MENU

Problematika střetu zájmů u českých zákonodárců

Problematika střetu zájmů u českých zákonodárců

Otázka střetu zájmů není v podmínkách České republiky zdaleka uspokojivě řešena a to jak v rovině dostatečnosti legislativní regulace, vymáhání dodržování povinností vyplývajících ze zákona, tak nakonec i samotné efektivní a včasné detekce střetu zájmů. Nedostatky spojené s prvními dvěma zmiňovanými oblastmi řešení problému střetu zájmů uvádíme dále v textu. V rámci úvodu je relevantní zmínit třetí aspekt, tedy včasnou detekci.

Klíčovým problémem v tomto ohledu je absence systémové státní kontroly. Příslušné instituce pověřené evidencí majetkových přiznání veřejných funkcionářů v podstatě neprověřují (ani k tomu nemají kapacity) obsah takto odevzdávaných přiznání. Nejenže tak nemohou být včas identifikovány známky zvýšených rizik (majetkový růst neodpovídající příjmům funkcionáře) či nedostatky a zamlčené údaje, ale úřady ani mnohdy v minulosti neevidovaly, že funkcionáři majetkové přiznání nedodali. To se týkalo například právě i úředníků spojovených s korupčními kauzami, jako například někdejší ředitelky Sekce kabinetu předsedy vlády Jany Nagyové či náměstka ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Šišky1. Tristní byl případ, kdy sám úřad omlouval úředníka ze zákonné povinnosti podat majetkové přiznání a to zrovna v situaci, kdy úřednice zodpovědná za administraci veřejných zakázek pořídila luxusní byt v ceně výrazně převyšující úroveň běžných příjmů (případ Johany Novotné, bývalé vedoucí odboru veřejných zakázek Středočeského kraje).

Zpráva o boji proti korupci v EU vydaná na počátku roku 2014 poukázala na pozitivní příklady států, kde fungují specializované nezávislé protikorupční agentury či agentury pro integritu vybavené dostatečnými pravomocemi a nástroji k ověřování majetkových poměrů. Důležitý je z hlediska efektivity samozřejmě i následný postup po zjištění příslušných orgánů či sankční systém. Nejrozvinutější jsou tyto instituce v Kanadě a USA, kde má budování etiky a společenské odpovědnosti v tomto hledisku výrazně delší tradici a hloubku. V těchto státech se specializované instituce (např. United States Office of Governent Ethics – OGE) nesoustředí jen na na monitorování nestandardních okolností majetkových poměrů, ale poskytují i důvěrné poradenství pro úředíky, zajištují zprostředkování informací, vedou příslušné registry, monitorují nestandardní jevy a pomáhají ustavovat etické principy pro výkon veřejné správy.

Tato fakta v úvodu připomínáme pro objasnění významu, jaký spočívá na veřejné kontrole střetu zájmů, která představuje de facto jedinou významnou pojistku v tomto směru. Tato případová studie si klade za cíl představit problematiku střetu zájmů z praktického hlediska a na příkladu poslanců Poslanecké sněmovny PČR seznámit se základní metodikou detekce střetu zájmů v nejpřímější linii využívání veřejných dotačních prostředků.

Související dokumenty: Monitoring střetu zájmů.pdf -

Problematika střetu zájmů u českých zákonodárců -