smlouvy skutečně byl doručen oficiální cestou. Stanovisko advokáta potvrdilo, že návrh dohody překračuje zásadním způsobem rámec původní smlouvy. Proto jsem o celé věci informoval Radu Karlovarského kraje, tuto věc jsme odložili ad acta a tím ji považuji za uzavřenou.“
(Novinky.cz, 19.1.2012;Sokolovský deník, 21.1.2012)

Několikaměsíční šetření policie nevedlo k žádnému obvinění
Pronájem sokolovské nemocnice prověřovala podle zjištění Práva protikorupční policie. Její mluvčí Jaroslav Ibehej Právu sdělil, že detektivové na tom pracovali několik měsíců. Nikoho ale v této souvislosti z trestného činu neobvinili.
(Novinky.cz, 19.1.2012)

Střet zájmů podle Larvy nehrozí, úředník, který přestoupil do Nemosu, nedohadoval zásadní parametry pronájmu
Mf Dnes informovala v listopadu 2011 o přechodu šéf odboru zdravotnictví Joži Lokajíčka do firmy Nemos. Stal se nově asistentem jednatele firmy Nemos plus, která vlastní a řídí Nemocnici Ostrov. Obě sesterské společnosti jsou personálně a majetkově propojené.  Zajímavá na tomto personálním přesunu byla skutečnost, že právě Joža Lokajíček v roce 2010 připravoval pronájem sokolovské nemocnice Nemosu.
Lokajíčkův odchod tak vzbudil otázku, zda jako vysoký krajský úředník nemohl nějak pomoci podnikatelům, pro které nově začal pracovat.
 „Pracoval jsem na krajském úřadě deset let. Všeho moc škodí. Na nájemní smlouvě jsem se podílel jen administrativně. Vše ostatní bylo v kompetenci krajské rady,“ komentoval situaci Lokajíček. Dále poukazoval na to, že Nemos plus je jiná firma než nájemce nemocnice Nemos Sokolov – ačkoli obě firmy měly stejné majitele a úzce spolupracovaly.
Mf Dnes ve své reportáži potvrdila, že o době i ceně pronájmu a také o dalších parametrech smlouvy rozhodovali politici, nikoli Lokajíček. Krajský radní pro zdravotnictví Václav Larva (ČSSD) rovněž odmítl, že by Lokajíček mohl Nemos zvýhodnit. „Nájemní smlouvu jsme schvalovali my v krajské radě po poradě s externími právníky,“ ujistil Larva.
(Mf Dnes, 10.11.2011)

Kraj si pochvaluje pronájem Nemosu – nemocnici se podařilo stabilizovat
Karlovarský kraj pronajal sokolovskou nemocnici společnosti Nemos Sokolov od ledna 2011 na 20 let. Důvodem k tomuto kroku byly špatné výsledky v hospodaření této krajské nemocnice a rovněž personální problémy.
„Nemocnici se pod novým vedením podařilo po personální stránce stabilizovat, což je mimořádně důležité,“ hodnotil v září 2011 situaci hejtman Josef Novotný. Hejtman upozornil, že kraj pronajatou nemocnici stále vnímá jako součást krajského zdravotnictví. „To znamená, že do něj budeme dále investovat. V příštím roce například do výměny výtahů,“ upřesnil Novotný.
Pozitivně hodnotil pronájem sokolovské nemocnice také krajský radní pro oblast zdravotnictví Václav Larva. „Viděl jsem, jak jsou zaměstnanci se svou nemocnicí spjatí. Není už vidět pesimistické tváře a slyšet pesimistické řeči,“ řekl Larva. Podle náměstkyně pro léčebnou a preventivní péči Zuzany Fialové přijala většina zaměstnanců změny po nástupu nového vedení nemocnice pozitivně. „Nyní je naším úkolem celý tým ještě stmelit,“ řekla Fialová.
(Prima TV – První zprávy, 30.9.2011)

Investice soukromého investora do nemocnice a zvýšení platů lékařů
Investice do rozvoje nemocnice a nákupu přístrojů byly naplánovány pro rok 2011 v celkové výši 120 milionů korun. Z toho 95 milionů měla poskytnout Sokolovská uhelná, od kraje a města Sokolov mělo přijít zhruba tří a půl milionu a 20 milionů korun bylo plánováno investovat přímo ze zdrojů samotné  nemocnice. Díky zlepšení hospodaření mohly být navýšeny mzdy - měsíčně o dva miliony korun.  Nájemce nemocnice mimoto investoval i do dalšího vzdělávání a školení zaměstnanců nemocnice.
Vedle vybudování podzemního parkovacího domu za 60 milionů korun má také mj. v plánu rekonstruovat jednotlivá oddělení. Dále byl v plánu nákup nového mamografu, digitalizaci oddělení rentgenu, dovybavení iktového centra (léčba akutních cévních mozkových příhod), stejně jako zateplení budov, opravy fasády
a výměny oken.
Roční obrat nemocnice činil v té době okolo 425 milionů korun.
(Prima TV – První zprávy, 30.9.2011)

Radní Karel Bradáč vs. kritikové pronájmu nemocnice

Nájemné podstatně nižší než odpisy majetku
Magazín Sedmička v březnu 2011 konstatoval, že smlouva o pronájmu sokolovské nemocnice (jedné ze tří krajských nemocnic) do rukou nově vzniklé společnosti Nemos Sokolov vyvolává u oslovených odborníků pochybnosti. Podle jejich hodnocení jsou podmínky smlouvy šité na míru soukromé firmě. "Pokud je nájemné podstatně nižší než odpisy, bude se ztráta Karlovarské krajské nemocnice (KKN) stále prohlubovat. Minimálně do doby ukončení odepisování majetku. Pronájem sokolovské nemocnice za těchto podmínek tedy ekonomickou situaci KKN nijak neřeší. Na její ztrátu budou vydělávat nemocnice v Karlových Varech
a v Chebu," prohlásila daňová poradkyně Jana Pachtová.  Zatímco roční nájem za nemocnici činil 3 miliony korun, odpisy pro nájemce dosáhly výše devatenácti milionů.
Krajský radní a člen představenstva KKN Jaroslav Bradáč připustil, že to zpočátku hospodaření nemocnice skutečně zatíží. "Výše odpisů movitého majetku v dalších letech se ale bude souběžně s odepsanou hodnotou majetku snižovat. A v dalších letech se situace obrátí. Nájemné převýší hodnotu nižších odpisů. A tento stav naopak hospodaření Karlovarské krajské nemocnice zlepší," argumentoval Bradáč ve prospěch rozhodnutí krajských radních.
(Sedmička, 17.3.2011)

Nemos nemá specifikováno, jaké investice do nemocnice musí konat – prostor k zneužití?
Daňová poradkyně Jana Pachtová upozornila rovněž na ustanovení Zavazující Nemos vynaložit do roku 2029 hmotné nebo finanční investice do nemocnice v minimální výši třiceti milionů korun. Každý rok minimálně jeden a půl milionu. "Smlouva ale neříká, jak má investice vypadat. Takže si management klidně může koupit auto za milion a půl a tuto podmínku splní," konstatovala ekonomka.
"Jedná se o veřejně kontrolovatelnou položku. Proto si jen těžko umím představit, že si nájemce pokazí pověst takovým trikem," polemizoval s kritikou Pachtové radní Bradáč.
(Sedmička, 17.3.2011)
 
Jana Suchá: Je zvláštní, v jak krátké době vznikl znalecký posudek
Kritický postoj ke smlouvě o pronájmu měla také poslankyně Jana Suchá, v civilu advokátka.  "Je zvláštní,
v jak krátké době vznikl znalecký posudek. A pak mě zajímá, z čeho jeho autor čerpal? Nikde jsem například neviděla přílohy smlouvy," upozornila.
Dalším kritikem byl lékařský odborový klub ve Varech, tvrdící , že radní záměr o pronájmu nemocnice nevyvěsil na úřední desce a tím porušili zákon.
(Sedmička, 17.3.2011)

Kraj má hradit Nemosu dluhy za nemocnici ve stejné výši jako činí nájem Nemosu
KKN měla podle Nemosu slíbit úhradu svých závazků k 31. 12. 2010 ve výši zhruba čtyřiasedmdesáti milionů. Třemi miliony ročně. „Nemos bude platit nájem tři miliony. Naproti tomu mu ale KKN bude splácet závazky také třemi miliony, takže nakonec nula od nuly pojde,“ poukazovala ekonomka Pachtová s tím, že za takových podmínek soukromá firma logicky musí prosperovat. „Pro KKN v tom ale přínos nevidím,“ dodala Pachtová.
Radní Jaroslav Bradáč uvedl, že kraj přesnou výši závazků zatím nezná. „Proces přesného určení je složitý, ale už ho dokončujeme. Pokud jde o vyrovnání salda při předání části podniku, definuje ho zákon. Výši pronájmu pak určil znalecký posudek,“ odmítl spekulace o špatném hospodaření.
(Sedmička, 17.3.2011)

Radní Larva: Nemocnice ve Varech a Chebu zůstanou veřejným pilířem
Karlovarští lékaři se po pronájmu sokolovské nemocnice, který vzbudil četné otázky, obávali, že stejným způsobem politici pronajmou i karlovarskou nemocnici, a to společnosti Progress Medical. Podle radního Václava Larvy by ale nemocnice ve Varech a Chebu měly zůstat veřejným pilířem krajského zdravotnictví.
(Sedmička, 17.3.2011)

Zdravotnictví Karlovarského kraje

Výměna ředitele zadlužené krajské záchranky

Nové vedení chce šetřit na administrativě
Karlovarský kraj přichystal organizační změny, které měly řešit obtížnou finanční situaci karlovarské záchranné služby.  Nové vedení záchranky avizovalo hledání úspor, propouštění části administrativních pracovníků, na druhou stranu záchranáři by se mohli dočkat modernějšího vybavení.
Nový ředitel záchranky Luděk Nečesaný s sebou si přivedl svůj tým, náměstka a hlavní sestru. Nový ředitel oznámil plánované propuštění až 15 zaměstnanců. „Není třeba se bát žádných drastických omezení, ochromení či zastavení práce záchranářů. Pokud zde budou chtít lékaři pracovat za normálních, a ne nadstandardních podmínek, které si sami podepsali, pak s tím není žádný problém,“ konkretizoval Nečesaný. 
Nový ředitel kritizoval svého předchůdce. „Zneužívání funkčních pozic k sebeobohacování a k vytváření dalších nestandardních postupů. Administrativní aparát je velmi přebujelý,“ řekl Nečesaný. 
Předchozí ředitel Ivo Tukinski byl krajem odvolán na přelomu roku. Karlovarský kraj to zdůvodnil nejasnostmi
v hospodaření záchranky.
Tukinski avízované změny zpochybnil: „Nic přebujelého tam nebylo. A naopak tím sloučením do "územky" jsme počet funkčních míst snížili,“ řekl s odkazem na sloučení okresních záchranek do jedné krajské, k němuž došlo v roce 2006.
(ČT 1 - Události v regionech, 18.1.2012; Sokolovský deník, 12.1.2012)

Podivné odměny lékařům i šéfům
O praxi odměn v karlovarské záchrance pro lékaře Mf Dnes napsala:
„Kontrola totiž ukázala, že mnozí z nich pracovali jako zaměstnanci, a navíc si přivydělávali ve službách i jako podnikatelé. Jenže někteří brali ve všední dny za hodinu 350 a jiní až 520 korun. Mezi lépe odměňovanými jsou i šéfové Ivo Tukinski a Karel Vaněk.
Jeden z doktorů měl plat 85 tisíc korun a k tomu dostal dalších 187 tisíc na smlouvu jako OSVČ. Vykazoval práci 18,4 hodin denně nepřetržitě 30 dní v měsíci. Podobných případů kontroloři našli více.“
(Mf Dnes, 10.1.2012)

Technologie dispečinku zaostala, bývalý ředitel tvrdí, že obnova byla v plánu
Nové vedení chce přesunout dispečinky ze Sokolova a Chebu do jednoho centrálního v Karlových Varech. Ušetřit se tak má na mzdách operátorek, navíc má dojít i k obnově celého systému i technického vybavení. Podle vedoucího lékaře dispečinku současně užívaná technologie zaostává o 7-8 let. 
Odvolaný ředitel Ivo Tukinski tvrdil, že připravoval stavbu nového dispečinku a proto také neinvestoval do dosluhujícího vybavení.
(ČT 1 - Události v regionech, 18.1.2012)

Na předchozí vedení si stěžovali zaměstnanci
Na předchozí vedení záchranky si stěžovali také zaměstnanci. Deník.cz ocitoval z dříve došlého listu pro redakci zaměstnanci záchranky v Karlových varech, Nejdku, Ostrově a Toužimi: „Pro zaměstnance, kteří téměř denně slouží, nejsou peníze na základní platy. Pokud běžný řidič nebo sestra dokončí požadované vzdělání, přidáno nedostanou. To je určeno jen loajálním doktorům a hlavní sestře. Ředitel Tukinski i hlavní sestra manipulují se všemi zaměstnanci zcela dle své libovůle a pokud se někdo ozve, okamžitě je mu vyhrožováno výpovědí. Na konkrétních případech, a to se týká i nákupů nových vozidel a údržby vozového parku, je možné doložit, že všechno bylo ututláno a je zameteno pod koberec. Nebo budeme stále krýt takovéto lumpárny?"
(Deník.cz, 13.1.2012)

Kraj byl dlouhodobě nespokojený, ale kvůli protestům lékařů zásah odkládal
Zástupci kraje dali najevo, že s vedením záchranné služby nebyli spokojeni už několik měsíců. Zasáhnout ale nechtěli: „Jsme byli v období akcí loku Děkujeme, odejděme. Kdy nám reálně hrozilo, že záchranná služba, byť problémová, bude jedním z mála fungujících zařízení,“ vysvětloval krajský radní pro oblast zdravotnictví Václav Larva.
Krajští radní tvrdí, že kontrola odhalila mnohem vážnější chyby, než se původně zdálo. A že šéfem se musí stát někdo zvenčí.
„Není dobré, když chyby napravuje stále stejný kolektiv lidí. Chybí mu kritický nadhled a sebereflexe. Rozhodli jsme se nezapřahovat do vozu staré unavené koně,“ uvedl krajský radní pro zdravotnictví Václav Larva.
(ČT 1 - Události v regionech, 18.1.2012; Mf Dnes, 10.1.2012 )

Kraj se rozhodl podpořit 50 miliony sestěhování nemocničních pavilonů – mělo by se tím ve výsledku ušetřit na provozu
Karlovarská krajská nemocnice avízovala otevření nové moderní Centralizované přípravny cytostatik v rámci ústavní lékárny Nemocnice v Karlových Varech. Pracoviště vyššího typu na přípravu složitých léčivých onkologických přípravků dosud v celém Karlovarském kraji chybělo.
„Chceme tak zajistit vyšší standard poskytované cytostatické léčby nejenom pacientů našeho onkologického oddělení v Nemocnici v Chebu, ale také onkologickým ambulancím v našem kraji a případně Institutu onkologie a rehabilitace Na Pleši,“ vysvětlil předseda představenstva Karlovarské krajské nemocnice Luděk Nečesaný. Spolu s otevřením nové přípravny měl být zřízen Pavilon akutní medicíny, kde bude otevřena další ústavní lékárna v karlovarské nemocnici. Připravená cytostatika z ústavní lékarny by měla být distribuována pacientům v jednotlivých onkologických pracovištích v celém kraji. Do nového pavilonu akutní medicíny se přestěhuje také dětské, ušní, infekční a plicní oddělení. Zastaralé a nevyhovující pavilony, které jsou energeticky náročné, se rozhodlo vedení nemocnice opustit.
„Ta myšlenka je zcela nová a uvidíme, zdali to půjde a jak to půjde,” uvedl Luděk Nečesaný. Vedení Karlovarského kraje tuto myšlenku podpořilo, přestože sestěhování těchto oddělení bude kraj stát navíc padesát milionů. „Je to dobré řešení,” uvedl hejtman Novotný. Také podle Václava Larvy, krajského radního pro zdravotnictví, je sestěhování pavilonů slibná cesta. „Ta myšlenka mě více než nadchla,” uvedl.
(Karlovarský deník, 25.11.2011)

Radní Larva: Dojde k redukci zdravotnických zařízení
Redaktor Mf Dnes Zeman v redakční rubrice Zápisník mimo jiné napsal:
„Zdravotnictví čekají ještě těžší časy, pojišťovny se chystají vypovědět nemocnicím smlouvy a uzavírat nové už jen s těmi vyvolenými. Udrží se všech pět špitálů v malém kraji (dva řízené krajem, tři soukromě)?" Skepticky vidí chystanou reformu i krajský radní pro zdravotnictví Václav Larva.
„Tlak povede jednoznačně k redukci počtu zdravotnických zařízení v kraji.“ Bez smlouvy a tedy bez příjmů od pojišťoven nemohou nemocnice existovat.
Začíná jejich boj o holý život, rozhodne se příští rok.“
(Mf Dnes, 12.11.2011)

Václav Larva již nebude kandidovat
Václav Larva dal před krajskými volbami v roce 2012 najevo, že jako radní pro oblast zdravotnictví už kandidovat nehodlá. Hlavně kvůli věku, je mu 67 let a cítí se unaven.
(Mf Dnes, 28.11.2011)

Kraj musí ze svého zaplatit navýšení platů záchranky
Karlovarský kraj oznámil zvýšení mezd lékařům záchranné služby ze svého rozpočtu. I když plošné navýšení slíbil v memorandu po akci Děkujeme, odcházíme ministr zdravotnictví Leoš Heger, musel navýšení zaplatit kraj, protože na záchranku pamatováno nebylo.
Krajský radní pro zdravotnictví Václav Larva k tomu uvedl: „Máme příkaz navýšit platy lékařů záchranných služeb, ale nebyly nám dány prostředky. Prostě to si musíme zařídit my sami a bez ohledu na to, máte - nemáte. Když vezmeme, že záchrannou službu platíme ze dvou třetin, vlastně výkony nám platí pojišťovny jenom z jedné třetiny. A jde o částku kolem 150 milionů za rok. Tento základní systém je těžce ohrožen. A je ohrožen a bude zadušen finančně.“
Kraje tak ze svých zdrojů zaplatí jen za letošek 4,5 milionu korun. Z toho polovinu financí musela záchranná služba najít ve svých rezervách, dodal Český rozhlas.
(ČRo Plzeň, 9.11.2011)

Uzavírání menších porodnic, radní Larva pro mírnější hranici
Mf Dnes v říjnu 2010 informovala o pravděpodobném zániku menších porodnic. Na jejich rušení tlačily zdravotní pojišťovny, ale i Sdružení nemocničních gynekologů a porodníků.
Diskutováno bylo, jak vysoká hranice ročních porodů má sloužit k rozlišení zařízení, která mají být uzavřena – zda počet 500, 800 nebo i 1000 porodů ročně.
Šéfové porodnic, kterých se uzavírka mohla dotknout, kritizovali, aby jediným kritériem pro výběr zařízení byla jen míra porodnosti. Šéf sokolovské a ostrovské porodnice David Soukup upozornil na nemalé investice do zkvalitnění personálu a péče a zdůraznil aspekt kvality a ceny za poskytované služby. Ředitel Karlovarské krajské nemocnice (Karlovy Vary a Cheb) Luděk Nečesaný měl za důležitější naopak provázanost porodnice
s dětským oddělením a s dalšími specialisty, kteří jsou k dispozici.
Krajský radní pro zdravotnictví Václav Larva souhlasil, že porodnice s méně než 500 dětmi ročně by měly být uzavřeny, výše by však hranici neposouval. „Byla by to snaha centralizovat péči do velkých nemocnic na úkor menších krajských. Zmizelo by rodinné prostředí, které maminky naopak vítají. Velký moloch není vždy zárukou té nejlepší péče. To si myslí jen chladní kalkulátoři,“ uvedl Larva.
Ministr Leoš Heger (TOP 09) zmíněnou hranici navrhoval na 600 porodů ročně. „Konkrétní číslo ale ponechávám na odborné lékařské společnosti a budu napjatě čekat na jejich návrh,“ řekl ministr.
Lékaři ze Sdružení nemocničních gynekologů a porodníků jsou ještě přísnější. Nejčastěji se shodují na hranici osm set porodů ročně. „Osobně říkám tisíc porodů za rok, ale když se shodneme na kompromisu osm set, budu to pokládat za úspěch,“ říká zakládající člen sdružení a pražský primátor Svoboda.
(Mf Dnes, 11.10.2011)


Výměna vedení karlovarské krajské nemocnice

Podmínka nového ředitele – politici musí opustit představenstvo nemocnice
Média informovala o nástupu nového ředitele, devětatřicetiletého lékaře Luďka Nečesaného do čela karlovarské krajské nemoncice. Nečesaný přicházel s pověstí  manažera, který vyvedl nemocnici z hluboké ztráty k zisku. Z bývalého působiště odešel s třímilionovým odstupným.
Regionální politici akceptovali všechny podmínky, které Nečesaný předložil – včetně té, že  politici opustí představenstvo nemocnice a nový ředitel si do tohoto orgánu přivede pět nejbližších spolupracovníků ze severních Čech. Kraj tak nově měla v sedmičlenném představenstvu zastupovat jen ekonomka Dagmar Divišová. „Čtveřice politiků v čele s krajským radním pro zdravotnictví Václavem Larvou (ČSSD) svůj náhlý odchod z vedení nemocnice vysvětluje tak, že už dávno chtěli své posty přenechat profesionálům. A že teď přišla vhodná chvíle,“ napsal server iDnes. Kraj tak bude moci nově nemocnici kontrolovat už jen přes dozorčí radu. Ta se v roce 2010 se sešla jen třikrát. "Bereme tím na sebe obrovskou odpovědnost," připustil radní Larva.
Nové vedení mělo dostat tři hlavní úkoly: otevřít pavilon akutní medicíny, snižovat ztrátu a udržet lékařskou péči. Nové vedení  podle radního Václava Larvy nezavře žádné oddělení, ale jako možnou vidí restrukturalizaci péče či její přeskupení.
(iDnes.cz, 27.7.2011)

Radní potřetí zvolili ředitele bez výběrového řízení, radní Larva slibuje výběrové řízení na příští rok
Šéf lékařského odborového klubu v karlovarské nemocnici Martin Beránek měl vůči výběru nového ředitele karlovarské krajské nemocnice Luďka Nečesaného jedinou výtku. "Politici dávají od nemocnice ruce pryč. Tvrdí nám, že přivádějí odborníky, ale už potřetí za sebou vybrali ředitele bez výběrového řízení. To je divné." Výběrové řízení nebylo vypsáno ani na posty spolupracovníků, jejichž příchod si nový ředitel vymínil.
Radní Václav Larva k fungování nemocnice konstatoval: „Budeme mít výkonné představenstvo sedmičlenné,
a budeme mít i nově formovanou dozorčí radu, ve které bude změněna náplň, vrátíme se k původnímu německému modelu, řídící a odvolávací funkce dozorčí rady. S odchodem pana doktora Nečesaného, který je limitováno ukončením výstavby a zprovoznění pavilonu akutní medicíny, budeme opět obsazovat funkci generálního ředitele po výběrovém řízení, a to by mělo být příští rok.“
(iDnes.cz, 27.7.2011; ČRo Plzeň, 26.7.2011)

Radní odmítají prozradit výši odměn bývalého ředitele
Ředitel Zdeněk Horák z funkce ředitele karlovarské krajské odcházel s odměnou ve výši ve výši pěti měsíčních platů. Nemocnice mu krom platu přispívala rovněž na ubytování.
 Příjmy ředitele odmítli na dotaz médií krajští radní upřesnit. "My se také neptáme redaktorů, kolik berou," odmítl Václav Larva dotazy.  „Aniž by přitom bral v úvahu, že ředitel je placen z veřejných peněz,“ upozornil server iDnes.
(iDnes.cz, 27.7.2011)

Otázka pronájmu krajských nemocnic

Ostrý spor špiček ČSSD o pronájem nemocnic
Média informovala o sporu krajských špiček sociálních demokratů. Radní Václav Larva se  ostře  opřel do svého stranického kolegy, radního Jaroslava Bradáče. A to kvůli pronájmu karlovarské a chebské nemocnice a před zraky novinářů. Oba tehdy byli členy představenstva Karlovarské krajské nemocnice (KKN).
Deník Právo citoval z průběhu sporu mezi oběma radními:
„Pokud nedojde k dohodě mezi lékařským odborovým klubem a vládou, tak my ty doktory těžko budeme shánět,“ poznamenal Larva. „Pokud je to postaveno na tom, že eventuální nájemce je schopen řešit tento krizový stav, tak rychle to nebude a ani by to nedokázal,“ řekl Bradáč s tím, že zájemci pocházejí z řad zahraničních firem a nemají u nás zázemí.
„Dovolil bych si říci, že pan Bradáč dělá zemědělství a samozřejmě není příliš dobře informován o věcech spojených s jednáním s firmami. Ta jeho prohlášení musíte brát, tak jak byla řečena, nejsou příliš validní (platná),“ naznačil Larva, sám lékař, že Bradáč podle něj není v oboru kovaným odborníkem. Oba přitom sedí v představenstvu krajské nemocnice.
„Pan doktor Larva když se rozčílí, tak občas používá pejorativních výrazů, já nejsem jen v zemědělství
a životním prostředí, kromě toho, že se rok pohybuji ve zdravotnictví v představenstvu nemocnice, tak jsem si toho hodně nastudoval, nejsem úplný laik,“ kontroval Bradáč. Podle něj jsou nemocnice v Chebu a v Karlových Varech schopny zajistit kvalitní péči. „Není k tomu třeba najímat soukromý subjekt, pořádek si umíme zajistit vlastními silami,“ poznamenal Bradáč.
Karlovarský deník zaznamenal spor takto:
„Kdo vám dal právo, abyste do toho fušoval, dával někomu rady a náhubek? Vy k tomu nemáte kompetence
a ani ve stranické hierarchii nemáte velkou sílu. Vy máte mlčet. Toto extempore budu ventilovat dál a budu si na vás stěžovat,“ ostře okřikl Larva, radní pro zdravotnictví, radního pro zemědělství Bradáče. Larva tak reagoval na Bradáčova slova, že chebská i karlovarská nemocnice jsou schopny vývoje a pro jejich pronájem neviděl relevantní argumenty.
„Radní Larva mluví dlouze a někdy tím unavuje. Kde zůstane konkurence a pluralita? Navíc se ti velcí vždy mezi sebou dokáží domluvit a soukromý subjekt má vždy vyšší šance vytřískat peníze,“ protestoval proti jejich pronájmu Bradáč. „Stěžovat si můžete, na to máte právo,“ sdělil poté Larvovi, který záměr pronájmu obou zdravotnických zařízení prosazuje.
Hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný (ČSSD) záměr pronájmu nevidí negativně. „Nevím, proč každý tvrdí, že tento krok by byl špatný. Samozřejmě to ještě není uzavřené, protože náš koaliční partner (KSČM) je proti pronájmu,“ konstatoval. „Podle mě by ale pronájem mohl zkvalitnit péči a dát provozovatelům nemocnice větší přehled o tom, co který lékař dělá a jaké předepisuje léky. Rozhodně je potřeba se na problematiku dívat ze všech stran a rozhodnout se s rozumem a po řádných jednáních,“ nastínil Novotný. „Navíc pacienti potřebují podle mě kvalitní péči, kterou jim musí nabídnout spokojený personál. Pokud jsou spokojení zaměstnanci nemocnic a pacienti, tak pak podle mě běžné občany nezajímá, kdo nemocnici řídí,“ doplnil Novotný. Dodal, že pokud je vše potřeba vyjednat a rozhodnout, tak času v takto těžké situaci moc nezbývá. Larva však tvrdí, že prostor pro diskuse ještě je. „Samozřejmě ne velký, ale přesto je prostor pro komunikaci. Vnitřní termín na vyřešení problematiky jsem si dal do poloviny února,“ vypočítal.
A jak na zprávy o záměru pronájmu nemocnic v kraji reagují Cheb a Karlovy Vary?
Vedení chebské radnice tomu nakloněné není.
Starosta města Pavel Vanoušek už dříve uvedl, že by s ním nesouhlasili a že jde o názor téměř všech zastupitelů. Jeho slova později potvrdil i místostarosta Vladimír Hartmann. „Pronájem nemocnice není krátkodobou záležitostí,“ uvedl a vysvětlil, že by rádi vyčkali, jak se situace vyvine v sokolovské nemocnici. „Je jasné, že obavy z pronájmu panují,“ a dodal, že důvodem je i strach z omezování důležitých oddělení, která by nebyla tak finančně atraktivní.
Primátor Petr Kulhánek zdůraznil, že pro Karlovy Vary je prioritou zachování dostupné lékařské péče ve stávajícím či širším rozsahu a stávající či lepší kvalitě. „Město v tuto chvíli preferuje zachování přímé kontroly Karlovarského kraje nad chodem nemocnice. Pokud budou pádné důvody, pro které by vstup soukromého partnera mohl lépe než přímá správa krajem naplnit dostupnost, rozsah a kvalitu poskytované péče, chce se
s nimi město seznámit,“ uvedl primátor.
(Karlovarský deník, 9.2.2011; Právo, 9.2.2011 )

Pronajmout všechny nemocnice kraje
Deník.cz popisoval zvažování záměru pronájmu jedné z krajských nemocnic soukromé společnosti.
Václav Larva, krajský radní pro zdravotnictví, ale obavy lidí po zveřejnění tohoto záměru mírnil.
„V médiích byla zveřejněna informace o záměru Karlovarského kraje pronajmout sokolovskou nemocnici, která tvoří součást Karlovarské krajské nemocnice (KKN). Okamžitě poté se vyrojily četné dotazy obyvatel regionu a pacientů zbývajících zdravotnických zařízení adresované vedení kraje. Lidé se obávají, že se přesune „to nejlepší“, tedy odborný zdravotnický personál i výkony, do sokolovské nemocnice. Chtěl bych obavy občanů rozptýlit,“ uvedl. Kraj jako řádný hospodář, který podle radního musí dbát na dostupnost a kvalitu zdravotní péče pro všechny obyvatele regionu, bude vždy prosazovat komplexní řešení celého krajského zdravotnictví, nikoliv částečný zájem jedné z nemocnic. „Proto je nutné uvažovat o pronájmu všech částí KKN, tedy
i nemocnice v Karlových Varech a v Chebu. Je to řešení, jež upřednostňuje dlouhodobý rozvoj těchto nemocnic a možnost plánovat nejen zajištění provozu KKN, ale také potřebné investice ve všech jejích částech,“ zdůraznil Larva.
(Sokolovský deník,10.9.2010 )

Odmítnutí výzvy opozice
Rezignujte na své mandáty. Je to jediná možnost, jak přetrhat stávající vazby zastupitelského, podnikatelského a zločinného spolčení a přitom zachovat určitou politickou kontinuitu.
Takový byl obsah Výzvy fóra občanů 17. listopadu 2007 určené radě města a uvolněným zastupitelům. Devaténáctého listopadu 2007 ji na magistrát do podatelny i primátorce Veronice Vlkové na stůl doručili opoziční zastupitel Jiří Kotek spolu s představiteli občanských iniciativ Evou Guhovou (Občané proti bezpráví), Otmarem Homolkou (O co jim jde?!) a Karlem Zemkem a Lukášem Kravarem (za mladé hudebníky sdružené kolem skupiny Západní projev, která ve svých hip hopových skladbách kritizovala zdejší dění).
„Na celém sedmnáctém listopadu je to neštěstí, že se na řadě míst dostali na různá místa lidé typu pana Kotka, kteří jsou neschopni jakékoliv činnosti kromě destabilizační. Je to neschopnost vidět pozitivní věci, vyhledávají jen negativa. takové myšlení odmítám a je mi líto, že aktivity z listopadu přebírají takoví lidé. Je smutnou stránkou demokracie, že se takovíto lidé, nezvolení, vydávají za mluvčí společnosti,“ reagoval na text výzvy radní Václav Larva (ČSSD).
(Mf Dnes, 20.11.2007)

Radní Karlových Varů

Radní odmítali znovu otevřít případ svého kolegy, který přiznal, že pracuje pro bratry Zádamské
 Opozice se v listopadu 2007 dožadovala projednání případu radního Václava Tomáška (ODS), který se přiznal, že pracuje pro rodinu Zádamských. Dva bratři Zádamští byli přitom zadrženi ve vazbě pro podezření z vydírání.
„Zkusíme to. Podle našeho názoru je tato věc velmi závažná a měla by být vysvětlená. Na Karlovarsku a na Sokolovsku operoval gang, který byl obávaný široko daleko. A my máme radního, který pro ně pracuje a ještě je jednatelem KV Areny, která má spravovat majetek za více než miliardu. To nám vadí,“ řekl zastupitel Jiří Kotek (ODA–SNK–ED). Tomáškovo vyjádření o jeho spolupráci s rodinou Zádamských vydal Deník v červenci 2007.
Natočila ho i televize Nova, pro kterou Tomášek uvedl, že pro Zádamské pracuje rád. „Nevím, co by měl pan Tomášek na zastupitelstvu vysvětlovat. Mně řekl, že to jsou lži a pomluvy. Nevím o tom, že se přiznal ke spolupráci s touto rodinou. Proč bych měl věřit reportáži v televizi?“ komentoval situaci radní Martin Zeman (ČSSD).
„Myslím si, že v novinách to pan Tomášek vysvětlil dostatečně. Já osobně už další vysvětlení nepotřebuji. Mně je jedno, s kým spolupracuje. Živím se také obchodem a jeden z mých obchodníků byl před časem zavřený za podvod. Partnery si nevybíráme,“ prohlásil  Arnošt Donth (ODS). „Na mém postoji vůči panu Tomáškovi se nic nezměnilo. Pokud bude chtít, ať se k tomu na zastupitelstvu vyjádří. Je totiž otázka, jakým způsobem s touto rodinou spolupracuje. Mně osobně to nevadí,“ uvedl další radní Radek Novák (ČSSD). „Domnívám se, že tato věc nemá na zastupitelstvu co dělat. Narušovat jednání těmito problémy není ani šťastné, ani dobré. Pan Tomášek se k tomu vyjádřil už v tisku,“ prohlásil radní Václav Larva (ČSSD).
Při jiné příležitosti Larva uvedl: „Radní Václav Larva (ČSSD) konstatuje, že současné právní prostředí v České republice je natolik rozporuplné, že se v něm běžný člověk neorientuje. „Nikdo tak ani neví, kde je vlastně pravda, a to se týká také samotného obvinění lidí kolem tohoto zločineckého gangu,“ podotýká Larva a dodává: „Když se ale někdo pohybuje v hazardu, často ztrácí přehled, kde jsou hranice, které pak překračuje.
U politického činitele je ale takové jednání nepřijatelné. V tuto chvíli je předčasné říci nějaký verdikt. Ctím presumpci neviny.“
(Sokolovský deník, 14.11.2007; Karlovarský deník,17.8.2007)

Problematické výběrové řízení na místo vedoucího odboru
V dubnu 2007 média upozornila na problematické výběrové řízení v Karlových Varech. Jednalo se  o výběrové řízení na místo vedoucího odboru lázeňství, cestovního ruchu a kultury.
Sedmičlenná komise sestavila na základě osobních pohovorů pořadí tří uchazečů a rada města následně jmenovala na místo vedoucího Tomáše Svobodu, třetího v pořadí. „Ať už byly důvody rady města ke změně pořadí z výběrového řízení jakékoliv, těžko někdo obhájí princip, kdy výsledek řádného výběrového řízení slouží jen jako nezávazné doporučení, jehož výsledek není nutné respektovat,“ uvedl člen zastupitelstva Petr Kulhánek z hnutí KOA.
„Navíc není korektní, pokud je vedením města nově jmenovaný vedoucí odboru prezentován jako vítěz výběrového řízení, ale ve skutečnosti skončil na bronzové příčce z celkem tří uchazečů,“ dodal.
Rada nepřihlédla k názoru komise, přestože ji vedla sama primátorka. „Je to její právo. Jejím rozhodnutím nebylo nic porušeno. Ale komise se sešla dvakrát, aby zodpovědně rozhodla. A většina členů komise rozhodla jinak, než pak rada. Označila bych to za velmi nezvyklé,“ uvedla členka zastupitelstva a komise na výběr vedoucího odboru Kamila Bešťáková. Radní, kteří hlasovali pro nového vedoucího, vesměs sdělili, že vyšli vstříc přání náměstka Jana Balka (ODS).
Kritiku radních už vyvolala dvě výběrová řízení (první bylo později nevysvětlitelně zrušeno) na prodej domů
v Lázeňské ulici. Stejně tak vzbudilo pozornost losování finalistů na postavení areálu s multifunkční halou, kde pro město losování zajišťovala z výběrového řízení vzešlá firma. Ta najala další společnost, která dělala něco takového poprvé.
Anketa pro členy rady: Na dlouho neobsazený post vedoucího odboru lázeňství, cestovního ruchu a kultury vypsal magistrát výběrové řízení. Sedmičlenná komise sestavila na základě osobních pohovorů pořadí tří uchazečů a rada města následně jmenovala na místo vedoucího Tomáše Svobodu, třetího v pořadí. Rozhodnutí rady vyvolalo kritiku opozičních zastupitelů.
Otázky:
1. Co podle vás vedlo radu k rozhodnutí vybrat až třetího z kandidátů na post vedoucího odboru kultury?
2. Jak jste hlasoval vy a proč?
Veronika Vlková (ODS), primátorka, předsedkyně komise
Hlasování při jmenování vedoucího odboru kultury jsem se zdržela.
Tomáš Hybner (ČSSD),
1. náměstek primátorky V tu dobu jsem čerpal řádnou týdenní dovolenou, tudíž jsem nehlasoval. Petr Keřka (ODS), náměstek primátorky Ve svém hlasování pro pana Svobodu jsem dal na stanovisko příslušného kolegy náměstka, protože on bude s vedoucím odboru nejvíce spolupracovat.
Jan Balek (ODS), náměstek primátorky, člen komise
Rozhodnutí rady vedl můj návrh na vedoucího odboru, protože se mi osoba Tomáše Svobody, i přes jiné doporučení komise, zdála pro práci na odboru lázeňství, cestovního ruchu a kultury nejvhodnější. Rada můj návrh akceptovala.
Jiří Hejda (ODS)
Hlasoval jsem pro. Dal jsem na doporučení pana náměstka Balka.
Arnošt Donth (ODS)
Zřejmě k tomu někteří členové rady měli své důvody. Na ty se musíte zeptat jich. Hlasování jsem se zdržel. Chtěl jsem respektovat rozhodnutí komise.
Václav Larva (ČSSD), člen komise
Bylo to v podstatě přání náměstka Balka, který dotyčného zná a hodlá s ním spolupracovat. Byl jsem členem komise, která sice stanovila jiné pořadí, a v době rozhodování rady jsem nebyl přítomen, ale po vyjádření náměstka bych hlasoval pro pana Svobodu.
Radek Novák (ČSSD)
Odbor kultury je pod gescí náměstka Bálka, který ho řídí a který za něj odpovídá. Je proto podle mě logické, že si své spolupracovníky vybírá sám, a v případě Tomáše Svobody tak i učinil. Rada toto přání a rozhodnutí pana náměstka respektovala. Stejně tak jsem ho respektoval já a hlasoval jsem pro Tomáše Svobodu.
(Mf Dnes, 26.4.2007)

Neochota radních informovat obyvatele
V únoru 2007 informoval Karlovarský deník o nespokojenosti místních s tím, jak město postupuje v případu prodeje pozemků. Vadilo jim, že se v případě zamítnuté žádosti odmítalo odpovědět, proč si pozemek nemohou koupit. Na stranu stěžovatelů se postavil zstupitel Vlastimil Lepík (KOA). „Chtěl bych tuto situaci změnit. Proč není v odpovědi zamítnutí zdůvodněno? Lidi by to měli vědět,“ zastával se lidí Lepík.
Koaliční zastupitelé se ale s jeho názorem neztotožňovali. „Město nemůže reagovat na žádosti občanů podle toho, které pozemky si chtějí koupit. Musí to být obráceně. To město má určit, které pozemky chce prodat,“ prohlásil náměstek Petr Keřka (ODS). Radní Václav Larva (ČSSD) se přidal: „My máme právo rozhodovat
o majetku města. A nemusíme to lidem zdůvodňovat.“
Prodej pozemků neřeší jen úředníci daného odboru, ale i majetková komise a poté radní, kteří se rozhodují podle doporučení odboru a komise. I když zastupitelé systém odpovědí nezměnili, náměstek Tomáš Hybner (ČSSD) přislíbil, že se na problém podívá.
(Karlovarský deník, 3.2.2007 )

Opoziční zastupitel žádal zastavení zakázky vzešlé z karlovarské losovačky, Larva Kotkův projev označil za duševní exhibionicismus
Většina karlovarských zastupitelů na prosincovém zasedání koncem roku 2006 poprvé zhlédla videozáznam pořízený 27. dubna 2006, kdy se na magistrátě uskutečnilo losování o uchazečích na stavbu multifunkční haly. Do výběrového řízení se přihlásilo 16 firem, jen 5 z nich bylo právě v tento den vylosováno do užšího výběru. Vítězem se nakonec stalo sdružení společností Syner - Baustav -Metrostav. Do širšího povědomí vstoupila kauza jako tzv. „Karlovarská losovačka“. 
„Chtěl bych odstranit pochybnosti o úplatcích,“ prohlásil zastupitel Jiří Kotek (ODA - SNK-ED) a dal pokyn úředníkům, aby spustili videozáznam, o který před časem vedení města požádal.
 Během losování bylo z osudí vytaženo pět firem. Zatímco první dva tahy trvaly 3 až 5 vteřin, u třetího tahu se doba začíná prodlužovat. Čtvrtá firma byla vylosována po 38 vteřinách, pátá, Syner - Baustav - Metrostav, po 33.
„Pokud tato zakázka nebude v pořádku, tak na ni žádnou dotaci nedostaneme,“ upozornil Kotek, který na základě videozáznamu požadoval, aby zastupitelstvo pozastavilo zadání veřejné zakázky za více než jednu miliardu korun.
Podporu pro svůj návrh však nakonec mezi zastupiteli nezískal. Naopak si vyslechl kritiku. „To má zastupitelstvo sloužit k duševnímu exhibicionismu? Pan Kotek tu mluvil třináct minut. To se mi nelíbí,“ kontroval radní Václav Larva (ČSSD).
(Týdeník Karlovarska, 27.12.2006 )
Podle svých slov bezplatně působil v představestvu Alžbětiných lázní i dozorčí radě nemocnice
Devět karlovarských zastupitelů neodevzdalo do 31. března 2005 čestné prohlášení o svých výdělečných činnostech. Podle kontrolní komise magistrátu tak porušili zákon o střetu zájmů. Za to jim hrozila pokuta až třicet tisíc korun.
„Já se klidně přiznám, že jsem předsedou představenstva Alžbětiných lázní a členem dozorčí rady nemocnice s. r. o. a obě dvě funkce vykonávám naprosto bezplatně. Já se přiznám, já jsem na to v podstatě zapomněl,“ reagoval zastupitel Václav Larva.
(ČT 1, 7.4.2005 )

Vypracováno s podporou Transparency International ČR

• ŽIVOTOPIS
• PROFILUJÍCÍ INFORMACE A KAUZY
• ZÁJMY, KONÍČKY
• KONTAKTY
• ODKAZY