Komentáře týdne

Lukáš Jelínek: Nečas obětním beránkem?

17.06.2013 -

Rychlé řešení = rychlý konec krize? Vládní koalice si to asi myslí. Nejprve, když ještě věřila, že kabinet udrží, vyhověla předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) žádosti sociálních demokratů o svolání parlamentního hlasování o nedůvěře vládě – a zařadila je hned na úterý, tedy jen pět dnů po policejním zátahu na nejbližší spolupracovníky premiéra, špičky vojenské tajné služby a známé lobbisty.

Ještě v sobotu šéf koaliční TOP 09 Karel Schwarzenberg zneužití zpravodajců a sledování Radky Nečasové ředitelkou premiérovy kanceláře Janou Nagyovou bagatelizoval coby souboj dvou žen, jako vyšitý z růžové knihovny. Zároveň varoval před snahou části ODS se Nečase zbavit a s odvoláním na ústavu připomínal, že pravomoc jmenovat dalšího předsedu vlády má levicový prezident Miloš Zeman. O den později ale už sama TOP 09 na Nečase tlačila, aby si svých pět švestek sbalil.

Nečas bleskově rezignoval (opouští čelo vlády i strany) a špičky ODS, TOP 09 a LIDEM nemají jinou starost než jak opět společně slepit kabinet a najít někoho, kdo by jej řídil. Vůdčí roli občanských demokratů nikdo nezpochybňuje. Pravicová vláda by Českou republiku dovedla do řádných voleb v květnu 2013.

Má to ale několik háčků. Autorita podobné vlády by byla mizivá. Její aktéři by působili ještě trapněji než před vypuknutím skandálu.

Vláda by také trpěla soubojem ODS a TOP 09 o pravicového voliče. Zatímco v předčasných volbách by TOP 09 občanské demokraty vedené prvním místopředsedou Martinem Kubou na hlavu porazila, za rok může být poměr sil mezi oběma subjekty vyrovnaný.

Do hry též vstupuje i prezident Zeman, který určitě nebude chtít hrát jen roli notáře a bude lobbovat za svoji představu vládního uspořádání do voleb. Na rozdíl od ČSSD chce volby až na jaře a do té doby by se mu asi líbila tzv. úřednická vláda, na níž by měl přímý vliv.

Ambiciózní pravice ale navíc zapomíná na největší balvan, na který může na cestě k volbám narazit. Zatčení aktérů špehování ženy, s níž se premiér v těchto dnech rozvádí, i skupiny poslanců ODS, kteří loni složili mandáty a umožnili schválení zákonů, s nimiž původně nesouhlasili, výměnou za trafiky v polostátních firmách, je jen vedlejším produktem dlouhého policejního vyšetřování plného napíchnutých telefonů. Dá se očekávat, že odposlechy v kombinaci s výslechy a dokumenty zabavenými lobbistům Janouškovi a Rittigovi mohou vyvolat na politické scéně ještě větší vzruch než dosud zveřejněné informace.

Česká obdoba slovenské Gorily, odhalující sít korupčních a klientelistických kontaktů, nám dost možná teprve jen nesměle ťuká na dveře. Co když si policisté pod dohledem žalobců co nevidět přijdou pro toho nebo onoho vládního politika? Nebylo by lepší provést důkladnou sebereflexi a inventuru vládnutí, stavu státní správy a legislativy? Vždyť i klíčové zákony prosazené Nečasovou vládou, například důchodová reforma nebo církevní restituce, byly šity na míru konkrétním úzkým zájmovým skupinám…

Pokud by jedinou formou reflexe ODS bylo to, že se zbaví Nečase, který jako obětní beránek sejme hříchy celého světa, a ostatní se pokusí zamlžit či překrýt, může ohrozit svoji povolební parlamentní budoucnost podobně, jako se to podařilo slovenské pravici. Nejsme svědky selhání jednotlivců, ale politického a ústavního systému. To se zaretušovat nedá. Naštěstí i zásluhou sebevědomí a emancipace orgánů činných v trestním řízení. Je smutné, když pořádek v zemi dělají ony místo politiků, ale občané mají díky tomu jistotu, že ještě něco a někdo v České republice zodpovědně funguje.